Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/370279/mid_deti-z-bullerbynu-uap-370279.jpg
5
4767
4767
Pokaždé, když se na našem knižním trhu objeví tato knížka Astrid Lindgrenové, nositelky Ceny H. Ch. Andersena, udělá radost malým i větším čtenářům. Šest dětí – Lisa, která všechno vypravuje, její dva bratři Lasse a Bosse, sestry Anna a Britta a kamarád Olle – v ní prožívá veselé či méně zábavné každodenní příhody na švédském venkově. Ve třech částech knihy strávíme s dětmi celý rok: jaro s koťátky, léto s prázdninami, podzim se školou, zimu s vánočními svátky. A protože jsou to příběhy, které v různých podobách může zažít každé dítě, těší se stále neutuchajícímu zájmu čtenářů na celém světě.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 2002 , Albatros (ČR)Originální název:
Alla vi barn i Bullerbyn Mera om oss barn i Bullerbyn Bara roligt i Bullerbyn, 1947
více info...
Přidat komentář
Nádherná klasika nejen pro děti. Sedmiletá i pětiletá dcerka příběhy Dětí z Bullerbynu zbožňují. Sotva jsme knihu dočetly, chtěla starší dcerka začít číst odznovu. :-) Společně jsme se zasmály i divily. Pro dnešní děti nepředstavitelný způsob žití dětí ze severu na počátku padesátých let minulého století. A přesto příběh vděčný, hladivý a nesmrtelný.
Jak hodnotit takovou klasiku? Knížka nás se synem provázela velmi dlouho. Postupně jsme se jí kapitolu po kapitole pročítali a během toho syn xkrát slyšel audioknihu, která je úžasně namluvená, ale velmi zkrácená.
To dětství malých dětí v severské vesničce kdysi dávno je tak… krásné, dobrodružné, doopravdy dětské. Pro děti to může být úžasný vhled do toho, jak to kdysi bylo, jak se dá bavit bez technologií nebo rodičů, jak je to fajn ty kamarády mít.
Jako rodič jsem byla upřímně dost často v nervu z těch jejich dobrodružství. :D Ale například předposlední kapitola, kdy Lisa a Anna hlídaly malou Kerstin, byla prostě k popukání.
Knížka je psaná opravdu jednoduše. Sloh odpovídá tomu, že to vypráví malá holka, takže jsem to tak i trochu četla. :D
Určitě moc doporučuji.
...při předčítání mým dětem jsme opakovaně propadali záchvatům smíchu...
Jednou, sotva jsme začali, řekl Lasse Ollovi:
"Petruska saldo bumbum."
A Olle mu odpověděl:
"Kolifink, kolifink."
A Bosse řekl:
"Mojsi dojsi filibom ararat."
Zeptaly jsme se, co tím myslili, a Lasse řekl, že je to taková zvláštní řeč, které rozumějí jenom kluci. Řekl, že pro holky je to příliš těžké.
Neuvěřitelně boží příběh, který nám s 6letým synem zajistil měsíc večerního čtení a krásné společné chvíle.
Teď čteme děti z Bullerbinu s mými dětmi a úplně jsem zapomněla jak je to geniální. Sama jsem se u některých příběhů musela smát.
Byla jsem překvapená, že obě dět (2 a 4,5 roku) zvládly celou knihu a že je to tolik bavilo. Některé kapitoly na ně byly dlouhé, ale celkově si příběh užili.
Nádherná kniha. Milovala jsem ji jako dítě a při hodinách čtení v druhé třídě jsem byla velmi frustrovaná, jak předčítají spolužáci pomalu. Chtěla jsem číst více a více :) A to platí vlastně i teď, v dospělosti. Nádherné pohlazení po duši. Líbila se i dceři, ale ta propast životního stylu, aktivit, vazeb a světa bez elektroniky je obrovská. Bylo třeba hodně vysvětlovat, upřesňovat. I proto má toto dílo nevyčíslitelnou hodnotu. Sonda do minulosti. Do Švédska. Do dětství. Do doby kdy kluk byl kluk a holka byla holka. Sousedovic děti byly kamarádi a jejich rodiče strýc a teta.
