Deti, náš poklad
Delphine de Vigan
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/505380/bmid_deti-nas-poklad-8SU-505380.jpg
4
824
824
Delphine de Vigan v románe zachytáva obraz súčasnej digitálnej doby, v ktorej ľudia žijú len preto, aby boli na očiach. Odkrýva v ňom zarážajúci pohľad na svet, kde sa všetko vrátane rodinného šťastia vystavuje na obdiv a predáva na sociálnych sieťach. Hlavná postava Mélanie vyrastala pred televíznou obrazovkou zhypnotizovaná obľúbenými reality šou. V živote má jediný cieľ ? stať sa slávnou. Vzorná manželka a matka Mélanie býva v luxusnom obytnom komplexe na predmestí Paríža a venuje sa len svojmu youtubovému kanálu. Uverejňuje na ňom videá z každodenného života svojich detí, osemročného Sama a šesťročnej Kim. Koncept podnikavej matky žne úspech, sledujú ich milióny odberateľov. Ponuky na spoluprácu sa hrnú a deti sa tak niekoľkokrát do týždňa postavia pred kameru v značkovom oblečení, aby pred zrakmi divákov rozbalili ďalšiu hračku alebo ochutnali všetky dostupné príchute zmrzliny. Jedného dňa sa však kamera nezapne. Malá Kim je nezvestná a žiadna z možných hypotéz jej zmiznutia sa nedá vylúčiť.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2023 , Ikar (SK)Originální název:
Les enfants sont rois, 2021
více info...
Přidat komentář
Moje první setkání s autorkou a rozhodně ne poslední. Překvapilo mě, jak dobře se mi to četlo, vzhledem k tomu, že je knížka z Odeonu. Z nějakého důvodu jsem si myslela, že se to bude číst pomalu a budu se tím muset prokousávat, ale tak to vůbec nebylo. Čtení mě bavilo a i když jsem se na něj musela soustředit víc než u YA knížek, vlastně mě to bavilo. Líbilo se mi, jak autorka zvládla propojit dvě linky hlavních hrdinek a hlavně to, kolik myšlenek nám díky tomu přinesla. Čekala jsem, že tohle bude knížka ve které budu hodně lepíkovat, ale ono ne. Tohle je totiž knížka, která vás donutí zamyslet se nad ní jako nad celkem. Chvilku mi trvalo, než jsem si na to zvykla, ale potom jsem to velmi ocenila. Je tu moc hezky vidět, co může s dětmi udělat sláva ve věku, kdy to sami nechtějí nebo nechápou, bylo mi z toho při čtení až úzko. Velmi jsem ocenila i část po pár letech, kde jsme mohli vidět jak vypadá svět, kam se vyvinul a jak jsou na tom naše postavy. Celkově je tohle velmi zajímavá sonda do života, který by vlastně mohl potkat kohokoli z nás. I přes to ale musím říct, že jsem asi čekala, že se mě to ještě nějak víc dotkne. Chtěla jsem být zlomená a ztrápená, byla jsem ale spíš zamyšlená. Což neříkám že je špatně, jen jsem doufala v trochu jiné emoce po dočtení.
Úplně jiná Vigan, nebo alespoň zvolený žánr. Téma velmi aktuální a skvěle zvolené. Chce se mi napsat, ze to není tak ponure, jak jsme u této autorky všichni zvykli, ale ten dopad na děti je masivní a možná stále nepředstavitelný.
Velice zajímavé, originální, ale také aktuální a důležité téma. Kniha řeší nejen sdílení děti na sociálních sítích a jeho následky v současnosti, ale část se odehrává i v blízké budoucnosti a ukazuje, co možná budou dnešní "insta" děti prožívat a jaký vliv na ně sdílení rodiči bez souhlasu může mít. To téma mě opravdu nadchlo, už jen kvůli tomu knihu všem doporučuji a ráda bych si přečetla něco dalšího na toto téma. Co mi ale sedlo trochu méně, byl styl psaní. Od Delphine jsem již četla jednu knihu, ale s tou jsem tento problém neměla, tak nevim, kde se stala chyba. Každopádně pro mě bylo obtížné se začíst vlastně po celou dobu. Některé dějové linky (životy policistky Clary apod.) mi přišly zbytečné a nudné - raději bych tento prostor věnovala hlavnímu příběhu. Co mě bavilo naopak moc byly popisy videí z Youtube, výslechy a podobně.
