Deník všedního smutku
Mahmúd Darwíš
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216887/mid_denik-vsedniho-smutku-BAl-216887.png
5
3
3
Tato kniha se nesnaží podat autobiografii generace Palestinců, která si tváří v tvář dlouholeté okupaci vytvořila vlastní jazyk. Představuje spíše dějepis drobného hlasu ryjícího znak do skal Galileje, jež se proměnily v celu a rámovaly obzory. Potom se otevřela brána do světa vyhnanství a dalších válek. Psaní je teprve na počátku a dává vlasti nový tvar, a neptáš se, co je za ní dál. Hlas zvučí v mnoha proudech do bezbřehých dálek a je si vědom, že za nimi doznívá do prázdna. Palestina, překypující vlastní osobitostí a naší krví, pobízí k dílu, jež ji všemi nástroji zázraku znovu přetvoří, osvobozuje nás a uchvacuje do zajetí, bez úniku. Jsou hranice země určeny trasou vytyčenou naší krví? Bitvy nekončí a jazyk se neustaluje. A tyto stránky nevyprávějí příběh, ale zaznamenávají, jak se rozezníval drobný hlásek, který trochu pohnul prvním balvanem. Vlast se vzdaluje a přibližuje. A v každodenním smutku, v každodenní smrti, píšeš, anebo se snažíš psát, aby tento všední smutek trochu polevil, aby byl snesitelný. M.D.... celý text
Fejetony, eseje Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 1989 , NovinářOriginální název:
Yawmiyyat al-hozn al-'aadi, 1973
více info...
Přidat komentář
Autentické, bolestné střípky palestinských okamžiků, zlomky zrcadlící neúprosnou realitu z pera jednoho z největší arabských moderních básníků, poklad, který neprávem zapadl a je naprosto nezbytné jej znovu vykopat a otevřít a vystavit všem na odiv - pokud chceme chápat, chceme rozumět, je stejně jako pohled z odstupu (a ne-li ještě víc) nutný pohled zblízka, zevnitř a do nitra.
Duši z toho čtení lehko. A to je dobře. Z tohohle konfliktu by totiž nikomu lehko být nemělo.
"Stojím v srdci světa. Vyrvu si paži a mávám jí ve větru, proměním ji v míč a hraju si s vámi. Vmetu vám ji do očí, vy soudci civilizace. Ne pro vlast, ne pro národ. Ani ne ze msty, ale prostě jen tak. Jsem totiž asijský živočich, a tak se mi líbí užívat těla. Cvičím si je, aby se znovu rozhýbalo po ochrnutí, které trvalo čtvrtstoletí. Roztrhám si je na kousky, abych vás pobavil. To je má jediná svoboda. Proč se bouříte proti mé sebevraždě, vy odborníci masového pobíjení. Vy, kteří měníte děti v uhlí! Zabíjíte, a tedy jste. A já páchám sebevraždu, tedy také jsem. Od nynějška už nedovolím nikomu než sám sobě, aby mě zabíjel. Znáte mě? Zachránil jsem se zpod vašich pum. Znáte mě? Mléko agentury UNRWA mi v žilách nestvořilo krev, ale dynamit. Potrava, kterou jste nám dali, se vám vrací zpět..." (s. 79-80)
Štítky knihy
eseje Izrael Palestina okupace palestinských území palestinská literatura
Autorovy další knížky
| 2007 |  Přicházím do stínu tvých očí |
| 1989 | Deník všedního smutku |
| 1984 |  Oslava vysokého tieňa |
Silné autentické svědectví, které nám pomáhá pochopit, co se děje uvnitř palestinské komunity. Darwíš patřil ke druhé generaci Palestinců, která objevila teror jako jediný prostředek účinného boje proti okupantům. Sám ví, že to je zlo, ale neví si rady. Škoda, že nebyly vydány další jeho knihy, které prof. Kropáček přeložil.
V Deníku všedního smutku jsou silná místa - reportáž z vraždění v Kafr Qásimu a pak ta intimní, v nichž odhaluje své pocity, ponížení a bezmoc. Silná a důležitá kniha, zvláště dnes, kdy palestinští teroristé přepadávají bezbranné Izraelce a Izrael bombarduje Pásmo Gazy a srovnává je se zemí.