Dolores Claiborneová
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476495/bmid_dolores-claiborneova-015-476495.jpg
4
1437
1437
Dolores Claiborneová žije na vesnici na malém ostrově Little Tall a těžce si vydělává na živobytí jako hospodyně u bohaté Very Donovanové, která tam každoročně jezdí na letní sezónu do svého domu. Přizpůsobivá Dolores si zvyká i na Veřinu panovačnost a obě ženy spolu časem začnou poměrně dobře vycházet. Když stará a nemocná Vera po letech zemře a odkáže veškerý majetek Dolores, vesničané si myslí, že ji Dolores zabila. Ta v poutavé zpovědi na policii vraždu Very odmítá, ale při výslechu vyjdou najevo jiné temné okolnosti z pohnutého života hlavní hrdinky. Neuvěřitelně poutavý Kingův román, psaný jako monolog životem pronásledované ženy, se tak trochu vymyká ostatní Kingově tvorbě. Obvyklé tajemno tu zastupuje zatmění Slunce, které sehrálo v příběhu významnou roli.... celý text
Literatura světová Thrillery
Přidat komentář
Po jednom horúcom lete, ktoré som strávil praxou v domove dôchodcov, môžem s určitosťou povedať, že to Kingovi žeriem aj s navijakom.
Potešil zemitý slovník a uzavretá malomestská atmosféra izolovaného ostrova, ako aj drobné žmurknutie na čitateľov, ktorí sa prelúskali Geraldovou hrou.
Avšak koniec mohol byť aj menej idealistický, za čo by som neváhal vysoliť Dolores Claiborne plný počet.
Prekvapivo nezaostáva ani filmové spracovanie, v ktorom som si (neprekvapilo) vysníval ako hlavnú hrdinku fenomenálnu Kathy Bates (inak tiež Annie Wilkes z adaptácie Misery).
Čítané ako e-book.
Přečteno jedním dechem. Při zpětném pohledu se mi některé jiné Kingovy knihy líbily více, ale tahle měla něco do sebe. Bavilo mě to, nebylo to extra dlouhé jak je u Kinga zvykem.. autor rozhodně umí pracovat s napětím a udržuje tak čtenáře přítomného po celou dobu. Doporučuji.
Můj výtisk je z roku 1996. Nemá hezkou obálku... Vlastně ani ne hezkou, ale příšernou. Poslední dobou ale moc nekoukám po vzhledu, ale po kvalitě obsahu...
Tato kniha se liší v tom, že je to vlastně jeden velký monolog. Bez kapitol. Bez přerušení. Zpověď Dolores, která provedla nehezkou věc. Ale proč? To se právě snaží vysvětlit.
Kniha je víceméně krátká, něco málo přes dvě stě stran, ale za mě by mohla být klidně o polovinu kratší. Děj se začal rozjíždět cca od poloviny a nabral pořádné obrátky až ve třičtvrtě, do té doby jsem docela trpěla.
Docela mě unavovalo, jak Dolores hodně vyplňovala své vyprávění o naprosto zbytečné věci. Ale jak došlo na jejího manžela, začínalo to být zajímavější.
Každopádně nic nemění nic na tom, že Dolores byla silná žena, nenechala si nic líbit a nadevše milovala své děti.
Psychologická sonda s trochou hororové mystiky, to přesně je tento Kingův román s prvky tajemna. Syrový příběh Dolores Claiborneové, společnice bohaté vdovy Very Donovanové, kdy prostřednictvím vyprávění hlavní postavy zjišťujeme, kam až je člověk schopen zajít, když je zahnaný do kouta a jak láska, nenávist a přátelství, jsou city, které mají k sobě sakra blízko.
Kniha není rozdělená do kapitol, ale je pojatá jako nepřetržitý monolog, kdy Dolores (obhroublá, pomstychtivá, krutá a tvrdá a současně trpělivá, lidská, laskavá a chápající) vypráví svůj životní příběh. Neměla právě na růžích ustláno, celý dospělý život dřela, aby rodina přežívala, hlavně ale byla vždy máma a okolnosti ji dovedly k děsivým rozhodnutím a činům.
