To
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/267/mid_to-i6S-267.jpg
4
4912
4912
Příběh o klaunovi Pennywiseovi, který je ztělesněním věčného zla a který zabíjí děti v mainském městečku Derry. Parta kamarádů kolem Billa Denbrougha, říkající si „Smolaři“, se mu rozhodne čelit nejen proto, že Billův mladší bratr byl jednou z klaunových obětí. Na podzim 1957 se dávají do boje – Smolaři versus Pennywise – s úmyslem zničit ho. Avšak v roce 1985 je TO znovu zpátky – a tentokrát je Billem a spol. už opravdu rozladěné!... celý text
Přidat komentář
Ve svém komentáři možná půjdu lehce proti místnímu proudu. TO je druhou knihou, kterou jsem od S. Kinga přečetl (první byl bohužel průměrný Lunapark). Zpočátku (v tomto případě tedy v řádu vyšších desítek až stovek stránek) jsem měl veliký problém se do knihy začíst. Obecně mě moc nebavily pasáže detailně popisující město jako takové, pochopil jsem ale, že tento plytký způsob vyprávění je Kingovi vlastní. Opravdu jsem cítil iritaci, když mě gradace konce jedné kapitoly přinutila pokračovat ve čtení kapitoly následující, ale pak jsem se musel prokousávat zdlouhavým povídáním o "ničem" opět k něčemu zajímavému. To je vlastně i jediný důvod, proč nemůžu dát této knize plný počet bodů. Jinak se mi TO moc líbilo. Sice bych ho určitě neoznačil za "nejlepší horor všech dob" (hlavně proto, že osobně bych TO zařadil spíše k hodně temné fantasy)... Ale líbilo se mi detailní a osobité vykreslení hlavních postav a velmi surové zobrazení jejich dospívání, které je sice realistické, ale ne v literatuře příliš běžné. Překvapilo mě, nakolik byla kniha odlišná od filmového zpracování a nakolik minoritní roli Pennywise jako takový v knize hrál. Ve výsledku, skvělá kniha, ale na mě příliš roztahaná. A poslední myšlenka, resp. reakce na jeden místní komentář: Kdokoliv, kdo se prokousal téměř celou knihou a odložil ji 50 stránek před koncem, je pro mě blázen.
Poprvé se mi knížka dostala do ruky asi před třemi lety. Byla to jedna z prvních od Stephena Kinga. Tehdy jsem ji nedočetla . Po přečtení jiných knížek , kde jsem se naučila Kinga číst byla jasná volba , že ji musím zvládnout. Trvalá mi měsíc a nelituji toho. Opravdu těžké čtení. Ale jakmile jsem se za četla nešlo přestat. Stephen King opět nezklamal .
Dle mého - vedle “Řbitova bezkonkurenčně nejlepší Kingův počin. Kniha mě tak vtáhla do děje, že jsem ji musela během čtení odkládat a vydýchávat tu hrůzu a napětí.
Asi nebudu patřit mezi Kingovy fanynky...Když už jsem se konečně k této knize dostala, překvapilo mě, jak těžko se mi četla... byly pasáže, které byly zajímavé a měly spád, ale pak byly zdlouhavé pasáže, které jsem nemohla skoro dočíst...
To bylo boží! Líbí se mi, že se děj prolíná "nyní" a "kdysi". Díky tomu by šly napsat 2 knihy a lidi by hodnotili: "Jo, dvojka je dobrá, ale jednička byla lepší!" No a pan King všechny očůral a napsal jedno mistrovské dílo, o délce kamionu jedoucí skrz australské pouště. Sice jsem postrádal takové to mrazení, když se člověk bojí. Nebo nepříjemný pocit, když se jde uprostřed noci na záchod (takové nepříjemné pocity jsem měl během první poloviny knihy Imaginární přítel), ale i tak maximální spokojenost.
"V lékárně byl příjemný chládek. Tady se prodávalo zdraví."
"A tak odjedeš a cítíš nutkání ohlédnout se, ještě jednou se ohlédnout do zapadajícího slunce, ještě jednou a naposledy se podívat na to nehostinné nebe Nové Anglie. Ale možná to ani není ten nejlepší nápad, ohlížet se. Nejlepší je neohlížet se. Nejlepší je věřit, že všechno nakonec dopadne dobře."
