Dny v knihkupectví Morisaki
Satoši Jagisawa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528420/bmid_dny-v-knihkupectvi-morisaki-657e2f3e25610.jpg
4
279
279
Hlavní hrdince Takako její přítel najednou oznámí, že chystá svatbu s jinou ženou. Zlomená Takako se doma trápí a nevydrží v práci neustále potkávat bývalého přítele a jeho snoubenku, tak dá výpověď. Svůj smutek řeší spánkem až do dne, kdy obdrží telefonát od strýčka Satorua. Neviděla se s ním od dětství a on jí teď nabízí, aby mu pomáhala s provozem knihkupectví Morisaki. Takako odjíždí do Tokijské čtvrti plné knihkupectví a antikvariátů, potkává nové přátele a zjišťuje, že knihy nejsou tak úplně k zahození... Strýček Satoru už pět let neslyšel o své manželce Momoko, když se tato jednoho dne zjeví před jeho knihkupectvím. Zdá se, že je vše opět v pořádku, ale Takako musí do jejich vztahu zasáhnout, aby zjistila, proč vlastně tehdy Momoko zmizela. A hlavně – proč se zrovna teď vrátila?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , KontrastOriginální název:
森崎書店の日々 (Morisaki šoten no hibi), 2010
více info...
Přidat komentář
Krásné oddechové čtení které vás donutí na chvilku zastavit a zpomalit.. Strašně se mi líbil život který Takako v knihkupectví vedla, být na jejím místě asi tam zůstanu navždy. Když už ne kvůli knihám a prostředí čtvrti, tak kvůli lidem. Všechny postavy byli více či méně sympatické, snad až na Momoko (a bývalého přítele Takako, to byl mega hajzl), kterou jsem od začátku neměla ráda kvůli její zdávlivé sobeckosti. Nakonec jsem jí ale pochopila a už mi nepřišla tak hrozná.
Nekomplikované a odpočinkové čtení.
Prostředí Japonska, knihkupectví a knih to jsem si musela přečíst.
Tahle novela možná není plná vzrušujících zvratů nebo výrazně hluboké psychologie, místo toho vás však donutí na chvíli se zastavit a ponořit se do půvabného světa knih. Je to dojemný, odpočinkový a jednoduchý příběh, který může někomu připadat až příliš prostý, nicméně je plný krásných citátů, metafor, kapky filosofie, životních mouder a odkazů na asijskou literaturu, zvyky a další kulturní aspekty. Ukazuje každodenní život zcela obyčejných lidí a zaměřuje se na všední dny, aby nám představil rozličná dilemata, která řešíme nehledě na to, kde žijeme, a hledání útěchy v tom, co je podstatné.
Doporučuji každému, kdo hledá útěk z uspěchané reality do světa, kde knihy hrají hlavní roli a kde každá stránka přináší pohlazení.
Krásné čtení, u kterého se chvíli zastavíte a zamyslíte. Příběh plyne příjemně jako horský potůček.
Prostě na chvíli vypnete z každodenního shonu a začtete se do tohoto lidského příběhu. Nejde o žádné velké dílo, které by vše pitvalo do detailu, ale spíše o delší povídku. A daří se jí ukázat jasným a příjemným způsobem, jak se změní pohled člověka na lidi, když si dáte tu práci a zjistíte, co je jejich motivací pro to či ono. Jednoduše řečeno, když se přestanete starat jen o sebe. K tomu přičtěte příjemné prostředí knihkupectví a celé čtvrti, kde se příběh odehrává, krásnou obálku a máte pěkný celek na příjemné čtení.
Přečetla jsem na doporučení a nelituji, ale... Nevyznám se v japonské literatuře, proto mi mnoho zmíněných titulů nic neřeklo. Občas jsem se plně nesoustředila, některé pasáže byly trochu nezáživné. Autorův styl je nekomplikovaný, jako odpočinkové čtení, proč ne.
"Občas je důležité se v životě zastavit. Je to jen malá přestávka na dlouhé cestě životem. Ty jsi teď loď, která tu na nějaký čas zakotvila v přístavu. Nevadí, že si trochu odpočineš, než zase vypluješ."
Hrozně milé a odpočinkové, i když snad trochu ploché. Možná jsem čekal trochu víc, každopádně druhá část mě dost (ale až tak zase ne) citově pochroumala.
Obálka je absolutně boží, proto jsem se ujal vlastnictví jednoho výtisku hned, jak kniha vyšla.
Obálka je opravdu nádherná, krátká povídka , která měla své kouzlo všude samé knihy, knihkupectví, antikvariáty, odpočinková četba před spaním...
Jak jsem se dozvěděla v informačním centru, na které jsem náhodou narazila, ve čtvrti ve skutečnosti bylo více než sto sedmdesát knihkupectví.
