Dětské zoubky
Zoje Stage
Suzette se nedaří navázat vztah s její sedmiletou dcerou, která nemůže – nebo nechce – mluvit. Už od jejího nejútlejšího dětství cítila, že ji Hanna odmítá. Suzette připadá, že ji její dítě nenávidí, a ta myšlenka ji děsí. Alex nechce věřit své manželce, že se jejich dcera chová krutě a nenormálně. Je Hanna jen zlobivá holčička, jejíž chování pramení z vysoké inteligence, kreativity a snad i osobního kouzla? Nebo se opravdu snaží svojí matku zabít? Silný a břitký psychologický román nové talentované autorky Zoje Stage, Dětské zoubky, nabízí více otázek, než odpovědí – a podrží si své tajemství až do šokujícího konce.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:Originální název:
Baby Teeth, 2018
více info...
Přidat komentář


Kniha se mi moc líbila. Nedalo mi se od ní odtrhnout. Přečetla jsem ji za 2 dny. Napínavá až do konce!


Za mě palec nahoru. Knížka se mi hodně dobře četla, děj se mi taky líbil. Suzette mi bylo líto a naopak toho malého "zmetka" Hannu jsem neměla ráda už od začátku. Jsem zvědavá, jestli bude mít knížka pokračování a jak bude děj pokračovat.


Znám jen jedno takhle chytré dítě a to je z kresleného seriálu, takže asi tolik k absurditě knihy.


Knizka se pekne cetla,ale cekala jsem ,ze se zjisti,rozuzli z ceho prameni Hanino chovani.Nic mene konec byl zajimavy.


No, já nevím...
MOŽNÝ SPOILER:
Bezesporu se to dobře četlo, bylo to zajímavé, místy až tajemné, ale nějak jsem čekala, že se víc dozvíme, z čeho Hannino chování pramení, jak s ní pracovali odborníci v zařízení apod. Taky jsem myslela, že autorka v poděkování vysvětlí, zda se inspirovala nějakým skutečným případem, ale vzhledem k tomu, že zde chybí poděkování jakémukoli odborníkovi z psychologie, psychiatrie či nějakého příbuzného oboru, tak to vypadá, že je to vše jen literární fikce a spíš by kniha tedy měla být zařazena do kategorie hororů než mezi romány a thrillery.


Upřímně, taky jsem v druhe pulce uz mela chut Suzette něco udelat! Porad jen ja ja ja... nepochopila jsem, proč si ti dva vubec porizovali dítě. Celkove pritazene za vlasy, inteligence sedmilete holcicky, ktera si googli informace na internetu atd...no nevim no...navic by me zajimalo neco bližšího o te nemoci a metody lecby v tom ustavu třeba, abych ziskala predstavu, cim holcicka vlastne prochazi a nejake vyusteni, byt treba v tom smyslu, ze dite vylecit nelze.


Kniha, kterou jsem četla pouhé čtyři večery. Vždy jsem čekala, co ještě přijde, těším se na pokračování.


Po dlouhé době trochu jiný thriller, než většina ohraných a stále stejných, kt jsou k dostání v knihkupectvích. Kniha se četla sama, přečteno za dva dny na plovárně. Jediné, co mne při čtení přicházelo na mysl, bylo heslo předchozích generací “Škoda rány, která padne vedle”. Mít doma takovou malou bestii, nevím nevím, asi bych šla brzy do tepláků..
Obdiv pro ty, kteří musí čelit podobným útrapám a nenachází cestu ven. Dávám 5*. Konec za mne celkem povedený. Komu přišel příběh moc děsivý, tak si možná nemá kupovat thrillery, ty takové bývají :-D.
Spoiler: Další díl netřeba, ať si nad tím každý lehce popřemýšlí, vždyť nemusí být vše ukončené jasně ;-)..


No nevím. Bylo to zvláštní. Nechci napsat úplně špatné, ale prostě zvláštní. A ten konec ... Tři hvězdy, víc ne.


