Lovec králíků
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 6. díl >
Joona Linna je už dva roky ve vězení s vysokou ostrahou. A teď ho odvezli na tajnou schůzku. Po vraždě jednoho ze švédských ministrů totiž policie potřebuje, aby jí pomohl vypátrat a zastavit pachatele, který nejspíš plánuje další vraždy v politických kruzích. Policie pracuje s verzí teroristického pozadí případu, Joona však tuší, že oběti, kterých bude brzo víc, spojuje cosi jiného. On i Saga Bauerová musejí pracovat tajně a proti rozkazům svých nadřízených, aby vraha zastavili dřív, než bude příliš pozdě. Hříčka osudu nečekaně postaví do centra dění populárního kuchaře Rexe Muellera. Má v plánu poprvé se postarat o svého syna Sammyho. Ale místo tří týdnů dovolené ho čeká děsivý boj o přežití. Až se z vašeho telefonu ozve dětský hlas odříkávající básničku o králících, dejte se na útěk, protože právě tu slyšely všechny oběti před smrtí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
Kaninjägaren, 2016
více info...
Přidat komentář
Nevim jestli to nejzajímavější přijde na konec, jak se říká...ale v souvislosti s tím se docela těším na další díl, který už čeká v knihovně. Tentokrát mi popis a líčení událostí občas přišlo trošku syrové a možná bych si i některé detaily odpustil, ale k téhle sérii to tak nějak sedí. Jindy mi zase některé pasáže přišly docela dlouhé a taky je pravda že to, kdo je lovec králíků mi v průběhu knihy postupně docházelo i bez vysvětlení komisaře. Ale na důvody jsem si počkal. Ty mi hned nedošly.
Za sebe můžu hodnotit jako delší díl serie a obsahově v lepší polovině toho co jsem zatim četl.
Hm, tak tohle byl masakr. A ty králičí uši? Myslím, že autoři se předhánějí , kdo vymyslí nejdivnějšího vraha s prazvláštní logikou a zvrácenou myslí. Jinak se to samozřejmě četlo rychle, ale víckrát to číst nebudu. Jako oddechovka prima.
"až se z vašeho telefonu ozve dětský hlas odříkávající básničku o deseti malých králicích, dejte se na útěk"
- konečně zase vyplývá na povrch výrazný charakter Joony
- některé části dohadování o utajení případu jsou až moc zdlouhavé
- je to jedna z delších knih série - až po 200 stranách začnete být v obraze, ale ničemu to nevadí
- děsila mě maska s králičíma ušima a surovost vražd byla taky šílená
- na ten pořádnej Keplerovskej konec a hrdinství Joony jsme si museli počkat, ale zase nezklamal
- líbilo se mi, že (myslím poprvé v sérii) byl děj popsán i z vrahova pohledu
- na konci Vás Kepler naláká na další díl a Vy zůstanete jen koukat s otevřenou pusou
Tak ani neviem. Prvá a druhá kapitola - úžasná. A po nich, pre mňa ničím zaujímavé akcie. Naviac popísané tak, že som si ich nevedela ani v hlave zrežírovať. Pravdupovediac bolo to pre mňa po tom úvode, hrozné sklamanie. Naviac dlhé. Keby to bolo kratšie, tak by to nebolo také....pre mňa o ničom. dosť na tom - dej sa po prvej tretine zmenil a čítalo sa to samo. Páchateľ bol podľa mňa dosť skoro odhalený a vraždenie pokračovalo už s jeho odhalenou identitou. Komisárka Saga mi išla svojou neuváženou aktivitou na nervy a ten výprask som jej priala z celého srdca.
Neviem pochopiť, prečo vydavateľ série , nepristúpil k prekladu anglických textov, básní a piesní a podobne
btw...Pavel Rímsky keď napodobňuje ženský hlas, je vážne....srandovný.
