Deti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155237/bmid_deti-z-bullerbynu-155237.jpg
5
4723
4723
V malej švédskej osade Bullerbyn sú len tri gazdovstvá – Severné, Stredné a Južné. Žijú tu tri rodiny, v ktorých je šesť detí, traja chlapci a tri dievčatá. Lasse, Bosse, Lisa, Olle, Anna a Britta prežívajú v krásnej prírode dni plné drobných, ale o to významnejších radostí, bezstarostných hier, detských šarvátok a hádok. Zabrať dostávajú aj skutočné priateľstvá. Príhody malých nezbedníkov už celé desaťročia patria k čitateľsky najobľúbenejším titulom zlatého fondu literatúry pre deti. A nielen pre ne.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1970 , Mladé letáOriginální název:
Bullerbyboken, 1947
více info...
Přidat komentář
normálne sa divím sama sebe, že k jednej z mojich najobľúbenejších detských kníh som nenapísala koment !! tak náprava :) nedávno sem dočítali s mojimi deťmi, a už minimálne 3 generácia našej rodiny sa s kolektívom z Bullerbynu zasmiala a pobavila... (decká ryčali smiechom hlavne pri pasíži s hrou na indiánov - útok na kravy, zastupujúce nepriateľských Komančov :D...ale pobavil aj vodník hrajúci na hrebeni, cesta do školy, hry...)
Zistili sme, že deti všade na svete vymýšľajú rozne neplechy a hrajú sa rovako ako u nás... spoznali sme švédske zvyky, tradície (Vianoce a vianoční škriatkovia, hľadanie veľkonočných vajec..-.) jedlá - vždy ma fascinovala studená ovocná polievka, ktorú ukoristila mamičke pirátka Lisa....
a pokračovať by sa dalo dlho, predlho :) napríklad, ako počujem cinkať zvončeky na konskom postroji, zahrabaná s Lisou pod teplými prikrývkami a sneh fučí nad nami a sane letia zimnou nocou....
Rozhodne doporučujem !!!
P.S. Kus klobásyy tej najlepšej je u nás už zaužívanou frázou :D
Nejzamilovanejsi knizka meho detstvi, ctena nekolikrat. Uz se tesim jak se do ni po letech zactu i se svou malou dcerkou, az ji knihu predstavim:)
Pamatuji si, ze detska fantasie mi tu jela na plne obratky:)
Co se dá napsat o knize, kterou jsem v dětství četla snad stokrát. Snad jen to, že je prostě skvělá, boží, zábavná, vtipná, poetická, krásně ilustrovaná, milovaná. A nejlepší na tom je, že je vlastně tak trochu o ničem – šest dětí žije ve třech statcích kdesi na švédském venkově a prostě se baví tak, jak se děti na venkově baví. A on z toho vznikl takový klenot. Takže jen jednoduše: díky, paní Lindgrenová!
Děti z Bullerbynu jme četli ve škole a moc se mi ta knížka líbila. Pak jsem si ji přivezla z chaty a znovu ji přečetla. Byla to moc povedená kniha a proto dávám 5 hvězdiček. Stokrát DOPORUČUJI!!!!!
Tuto knížku jsem četla ve 3. třídě. Ještě teď, jakožto studentka na ni ráda vzpomínám. Pokud nevíte, jakou knížku koupit školákovi, určitě zvažte tuto. Nenadarmo se stala bestselerem...
Tak tuhle knihu miluju i nenávidím zároveň! No, nenávidím je asi příliš silné slovo, spíš bych měl napsat, že mám na ni tak trochu jako vztek (a to ještě ten dobromyslný), protože mě už spousty let jaksi dopředu odzbrojuje. Měl jsem to velké životní štěstí, že se mi podařilo strávit velkou většinu dětství celkem podobným způsobem, jak je v té knížce popsáno. Bydleli jsme sice v Praze, kde jsem chodil i do školy, ale každý volný den plus kompletní prázdniny jsme jezdili na chalupu na severu Čech, kde jsem žil v téměř dvě stě let starém roubeném domě, hned pod zříceninou středověkého hradu, jak se říká přímo v lůně kopců, skal a rybníků, takže kdykoliv jsem se rozhodl, že sepíšu své vzpomínky na dětství (a že jsme si užili legrace!), pokaždé po pár stránkách zjistím, že mi místo mých vzpomínek vzniká krásný plagiát z Dětí z Bullerbynu (no, krásný, spíš poněkud odvařený). No a to už se mi stalo tolikrát, že mi nezbývá, než vzdát paní Lindgrenové hold: Jste nenapodobitelná!
