Dlouhý pochod
Richard Bachman (p)
Richard Bachman série
1. díl >
3. vydání Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo postavit se na start a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytýčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí: tři napomenutí znamenají definitivní konec v soutěži. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, Dlouhý pochod přežije jen jeden z nich...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Long Walk, 1979
více info...
Přidat komentář
Zatím nejlepší kniha od S.Kinga o chloupek před Blazem a Holčičkou,která měla ráda Toma Gordona.
Podle mě je to dost dobrá knížka, ostatně jako všechny Kingovky. Líbí se mi, jak King dokáže z ničeho udělat Něco. Poutavý děj, jednoduchý, ale pěkný. Líbí se mi ta atmosféra a přirovnání k tomu, jak lehko se lidi nechalo Majorem ovládat. Něco jako druhý Hitler...
Přečtena jedním dechem. Je na mém pomyslném vrcholu nejlepších knih od mistra hororu S. Kinga. Nádherně popsaná psychika hlavního hrdiny, která nás vtáhne do děje celou duší. Na konci této knihy mi napadla filosofická otázka: Jsou peníze opravdu vše ?!
Dlouhý pochod je závod mladých chlapců, kteří vlastně ani nevědí, proč se tam přihlásili a až po době zjišťují, že to byla opravdu sebevražedná mise. 1:100 je jejich šance! Tento několikátý pochod, kde vystupuje jako hlavní hrdina Ray Garraty, boří rekordy všech pochodů dosud. Ale k čemu to je, říkám si, když dočítám konec. Pro mne byly asi nejvíc fascinující davy kolem chodců, kteří dychtivě čekaly na smrt dalšího chodce a fandily nebo sázely na toho svého. Ač neuvěřitelný námět, v průběhu jsem si opravdu říkala, zda takový závod neexistuje. Obdivuji Kingův styl psaní, jednoduchý, ale zanechá ve vás mnoho.
Stačí klást nohu před nohu a jít. Kráčet dál a sledovat jak kolem všichni umírají. Je to špatná doba, lidé se baví smrtí a mladí lidé jsou ochotni riskovat svůj život pro balík peněz. Je to sonda do nehezké doby, která nám dovoluje nahlédnout do světa neurvalého nadšení ze smrti. Jde tady hlavně o psychiku a o krátké příběhy duší jdoucích v 99 % procentech na popravu. Závěr pochodu páchnoucího smrtí je přinejmenším fascinující a podivný...
Pohltilo mě to, totálně. Ta atmosféra, napětí. Nikdy jsem nic tak napínavého nečetl. Omezený počet postav a dějištěm prakticky jen silnice. Ve zlomcích sem dopadá i žánr anti-utopie. Možná mi trochu vadí, že Bachman (tak nějak si myslím, že od Kinga se alespoň trochu přece jen liší) absentuje na nějaké další vysvětlování, trochu hlubší popis toho, co je převrat, generál, brigády. Prostě si jen vytvořil smrtelně absurdní závod a sto postav, kterým dal život, aby je mohl po jedné nechat zavraždit. Pochybuji, že měl v hlavě závěr, když to začínal psát. Tolik očekávaný závěr právě vstřebávám, asi jsem opravdu toužil po nějakém happy endu. Jenže nakonec samotná cesta je cíl!
Jedna z prvních knih, kterou jsem od něj četla. Výborný nápad, kniha mě pohltila a ten konec...no božské!!!
Dlouhý pochod jsem přečetla jedním dechem. Velmi neotřelý a originální příběh mě velmi upoutal a zároveň vyděsil svou syrovostí a realistickým vyzněním. Vůbec bych se nedivila, kdyby někdy v budoucnu lidé dospěli do této absurdní fáze a byli schopni v podobné soutěži položit život kvůli vidině peněz a slávy.
Asi před týdnem sem dočetl tuhle knihu. Abych pravdu řekl, poté co sem si přečetl o čem tak kniha je, vůbec se mi do ní nechtělo. No a asi i právě proto mě dostala. King dokáže i z totálně absurdního děje vydolovat skvělý čtivý příběh. Bomba, mazec, masakr. Jděte do toho.
Kniha, která vám vezme dech, uchvátila mne a je mou nejoblíbenější od Stephena Kinga... škoda jen, že se velmi obtížně shání a tím pádem chybí v mé knihovně, ale doufám, že tam jednou bude, protože nemá ani jednu malou chybičku a rozhodně ukazuje, kam se žene ten náš svět...
Naprosto uchvacující kniha, která člověka přinutí k zamyšlení o dnešním světě a o lidech, kteří v něm žijí.
Moje první přečtená kniha od S.Kinga zpočátku mě připadal děj dost ujetý ,ale jak jsem četl dál a dál postupně jsem měnil názor a konec knihy byl strhující. Tato kniha bezesporu ve mě zanechala zážitek a nutkání k zamyšlení.
Já se stále nemohu ubránit tomu, že to je kniha naprosto o ničem, ale to nic je tak krásně napsáno... Celou knihu jsem čekal na něco, ani sám nevím na co a najednou konec. To jsou mé první pocity z knihy. Ale i přes tenhle fakt, si to zaslouží plný počet. A proč vlastně? Ten příběh je tak jednoduchý a zároveň tak bizardní, až je to pěkný a poutavý. Zpracování výborné. Myslím, že to byla první kniha, co jsem od Kinga přečetl, a která mě zároveň nadchla natolik, že jsem na nic nečekal a sáhnul po další knize.
Udělat z pochodu krajinou hrůzostrašnou záležitost, to umí snad opravdu jen King. Sto chlapců, z nichž devadesátdevět zemře. A oni to vědí, přesto každý z nich věří, že přežije.
Kingovy příběhy jsou vždy zvrhlé a nemorální, ale přesto mě upotají a já je musím přečíst. Totéž je Dlouhý pochod. Zajímalo by mě, jaké okolnosti vedly k tomu, aby lidé všech roků čekali u silnice na popravu a ještě se radovali. A jaké k tomu, aby se s tím nedalo nic dělat a sami soutěžící byli nadšení...
Nedivím se, že takovou hloupost, kterou vytáhl Stephen King ze šuflíku musel vydat pod pseudonymem Richard Bachman. Kniha naprosto o ničem spěje do náhlého konce. Je čtivě napsaná, má zajímavé, ale nevysvětlující téma, proto jsem vydržel až do nicneříkajícího konce a po dočtení ve mně zůstal jen vztek ze ztráty času. Nechápu to vysoké hodnocení.