Deník kastelána
Evžen Boček
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/221482/mid_denik-kastelana-221482.jpg
4
1169
1169
Deník kastelána vyšel před čtrnácti lety jako prvotina Jana Bittnera. Dnes lze již přiznat, že skutečné jméno, s nímž jsou spojeny také daleko známější knihy Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu, je Evžen Boček. Zatímco v Aristokratkách šlo autorovi především o pobavení čtenáře, jeho prvotina je z jiného řečiště, ačkoliv kulisy jsou stejné, tedy zámecké. Deníkový příběh kastelána je čtením na jeden zátah. Znechucený hrdina opouští velkoměsto a zamíří na poklidný venkov, aby zachránil své manželství a našel ztracený smysl života. Zámek ho však od počátku zaskočí — odkrývá se jako místo nečekaných setkání, dávných i současných příběhů a uhrančivých scén. Tajemné síly a řetězce dráždivých záhad neminou ani kastelánovu rodinu. Je lidský rozum dostačující zbraní, nebo jsou věci mezi nebem a zemí, s nimiž je třeba se smířit? Kastelán možná nenajde, co hledá, možná nezíská, co si přeje, a možná nic není, jak si představoval. Pobyt ve zdech mysteriózního zámku mu však odhalí podobu života, o níž dříve neměl nejmenšího tušení.... celý text
Přidat komentář
Nejprve jsem četla Aristokratku, tak jsem předpokládala, že jsem teď sáhla po stejném stylu. Je to úplně něco jiného, ale nemám k tomu žádnou výtku. Doporučuji. Vezmi a čti.
Za mne další velmi čtivá kniha kde chce člověk vědět jak to dopadne. Není to "Aristokratka", ale jiný druh čtení, který ihned vtáhne do děje. Čte se to samo. Pane Bočku rozhodně ještě něco napište :-))
Po Aristokratce jsem se pustila do Deníku kastelána a rozhodně nebudu porovnávat neporovnatelné. Obě knihy byly napsány pro potěchu čtenáře a svůj účel rozhodně splnily. Tady jsem ocenila nádech hororu, který vám nedovolí se při čtení v posteli pohnout, protože... co kdyby náhodou...a lampička nad postelí svítí až do rána . Jinak jsem ji poprvé četla v domě plném lidí, kdy tříská výtah, hádají se sousedi a odkudsi hraje naplno televize a jinak v domě, kde jste jen v sami, široko daleko nikdo a cesta ve dvě ráno do koupelny se stává dobrodružstvím. Za mě bezva čtení na dovolenou- ale ne pod stan na samotě u lesa...
Deník kastelána mě velmi mile překvapil. Také jsem napřed přečetla sérii Aristokratka a popravdě Deník kastelána jsem dlouho odkládala. Do hororů bych to neřadila, i když některé části o Evičce byly o "nervy". Jinak to bylo spíše o dobrém humoru pana autora a samozřejmě na konci nechyběli mufloni. I u této knihy bych si dokázala představit pokračování. Doufám, že se dočkáme ještě nějaký knih od pana Bočka.
Od autora jsem četla prvně Aristokratku, která mě náramně dostala... tato kniha byla o něco slabší... hororových prvků méně... ale i tak to bylo docela čtivé ... takže nelituji... zachycení půl roku života kastelána na zámku ...
Tak co říct... Nejdřív jsem samozřejmě od tohoto autora přečetla poslední aristokratku a s nimi také pokračovala a ty teda byly díl po dílu slabší a slabší. Nakonec jsem se dozvěděla o deníku kastelána a musím říct, že ten mě velmi překvapil. Naprosto mi seděl styl humoru, miluji sarkasmus a ten v této knize rozhodně nechyběl. Pro mě deník kastelána je tisíckrát lepší než aristokratky. Jde o nenáročnou četbu a pro mě příjemnou oddychovku.
Tak jako snad většina čtenářů jsem po nejstarší knize pana Bočka sáhl až po přečtení Aristokratek. A vzhledem k nim jsem o ní měl asi trochu jiné představy, než mi přinesla realita. Nechci ovšem, aby toto bylo bráno jako zklamání nebo snad výtka. Spíše právě naopak. Kniha mě nadchla a popravdě vůbec nechápu její ne moc vysoké hodnocení. Má napětí, nepostrádá osobitý autorův humor, zvraty přicházejí stejně jako v životě každého z nás. Jediné co mi chybí, jsou další a další stránky a zápisky v deníku. Snad se k nim někdy pan Boček odhodlá. Mě by tím určitě potěšíil.
Kniha se mi moc líbila ikdyz nevěděla jsem co od ní mám čekat a příjemně mě překvapila a možná že se mi tato zápletka líbila i víc než celá aristokratka.
Šel jsem na tuto knihu s vyloženou nedůvěrou. Po všech těch čtených a poslouchaných Denících aristokratky jsem čekal plytkou a prvoplánovitou taškařici, která mě bude znovu nudit. A ejhle! Ono se z toho vyklubalo působivé, napínavé a zábavné čtení! Škoda, že toto je podle všeho první z kastelánských knih a následná trasa pana Bočka se přehodila na příliš odlehčený aristokratický žánr. Tato kniha pak stojí za to.
Velmi příjemné a osvěžující lehké čtení. Beru to jako přípravu na aristokratku a sérii s ní - téma/námět zafungoval dobře. Klidně bych si s chutí dala rovnou pokračování příběhu v další knize. Styl psaní autora mi naprosto sedí, je to radost ze čtení.
Hodně zvláštní kniha. Čteno za tmavých podzimních podvečerů což je prostředí naprosto ideální. Takový malý moravský horor. Scény, hlavně s dětmi, fungují, má to napětí a spád. Na autora, který za pár let napíše Aristokratku nečekané.
Audiokniha - můj oblíbenec nezklamal. Jaroslav Plesl pana kastelána načetl dokonale.
Tajemno - ano. Humor - ano. Drama - ano. Překvapilo - ano. A to v mnoha směrech.
Kastelán a sprostá slova... jde to dohromady? Jde, a jak :o)
Kniha se čte velice dobře jen mě vadí otevřený konec na další díl který nepřichází.
"Jsem nechutně komplikovaný", prohlašuje o sobě kastelán. A je celkově jakýsi utrápený. V audiopodobě to ještě podpořil Jaroslav Plesl, který pro kastelána zvolil odpovídající unavený hlas. Ale abych autorovi nekřivdila - některé dramatické situace mě docela probraly.
Neodvažuji se ani hádat, kolik procent textu odpovídá realitě. Nabízí toho mnoho a je nečekaně dramatický.
Jako fanynka Aristokratky - jsem nemohla minout. Zajímavě pojaté, čtivé, napínavé, někdo si tu stěžoval na vulgarismy - nevím jestli mám nějak snížený práh vnímaní, ale nic závažného jsem nezaregistrovala. Rozhoně doporučuji k přečtení.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
Aristokratku miluju a konečně přišel čas přečíst od autora také toto dílko. Na začátku jsem se ale s knihou dost prala. Příběh moc netáhl a dost se to vleklo. Nakonec jsem se docela začetla a druhou půlku už jsem svižně přelouskala. Ale chyběl tomu náboj. Čekala jsem nějaké grandiózní finále. To se nekonalo. Nakonec kniha nijak neobohatila a nejspíš brzy zapomenu, co se v ní odehrávalo.