Specifická forma vyprávění umocňuje silný lidský příběh, který umí autor jako vždy podat velmi barvitě. A ačkoliv je tato kniha pro Kinga spíše netradiční, mystiky a tajemna je tu méně než v jiných dílech, kniha je skvělá a velice ji doporučuji.
"Bejt člověkem znamená především dělat rozhodnutí a platit účty, když jsou splatný... Zvlášť když má ten člověk na krku jiný, pro které musí dělat to, co oni pro sebe udělat nemůžou. A v takovým případě musíte udělat to nejsprávnější rozhodnutí a pak za něj zaplatit."
Rozjezd je poněkud pomalejší, ale někde od stránky 155 to nabere neuvěřitelný spád.
Dolores Claibornová-St. Georgeová vypráví příběh svého života a manželství. Matka tří dětí a manželka Joea St. Georgeho, posluhovačka v domácnosti bohaté Very Donovanové a žena, který celý svůj život dřela a dřela. Jeden obrovský, syrový a nic nezamlčující monolog. Něco takového může napsat snad jen Stephen King, protože u každého jiného autora by stála za zvážení hospitalizace na psychiatrii. King, i když bude psát o tom, jak jdou čtyři malá káčátka přes cestu k rybníku, bude to tak opravdové a děsivé, že bude v ohrožení vaše spodní prádlo. S Dolores Claibornovou je to podobné. Obyčejná žena se rozhodne pro čin, který vybočí z rámce jejího stereotypního, všedního a nudného života a po letech o něm vydá svědectví i se všemi následky, s nimiž se musela vypořádat tehdy a s nimiž se musí potýkat nyní. Jednolitý tok textu bez kapitol připomíná rozvodněnou řeku, která bez milosti smete všechno, co jí stojí v cestě. Je to zpověď smutku, ale i naděje, která se díky mistrovskému stylu čte jedním dechem.
Dolores je pro mě třetí nejlepší Kingova filmová adaptace. Hned po Zelené míli a Shawshanku samozřejmě. Viděl jsem ji několikrát a je to po čertech dobrý film. Předloha potom patří k několika málo restům, co od S.K. nemám dodnes přečtené.
A protože můj seznam knížek ke čtení je momentálně setsakra dlouhý tak jsem udělal ententýky a Dolores vyhrála první místo.
A řeknu vám, byl to zážitek. Velice specifická forma vyprávění okamžitě zaujala a celou neděli jsem se královsky bavil. Nic na tom nezměnil fakt, že pointu znám zpaměti. Knížka mě nakonec přijde kapku vtipnější a zábavnější než film i když ten je prakticky doslovnou interpretací předlohy.
Dolores patří ke kraťoučkým Stephenovým dílkům, stejně jako Srovnáno se zemí, Cujo a třeba Geraldova hra. Ovšem všechno to jsou mistrovské kousky co klamou tělem. Většinou ani nejsou v první linii co se týče oblíbenosti jeho děl, ale pro mě jsou právě ony tím nejlepším co napsal. Tedy, vyjma Kupole a Dallasu. Ty jsou výjimkou, protože i přes jejich rozsah stran nemají jediné hluché místo.
Dolores Claiborneová tak patří mezi Kingovi nejzajímavější knížky a pobaví a nadchne i čtenáře co jinak majstra nemusí, nebo třeba, nedejbože, ještě nezná.
Zvláštní Kingova kniha. Příběh vykládaný v monologu, na který si jde v pohodě zvyknout a kde druhá polovina knihy je lepší než ta první. Více času strávíme nad příběhem o manželství Delores než o pečování a smrti Very, u které Delores celý život pracovala. Celkově mě kniha nijak speciálně neučarovala, takový průměr.
Příběh to nebyl špatný, jenže byl hrozně tuctový a předvídatelný. Ta knížka prostě nemá šťávu
Už od čias Majora Zemana vieme, že „Studna“ má svoje nezameniteľné čaro. Pridajme k tomu ešte zatmenie slnka kdesi na pobreží Maine a prepletený osud dvoch nešťastných žien, sú očakávania viac ako vysoké. A ak Vám tento príbeh ide rozpovedať istý fenomenálny rozprávač je literárny zážitok zaručený..