Obdivuju, jak se ten King do toho pořád pouští, do toho boje se zlem, protože si myslím, že s ním nebojují jen jeho postavy, ale zároveň i on sám, to nemůže být lehká práce, podle mě se to už projevuje na jeho vzhledu. Jedna věc mě vytáčela už v knížce o atentátu na Kennedyho, a teď zase. A to, že autor pracuje jako brilantní, precizní literární řemeslník: sem přihodíme trochu strachu, okořeníme nějakou úchylkou, proložíme vtipem a vrstvy zasypáváme sexem. To vše v takové míře, aby se to líbilo co největšímu počtu lidí, popřípadě aby je to pohoršovalo, a mohli se vzájemně o svém spravedlivém pohoršení ujišťovat. V této knížce mu na můj vkus dost ujela ruka, co se týče sexuálních scén. Geniálně to funguje a já mu to nezávidím, jen mě štve ten jeho způsob. Čas od času má nějakou poznámku o životě, pronesenou jakoby mimochodem, která ukazuje, že spisovatel hodný toho jména opravdu je. A ještě jednou klobouk dolů za ten neustávající boj s lidským stínem, tam se opatrně jet nedá a překračování čehokoli společensky přijatelného je nepochybně nutné.
Tak už i já jsem se prokousal knihou, která svým názvem rozbíjí vyhledávání snad na všech knižních serverech. Na rozdíl od jiných knih pana Kinga nepovažuji TO za čiré zlato. Přesto jde o skvělou knihu, které dávám 5*, ačkoliv s trochu odřenýma ušima.
Tohle TO není váš klasický víkendový horor. Je to macek s mnoha dějovými odbočkami, tunou nedůležitých postav a tempem, které se umí táhnout, jako když teče med. Být to např. současné fantasy, vyjde minimálně jako dva svazky a sbírka novel k tomu. Velký důraz je kladen na vykreslení města Derry, života v něm a zejména pak na postavy, které jsou tak živé a realistické, jak to jen jde. Může to být označeno za typicky Kingův rozvláčný styl, který ne každému sedne. Mě však netypicky právě tohle bavilo. Bavilo mě Derry roku 58, bavil mě Henry Bowers a jeho pře s hlavní bandou. Bavil mě ústřední motiv síly kamarádství, pospolitosti a důvěry. Skvělá byla manifestace Toho ve formě klauna Pennywise. Výborné byly i některé mezihry rozšiřující scope knihy do epických rozměrů. Ať už jde o požár Černého fleku nebo šílený sekerník v hospodě. Oprvdu jsem měl pocit, že tady v jedné knize dostávám ze světa, postav i příběhu tolik, kolik spousta autorů nezvládne ani v celých trilogiích.
Za trochu slabší považuji části, kde hlavní parta je dospělá. Ne o moc horší, ale nedokázalo mě to tak úplně vtáhnout. Oceňuji styl, kdy se dvě časové roviny proplétají a chápu autorův záměr, nicméně si nejsem úplně jistý, jestli by se mi lineárnější pohled nelíbil víc. I když v takovém případě by části z roku 85 nejspíš trpěly ještě víc. Také nejsem úplně příznivcem závěrečné konfrontace v podobě rituálu chüd. Zbytečně abstraktní a chaotické.
Jsem moc rád, že jsem si To přečetl a považuji to za výborný Kingův počin, ač zdaleka ne nejlepší. Určitě to mohlo být o něco kratší, o něco méně kontroverzní a i o kousek tísnivější a hrozivější. Přes tohle všechno se autorovi povedlo postavy, prostředí i tajemného antagonistu zpracovat do úctyhodné hloubky. Hodnotím 4,5* se zaokrouhlením nahoru.
Kingův majstrštyk. Většinou (právem) vnímaný jako geniální horor, ale za mě hlavně nejautentičtější popis dětství, opravdový a syrový, ne kašírovaný jako v jiných knihách. Ráda se ke knize vracím.
Od Kinga jsem už jeden kolos četl a tím kolosem bylo Svědectví. Co se od Štefana Kingů dá očekávat je, že je to vypsaný spisovatel něco za sebou má a psát umí ale jestli konkrétně tento počin potřeboval celých 1092 stran to netuším, pojďme tedy na to. "To" jako takové zná v dnešní době snad každý a to i díky nedávnému dvojdílnému filmu od kterého jsem viděl jen part jedna a to nutno podotknout před přečtením knihy. Věděl jsem tedy do čeho nejspíš jdu,ale to co jsem dostal není ani polovina mého očekávání."To" je totiž festival všeho možného jen né hororu, chcete-li to nějak jasněji definovat nazval bych to fantasty pro dospělé kde jsem se nebál ani vteřinu.Postavi mě bavily, líbily se mi hlavně různé back story(Černý flek, vystřílení gangsterské rodinky apod.), tématika rasismu, šikany, domácích násilí,vliv výchovy na dítě to všechno máme na skladě,ale horor nikde. A když už konečně na konci to mohlo vyvrcholit kosmickým hororem ala Lovecraft tak tudle,nic nebude, uděláme z toho pohádku už úplnou a okořeníme jí klasickým Kingovským chozením za hranu kde se s Beverly jednou z hlavních postav......ale co přečtěte si to sami.Posledních padesát stran jsem už byl v agonii a teď přijde pravej kosmickej horor dámy a pánové, já těch posledních padesát stran knihu zavřel, dal do obalu a dal do knihovny. Ano nedal jsem to, nebavilo mě to.1050 stran jsem zvládl ale úplný finish mne nezajímal bohužel, víc potopený potenciál jak zakončit knihu nějakým pořádaným mindfuckem jsem nezažil,škoda,příště raději hrábnu po tenčí knize od Štefka protože ty mu jdou.
