Diaboliáda / Дьяволиада

06.02.2021

Dočteno, ale nebavilo. Je to moc fantasmagorické, ale ne tolik jako Charms. Moc se tlačí na pilu.

30.09.2019

Pre mňa zatiaľ najslabší Bulgakov (po Zápiskoch mladého lekára, Psom srdci, Majstrovi a Margaréte a po Živote p. Moliera). Typická lampa so zeleným svietidlom prítomná bola, vtip i pre autora charakteristický surrealizmus takisto, ako aj poukázanie na absurdnosť byrokracie a na snaživosť ľudí a predsa život v chudobe atď., atď. Avšak tento výber 5 textov z autorovej tvorby vo mne nezanechal nijaký pocit. Už sa ku knihe nevrátim. A určite ju neodporúčam, ak chce niekto začať s Bulgakovom. To radšej siahnite po Zápiskoch ml. lekára alebo Psom srdci. A potom po Majstrovi a Margaréte :).

22.08.2016

Zdejší anotace knihy je sice pěkná, ale popisuje zejména povídku Osudná vejce, která s Diaboliádou nemá nic společného. První řádek odpovídá, ale dál nikoli. Diaboliáda je zběsilá, je šílená, je vtipná a strhující, je zcela překvapivá. Je vynikající. První třetinu jsem se snažil držet tempo s hlavním hrdinou, než mi došlo, že je to marné a nechal jsem se unášet surrealistickým dějem až do konce. Z povídky jsem si vypsal i pár výtečných citací.

03.03.2015

Bugakovům styl jsem neznal, ačkoli jsem viděl zfilmované Psí srdce a mohl jsem tedy matně tušit, odkud bude vítr foukat. No Diaboliáda tedy děs běs, nestydím se přiznat, že jsem z toho nic moc neměl a nevím, co bych si z toho měl vzít. Prostě směz zmatených obrazů hlavního hrdiny, který strácí půdu pod nohama. Dům č. 13 byl o dost lepší, hlavně protože byl vyprávěn "racionálním" vypravěčem a jeho sdělení tak bylo mnohem lépe srozumitelné. Ze všeho nejvíce se mi líbila poslední povídla Čičikovo putování, jejíž poselství mi bylo nejbližší a často jsem při čtení vzpomínal na pasáže ze Solženicynova Souostroví Gulag. Nicméně asi jsem opět moc nedocenil rozměr s Gogolem, snad jen to, že zvyšoval absurdnost. K Bulgakovovi se ale zatím spíše vracet nebudu.