Předčítal jsem ji asi potisícáte ... nejprve dětem ... a pak vvnoučatům. A pro všechny generace to je jedna z nejoblíbenějších knížek (vedle Ronji pochopitelně :). Někdo tu psal, že dnešní děti nebudou chápat souvislosti. Moje vnoučata je chápala a myslím, že knížky jsou právě od toho aby rozšiřovaly chápání nových souvislostí ...
Moc hezký návrat do dětství, i pro moje malé děti to bylo milé, veselé a dobrodružné čtení na dobrou noc. Líbily se jim popisy švédských tradic (Vánoce, Velikonoce) a hodně se doptávaly, takže kniha splnila svůj edukační účel. Pro dcerku bylo velmi atraktivní vyprávění v ich-formě z pohledu o něco starší holčičky, školačky Lisy.
Dětem (2017 a 2020) se líbí a před spaním čteme nejčastěji tuto.
Také film natočený volně podle knihy se jim líbí.
Jedna z knih našeho dětství. Vtipně, napínavě a dobrodružně napsaná. Mladším generacím však zřejmě nebudou docházet dobové souvislosti.
Tak toto je klasika našeho dětství a musím dodat krásná klasika. Četl jsem ji společně s mladším vnukem a kniha se nám moc líbila. Na druhou stranu jsem si uvědomil že spousta věcí a dobrodružství které děti v knize prožívají je pro dnešní generaci dětí něco čemu nerozumí. Musel jsem mu spoustu věcí vysvětlovat a stejně si nejsem jistý že všechno správně pochopil. No prostě jiná doba jiné zájmy.......... škoda.
Knížka se mi líbila v dětství a i teď, když jsem ji před spaním četla synovi. Ten si děti z Bullerbynu také oblíbil. Je to jednoduché, ale zábavné vyprávění o každodenních prožitcích dětí ve švédské minivesničce v průběhu celého roku. Dozvíme se tak i jak slavili Vánoce, Velikonoce, co dělali ve škole, o prázdninách, jaké měli hry...
Toto je knížka, kterou mám ráda už od dětství a jsem ráda, že jsem si ji opět přečetla.
Každodenní příběhy šesti bezstarostných dětí vás zahřejí na srdci a příjemně si u nich odpočinete. Příběhy jsou krátké, ale krásné a jsou skvěle doplněny ilustracemi Heleny Zmatlíkové, které jsou dokonalé.
Za mě můžu určitě doporučit dětem i dospělým a myslím si, že to je ideální knížka na podzim, ale můžete si ji přečíst úplně kdykoliv.
Doporučuji!!!
Moje zamilovaná knížka z dětství, kterou jsem si s nostalgií opět pořídila a má čestné místo v knihovně. Milý příběh švédských dětí, ke kterému se rádi vracíte :)
Štítky knihy
pro děti zfilmováno švédská literatura rodinné vztahy dobrodružství dětský hrdina severská literatura rozhlasové zpracování dědeček parta dětíAutorovy další knížky
| 1962 |  Děti z Bullerbynu |
| 2001 | Bratři Lví srdce |
| 2007 | Ronja, dcera loupežníka |
| 1998 | My z ostrova Saltkråkan |
| 2007 | Karkulín ze střechy |
Ako dieťa ma táto knižka minula, ale teraz sme ju čítali pred spaním našej dcére a musím povedať, že som sa ako dieťa cítil aj ja.
Lise som celú dobu veľmi závidel (v dobrom) jej detstvo, úplne ma to vrátilo späť do bezstarostných čias, kedy bolo ústrednou časťou dňa vymýšľanie hier a fantazírovanie. :))
Myslím, že ju budeme čítať ešte veľakrát.