Děs sídla Wake's End
Michelle Paver
„Cosi se vynořilo z temnot…“ Suffolk, eduardovské období. Osamocené panství v odlehlém koutě mokřadu: třpytící se divočiny, jejíž šeptající rákosí střeží dávná tajemství. A Maud, osamělé děvče vyrůstající bez matky, vychovávané pouze přísným otcem. Když otec na hřbitově najde středověký obraz ďábla, probudí se bezbožné síly. Maudina bitva začíná. Musí přežít ve světě plném čarodějnictví, odvěkých legend jejího milovaného mokřadu a děsivých démonů otcovy minulosti. Román Wakenhyrst, odehrávající se v průběhu pěti staletí, je temný gotický thriller o vražedné posedlosti a touze jedné dívky roztáhnout křídla a být volná.... celý text
Přidat komentář
Podle reklamy jsem si myslela,že to bude opravdu napínavé a strašidelné čtení ale veliké zklamání.Přijde mi to spíš jako psychologické než horor. Takové o ničem. Obal knížky hodně upoutá ale to asi má protože děj je nezajímavý.
Bohužel jsem se nechala nalákat reklamou. Kniha mi ani zdaleka nepřipomíná horor , a v určitých částech jsem se do čtení musela nutit.
Horor to není, ale napínavá kniha určitě je. Přečetla jsem ji celou za jeden den. Čte se velmi dobře. Mě jen malinko nějak ten konec úplně nestačil. Měla bych ještě nějaké otázky . Jinak knihu doporučuji na odpočinek super.
Nechala jsem se nalákat recenzí a po dlouhé době jsem neudělala dobře. Kniha nebyla žádný horor a připadala mi dost nudná. Knihu budu prodávat, určitě si na ni místo v knihovně dělat nebudu.
Kdo čeká horor, bude zklamaný. Kdo čeká podle obálky cosi jako romány od Darcy Coates, bude zklamaný. Kdo čeká rychlý, strašidelný děj, bude zklamaný. Ale pokud se prostě začtete a čekáte příběh, dostanete příběh zapletený, zajímavý, až mystický a přitom jednoduchý. Vztah otce a dcery. O tom to celé je. O minulosti, hříchu a hledání jakéhosi vykoupení (hlavně aby to moc nebolelo, nebylo nepříjemné, nerozebírala to společnost...). Já jsem spokojená.
Nejprve bych se ráda vyjádřila k označení horor na obálce – nejedná se totiž o žádný horor, u kterého byste se báli číst v noci se zhasnutou lampičkou, bohužel. Jedná se totiž o gotický román s temnější a lehce strašidelnou atmosférou, odehrávající se na počátku 20. století. Začátek příběhu je malinko delší, ale jakmile Maud objeví otcův deník, budete o jejím otci prostřednictvím jeho zápisků chtít znát víc a víc. Autorka píše velmi čtivě, svůj díl na tom jistě má i překladatelka, protože kniha se četla opravdu sama. Nečekejte žádné překvapivé zvraty, příběh tak nějak plyne. Já byla velmi spokojená i přesto, že jsem nakonec dostala zcela odlišný příběh, než který jsem očekávala.
Tentokrát jsem vážně nasupená... od hororu očekávám, že se budu bát jít po tmě na záchod a nehet na palci budu mít ohryzaný skoro až do krve. To se tentokrát nestalo ani náhodou.
Podle obálky i anotace jsem čekala něco ve stylu Darcy Coates a její série o strašidelných domech, čehož jsem se bohužel nedočkala.
Kniha se mi sama o sobě celkem líbila. Příběh i styl autorčina psaní mi byl sympatický, čekala jsem ale prostě horor, strach a husí kůži na zádech, proto tak nízké hodnocení.
Do čtení jsem šla s představou, že se jedná o klasický horor, je to uvedené i na obálce, ale jedná se o gotický horor a v něm jde úplně o něco jiného. Nejde v něm vyloženě o pocit strachu. Takže při čtení této knihy se nebudete třást strachy, ale temná atmosféra v knize určitě je.
Hlavní postavou je Maud, která začíná vyprávět svůj příběh o dospívání, ztrátě matky v nízkém věku a o životě s despotickým otcem. Příběh se začíná odehrávat v roce 1906 a bavilo mě právě to nahlédnutí do té doby. To jak bylo pohlíženo na ženy, věřili ve strašidelné pověry atd.
V knize jsou i náhledy do deníku Maudina otce, které mě ze začátku hodně bavily, ale ke konci už jsem se začínala trochu nudit.
Nejsem z knihy vyloženě nadšená, ale Maud mi byla sympatická, bavilo mě číst si o jejím životě a jejím vztahu a lásce k přírodě.
V knize se čtenář prostřednictvím pověr a zvyklostí obyvatel seznámí s východoanglickým folklorem, který je velmi bohatý. Způsob tehdejšího myšlení byl hodně ovlivněn vírou, nejvíce pak nevědomostí. Velký důraz je v příběhu kladen na psychologii postav, zejména na rodinné vztahy otce s dcerou. Přítomnost mystických prvků byla zajímavá, co se mi však nelíbilo byl až náboženský fanatismus Edmunda Stearnea. Čtenář sleduje, jak se Edmund s až démonickou posedlostí snaží rozluštit poselství jedné malby.