Psychologický thriller, který přináší velmi znepokojivé, děsivé až šílené čtení. Na jedné straně Hanna, sedmileté dítě, které nemluví, prohnaná, chytrá, mazaná a až ďábelsky zlá a nebezpečná (s její postavou si autorka pochopitelně nejvíc vyhrála). Na druhé straně její matka Suzette, kterou jsem se snažila chápat, protože její vztah k Hanně, i přesto, jak ji dcera psychicky i fyzicky ničila, také nebyl zdravý. Ženská posedlá úklidem a svým vzhledem. Mezi nimi Alex, otec a manžel. Hanna i Suzette ho touží mít jen pro sebe. Alexově postavě je zase věnováno málo prostoru.
Je fakt, že Hannu jsem většinou nesnášela, ale někdy jsem ji i litovala.
"Když studovala mámu a ostatní dospělé, slova jim odkapávala od rtů jako mrtví brouci. Jen výjmečně někteří z nich, například tatínek, dokázali ze rtů vypouštět motýly."
"Odcházela ruku v ruce se svou dcerou, se kterou si vzájemně drtily dlaně v tichém souboji o to, která z nich dokáže stisknout bolestněji."
Hanna nepřestávala vrčet. Byly to hluboké, nebezpečné hrdelní zvuky. Popadla Suzette za ruku a chtěla se jí do ní zakousnout."
"Něco uvnitř Hanny bolelo a ona to nedokázala pojmenovat. Možná tam to něco zasela Suzette. Kdyby to dokázali najít, mohli by to možná vytrhnout a Hanna by mohla konečně začít normálně růst."
Na prvotinu je to velice zdařilé a přesvědčivé, dostatečně napínavé a čtivé, téma neotřelé. Všechno beru, jen závěr mi přišel nedotažený.
Moc se mi líbí obálka.


Pozitivně hodnotím nápad napsat příběh o negativním vztahu mezi matkou a dcerou, stejně tak jako psychologická propracovanost postav a kapitoly rozdělené podle toho, kdo vypráví (Hanna a Suzette), i když mi teda docela chyběl i pohled otce, byť by ta kapitolka měla třeba jen dvě stránky. ;-) Bylo zajímavé sledovat, jak Hanna i Suzette v podstatě bojují o pozornost Alexe. Někdy mě svým chováním dospělá Suzette štvala (musí být neustále krásná, upravená a oblečená pro Alexe, musí mít dokonale uklizený dům, musí být dokonalou matkou, ale sebevědomí neměla žádné, byla až sebestředná a sobecká, což se projevilo i na výchově a vztahu k malé Hanně). Alex... Táta, který se snažil vyhovět všem stranám a až příliš tolerantní ke své dceři - přijde domů, pomazlí se, pohraje si, ale už nevychovává... které dítě by takového tátu nemilovalo? Malá Hanna... málo lásky od matky se prostě projevilo, ale až nezdravým způsobem... ;-)
Sem tam v textu byly švédské hlášky, ale myslím, že si to mohla autorka odpustit nebo tam mohli sem tam dát i český překlad. Většina z těch hlášek byla z textu vyvoditelná, ale třeba když tam Alex zpívá, tak to fakt bylo zbytečné to tam cpát na tři řádky... ;-)
Závěr takový nemastný, neslaný...


Kniha super, čtivá, i když místama se to občas vleklo. Líbilo se mi rozdělení do kapitol podle toho, jak smýšlejí a vnímají děj dvě hlavní postavy, hlavně z pohledy Hanny mi to přišlo velmi zajímavé. Líbilo se mi nejen téma příběhu, ale i třeba popis a subjektivní vnímání Crohnovy choroby, která též má vliv na průběh příběhu. Ačkoliv hlavní záporák byla bezpochyby malá Hanna, ani tatínek s maminkou nejsou úplně nevinní a je zde krásně vidět, jak harmonické fungování rodiny nejde nikdy samo od sebe (přehnaně starostlivá a úzkostná matka a naopak až moc tolerantní tatínek nejsou to pravé ořechové). Na druhou stranu, když máte doma malého psychopata, zkuste si mít ideální rodinu. Z takových malých spratků pak vyrůstají vrazi a šílenci.
P.S. dle otevřeného konce čekám pokračování.

Kniha se mi líbila. Každou stránku jsem hltala a čekala, co ta malá potvora opět nevymyslí. Ale bohužel mě zklamal tak nějak závěr. Jakoby autorka nevěděla, jak drama ukončit.


