Děs sídla Wake's End
Michelle Paver
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472519/bmid_des-sidla-wake-s-end-bTL-472519.jpg
3
159
159
„Cosi se vynořilo z temnot…“ Suffolk, eduardovské období. Osamocené panství v odlehlém koutě mokřadu: třpytící se divočiny, jejíž šeptající rákosí střeží dávná tajemství. A Maud, osamělé děvče vyrůstající bez matky, vychovávané pouze přísným otcem. Když otec na hřbitově najde středověký obraz ďábla, probudí se bezbožné síly. Maudina bitva začíná. Musí přežít ve světě plném čarodějnictví, odvěkých legend jejího milovaného mokřadu a děsivých démonů otcovy minulosti. Román Wakenhyrst, odehrávající se v průběhu pěti staletí, je temný gotický thriller o vražedné posedlosti a touze jedné dívky roztáhnout křídla a být volná.... celý text
Přidat komentář
Označení horor pro tuhle knihu opravdu není moc dobrý nápad, protože se jedná spíše o gotický román, jak uvádí sama autorka. Styl vyprávění mi moc nesedl, první polovina byla celkem nuda.
Čekala jsem kletby, kouzla, duchy a prokletí. A dostala jsem bludy, lidské omyly a stihomana. I tak se mi to líbilo a o to to možná i bylo děsivější.
Kniha se mi líbila... četla se dobře, hlavně jak je tam zobrazeno retrospektivní vyprávění hlavní hrdinky Maud o jejím životě ... a hlavně o otci v rámci deníkových záznamů (který není úplně zdráv) ..
Zajímavá kniha. Otec by si zasloužil sekerou do hlavy hned po narození, ale to bychom zase neměli chytrou a odhodlanou Maud. Neměla to vůbec lehké, při té ignoranci všude kolem, ale udělala, co mohla.
Jsem fanouškem knih od autorky Darcy Coates, kde jsem od ní přečetl Duch domu Ashburnů, Tajemnství sídla Craven Manor a Duchové rodiny Folcrofthů.
Od této knížky jsem očekával obdobnou kvalitu, ale bohužel. Knížka ani zdaleka nedosahuje kvality knih od Darcy. Strašidelných pasáží je tam naprosté minimum.
Knížka je ve dvou dějových liniích jednak, kdy hlavní hrdinka popisuje minulost. Druhá, kdy čte zápisky svého otce. Bohužel knihu nemůžu doporučit.
Spíš než horor je to gotický román o šílenství ( myslím, že zaslouženém ), což neznamená, že by se mi nelíbil. Je smutný až depresivní, ale krásně atmosférický. Nejraději bych měl takový mokřad za domem.
Ja se teda nemohla začíst na začátku ,ale pak jsem se začetla a kniha se mi líbila.Taky určite jsem čekala něco víc ,co by odpovídalo názvu knihy.Spíše thriller než horor.
Během četby jsem měla dost rozporuplné pocity, jestli mě kniha baví nebo ne. První kapitoly mě spíše odrazovaly, připadalo mi to celé zbytečně "na sílu" . Naturalistické potratové scény, otec zosobnění všeho špatného co muž jeho postavení v této době mohl mít, opravdu dost černobílé, matka tichá trpitelka, sourozenci hlavní hrdinky vlastně nepodstatní a hlavní hrdinka se mi bohužel znechutila hned v úvodu. Celkově mi asi nejvíc vadilo, že postavy na mne působily neživě, jakoby literární prototypy. Otec bigotní, krutý k ženám, chladný, "krásný", matka krásná, trpící, poddajná, hlavni hrdinka osamělá, ošklivá, ale chytrá, služka krásná a živočišná atd. atd. O horor se rozhodně nejedná, je to spíš román o šílenství, ale v tomhle případě ani ne nějak složitě skrývaném nebo děsivém, ve spojení s vírou v démony, je snadno odhadnutelné, kam vše směřuje. Líbilo se mi zasazení do prostředí mokřadu a nemůžu říct, že jsem se vyloženě nudila, ale znovu už po knize nesáhnu. A co jsem vůbec nepobrala byly poslední kapitoly - jakýsi epilog, ty už jsem četla jen letmo.