Přesně jak říkal strýček: byla to největší čtvrt s knihkupectvími na světě.
Krásné citáty, odkazy na spisovatele a knihy, příběh obyčejný, ale myšlenky o životě zajímavé...
Komorní příběh ze života - o lásce, opuštění a hledání nového smyslu života ....
A že knihy jsou nám věrným přítelem a rádcem - to přece všichni víme ....
V knihkupectví Morisaki nachází novou cestu nejen Takako ....
Co vlastně znamená slovo vidět ?
Vždyť v našich očích se zrcadlí celá naše duše .... nebo její část ....
Takové krátké a pozitivní zamyšlení o hledání životní cesty ....
Příjemný krátký příběh z jiné kultury, doporučuju na líný letní den :)
Moc se mi líbí styl jakým autor píše
Strávit pár dní v knihkupectví, sen. Dotknout se okraje a nechat plynout představivost. Okouzlení japonskými autory se mě drží jako klíště. Ovšem zakončení mi nesedlo, bylo to takové "zvláštní".... eufemisticky řečeno.
Knihu jsem si koupila na základě její moc pěkné obálky a i anotace knihy vypadala opravdu zajímavě... Bohužel pro mě ale kniha byla neslaná, nemastná. Obávám se, že s největší pravděpodobností nebudu cílová skupina pro japonské autory - už jsem jich pár vyzkoušela a všichni mají takový osobitý a zvláštní styl psaní a opisování příběhu, který mi s největší pravděpodobností s žádnou další knihou nesedne.
Chci tím říct, že tahle kniha zkrátka není pro čtenáře, kteří neholdují japonské literatuře, nebo jim její styl není blízký.
Celý děj knihy je takový rozvláčněný a plitký, docela povrchní. Autor toho spoustu nakousne, ale nedá tomu pořádný prostor, pořád jenom chodí kolem a do ničeho se nepustí pořádně. Postavy jsou ploché a až neskutečně naivní a neuvěřitelné i na knihu.
Na druhou stranu se mi opravdu líbil popis Japonska a jeho zvláštností, v tomto ohledu to japonští autoři umí u každé knihy popsat opravdu nádherně. Nejenom popis samotného knihkupectví, ale i jiných míst v knize. Zkrátka na mě ta jednotlivá místa přes stránky knihy dýchla velmi pozitivně a skoro to bylo, jako kdybych na nich s postavami knihy byla.
Celkově se příběh četl velmi svižně a rychle, bylo to i díky jednoduchým dialogům a celkové uspěchanosti knihy, ale myslím si, že jako jednoduchá oddechovka po náročném dni by mohla skvěle posloužit.
Hlavní postavou je mladá žena TAKAKO, jejíž přítel ji oznámí, že chystá svatbu s jinou ženou. Pro Takako je to obrovský šok a zpočátku nemůže uvěřit, že je to pravda. Chodili spolu rok a Takako ji podvedl! V práci dá výpověď, aby se s jejím bývalým přítelem a jeho nastávající nemusela vidět každý den v práci a přijíždí na pozvání strýčka SATORU pracovat do jeho knihkupectví.
Tato kniha byla pro mě lákává v tom slova smyslu, že příběh se odehrává v knihkupectví, ale nejenom v něm a také se krámek nachází v Japonsku. Je zajímavé, že v této ulici se nachází nespočet dalších knihkupectví. Je to také antikvariát, protože se v něm prodávají také starší tituly. Knihkupectví se jakž takž drží nad vodou a má také svoje stálé zákazníky.
Takako nečte knihy, ale když začne pracovat ve strýčkově knihkupectví, tak objeví kouzlo knih a začne pomalu číst. Práce v knihkupectví ji určitě psychicky pomohla od neblahé události se svým bývalým přítelem. Ráda také navštěvuje kavárnu, která se nachází poblíž a postupně se seznamuje s lidmi z této oblasti.
Strýček je smutný, poněvadž už pět let neslyšel o své manželce MOMOKO. Jednoho dne odešla a vůbec se mu neozvala. Najednou se zničehonic objeví a Takako se s ní také setkává a chce zjistit na strýčkovo přání, jaký důvod měla k tomu, že odešla.
V tomto románu nalezneme také odkazy na různé knihy od japonských autorů včetně krátkého shrnutí děje, což je určitě inspirativní. Tyto autory sice neznám, ale děj vypadal zajímavě.
