Děs sídla Wake's End
Michelle Paver
„Cosi se vynořilo z temnot…“ Suffolk, eduardovské období. Osamocené panství v odlehlém koutě mokřadu: třpytící se divočiny, jejíž šeptající rákosí střeží dávná tajemství. A Maud, osamělé děvče vyrůstající bez matky, vychovávané pouze přísným otcem. Když otec na hřbitově najde středověký obraz ďábla, probudí se bezbožné síly. Maudina bitva začíná. Musí přežít ve světě plném čarodějnictví, odvěkých legend jejího milovaného mokřadu a děsivých démonů otcovy minulosti. Román Wakenhyrst, odehrávající se v průběhu pěti staletí, je temný gotický thriller o vražedné posedlosti a touze jedné dívky roztáhnout křídla a být volná.... celý text
Přidat komentář
Inu, z anotace a ohlasů se mi zdálo, že bych měla do rukou dostat opravdu děsuplnou knihu, ze které mě bude mrazit víc jak z knih Darcy Coates. Ta sice pro mě nepíše zrovna horory, ale mrazivou atmosféru umí vykreslit tak dobře, že dokud si její zlo nepojmenuji a neodhalím ho, opravdu mě mrazí a každý zvuk v bytě mi způsobí trhnutí. To se u této knihy, která se za mě prezentovala jako opravdu děsivé dílo, nestalo. Ale...
...přestože mi někdy u dvou sté stránky došlo, že to, co Maudin otec vidí, je to, čeho bych se asi měla bát, ale nebála, musím uznat, že Wake´s End je ve skutečně pro mě půvabným gotickým příběhem okořeněným nějakou tou démonickou záhadou. Zvyky, tradice, víra a způsob života tehdejších obyvatel, to všechno autorka krásně a věrohodně popsala, takže sledovat vyprávění jedné docela šílené rodiny pro mě bylo zvláštně uklidňující a zároveň znepokojující. Celý Maudin život jsem hltala stránku za stránkou a za den jsem měla přečteno.
Neotevírejte tuhle knihu s tím, že byste se měli bát. Označení horor je opět docela zavádějící. Ale pokud se od toho oprostíte, dostane vlastně docela zajímavý příběh jedné dívky, která žije v naprosto šíleném prostředí, a které od začátku fandíte. Oblíbíte si Clema, nebude se vám líbit Ivy, otce budete chtít přetáhnout něčím po hlavě, aby se vzpamatoval, budete chtít mít taky vlastní Stráče a nakonec...budete chtít žít v tak úžasné, divoké, děsivé, ale nádherné a majestátní krajině, do jaké byl Wake´s End zasazen. Přestože mokřady skrývají spoustu havěti a já z každého komářího štípnutí vždycky strašně opuchnu, přestěhovala bych se na to místo okamžitě.
Knihu určitě doporučuji těm, kteří milují tajemnou, tíživou, ale podmanivou atmosféru minulých staletí, a zároveň objevují rodinné tajemství, které je po mnoho let střeženo jako oko v hlavě. Vše podbarveno takovým příjemným lehkým mrazením. Bát se nebudete, ale už jen za samotný Wake´s End, mokřady a Maud tahle kniha stojí. :)
Štítky knihy
Anglie viktoriánská doba horory strašidelné domy georgiánská Anglie gotické romány duchařské romány
Autorovy další knížky
2005 | Bratr vlk |
2021 | Děs sídla Wake's End |
2012 | Kroky v temnotě |
2010 | Lovec duchů |
2006 | Pojídač duší |
Daily Mail na zadní straně knihy píše, že se jedná o "vynikající duchařský román". No tady je krásně vidět, že nikdo z Daily Mail knihu ani nedržel v ruce, natož četl. I to označení "HOROR", které doslova křičí z obalu na přední straně, je hodně zavádějící. To už bychom mohli označit hororem i Větrnou hůrku. Jsem tudíž docela zmatený, protože to není horor a vůbec to není duchařský román a žádné prastaré síly se na žádném venkovském panství neprobouzí. Proč je vlastně celá obálka zavádějící? To ví asi jen Bůh a sama autorka by se tomu asi dost divila.
Takže si pojďme upřesnit pojmy. Wakenhyrst (to je název knihy a nad českým překladem zůstává rozum stát) je gotická fikce (viktoriánsko-eduardovská) s příměsí psychologického románu. Hodně připomíná již zmíněnou Větrnou hůrku a jiné klasiky z té doby. A na to, že je kniha z nového tisíciletí, opravdu parádně vystihuje tehdejší atmosféru a poměry v Anglii, jako bych skutečně četl něco od autorky 18. a 19. století. To se Michelle Paver(ové) opravdu povedlo.
Kniha obsahuje skvělé reálie a detaily tehdejší doby, velmi zajímavý folklór a ještě lepší práce s psychickým nátlakem na čtenáře skrze postavy. Trocha mystiky taktéž neuškodí. Téma zločinu a trestu, nerovnosti, spravedlnosti, posedlosti a počátky šílenství. Kniha se díky skvělému jazyku autorky čte sama. Děj v sobě neskrývá nic úžasného a originálního, přesto od něj čtenář nechce odtrhnout zrak. Konec knihy mi přišel uspěchaný a trochu nedotažený a ještě navíc se ho čtenář dozví hned na začátku knihy (samozřejmě v okleštěné verzi se spoustou otázek).
Největší kontroverzí tohoto díla jsou postavy. Jsou na jednu stranu zajímavé, propracované a na druhou otravné a hloupé. A jak už víme z anotace, středobodem příběhu jsou otec a dcera. První zajímavá/otravná/dekadentní a druhá zajímavá/naivně hloupá (vzhledem k věku Maud to lze tolerovat). Záleží na charakteru čtenáře, jestli má náladu interakci těchto dvou postav strávit nebo knihu v půlce zahodit kvůli tomu, že si chtěl přece přečíst nějaký mrazivý horor a ne rodinné drama uprostřed mokřadů. Ať už knihu dočtete nebo zahodíte, obojí se dá pochopit.
Sečteno podtrženo: Otevřít knihu a očekávat mysteriózní horor by byla fatální chyba. Pokud jste ale milovníky gotických románů z viktoriánské a edwardovské éry, je tohle přesně pro vás.