Bohužel tento "horor" byl pro mne zklamáním. Čekala jsem opravdu horor, ve stylu Darcy Coates, Žena v černém, apod.... Kdy se budu bát jít v noci sama na záchod. Nestalo se tak. -_- Ačkoliv obálka tak vypadá, zdání klame. Ta trochu děsivá část přišla až ke konci knížky, jinak celá knížka jen zápisky pomateného otce, který viděl, slyšel, cítil ďábly, ale sám byl na hlavu a navíc bral nějaké drogy (v té době ne takové drogy jako dnes). Slabota, škoda. Těšila jsem se na super horor.
''VŠECHNO MÁ URČITÝ ZÁKLAD V REALITĚ''
Kniha se ani neblíží hororu, ale mám ráda historické romány i se špetkou tajemna.
Je to takové smutné, ponuré a depresivní.
V autorčině poznámce se dozvíme, kde se inspirovala, co se zakládá na pravdě,
co je fikce a pověry přímo reálné v místě, kde se příběh odehrává.
Kniha není podle mého názoru žádný horor, ale mnohem víc psychologický román s prvky napětí a možná i tak trochu nadpřirozena. Maud, která vůbec nemá lehký život, je dívka, která se nechce podvolit všem pravidlům a zvykům. Takže vzdoruje (hlavně svému otci) a často utíká do mokřadu, který miluje a o jehož zachování později také bojuje. Její matka ji sice miluje, ale v podstatě je pro ni cizí, protože je většinu času nemocná. Po její smrti začne Maud využívat její otec. Ale i Maud si uvědomí, že ještě nikdy nebyla tak blízko tomu, aby se stala svobodnou bytostí. Začte se tedy do deníků svého otce, ve kterých odhalí jeho doposud netušenou povahu a skutky a zároveň se pokusí zvrátit jeho budoucí plány ohledně mokřadu...
Příběh má docela pomalé tempo, ale autorka i přesto dokázala navodit tu správnou tajuplnou atmosféru. Také jsem opravdu hodně brzy začala nesnášet Maudina otce Edmunda Stearna ;-). O to víc se mi líbila Maud, sympatizovala jsem s ní a pevně doufala, že se jí podaří milovaný mokřad zachránit... Kniha není nějak moc napínavá, ale je v ní několik překvapivých zvratů a zajímavých scén. Příběh jako takový je tragický, lehce mrazivý a také trochu smutný, ale i dobře napsaný. Za sebe tedy hodnotím poctivými čtyřmi hvězdičkami, protože se domnívám, že si je kniha plným právem zaslouží ;-).
Na začiatok musím povedať, že to veru nie je žiaden horor, ako nám tvrdí obálka. Ani trošku. Čo je škoda, pretože príbeh sa odohráva na odľahlom vidieckom sídle, v blízkosti močiara a takéto miesta až nabádajú k tomu, aby sa tam odohrávalo niečo strašidelné. Napriek tomu, že sa tak nedeje, tak tajomná atmosféra to aspoň trošku vynahrádza. Ale ani tá nestačí. Samotná kniha sa mi čítala dobre, je čtivá, spočiatku to vyzeralo, že ma príbeh Maud pohltí, ale čím dlhšie som čítala, tým menej ma to bavilo. Miestami mi to prišlo rozťahané a v podstate sa tam toho veľa nedialo. Maud z dieťaťa rastie v mladú ženu, pomáha otcovi s jeho výskumom, aj keď on ňou v podstate pohŕda (čo je naozaj strašné) a potajomky číta jeho denníkové zápisy, tie boli príjemným osviežením, ale časom tiež začali byť zdĺhavé. Des sa teda žiadny nekoná, aj keď otcovo obrovské ego a jeho príšerne správanie ku všetkým okolo je celkom dosť desivé. Občas sa tam síce mihne nejaký diabol, ale prišlo mi, že to tak nejak vyprchalo do stratena. Od knihy som teda čakala niečo viac, aj keď neurazí, ale ani nenadchne a hlbší dojem určite nezanechá (aspoň vo mne nie).