Čekala jsem knihu na jeden večer a tu jsem i přečetla, ale ostatní - možná přepálená - očekávání se nenaplnila. Hanna je sice slušný psychopat, ale celá ta rodinka je jaksi nesympatická. Matka studená jako psí čumák posedlá úklidem a svým vzhledem a věčně zaneprázdněný otec nechají sedmiletému děcku volný přístup k internetu. V takovém prostředí by hráblo i výrazně normálnějšímu potomkovi. Kromě pár rádoby šokujících, ale očekávatelných incidentů chybí jakýkoliv zvrat. Konec mi přijde v pohodě.
Pozitivně hodnotím, že technicky je to napsané slušně, ale jdu se vrátit k předchozí knize, kterou jsem si po přečtení měla chuť dát ještě jednou od začátku.


Zklamání, plytký a laciný děj, nic šokujícího se neodehrávalo. A konec byl předvídatelný.


Cetla se moc hezky, ale cekala sem podle recenze ten sokujici konec, bohuzel se nedostavil


Tak toto fakt ne! Ani nevim jestli mohu vůbec hodnotit, když jsem knihu nedočetla, ale teda to se nedalo!Hanna mě neskutečně štvala, mrcha malá a celkově všechny postavy mi byli nesympatické.Brrrr, ještě že jsem si knihu jen vypůjčila a nekupovala.


Podivný a zvláštní příběh. Z knihy mám smíšené pocity...Hanny mi svým způsobem bylo i líto.


Tak tohle už nikdy... Ta svině malá mě totálně štvala, i Alex, nakonec i Suzette... Že jsem si raději nevzala detektivku. Žádný druhý díl nebude, stresu mám v práci dost a takových ubližovačů lidským duším taky....
Štítky knihy
psychologické thrillery matky a dcery myšlení dítěte rodiče a děti psychopati, sociopatiAutorovy další knížky
2019 | ![]() |
2021 | ![]() |
2022 | ![]() |
No, takže ... Knížka mě strašně bavila. Ještě nikdy jsem nezažila z četby tak smíšené pocity ... Když nejdřív vezmu v potaz Hannu, to dítě mě strašně štvalo, malý spratek a naprostý magor. Zároveň jsem v některých kapitolách pocítila lítost obzvlášť kvůli výchově její matky. Na to, že jí bylo 7 a takhle inteligentně se dopracovala ke všemu, co naplánovala tak to uznávám je opravdu pouhý výmysl fantazie autorky. Ale knihy prostě někdy nemusejí být za každou cenu 100% reálné. Když tohle pominu, dokázala ve mě ta malá bestie vyvolat strach a frustraci. Na druhou stranu její dětská stránka byla něžná a líbily se mi situace, kdy byla opravdu jako každé dítě. To ve mě vzbudilo pocit soucitu.
A teď , když si vezmu do hlavy Suzette. Za každou cenu se snažila Hannu chránit, pomáhat ji. Starala se o ni a snažila se jí pochopit. Ovšem když se to nepodařilo, a ta malá mrcha vše sabotovala a jí ubližovala, myslela jsem, že ztratím nervy. Ale posléze mě lítost přešla, protože její sklony k násilí a žárlivosti mě donutily přehodnotit její uvažování. Posedlost úklidem a vzhledem .... Můj život, můj manžel, když jsem byla mladá ... Bla bla bla ... Nakonec mi všichni 3 přišli docela na hlavu a vůbec nechápu, proč si pořizovali dítě, když k němu neměli vztah ještě před narozením.
Tahle knížka mě naprosto odrovnala a na konci ten pocit lítosti byl fakt velký. Ovšem!!!!!
POZOR SPOILER!!!
Bohužel jen 4 hvězdy. Jednu hvězdu jsem ubrala za naprosto až skoro "nelidský" konec, kdy jako čtete jak diví, cože se to tam vlastně děje??? Matka nechce své dítě? To snad ne ... Jak s ní zacházejí v ústavu??? To se jí fakt vzdají??? A bum, konec? Jen tak v půlce? Znehodnocuje to celé dílo, protože skončí prakticky v polovině toho největšího zlomu, na který vlastně čekáte celou dobu. A nevíte zkrátka vůbec nic ... Strašná škoda a zklamání. Pocit z toho mám špatný protože nevím, co se tedy stalo ... ano, můžu si to domyslet, ale abych si domyslela následující léta? Za mě ano ale zároveň i ne ...