P.s.:Na reakci že jsem blázen chci se jen obhájit že to že píšu že mě to nebavilo se vztahovalo pouze na konec knihy, který byl nesmírně slátaný,proto nedočteno.
Jeden z vůbec nejslavnějších hororových příběhů všech dob jsem viděl už ve filmové podobě před několika lety, ale jako neznalce předlohy mě oba filmy zase tolik neuchvátily, byť jsem alespoň skrze postavu klauna Pennywise registroval, že jde o poctivé dílo. A když konečně nastala příležitost přelouskat knižní předlohu, ani v nejmenším jsem netušil, do jak čtivé záležitosti se vrhám, jak extrémně mě vtáhne zde budované napětí a jak mi ve finále ani trochu nepřijde, že jsem právě dočetl prozatím svou vůbec nejdelší knížku. Bylo to místy tak nervydrásající, že bych si dal nášup.
Nikdy jsem nechápala, co lidi na Kingovi vidí. Viděla jsem obě filmové adaptace a z obou jsem byla rozpačitá, tak jsem si řekla, když mě nebude bavit ani kniha už se od Kinga nebudu pokoušet nic číst. Ale o můj bože tohle je tak dobrá kniha, najednou jsem pochopila v čem je to tak zajímavý autor ( je horor ta příšera co běhá po Derry nebo manipulující/chladní/násilní rodiče?)
Délka knihy je naprosto odpovídající dějí a je tam všechno co má být, nemám pocit že by tam bylo cokoliv navíc.
Kdysi jsem četla, viděla filmy a nyní poslouchala jako audioknihu a tohle je koncert! Skvěle namluvená. Příběh sám o sobě fantastický, děsivý a neskutečně skutečný. Noční můra kam se podíváš. :) Co na to říct, Kingův styl psaní je až neuvěřitelně květnatý a zajímavý. Baví mě obrovsky, jak na papíře, tak v audiu.
King je prostě King, tam je to vždycky super čtení, ale za mě stále zůstává TOP jeho kniha Ústav
Za mě asi nejlepší věc od Kinga, vše propracované, ale ne zbytečně natahované.
Knihu jsem přečetl tak pětkrát a ve třech jazycích. To byl úplně první titul, který jsem od Kinga četl a od té doby nemůžu přestat. Musím říct, tento je jedna z knih, která na člověka působí pokaždé jinak, zvlášť s měnícím se věkem, novými životními zkušenostmi a výzvami, sociálními rolemi.
Kingova klasika, která by byla ještě lepší, kdyby byla troškičlu kratší... :))
TO zná asi každý. Je to ikona a není moc co k tomu dodat. Možná jen -> NESNÁŠÍM KLAUNY!
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
(SPOILER) Kniha skvěle pracuje s napětím, s vžíváním se do postav, s popisem města Derry, které umírá společně s Tím, s pocitem nespravedlnosti u toho, jak některé postavy umřou a jsou zapomenuty.
Na konci dne bylo ale nejvíce znepokojivé to, v jaké míře se v knize vyskytují sexuální prvky. To, že koukáme na dvanáctiletou Beverly, co močí, a je u ní popis toho, jak vyrůstá ze svého oblečení a rýsují se na ní dlouhé nohy, které bude mít jako dospělá... nebo celá sekce s dětskou orgií.
V některých částech knihy mi připadá, že King představuje "děti" přímo infantilně, se všemi hrami, které u řeky podnikají... a jiné využije k tomu, aby prozkoumal jejich nohy, prsa a... jiné věci.
Myslím si, že tohle je už "nekomfort v nekomfortu" - zatímco horor samotný je s nějakým nekomfortem spojený, takže by se dal považovat za přijatelnou míru, kterou čtenář může očekávat, tyto časté erotické sekce jsou na mne osobně už příliš. Upřímně jsou tak časté, že si nejsem jistá, zda toto rozhodnutí zdůraznit prsa a nohy postav dělá King vždy se záměrem zvýšit nekomfort čtenáře.
Opravdu jsem byla z některých sekcí znechucená a musela podniknout několik dlouhodobých přestávek od čtení jinak napínavé, děsivé a dobře napsané knížky.