Očekával jsem horor, jak ja psáno na obálce. Pořád jsem čekal na nějaký ten "hororový" okamžik a byl trochu zklamaný, ale když jsem si v recenzích přečetl, že se vlastně o žádný horor nejedná, upravil jsem svá očekávání a knihu si nakonec užil. Autor umí skvěle navodit atmosféru a milovníci gorických románů by si tuhle knihu neměli nechat ujít
Sice zajímavý příběh, ale v jednu chvíli jsem se trochu zasekla a docela jsem se musela přinutit číst dál. Strhující konec malinko pokazil dovětek, který čtenáře zavedl zpět na začátek, tedy do roku 1967. Pro můj vkus byl příliš dlouhý, dal se shrnout jen do jedné kapitoly namísto dvou.
Je to horor? Ani náhodou! Ano, je tam pár strašidelných momentů, ale když už si začnete říkat " jo, teď to začne", tak ne, nezačne.
Jediné, co je tam opravdu strašidelné je postavení ženy v té době.
Ale na druhou stranu jsem to přečetla na jeden zátah a šla kvůli tomu spát až o půl jedné v noci, takže špatné to není.
I když pravda, konec jsem čekala trochu víc napínavější nebo aspoň akčnější.
Nebýt chytlavé obálky a anotace, vůbec by mě ani nenapadlo, že bych měla číst nějaký horor. Troufnu si říct, že tady se po celou dobu nebojí ani slabší povahy. Souhlasím s ostatními kolegy čtenáři, že to bylo spíše tajemné, čemuž ale pomáhalo spíš zasazení do prostředí starobylého sídla, než samotný děj. Paradoxně právě to je důvod, proč se kniha spoustě lidem nebude líbit. Příběh jako takový sice nebyl špatný, závěr se mi dokonce moc líbil, ale když držíte knihu v ruce poprvé, čekáte něco diametrálně odlišného. Z důvodu nenaplněných představ jsem se pak už do příběhu prostě naplno nepohroužila.
(SPOILER) Četlo se to dobře, ale vůbec mě to nebavilo..hlavně ty deníkové záznamy byly hrozně nudné. Posledních 30 stránek bylo super. Ale jinak nic moc, čekala jsem něco víc.
Tuhle knihu bych nečetla, nebýt doporučení kamarádky, protože je to přesně ten typ knihy, která zapadla díky obálce. Ta totiž až nebezpečně připomíná obálky strašidelných domů od Darcy Coats, se kterou jsem si nesedla a po dvou jejích knihách nemám ani chuť číst další. Wakenhyrst, jak se kniha jmenuje v originále není horor - i tady je obálka matoucí, ale skvěle vystavěný gotický příběh o rozpadu několika osobností a o rodinném drama odehrávajícím se v jednom domě na pokraji močálů. Co tu straší? Duchové, nebo spíše rodinná minulost, která je úspěšně po několik desetiletí skrývaná? To už musíte zjistit sami. Kniha se čte jedna báseň, příběh graduje s každou stránkou a postavy jsou tak reálné, že budete mít pocit, že je znáte. Jako bonus zde nechybí úžasné popisy mlhavých močálů, bažin a příběh jednoho ptáčete. Tohle je opomíjená lahůdka pro všechny fanoušky gotických příběhů zasazených do staré Anglie, do domů, kde vržou schody a kde se skrývá tajemství děsivější, než kdejaký duch.
Štítky knihy
Anglie viktoriánská doba horory strašidelné domy georgiánská Anglie gotické romány duchařské romány
Autorovy další knížky
| 2005 |  Bratr vlk |
| 2021 |  Děs sídla Wake's End |
| 2012 | Kroky v temnotě |
| 2010 | Lovec duchů |
| 2006 | Pojídač duší |
Tak tohle mě bohužel nenadchlo. Takové nijaké, horor to rozhodně nebyl. Tohle bylo hodně podprůměrné.