Deník kastelána
Evžen Boček
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/221482/mid_denik-kastelana-221482.jpg
4
1166
1166
Deník kastelána vyšel před čtrnácti lety jako prvotina Jana Bittnera. Dnes lze již přiznat, že skutečné jméno, s nímž jsou spojeny také daleko známější knihy Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu, je Evžen Boček. Zatímco v Aristokratkách šlo autorovi především o pobavení čtenáře, jeho prvotina je z jiného řečiště, ačkoliv kulisy jsou stejné, tedy zámecké. Deníkový příběh kastelána je čtením na jeden zátah. Znechucený hrdina opouští velkoměsto a zamíří na poklidný venkov, aby zachránil své manželství a našel ztracený smysl života. Zámek ho však od počátku zaskočí — odkrývá se jako místo nečekaných setkání, dávných i současných příběhů a uhrančivých scén. Tajemné síly a řetězce dráždivých záhad neminou ani kastelánovu rodinu. Je lidský rozum dostačující zbraní, nebo jsou věci mezi nebem a zemí, s nimiž je třeba se smířit? Kastelán možná nenajde, co hledá, možná nezíská, co si přeje, a možná nic není, jak si představoval. Pobyt ve zdech mysteriózního zámku mu však odhalí podobu života, o níž dříve neměl nejmenšího tušení.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi velmi líbila a splnila mé očekávání. Autor čtenáři pomocí deníkové formy předkládá život kastelána a jeho útrapy a starosti se svojí rodinou a zaměstnanci, které jsou někdy řešeny humorně a někdy pomocí nadpřirozena. Skvělá knížka, která se dá přečíst na jeden zátah. Doporučuji.
Přečetla jsem na jeden zátah. Po Aristokratce jsem čekala podobný humor, ale nedočkala jsem se, kniha není humorná ani trochu, místy bych řekla až truchlivá. Nejsem zklamaná, to ne, z komentářů jsem věděla, že bude jiná. Je HODNĚ jiná.
Do kastelána jsem se pustil protože se mi moc líbí Aristokratka a chtěl jsem vědět jak autor začínal :) Po čtení komentářů jsem již věděl, že to bude něco jiného než aristokratka, ale byl jsem mile překvapen. Spíš jsem si až do konce knihy nezvykl na jiné označení postav které jsou s aristokratkou podobné :) Kniha byla super. jen mě mrzí, že neznám vysvětlení k zajímavým událostem z knihy.
tak pokud někdo čeká něco podobného Aristorkatce, tak bude zklamaný...ale pokud chce knížku, od které se neodtrhne...doporučuji! kniha mě chytla hned na začátku a přečetla jsem ji za večer...autorovi se povedlo mě vtáhnout do děje, že jsem s kastelánem prožívala všechny úzkosti a strachy při jeho procházení zámkem
Tak tuhle knihu jsem včera "sežrala" během odpoledne. Stydím se za neumyté nádobí ve dřezu, za studenou večeři...ale sakra, já jsem to prostě MUSELA dočíst.
Akorát ten konec....doufám, že bude další díl. Chci vědět, co se tam děje.
Strašně moc se mi to líbilo. Zasmála jsem se, byla jsem rozčilená, smutná i vyjukaná a to vše na pouhých 230 stranách.
Napínavé, strašidelné, což o to. Procítěné taky. Ale chybí mi trocha profesionální obratnosti, která by z deníkových záznamů udělala literaturu. Trochu víc masa na tu kostru...
Taky jsem listovala čtečkou dopředu a pak znovu dozadu, jestli mi náhodou kus konce nezmizel (jako by se to snad už někdy stalo). A nezmizel. Tak rázný závěr jsem ještě nezažila. Je to, jako by mi ujel autobus. Stojím bezradně na zastávce, vím že pojede jiný, ale i tak jsem zklamaná.
Nezasloužili by si čtenáři pokračování???
Aristokratka mě baví, bezva relax, ale Kastelán má do sebe mnohem víc, ten jen tak po povrchu nesklouzne. Je uvěřitelný, má v sobě napětí, humor, i život a jeho svízele. Moc se mi to líbilo a skvěle četlo. Jen ten divně ustřižený konec...