Autor má minimalistický styl, ale kniha se četla dobře. Je to určitě příjemné a odpočinkové čtení, při kterém se čtenář zasměje a popláče a při kterém může popřemýšlet o mezilidských vztazích. Autorovo oblíbené motto je: „Dívej se na květ, ale mysli na kořeny.“
Určitě budu rád, pokud budou do češtiny přeloženy další autorovy knihy, které již napsal – DALŠÍ DNY V KNIHKUPECTVÍ MORISAKI, případně dvoudílná série o kavárně Trnka.
Kniha má pěkný přebal.
Citáty:
Občas je důležité se v životě zastavit. Je to jen malá přestávka na dlouhé cestě životem. Ty jsi teď loď, která tu na nějaký čas zakotvila v přístavu. Nevadí, že si trochu odpočineš, než zase vypluješ.
Pokud budeš naslouchat svému srdci, najdeš si své místo, ať už je to kdekoli a s kýmkoli.
Přece nezáleží na tom, jestli se v knihách vyznáte, nebo ne. Já toho vlastně o knihách také moc nevím. Důležitější je, když najdete třeba jen jednu knihu, která vás zasáhne.
Tento milý román z japonského prostředí potěší všechny čtenáře, kteří mají rádi nekomplikované příběhy s poučením z cizích krajů. Ač je příběh založený spíše na vyprávění o životních radostech, ale hlavně strastech dívky Takako, můžeme tu sledovat projevy japonské kultury. Příběh je dělen na dvě části, které jsou dále členěny na kratší úseky. Děj je čtivý a řekla bych, že se jedná o oddechovou četbu. Kniha je vhodná pro všechny, kdo mají rádi příběhy z japonského prostředí a oddechovou četbu.
Taková příjemná oddychovka na dvě odpoledne. Ale obávám se, že za 14 dní nebudu vědět, o čem to bylo.
Prostý příběh o prosté životní pravdě - občas se dějí nepříjemné věci, které nás semelou, a občas je v pořádku se zastavit a nadechnout se, než budeme schopni pokračovat dál. Nic víc, nic míň. Nekomplikovaná jednohubka na dva večery a jednu cestu autobusem. Knížka, jejíž obsah málokoho nadchne, protože většina čtenářů si ji odnesla z polic knihkupectví pouze kvůli rozkošné obálce, která s příběhem absolutně nesouvisí. (Dobře vám tak.)
Požitek z prostého, nicméně milého příběhu mi kazil otrocky doslovný překlad a neschopnost překladatelky přehodit slovosled tak, aby českému čtenáři nekrvácely oči. Ze začátku jsem byla ochotna nad kostrbatými obraty mávnout rukou, ale ke konci knihy šla kvalita textu tak rychle dolů, že jsem byla ráda, že mám dočteno, protože mi to akorát kazilo náladu. (A ano, vidím, že je to první překladatelský počin paní Drápelové, a ano, cvičení dělá mistra. Ještě stále nás může v budoucnu mile překvapit. Ale tohle se prostě nepovedlo.)
Čekala jsem s komentářem ke knize skoro měsíc, abych jej psala s chladnou hlavou, ale obávám se, že ani to nebyl dostatečně dlouhý odstup. Takové překlady jsou důvod, proč je často lepší číst japonské autory přeložené do angličtiny... anebo číst ty překlady, které jsou stálé svoji skálopevnou kvalitou. Stojím si za tím, že jediní překladatelé, kteří dokáží precizně přenést citovou hloubku japonského vyjadřování do krásné češtiny, jsou paní Anna Křivánková, Klára Macúchová a pan Tomáš Jurkovič. Číst knihy, které prošly jejich rukama, je neskutečný požitek.
Moc milá kniha o tom, jak plyne život, jak plynou dny, které jsou často velmi těžké. Kniha působí lehce a také se tak čte, ale mezi řádky je mnoho pravdy, mnoho krásných myšlenek, které nám mohou pomoct život prožít a ne jen přežít. To vše je zasazeno do míst, kde je mnoho knih a mnoho lidí, kteří knihy milují.
Užila jsem si klid Japonska, vlídnou povahu hrdinů a moc jsem si u čtení odpočinula.
Rozhodně na mne působila tato kniha lépe než Knihonoš, který byl pro mne na sílu a bylo to poznat, že je ta myšlenka tlačena tam, aby se nám líbila. Tady to přichází samo, Japonci jsou prostě jemnější národ ve své povaze, jejich nitro je klidnější a vlídnější, proto mi tato kniha z prostředí knihkupectví sedla mnohem více.
Štítky knihy
japonská literatura knihkupectví
Dny v knihkupectví Morisaki
Zajímavě napsaná oddechová kniha. Japonské autory zatím teprve poznávám, ale tato kniha na mě zanechala milý dojem. Nečekejte velké dějové zvraty a události, ale připravte se na hezky zmapovaný život mladé Japonky, která objevuje kouzlo knih i historie své rodiny.