Takže celkově doporučuji, je to kniha která vás donutí se zamyslet a vidět věci z jiného pohledu. Jen zpracování bych si představovala malinko jinak.
Sdílení radostí i starostí svých dětí se stalo nedílnou součástí digitálního života. A zatímco se zaplňují sociální profily dětskými úsměvy, Delphine de Vigan za nás pokládá otázku, kam směřuje naše touha po sdílení a kdo nese důsledky. A díky jejímu přímočarému stylu vyprávění rovnou dostáváme odpověď - když zveřejňujeme intimní momenty, může to mít vliv na budoucí vnímání dítěte, jeho soukromí a sebeidentitu. Možná je čas si uvědomit, že některé vzpomínky patří pouze nám samým a že skutečná hodnota spočívá v okamžicích, které nejsou filtrovány digitálními stíny.
Tato kniha je společenská kritika, velmi dobře napsaná a zároveň poutavá a nutící k zamyšlení.
Zprvu jsem se domnívala, že si přečtu thriller o zmizení či únosu malé holčičky. A spíš mě to nebavilo. Postupně se však ukazuje, že v knize rezonuje úplně jiné téma. Hodně aktuální, velmi závažné, s důsledky, které si mnohdy neuvědomujeme, či je opomíjíme. Přestože kniha mi moc nesedla svým zpracováním, rozhodně však nastolila spoustu témat k zamyšlení.
Jedním slovem wow! Po této knize řadím Delphine de Vigan rozhodně mezi mé nejoblíbenější zahraniční spisovatelky a nechápu, že jsem Děti nade vše nečetla už dřív. Tato kniha je neuvěřitelná v tom, jak reálná a děsivá je. Autorka skvěle zpracovala téma dětských youtuberů a ukázala, jak moc může být psychika dítěte negativně ovlivňována, když ho rodiče dennodenně fotí/natáčí a následně to masově sdílí na sociálních sítích.
V tomto příběhu hlavní postava Mélanie natáčí své děti na youtube od jejich brzkých let. Děti, tak zpočátku vůbec netuší, co se děje a jaký dopad to bude mít později na jejich soukromí. Samozřejmě po jejich nástupu do školy jim to brzo začne docházet, protože posměch a šikana ze strany spolužáků nebude nic výjimečného. Děti na jednu stranu mají díky spolupracím po materiální stránce vše, co by jim jiné děti mohly závidět. Na druhou stranu, tisíce cizích lidí o nich vědí prakticky vše. Jak vyrůstaly, co dennodenně dělají, nebo kde se zrovna nacházejí. To že to bude mít dopad na jejich rozvoj tak asi není překvapující.
Téma je rozhodně aktuální a příběh ve mně zanechal mrazivý dojem. Je to jedna z těch knih, nad kterou musíte po dočtení přemýšlet a vryje se vám pod kůži, takže rozhodně doporučuji!
