Veřejné práce
Brian Wood
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/129906/dmz-3-verejne-prace-129906.jpg
4
35
35
Fotožurnalista Matty Roth se dál protlouká ostrovem Manhattan, proměněným v bojovou zónu, a snaží se nakouknout válce za kulisy. Snaží se zachytit zápas civilistů o přežití. Ve třetím dílu s názvem Veřejné práce se pokusí na zapřenou proniknout do velké firmy Trustwell, která od vlády získala lukrativní zakázku na stavební rekonstrukci válkou poničeného ostrova. Od začátku tuší, že tu něco nehraje, ale... je úplně připravený na to, co posléze zjistí? Anebo má pro něj DMZ další šokující překvapení?... celý text
Přidat komentář
DMZ snad nikdy nezklame. Další napínavý a originální komiks, který jsme si užil od začátku do konce.
Sanace škod za pomoci zkorumpované firmy. Slabší než minulý díl, ale pořád hodně dobré.
Kouzlo komiksu DMZ spočívá ve dvou bodech - v autenticitě a dramatičnosti. Válečný konflikt uprostřed New Yorku v nové občanské válce nepůsobí zdaleka tak absurdně, jak zní. To, že máme jednadvacáté století, ještě neznamená, že bychom se nemohli zabíjet kvůli náboženství či politice. Devízou celé série je pak především to, že se autoři nesnaží dělat z jedněch ty správné a z druhých ty šmejdy. Nemoralizují, nepolitikaří. V jednu chvíli fandíte téhle straně, v druhé se vám z ní chce zvracet. Sympatie k hrdinům je podobná jako závislost na kofeinu - je sice hořký a nechutný, ale přesto jej milujeme. Scenáristovi Brianu Woodovi se bezesporu podařil husarský kousek, jenž se zaryje do duše stejně jako rozžhavený bajonet a propracovaná kresba Riccarda Burchielliho celkový dojem jen umocňuje.
Nu, ani třetí DMZ nezklamalo. Ponurý a depresivní příběh je opět naprosto nezapomenutelná záležitost. Nikdo zde není kladný, nikdo není záporný - jsou jen oběti a lidé, kteří chtějí na válce vydělat.
Přijde mi, že třetí díl už jaksi postrádá preciznost a zajímavost prvních dvou a že se pouze snaží pokračovat v dokonalých dílech, která jako první vznikla.. ale bohužel už na ně nestačí. Nějak jsem se nedokázala zcela ponořit do děje.. Přesto obrovský palec nahoru za snahu a jako vždy - výbornou práci Burchielliho.
Tak další povedené pokračování u mně čím dál oblíbenější série, i když výhrady k jisté naivnosti přetrvávají - ale zase to chápu, že příliš hloubkové politizování toho všeho by odradilo spoustu čtenářů a úspěšnost je měřena prodejem, proto to musí Wood mixovat velmi opatrně a jet i kapku na líbivé struně, nicméně, kdo chce, tak tam to poselství vidí. A jak to tak chodí, tak "někteří" v tom nevidí nic a to podstatné o čem tato série je, považují pouze za "spoustu keců". To je ale přirozené a já věřím, že bude více spíš těch, kteří tam to gró vidí nebo časem to pochopí.
Zkusím trochu poodhalit, co jsem v tom viděl já. Člověk se nevyhne pochybám nad rychlokvašným vytvrďákováním našeho hlavního hrdiny. Ale co, já to autorovi žeru, proč vlastně ne, Matty Roth je prostě rozený etalon tvrďáckého správňáctví, že Mirek Dušín hadra, akorát za slušnou mluvu by si nemohl asi každý den vybarvit okénko v modrém životě:-) Baby mu padají k nohám a on je klátí jako Rocco, the Ejácula - no kdo by se s takovým hrdinou neztotožňoval - na to Wood vsází až kapku moc, Matty by měl trochu lidsky udělat nějakou nutnou sviňárnu a pak se celý sešit jen nelitovat, aby byl kapku hodnověrnější.
No a copak nám tedy autor předkládá tentokrát - vojensko-průmyslový komplex. Válečnou firmu, propojenou na nejvyšší místa, v podstatě řídící zahraniční politiku a vydělávající ohromné sumy na "obnově" zemí, proti kterým defacto rozpoutala války, při kterých běžně zásobuje obě strany konfliktu. Viděli jsme to v Srbsku, vidíme to v Iráku, Afghanistánu, Lybii a doufám, že to neuvidíme v Sýrii a Iránu, proti kterým se ve frenetickém amoku buší na válečné bubny. Zisky z takovéto činnosti jsou opravdu astronomické a prezident USA, který by chtěl nějak výrazně omezit výdaje na zbrojení nebude jednoduše nikdy zvolen:-) Naopak je třeba připravovat a začínat nové a nové války, za to se dneska dává Nobelova cena míru. Nicméně jsem v rámci možností rád za Obamu, ještě, že loňské volby v USA nevyhrála ta krvežíznivá poloopice Romney, to bychom teprve viděli.
Praktiky těchto bezohledných firem jsou zde ztělesněny "Trustem". Vraždění, mučení jsou jejich běžné praktiky, jsem rád, že Wood postoupil ještě o level výše a rozkrývá i takové věci jako "placení vlastních teroristických buněk k zvýšení poptávky po vlastních službách". Jsem zcela přesvědčen, že to je běžná "false flag" praxe, ale spousta lidí před tímhle bude zavírat oči, vždyť to je zase ta "konspirace". To je jejich věc, jen ať mají hlavu zaraženou v písku nebo třeba v prdeli. Taky mě potěšilo, že autor ukazuje nejen islámského teroristu, ale i teroristy křesťanské (někde z Karibiku podle mého), kteří najedou na chechpoint Trustu v autě. Holt fundamaentalismus je stejně nebezpečný a zvrácený, ať už je křesťanský, islámský či židovský. Akorát u nás v TV uvidíte jen ten jeden. Takže spokojenost velká, kresba na standardní úrovni, obálky osvěžující. Snad se dneska dostanu ke 4.dílu.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Válečná zóna |
| 2011 | Tělo novináře |
| 2013 |  Skrytá válka |
| 2012 | Palba do vlastních |
| 2012 | Veřejné práce |
V dalším pokračování této zajímavé série je nosným tématem otázka průmyslových konglomerátů přiživujících se na válce a na vládách vedoucích různé války. Úplně mi nesednul závěr, kdy mi nepřišlo příliš realistické, že by jednotlivec pohybující se mezi několika mlýnskými kameny, byl schopen se tak snadno vypořádat se všemi nástrahami. Ale je jasné, že v rámci potřeby pokračování série je nutno občas přivřít oči.