Knihu četla nejdříve moje dcera jako povinnou četbu ve škole. Před 20 lety mi dalo opravdu hodně práce ji v knihkupectví sehnat. Mojí dceři se kniha velmi líbila.
Vzpomněla jsem si, jak já musela louskat Honzíkovu cestu a Malého Bobše a jak mě to nebavilo.
Po 20 letech jsem se ze zvědavosti zaposlouchala do audioknihy - načteno paní Libuší Šafránkovou a načteno opravdu famózně. I mně se tento příběh líbil.
Neobyčejné vyprávění o obyčejných dětech z Bullerbynu. Každá doba holt chce to své. Jsem ráda, že moji dceru povinná četba bavila.
A jsem ráda, že mohu konečně říci:,,Přečetla jsem Děti z Bullerbynu." :-)))
Velmi milé čtení, které (i když jsem to původně nečekal) si podmanilo i naše dva kluky. Nedokážu ovšem říci, v čem kouzlo téhle knížky spočívá - je to vlastně docela obyčejné povídání o docela obyčejných dětech, občas okořeněné špetkou humoru. I když pro nás a tím spíš pro naše děti už je ta "obyčejnost" dost relativní - ať už s ohledem na odlišnost švédských poměrů a zvyků, nebo hodně vzdálenou dobu, v níž se příhody dětí odehrávají.
Knížka mého krásného dětství. Četla jsem ji nesčetněkrát, a teď v dospělosti už dvakrát mé osmileté dceři. Je to sentimentální četba, ale také připomenutí toho, jak jednoduché a zároveň dobrodružné bylo dětství dřív. Co mě však překvapilo je věta 'ty zlý fakane', když se Lisa s Annou staraly o malou Kerstin. Asi v době překladu slovo 'fakan' bylo přijatelné. Nicméně mé dceru zvláště zaujalo díky podobě určitému vulgárnímu slovu v angličtině :)
V podstatě kniha je psaná hezky.
Osobně. Knihu jse samozřejmě četla, neboli musela číst, ale nikdy mě nebavila.
Mladýmu jsem jí četla, když mu byli 3 - 4 roky. U kapitoly, kdy si vybavuje pokojíček pro panenky mi mládě řeklo, že ho to nebaví a že budem číst něco jiného.
Je to prostě kniha pro holky.
Toto je srdcovka mého dětství, za kterou se nikdy nebudu stydět. Děti z Bullerbynu si vždycky rád přečtu. Je nádherné se vrátit do dětství a znova a znova prožívat ty příběhy...
Nevím,osobně si myslím, že knihu mají mnozí rádi proto, že patřila do povinné četby a v jejím rámci se dost vymykala, byla milá a zábavná. Nicméně mě osobně nikdy nepřipadala nijak mimořádná a spíše zapadla mezi mnoha jinými milými, hravými a zábavnými knihami a nezanechala hlubší dojem. Ačkoli je pravdou, že je tu asi ten nejlepší knižní dědeček… A samozřejmě vydání v edici Jiskřiček je naprosto úchvatné.
Vidím, že je to téměř všech nejoblíbenější kniha dětství. Já si ji poprvé přečetla až na vysoké a nemohu posoudit jinak. Astrid byla nadlidská dětská vypravěčka, protože mě v dospělosti vrátila hravě lousknutím prstu do dětství a hned jsem byla jedním z dětí z poklidné vesničky Bullerbyn a dělala s nimi všechny vylomeniny, jezdila do školy, prodírala se kupou sněhu a prožila krásné švédské Vánoce!
Nejoblíbenější kniha mého dětství, četla jsem ji několikrát. Po mnoha letech znovu až svým dětem.
Štítky knihy
pro děti zfilmováno švédská literatura rodinné vztahy dobrodružství dětský hrdina severská literatura rozhlasové zpracování dědeček parta dětí
Autorovy další knížky
| 1962 |  Děti z Bullerbynu |
| 2001 | Bratři Lví srdce |
| 2007 | Ronja, dcera loupežníka |
| 1998 | My z ostrova Saltkråkan |
| 2007 | Karkulín ze střechy |
Moje jedno z TOP když jsem byl malý. První část jsem hltal, bylo to tím retrem, tou nostalgií, ale jak byly díly ke konci delší a delší, tak jsem si říkal, že už by mohl být konec :) On přeci jenom čtenář 36 let nebude ta správná cílovka :) Moje děti jsou ještě malé, ale věřím tomu, že za pár let to přelouskají již sami a bude je to bavit :)