O knize se často na internetu i tady v komentářích píše jako o příběhu o negativním působení sociálních sítí na děti. Ano, sociální sítě dětským postavám v příběhu skutečně uškodily, je však důležité dodat, že tyto děti své soukromí na sítích nezveřejňovaly tak zcela dobrovolně, ale že šlo výhradně o nápad a režii jejich matky, která si jejich prezentací plnila svůj životní sen - získat popularitu a obdiv fanoušků. Přestože tedy jde o varování před sociálními sítěmi a podobnými výdobytky doby, román se neomezuje pouze na toto, ale také na téma výchovy, která pod sobeckým vedením Mélanie selhala, přestože si sama příliš neuvědomovala, že jedná sobecky a své děti zneužívá ve svůj prospěch. Na Delphine se mi líbí to, jak skvěle dokáže vykreslit každou postavu a že chování každé z nich má vždy určité zákulisí, které spisovatelka čtenáři poodhalí, a tak žádná postava není zcela černobílá a její životní historie čtenáři umožní pochopit, proč je její osobnost zrovna taková, jaká je. V současnosti často slýchávám, jak je dnešní mladá generace zkažená. Mnohem méně však slyším hlasy, které by odsuzovaly rodiče za výchovu, ve které jejich děti vyrůstaly. Jakkoliv si totiž někteří rodiče mohou myslet, že svému dítěti poskytli jen to nejlepší, jsou mezi nimi případy, kdy jsou rodiče natolik přesvědčení o správnosti svých výchovných metod a svého vidění toho, co je pro jejich děti nejvhodnější, že tím zcela ignorují skutečná přání a potřeby vlastních dětí, což může vést k velmi negativním důsledkům na vývoj dětské psychiky. Ne vždy musí být v rodině sobecké pouze děti, což je něco, co nám autorka neváhala připomenout. Knihu tedy hodnotím plným počtem hvězd a stejně jako každou knihu autorky i tuto doporučuji k přečtení.
"Líbila se jí představa publika, které měla uspokojovat. Milovala tu okamžitou odměnu, hřejivou a plnou nadšení, kterou ji poskytovali, kdykoli se objevila. Potřebovala jejich pozornost. Jejich lichotky. Dávali jí pocit, že je jedinečná. Že je někdo, kdo si zaslouží zájem."
Skvěle podaná hrozivá, ne zcela nemožná záležitost-hrozba sociálních sítí a jejich vliv na děti, dokonce i někdy s přispěním vlastních rodičů. Uvědomujeme si to všichni, ale po přečtení této knihy jsem ráda, že já i moje děti trávily dětství úplně jiným způsobem. Velice čtivá forma psaní (kdo zná autorku, ví), knížku přelousknete za dva dny.
Kniha mela obrovsky hype a asi tim neprimerene zvedla me ocekavani. Za me to bylo moc na silu. Kniha na me pusobila prilis prvoplanove a jednostranne. Chapu, co autorka chtela sdelit a bylo tam hodne zajimavych myslenek, ale ja se u ni spis nudila, nemelo to spad. Chvili to byla socialni sonda, chvili detektivka, ktera ale uplne vysumela, chvili (za me ploche) sci-fi... trochu jako kdyz pejsek s kocickou delali dort.
Výborně napsané a přesvědčivě zpracované aktuální téma. Protože já nelovím na sociálních sítích, ani na nich nesdílím svůj život, tak snad proto se mnou chování Melánie a dětí otřásl. Strhující příběh, který by si měl každý přečíst a ten závěr knihy je vlastně z budoucnosti a je naprosto reálný. Opravdu moc doporučuji.
25/2023
Volba tématu by dostala plnej počet. Vlastně i ten děj je super zajímavej.
Jen já se nemohla začíst.
Spousta lidí Delphine miluje, ale tady mi ten styl psaní úplně nevyhovoval.
Zase mám problém popsat svoje dojmy z knihy, jeden je jasnej - po dočtení mi dobře nebylo a rozhodně je to velký téma (všeobecně sdílení dětí na sociálních sítích). To, jak velkej je to bizár (kterej se fakticky děje), se mi ani věřit nechtělo. To, jak to pro spoustu dětí může skončit, je vlastně dost nasnadě (a že se tím můžou kompletně rozvrtat rodinný vztahy jakbysmet).
Ale asi bych to téma potřebovala podat jinak. Dojem mohl být ještě o kus silnější (a nebo se u mě nepotkává ten styl s kýženou reakcí, to je taky možnost).
Dávám 4 hvězdy, za mě jsou spíš ušmudlaný, ale co už.
Snažila jsem se textem prokousat, ale nebavil mě. Ani téma nebylo moc dobře podané.
