Doba jedová 2
Anna Strunecká , Jiří Patočka , Ludmila Eleková , Jan Janda , Karina Šustová , Miloš Velemínský st.
Doba jedová série
< 2. díl >
Kniha nabízí poutavé čtení o škodlivých látkách v potravinách, nápojích, kosmetice, lécích a potravinových doplňcích a životním prostředí vůbec, které jsou reklamou, sdělovacími prostředky a mnohdy i medicínou doporučovány jako zdraví prospěšné. Značná pozornost je věnována možným rizikům očkování, jež v současné době vyvolávají zvýšený zájem veřejnosti. Autoři Anna Strunecká a Jiří Patočka, vysoce erudovaní a mezinárodně uznávaní odborníci v oblasti biomedicíny a toxikologie s dlouholetými zkušenostmi v publicistice, podávají vysvětlení jasnou, přístupnou a srozumitelnou formou. Každá kapitola je doplněna odkazy na populární i vědeckou literaturu. Čtenářům se tak nabízí zcela ojedinělá příručka pro každodenní orientaci v nepřehledné oblasti ovládané zájmy trhu a zisku, s náměty, jak se bránit před mnoha zdravotními riziky a rádoby vědecky podloženými radami.... celý text
Přidat komentář
Ech. Plusy tohohle dílu rozhodně jsou, že byly přidány názory z opoziční strany. Teda, akorát tím čtenáře matou ještě víc, což úplně nebyl záměr (snad). Jinak podobné jako první díl, nějaké názory a poznatky fakt dobrý a nějaké poznatky a názory fakt špatný.
Zaplať pánbůh za takovéto knihy, jež i v době, kdy se třetina televizní reklamy točí okolo farmaceutického průmyslu, má odvahu jít proti proudu a poukazovat na nebezpečí a rizika spojená ať už s očkováním nebo s nejrůznějšími látkami kolem nás, jakožto s vedlejšími účinky léků, poukazováním na faktory ovlivňující vznik civilizačních chorob a dalších témat. Autoři věnují prostor i kritickým názorům oponentů, takže každý čtenář, který má trochu rozumu (a jestliže má vyšší ambice než čtení bulváru a sáhnul po naučné knize, tak ho nejspíš má), si učiní na věc vlastní názor. Za mě velmi poučné a zajímavé (70%).
Nektere pasaze se opakovali, jine byly zbytecne a nezajimave. Presto doporucuji precist pro rozsireni obzoru.
Doba jedová 2 na mě zapůsobila o něco víc, než její první díl. Zřejmě to bude výběrem témat, která mi jsou bližší. Kniha je také o něco více čtivá, než ta předchozí. Oceňuji, že autoři zveřejnili rovněž názory odborníků jiné oblasti na jejich tvrzení a také dopisy, ve kterých s nimi ostatní nesouhlasili. Faktem je, že čtenář v tom potom může mít zmatek, ale už je na jeho zvážení na čí argumenty dá a jak (pokud) to ovlivní jeho životní styl.
Kniha přináší určitě mnoho věcí k zamyšlení a věnuje se tématům, které by se neměly brát na lehkou váhu. Velká část je věnována očkování. V závěru je několik stránek s komentáři od dalších odborníků, které přinášejí pohled na problematiku z jiné strany.
Upřímně se mi více líbil první díl. Ve druhém díle je velmi moc odborností, ve kterých jsem se jako laik ztrácela. Každopádně poučná.
Skvělá kniha! Autorka nabízí spoustu zajímavých, někdy až dost šokujících, informací, které nutí k zamyšlení, a to formou, která je pochopitelná i pro laiky.
Velmi mě potěšila obsáhla kapitola o dětském očkování, ač sama děti nemám, do budoucna tuhle otázku určitě řešit budu a je dobré se dozvědět informace od více odborníků. Také mě překvapil lékařský závěr a takové zhodnocení knihy, které člověka donutí trochu vystřízlivět a nabídne zase jiný pohled na věc.
Štítky knihy
nemoci rakovina, nádory kojení zdraví zdraví a léky potraviny očkování pediatrie Éčka v potravinách pracovní prostředíAutoři knihy
česká, 1944 Jiří Patočka
česká, 1939 Ludmila Eleková
česká, 1966 Jan Janda
česká, 1941 Karina Šustová
česká Miloš Velemínský st.
česká, 1936
Řada věcí se opakuje z 1. dílu, ale opakování je matka moudrosti – a tady to rozhodně není na škodu. Možná si řekněte, jak si mohu být tak jistá, že autoři mají pravdu. Za prvé, autoři dávají čtenáři dostatek prostoru pro vlastní úvahy. Spousta věcí se fakt neví. Ověřit bezpečnost nějaké látky trvá roky - a to nevíme, zda se účinek nemůže přenášet do další generace. Ovšem není-li vůle něco pečlivě ověřovat, protože je to tak dobrý byznys... DDT bylo také kdysi považováno za neškodné a dokonce za podrobné prozkoumání jeho vlastností byla udělena Nobelova cena (bohužel až poté se zjistilo, že se DDT hromadí e tkáních). A zdaleka nejde o ojedinělý případ, na světě je každoročně syntetizováno několik tisíc nových chemickýchh látek a u těch, které projdou testy akutní toxicity, je vždy riziko, že se problém objeví později, např. při společném a dlouhodobém působení s jinými látkami.
Budu-li se dívat na svoje zdraví a zdravotní problémy + zdraví a zdravotní problémy mojí rodiny, kolegů a přátel očima "klasické" medicíny, spousta věcí mi nebude dávat smysl. O mnoha věcech jsem přemýšlela dávno předtím, než se mi dostaly do rukou knihy ze série Doba jedová. O lecčem jsem se dočetla i jinde, včetně odborných článků. O tom, že existuje silná lobby, která články s určitým typem výsledků neumožní publikovat, anebo je přinejmenším zdrží, autory zdiskredituje, apod., nemám žádné pochybnosti (taky pracuji ve vědě a jestli si myslíte, že zde vládne poctivost a čestnost, tak bohužel musím říct, že to tak není, byť většina lidí, alespoň u nás, se snaží toho držet). Když jsem si přečetla díly 1 a 2 Doby jedové, najednou mi spousta věcí do sebe začala zapadat.
Ještě k tomu, že dostala prostor i druhá strana s opačnými názory. Velmi jsem to uvítala, bohužel někteří z oslovených prokázali, že žijí v uzavřené skořápce a vůbec netuší, co se kolem děje. Jeden z oponentů se např. oháněl naprostou bezpečností všech u nás vyráběných i k nám dovážených potravin. Připustil ale, že je pravda, že chléb brzy zplesniví. No, proč asi? Hlavně že měl "dokonalý přehled" o tom, jak za minulého režimu "všichni" na vesnici kradli z JZD barvy s PCB a doma jimi natírali výběhy pro slepice, díky čemuž se PCB dostalo do vajíček. Tak takovouhle blbost vymyslet, na to musí být velká fantazie! Přemýšlela jsem, zda dotyčný odborník někdy nějaký výběh pro slepice už viděl. Ono tam totiž většinou není co natírat. A když někdo suverénně prohlašuje, že "všichni kradli", tak si říkám, že má nějak podezřele moc zkušeností...