Než jsem to začala číst, přečetla jsem si zdejší komentáře. Myslela jsem, že to bude prostě jedna z těch knih s otevřeným koncem. Ale není to tak. Nemá otevřený konec - nemá totiž žádný konec. Ohledně soukromého života snad ano, ale ohledně duchařiny ne. Nebýt toho, dala bych 5 hvězdiček, protože se mi líbila, velmi dobře se četla, nechybí tam humor a ani vážné věci a hlavně mě pořád udržovala v napětí, co bude dál a jak to celé dopadne. Jenže najednou byl konec a já nevěřícně obracela knížku v rukou, jestli mi jí třeba kousek nechybí ... Nechyběl. Co teď s tím napětím mám dělat? Za to zklamání jedna hvězda dolů.
Zajímavá knížka, čtivě napsaná. Jiná než aristokratky, ale určitě ne špatná. Není zde jen humor, ale i dost věcí k zamyšlení.
Kastelánování, které v Aristokratce působí jako velká sranda, má tady docela jiný rozměr. Tento kastelán přichází z města, kterého má plné zuby a zámek ho postupně vcucává a vcucává do svého vlastního příběhu, který je dostatečně tajemný a ponurý, aby okouzlil například i mě. Kastelánovu manželku moc neokouzlil a už tak skomírající vztah doskomírá zcela. Taková příjemná mrazivě ponurá temnota. Pro mě nejlepší autorova kniha.
Čekala jsem od této knihy více. Bohužel jsem to četla až po Aristokratce, takže za mě zklamání..
Kam se hrabe Aristokratka. Prakticky jsem od knihy nic nečekala, po zklamání s Aristokratkou absolutně nic. Ale od první chvíle jsem byla napnutá jak kšandy a skoro ani nedýchala. Narozdíl od jiných mi vůbec nevadilo několik dějových linek. Akorát mě trochu mrzí, že nedošlo k vysvětlení všech těch podivností a jiných jevů. Ale vzhledem k tomu, že pracuji jako průvodce, tak se nedivím ničemu. I když u nás to není, co se týče "duchů", kroků a hrajících gramofonů, tak hrozné :). Zkrátka a dobře, nejlepší, co Boček napsal :).
Číst Deník kastelána po Aristokratce je docela zklamání. Nemůžu se zbavit dojmu, že ani Boček netušil, do jakého žánru, chtěl knížku zařadit. Plno toho zůstalo nevysvětleno, mnoho dějových linek autor jen nakousl a ten nic neříkající závěr! Nezachránil to ani autorův skvělý smysl pro humor. Prostě slabší prvotina jinak báječného autora. Nic co by mě odradilo od dalších Bočkových děl.
(Poznámka: Že pan kastelán mluví jako dlaždič? Ha! Měsíc na podobné pozici a mluvíte stejně. :D ).
Kastelán není povolání, kastelán je stav. A jak zde níže lidé píší, že pro někoho tam bylo mnoho sprostých slov, no ano bylo, ale ku*va pr*el já bydlet na zámku a zažívat takové věci tak se z toho dočista po**ru.
Deník kastelána jsem četla po aristokratkách. Proto jsem čekala něco jiného. I když jsem pochopila, že čtu zcela něco jiného, nepochopila jsem co pan Boček chtěl touto knihou sdělit.
Evžen Boček mě touto knihou překvapil, čekala jsem podobný humor jako v Aristokratce, ale je to úplně jiny styl psaní. Kniha se mi moc líbila, za sebe ji ráda doporučuji.
Zástup stěžovatelů pode mnou reptajících na neukončenost knihy, nedovysvětlení událostí a absentující pokračování si dovolím odkázat na název knihy. Literární forma zvaná deník si neklade za cíl vypointování situací, uzavření příběhového oblouku ani dějovou katarzi na konci. Deník zaznamenává časově ohraničenou událost, momentální pocit či emocionální rozpoložení a obvykle končí prostým záznamem k určitému datu. Nemožnost pokračování autor nikdy nepotvrdil.
Mně se Deník kastelána líbil víc než Aristokratky, kde bylo toho nuceného humoru chvílemi až přespříliš. Nevysvětlené jevy mi nevadily, stejně tak i nespisovné a vulgární výrazy, rozhodně nepůsobí nijak nepřirozeně a podle mého názoru trefně dokreslovaly atmosféru.
Štítky knihy
deníky humor záhady duchové a přízraky hrady a zámky kasteláni
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
no tak to je úplně něco jiného od "Aristokratek":) hezky se to četlo, ale bylo to velmi depresivní