Deník pařížského měšťana

Deník pařížského měšťana
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520975/bmid_denik-parizskeho-mestana.png 5 2 2

Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století, tedy v období stoleté války a anglické okupace části francouzského království. Tato kronika vlády francouzských králů Karla VI. a Karla VII., a hlavně života v Paříži a střední Francii je rozčleněna do 904 paragrafů, jejichž obsah se vztahuje především k politickým a náboženským událostem, které se v tomto období odehrály v Paříži (1405–1449). Obsahuje také cenné informace o obléhání Meaux anglickým králem Jindřichem V. a hospodářských důsledcích války proti Angličanům, připomíná mj. i proces s Johankou z Arku a zmiňuje některé mimořádné přírodní jevy. V neposlední řadě poskytuje množství informací k dějinám měst jako takových a údajů o každodenním životě širších vrstev obyvatelstva: autor se často zabývá cenami potravin a vína, klimatickými podmínkami a počasím, popisuje i škody na úrodě způsobené vojáky a hmyzem apod. a obecně poskytuje úžasné množství detailních zpráv, které ocení historikové sociálních dějin Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.... celý text

Literatura naučná Historie
Vydáno: , Argo
Originální název:

Le Journal d'un burgeois de Paris


více info...

Přidat komentář

uxor
17.10.2024 5 z 5

Fantastický přímý přenos z Paříže začátku 15.století.
V historických knihách oceňuji vždy předmluvu, mapy, rodokmen, vysvětlivky a tady jsem přibrala i Wikipedii a Google maps.
Už se nedivím, že v Paříži z tohoto období (a předcházejícího) zůstalo v pořádku tak málo budov.
Válčení, obléhání, nedostatek potravin, mírové smlouvy vzápětí porušené, zrady, popravy....a zase zabíjení.
Ale potěšilo mě když...poslali ho do vězení do Flander a byl od něj pokoj ( doslovně).
Prostí lidé při procesích si nepřejí nic jiného než mír a oslavují příměří... I tehdy zřejmě všichni svatí spali ( a spí tvrdě dodnes).
Půjdu určitě navštívit dům měšťana ( i když autor knihy pravděpodobně nebyl měšťan) Nicolase Flamela (opravdový svědek doby), věž Jana Nebojácného ( pozůstatek burgundského paláce) a poslední středověký klášter.

Doporučuji všem.

PS: Deník jsem četla po malých částech, na každé stránce se toho děje tolik, že jsem potřebovala čas ke zpracování všech informací.
Je to opravdu syrový obraz z historického hlediska krátkého období dějin Paříže a děsivé je, že se za celá staletí lidstvo nezměnilo.