Čiže v krátkosti: Ak chlap dokáže napísať monológ z pohľadu ženy na 200 strán a popísať strasti, radosti i vnútorne prežívanie hrdinky tak uveriteľne, pútavo a realisticky so všetkými hrôzami bežného života, tak to musí byť naozaj KING.
Aj toto na Kinga netradičné dielko potvrdzuje, že horor už dávno nie sú bubáci a príšery. Horor môže byť, aj prežiť život s človekom, ktorý robí druhým zo života peklo.. a práve tu som si spomenul na rozporuplne recenzie pri knihe Ghúl, ktorú som čítal nedávno. Ten Ghúl z titulky je vlastne iba taký sidekick (po našom podržtaška), lebo skutočný horor bol v príbehu kdesi úplne inde.. Ale pardon za malé odbočenie, lebo "miz" Dolores je za plných päť hviezd.
Psychologická sonda do duše starší osamělé ženy mě naprosto uchvátila. Prvních pár stránek mě nechávalo celkem chladnou, ale jak se Dolores rozpovídala, nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Žena na jednu stranu prostá a na druhou stranu se zdravým selským rozumem žila svůj nelehký život tak, jak musela...Na svůj úděl si nikdy nestěžovala a myslím si, že si svou výpovědí získala sympatie nejen při výslechu na policejní stanici, ale i u většiny čtenářů a především čtenářek.
Celá kniha je napsána jako monolog a je strhující. Dolores mě svým vyprávěním zaujala od první strany a zaujetí mi vydrželo až do samého konce. Příběh stárnoucí ženy, která je podezřelá z vraždy své panovačné zaměstnavatelky Very se odehrává na policejní stanici při výslechu. Prostřednictvím osobitého a rázného vyjadřování nás hlavní hrdinka provází svým životem, které je všechno, jen ne lehký.... stačí se začíst.... K této knize mě dovedl jeden úžasný čtenář a já ji doporučuji dál!
Mám v plánu přečíst si postupně všechny knihy od Kinga (a už mi jich mnoho nezbývá), ale tuhle jsem dlouho vynechával. Nějak mě odrazoval ten avizovaný styl, jakým je napsaná. Chyba... Po pár stránkách jsem se chytil do pasti Dolořina vyprávění a jen nerad jsem knihu odkládal. Úžasný a propracovaný příběh. Pan King u mě zase o kousek stoupl.
Moje první kingovka. Přečetla jsem ji kvůli čtenářské výzvě. Možná dokonce i můj první thriller, běžně je také nečtu. Na knize mi vadilo, že neobsahuje kapitoly. Občas jsem se při čtení hůře soustředila, ale na druhou stranu když jsem se do knihy zabrala, opravdu jsem přestala vnímat okolí. Příběh dobře promyšlený, některé scény pro mě byly náročné číst. Asi si zkusím od Kinga přečíst i další knihy.
Po hodně dlouhé době jsem se zase dostal ke knížce od Kinga a musím říct, že to byla paráda :-) Krásně popsaný a propracovaný příběh. Rozhodně doporučuji k přečtení.
(SPOILER) Mistr Stephen King tak trochu jinak. Výborný psychologický román s prvky tajemna je pojatý jako výpověď jedné obyčejné ženy, která neměla v životě na růžích ustláno a jíž těžké okolnosti dovedly k činům, které považovala za vhodné východisko z nelehké situace. Čtenář si po pár stránkách Dolores C. zcela určitě oblíbí, protože její otevřenost, upřímnost a líčení jejího trudného života obměkčí většinu z posluchačů. Autor si dovedně pohrál s vylíčením osobnosti hlavní postavy, ale také dalších postav, které se v knize objevují - z vyprávění se nám před očima utváří celkový pohled na malé městečko a jeho obyvatele.
Kniha je trošku iná ako zvyčajná Kingova tvorba. Bol to skôr psychologický thriller ako horor, dej nebol taký svižný ako by som si predstavovala, miestami som sa dosť nudila. Prečítala som ju však dokonca, v podstate neľutujem čas s ňou strávený, ale druhýkrát už by som ju neskúsila.