Divočina: Ztracené texty
Jim Morrison
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33719/mid_divocina-ztracene-texty-tnr-33719.jpg
4
97
97
Básně a texty z literární pozůstalosti Jima Morrisona. Dvojjazyčné vydání. Člověk ani nemusí patřit mezi fanoušky kapely The Doors, aby tuto sbírku básní náležitě ocenil. Jim Morrison byl básník tělem i duší a dokázal do své tvorby mistrně odrazit svou inteligentní šílenost. Jeho básně jsou často silně existenciální, zmatené, krásně choré. Navíc je kniha rozdělena do dvou částí, z níž je jedna psaná anglicky a druhá obsahuje překlad, takže je možnost překlad (který je zde velmi dobrý, protože jde o volné verše) srovnat s originálem a plně se ponořit do velmi zajímavé poezie. Muži, co před hříchem z bahna měst prchli na širé moře. sledují navečer z paluby placentu hvězd a pak plují dál přes rovník & svými rituály křísí k životu nebezpečná zasvěcení Značí nové horizonty Chtějí cítit blízkost exorcismu, rituál plavby Čekat, hledat v pušce osvícenost mužnosti Zabít v jedné chvíli dětství i nevinnost... celý text
Literatura světová Poezie Umění
Vydáno: 1996 , VotobiaOriginální název:
Wilderness: The Lost Writings, 1990
více info...
Přidat komentář
Ó ano, v roce 2004 ji prodávali v Levných knihách kus od Bílé labutě, a já (coby mladý zamilovaný debílek) ji ještě na základce půjčil jedné slečně & logicky ji už nikdy neviděl. Trvalo mi příliš dlouho, než jsem z podobných romantických hloupostí vyrostl. Už skoro, ehm. Aspoň, že *myslím, že jsem kdysi byl, myslím, že jsme byli. Tvoje mléko je mým vínem, ty záříš mým mušelínem* si budu pamatovat navždycky
Niekedy okolo roku 2005 som prečítal asi polovicu, potom som ju požičal a už sa mi nevrátila. Raz sa k tomu vrátim.
Ps: Hodnotenie len ako vyjadrenie postoju, k pre mňa vtedy jednej z najobľúbenejších kapiel a sklamania z miestami neúnosnej kombinácie drog a zatieňeného úsudku.
Zprvu jsem si říkala, že to snad nezvládnu, ale pak jsem se do toho tak začetla, a tak užívala. Možná že jde o to verše číst ve správnou chvíli – dost záleží na tom v jakém se člověk nachází rozpoložení, aspoň na ten prvotní dojem – pak už je to jen lahůdka.
A pravděpodobně je to lepší číst v originále a český překlad si nechat spíš jako pomůcku.
Zkrátka některými dny lze snáz projít pouze obscénní, hlubokou, temnou, a přitom docela jemnou poezií, jež je obrazem duše JM…
… a k tomu víno, nebo svařák – dokonalá kombinace pro podzimní dny!
Jim Morrison je v mnohém můj vzor, bohužel zde v některých básní v knížce se akorát potvrzuje, že měl problém s drogami a i osobností.
Které z básní napsal Jim a které Jimbo, jeho alter ego vymyšlené zbytkem kapely, které mu vymysleli když jeho chování bylo nepředvídatelné a bizární?
Tož otázka.
Rozhodně ale některé básně tu správnou váhu pozdějšího filosofování měly.
Bohužel ty hovadské, bez jakéhokoli smyslu nad nimi převládaly.
Platí všechny komentáře pode mnou - chvílemi slovní průjem feťáka a alkoholika, chvílemi neuvěřitelně nadané hraní si se slovy a vjemy, které Vás přesvědčí, že někdy je lepší uhořet než vyhasnout - slovy jiného klasika.
Ne vždy mě ta hudba bere. Ne vždy mě běrou ty básně. Ale nutí mě přemýšlet nad slovy a jejich významem. A v souvislosti s JM i nad smyslem života. I nad tím, jestli sebezničení je zničením, když na druhé misce vah leží výšky, kam ti rozumní nikdy nedolétnou, protože mají strach, nebo si zvolili život na zemi. Pokud je někdo takhle nezařaditelný, pak to dává možná smysl.
I prefere men to cauliflower.
Mám raději Jimovu poesii v angličtině, obvzvláště v jeho vlastní interpretaci,
When all fail we can whip the horses eye And make him sleep And cry
Wow I m sick of doubts Living life of certain south cruel bindness The servents have the power Dog men and their mean woman Pulling poor blankets over our sailors,
třeba deska American prayer, kde je pár básní co je i v textech (Orange county suite)
Celebration of Lizard King
The end
When the music´s over
a tak dále
Jsem moc rád za tuto knihu, že jsou jeho texty pohromadě. A Jim měl něco do sebe.
Zpočátku jsem byl příjemně překvapen jimovým smyslem pro lyriku, postupně však toho patosu, smrti a toku podvědomí bylo až přiliš. Nicméně básníkovo nadání je značné a sbírka hodnotná určitě je.
Krásné básně plné intenzivních pocitů... to je přesně to, co dokážu na básních ocenit. Jim Morrison byl jeden z nejlepších básníků, ve svých textech dokázal přiblížit prakticky jakékoli intenzivní chvíle, jakékoli silné pocity a myšlenky, které nedávají lidem spát. Vypsat se z myšlenek, které člověka naplňují nebo tíží, a přiblížit je formou krásných atmosférických básní čtenářům je opravdové umění...
"Muž na dvorku hrabe
listí do kup, do hromad,
pak se opře o hrábě a
listí zapálí.
Ta vůně naplní les
Děti skončí s hrou a
nasají dým, jenž se
za pár roků změní v nostalgii"
Myslím, že člověk ani nemusí patřit mezi fanoušky kapely The Doors, aby tuto sbírku básní náležitě ocenil. Jim Morrison byl básník tělem i duší a dokázal do své tvorby mistrně odrazit svou inteligentní šílenost. Jeho básně jsou často silně existenciální, zmatené, krásně choré. Navíc je kniha rozdělena do dvou částí, z níž je jedna psaná anglicky a druhá obsahuje překlad, takže je možnost překlad (který je zde velmi dobrý, protože jde o volné verše) srovnat s originálem a plně se ponořit do velmi zajímavé poezie.
"Proč piju?
Abych mohl psát poezii.
Když se všechno zamotá
A vše ošklivé jde bokem,
Usne, pomíjí,
Člověk procitá a
Co zbude, je skutečnost.
Tělo je nadranc, zato
Duše tím víc sílí.
Odpusť mi, Otče, neboť vím,
Co činím.
Chci slyšet poslední báseň
Posledního básníka."
Divočina: Ztracené texty
Výborná poezie od jima morisna ukazující že jim Morrison nebyl jen výborní zpěvák ale ještě lepší basnik.
SPOJNICE
Co je spojení
Kdyz se dva pohyby, jež mneli být
nekonečné a navzájem se vylucovat v jedné chvíli setkají
V čase?
Ano
Cas přece není neexistuje
Čas je rovná plantáž.