(SPOILER) Musím říct, že jsem hodně zklamaná. Autorčin styl mám ráda. Četla jsem Pouta, která mě absolutně dostala a Vděk, který sice pokazila žlutýma pilulkama, ale taky mě dostal. Tady to téma vyšumělo do prázda. Rodiče jsou zodpovědní za děti. Mají je ochraňovat a mnohdy se to neděje. Tady sice taky poškodí své děti, ale je jim zajištěna jistá budoucnost. Co rodiče sportovních hvězd? Filmových? Ale případně i tečh co se jen musí tvrdě učit a musí jít například na medicínu. Takže téma sice dobré, ale neohromilo. Mnohem zajímavější než děti byly dospělé ženy. A to je právě to největší zklámání. Autorčiny knihy vždy dávaly naději. Tentokrát jsou postavy ponachány zcela napospas. Žádná osobnostní katarze, žádná pomoc ani jedné z nich. Matka zcela jasně psychicky nemocná je opuštěná a policistka se nesmí přibližovat k oknům Moc smutné.
Naprosto skvěle zpracované téma, které se mi zdá dost aktuální. Kniha ve mně zanechala mrazivý dojem a spoustu podnětů k přemýšlení.
Prvních pár kapitol mi trvalo se zorientovat. Ale potom jsem byla vtáhnutá do děje, který je svižný ale přesto skvěle propracovaný.
Moje první kniha od této autorky, ale určitě se podívám na další.
(SPOILER)
Četlo se to moc dobře, knížka vtáhne a nepustí.
Občas okrajově zaznamenám, že existuje něco jako youtuber, ale myslela jsem, že se něčím zabývají, třeba natáčejí, jak hrají videohry nebo kreslí. Ale toto? Jako že natáčím svůj všední den? Koho to zajímá? A ještě do toho vtahovat děcka, která vlastně nemají možnost to odmítnout? Lidi dokáží být neskuteční kreténi.
Ze začátku se tváři jako psychologická sonda, pak si zaskočíš do detektivky a skončíš v dystopické budoucnosti. Nedovolí ti přemýšlet nad ničím jiným.
Opravdu knížka, která otevírá oči a pojmenovává věcí, o kterých člověk v skrytu duše věděl, ale možná je ani vidět nechtěl.
Je mi z ní blbě, ale zároveň je to určitě knížka, která bude v mojí letošní top 5. Takže u mě klasika.
Smutno je mi z lidi, kteří práznotu naplňují počtem lajků a sledujícíma a nemají zatěžko toho dosáhnout vlastními dětmi.
Nejvíc smutno je mi ale z toho, že nechuť vlastního dítěte u natáčení tyto lidi nezastaví a pokračujou v tom dál.
A jsem dostatečný realista abych věděla, že to nebylo jen v téhle knížce, ale je to praktika u mnoha celosvětových profilů.
Jo a přečtěte si ji proboha, hned, opravdu.
Docela síla. První polovina vyšetřování únosu, na jehož pozadí se vykreslují znepokojivá úskalí internetu a sociálních sítí. Zvláště pokud rodiče u svých dětí neznají či odmítají vidět míru. Druhá polovina se zabývá následky - je jiná, ale neméně působivá. A ten konec?! Doporučuji.
Zajímavé téma, nápadité střídání hlavních hrdinek, rychlé tempo vyprávění, absence hluchých míst. De Vigan se s tím nemaže a mně se to líbí, a proto jako obvykle dávám pět hvězd.
Štítky knihy
francouzská literatura tajemství sourozenci psychologické romány psychická traumata pro rodiče manipulátoři sociální sítě rodiče a dětiAutorovy další knížky
| 2021 |  Děti nade vše |
| 2011 | Ani později, ani jinde |
| 2011 | No a já |
| 2018 | Pouta |
| 2019 | Vděk |
Děsivé, několikrát jsem kroutila hlavou a nevěřila, že sociální sítě můžou někoho takhle pohltit. A to román nerozebírá jejich pasivní konzumenty... Velmi čtivé, od autorky si určitě přečtu i další knihy.