Děs sídla Wake´s End je, jak sama autorka v doslovu píše, gotickým románem. Přiznám se, že jsem čekala strašidelnější vyprávění, ale i přesto jsem byla po dočtení spokojená, ono kolikrát to děsivé nemusí číhat venku, ale naopak žije s námi v "bezpečí" domova. Hodně nadšená jsem byla z časového zasazení do minulosti, kdy se ocitáme v eduardovské éře.
Horor fakt ne, ponurý příběh jedné ženy, to ano. Řekla bych - taková oddechovka na podzimní večery...
Horor? Tak to vůbec! Spíš takové podivné vyprávění o ničem, které se docela příjemně a rychle četlo. Toť vše.
Není to horor, při jehož čtení by jste se báli vystrčit nos z pod peřiny, aby jste neviděli nějaké duchy. Líbila se mi ale ponurá atmosféra sídla i popis prostředí mokřadů. Maud se snaží popasovat s bludy svého otce, který jednoho večera najde na hřbitově starý obraz soudného dne a od toho okamžiku narůstá jeho posedlost. Dcera se o jeho tajemstvích dozvídá z jeho tajných deníků. Rozhodně jsem se při čtení nenudila.
(SPOILER)
Opravdu nechápu, jak mohl tuto knihu někdo označit za horor. Obálka a název evokují strašidelný dům, uvnitř ale najdete jen muže, který pomalu směřuje k šílenství a poměrně vlažné hledání démonů. Ani přítomnost mokřadu nevytváří tajemnou atmosféru.
Relativně dobře a rychle se to četlo a postava Moud byla poměrně sympatická, takže díky tomu jsem to dočetla. Ale jinak teda velké zklamání.
Tato kniha má hororovou maximálně tak obálku. První čtvrtina knihy mě bavila, příběh byl poutavý, smysluplný, hlavní postava byla skvělá.. pak už to šlo ovšem z kopce, do čtení jsem se musela nutit. Za mě spíše ne.
Příběh byl zajímavý a čtivý, ale rozhodně to nebyl horor. Ani zdaleka se nepřibližuje knihám Darcy Coates, ale čte se dobře.
Horor to možná je, leč gotický, který se u nás na literárním poli poslední dobou netěší zrovna velké oblibě. Alespoň mám takový pocit. Sama autorka píše, že jde o gotický román, tak tomu budu říkat tak. Je to nicméně příběh s výbornou atmosférou a skvěle propracovanými postavami, a deníkové záznamy jsou příjemným zpestřením děje. Je škoda, že díky ne zrovna šťastnému zařazení do edice Fobos už na Facebooku sbírá jednu negativní recenzi za druhou. Nicméně já jsem do toho šla s jistým tušením, že to navzdory podobné obálce asi nebude zrovna druhá Darcy Coates, a tak jsem zklamaná nebyla. Určitě se podívám i po autorčiných dalších knihách. :)
Né není to horor, nebo možná už jsem tak odolná, že mě nic nevyděsí... :-D
Každopádně kniha mi vzala dech. Né nebála jsem se, to opravdu né, ale autorka naprosto úžasně dokázala vykreslit temnou atmosféru Viktoriánské doby, zvyky, tradice, způsoby myšlení lidí, oblečení, prostředí...dokonalost... naprosto mě to vtáhlo do celého děje, dokázala jsem se vcítit do pocitů hlavní hrdinky, vše s ní prožívat, jako bych v domě byla s ní...prostě krásný gothický román....Za mě po dlouhé něco, co mě nadchlo.
Kniha pro mne byla velkym zklamanim, nektere veci se ji musi nechat... dobre se cetla, postava Maud mi byla moc sympaticka, pribeh mel hlavu a patu, ale napeti a horor jsem tedy postradala Jsou knihy, kde jiz na zacatku vite pointu pribehu, ale i tak dokazi byt strhujici, ale toto bylo nemastne neslane Nektere odstavce jsem musela cist 2x, protoze jsem nechapala, k cemu se autorka vyjadruje, coz muze byt i chybou prekladu Ke gotickemu romanu to ma podle mne daleko, pokud knihu srovnam se sestrami Bronteovymi nebo Daphne du Maurier... A zaverem, nemam rada, na coz jsou u nas v CR specialiste, kdyz se nazev originalu knihy nebo filmu zmeni na "trefny" preklad, kdy pochybujete silne o tom, jestli prekladatel knihu cetl nebo film videl...
Štítky knihy
Anglie viktoriánská doba horory strašidelné domy georgiánská Anglie gotické romány duchařské romány
Autorovy další knížky
2005 | Bratr vlk |
2021 | Děs sídla Wake's End |
2012 | Kroky v temnotě |
2010 | Lovec duchů |
2006 | Pojídač duší |
Takové hezké vyprávění Maud o jejím dětství, o mokřadu, o služebnictvu, švihlém taťíkovi, který si píše deníky o nějakém děsu, co má spíš jen on v hlavě. Nic děsivého tam fakt není =) Jen odkazy na pověrčivost obyvatel nízkého postavení a "tlachy starých bab". Takové odechové čtení.