Můj první Kepler,dost možná jediný. Severská nálada mne baví, ale ta nutnost co nejbrutálnějších scén...motivaci vraha naprosto rozumím, jen je dotažena do absurdních rozměrů. Historii hlavních postav policistů neznám a vyprávění ve mně ani nevzbudilo o ni zájem. Dlouho mi přišly veškeré popisy jako z počítačové hry. Uvedl ruku, otočil se, podíval se. Až příliš odtažitý st, řekla bych. A tu policistku na benzínce jsem nepochopila doteď...
Lars Kepler se mi hrozně dobře čte. Vyhovují mi krátké kapitoly, které mají spád. Jako i u jiných knížek ze stejné série, i v Lovci králíků bylo na mě až příliš mnoho surovosti, ale už s tím tak nějak počítám a příslušné kapitoly beru vždycky "jen jedním okem". Ze série mi teď chybí už jen Zrcadlový muž, kterého si určitě také nenechám ujít.
Poprvé se mi u Larse Keplera stalo, že mě kniha nenadchla.. Nemohla jsem se začíst, přijde mi, že děj nabere na obrátkách až tak po 250 stranách.. Ty se zbytkem nakonec pomalu ani nesouvisí. Jakmile se přes ně člověk ale dostane, začne být kniha čtivá a děj napínavý..
Vrah, i jeho motiv, byl z mého pohledu ale odhalen příliš brzy, posledních 150 stran už jen čekáte na to, koho ještě zabije a jak.. Tyto pasáže byly za mě zbytečně dlouhé..
Další bravurně napsaná detektivka s Joonou Linnou v hlavní roli. Autoři skvěle ovládají umění stupňovaného napětí, jen tentokrát mě trochu rušili podrobně popisované nepodstatné detaily. Ale i tak doporučuji, čte se jedním dechem.
Další díl s detektivem Joona Lina. Tolik krve a mrtvých snad nebylo ve všech dosavadních dílech dohromady. Kniha se dobře četla. Doporučuji.
S knihou som bola maximálne spokojná. Bola to posledná kniha, čo mi chýbala z tejto série nakoľko som nešla stále podľa poradia, a som rada, že som si ju nechala na 'záver'. Postavy mám rada a tak ako aj predchádzajúce bol príbeh napínavý a pôsobivý.
No nevím, jelikož to bylo druhé čtení, tak jsem některé části přeskakovala. Ale je to opět typická "keplerovka", tak si neztěžuji a pokusím se dokončit sérií. Z původního hodnocení ubírám jednu hvězdičku za neskutečné natahování některých pasáží.
Nereálné, přehnané, ale naprosto vynikající. Doporučuji. Zařadila bych mezi jeden z nejlepších thrillerů vůbec.
Poprvé se mi u Keplera stalo, že jsem se nemohla začíst. Trvalo to cca 200 stran. Ale potom se kniha rozjede, čtěnář vůbec netuší, kdo že je ten vrah, a finále je opět dechberoucí. Jsem ráda, že je Joona zpět. A s ním i Saga, i když jsem si myslela, že v této knize dostane více prostoru. Přes tyto drobné nedostatky i tak musím dát plný počet bodů.
Štítky knihy
vraždy napětí švédská literatura tajemství pomsta severské krimi psychologické thrillery švédské detektivkyAutorovy další knížky
2011 | Hypnotizér |
2013 | Písečný muž |
2015 | Stalker |
2012 | Svědkyně ohně |
2018 | Lazar |
Dávám všechny hvězdičky, protože Joona mi přirostl k srdíčku, ale přiznám se, že pasáže, kde lovec vyvrhává střeva ze svých obětí, jsem opravdu četla (spíše nečetla) stylem přeskočení řádků, protože tohle opravdu už není nic pro mě.
Tak nějak věřím, že Joona nakonec bude se Sagou, ale zatím teda tomu nic nenasvědčuje, tak snad v dalších dílech.