Dolores Claiborneová
Stephen King
Dolores Claiborneová žije na vesnici na malém ostrově Little Tall a těžce si vydělává na živobytí jako hospodyně u bohaté Very Donovanové, která tam každoročně jezdí na letní sezónu do svého domu. Přizpůsobivá Dolores si zvyká i na Veřinu panovačnost a obě ženy spolu časem začnou poměrně dobře vycházet. Když stará a nemocná Vera po letech zemře a odkáže veškerý majetek Dolores, vesničané si myslí, že ji Dolores zabila. Ta v poutavé zpovědi na policii vraždu Very odmítá, ale při výslechu vyjdou najevo jiné temné okolnosti z pohnutého života hlavní hrdinky. Neuvěřitelně poutavý Kingův román, psaný jako monolog životem pronásledované ženy, se tak trochu vymyká ostatní Kingově tvorbě. Obvyklé tajemno tu zastupuje zatmění Slunce, které sehrálo v příběhu významnou roli.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2021 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Dolores Claiborne, 1993
více info...
Přidat komentář
Sakryš, mě to nebaví. A navíc ten styl! Monolog! Vážně je to tak dobrý, jak zde většina píše? Jsem u h*ven, okolo strany 34 a mám chuť knihu zavřít a odložit. Možná zkusím za čas znovu, ale teď mám pocit, že se tím začátkem prostě neprokoušu....
Román vyniká netradičnou kompozíciou. Okrem úplného záveru pozostáva výhradne z monológu hlavnej postavy. Ide o súvislú reč bez akýchkoľvek ďalších členení na kapitoly. Preto bolo pre mňa problematické počas čítania rozhodnúť, kedy už skončiť. Románu to len prospelo, lebo som sa od neho nevedel odtrhnúť. Rozprávanie bolo pútavé a uveriteľné. King vytvoril postavy s pozoruhodnou psychologickou hĺbkou, predovšetkým samotnú Dolores. Jej rozprávanie ma úplne pohltilo, nevedel som sa dočkať, čo bude nasledovať. Ku knihe som sa rád vracal, poskytovala mi akési útočisko a pocit komfortu, hoci nepracovala s ľahkými témami. Jednoducho som vedel, že sa vraciam ku Dolores a jej rozprávaniu, ktoré mi pripadalo ako rozprávka na dobrú noc. A určite sa k nej ešte vrátim aj v budúcnosti, aby mi to všetko znova rozpovedala na jeden záťah pri poháriku či dvoch.
Parádní a feministická (sic!) novela S. Kinga. Ženské postavy se mu vždycky na 100 % nevyvedou, ale tady se dostává pomalu na úroveň Bergmanna. SPOILER: extra hvězda navíc za jméno hlavní hrdinky, které bylo nepochybně zvoleno tak, aby se dobře volalo ze dna studny (Mary nebo Betty by fakt nevyznělo).
Netradiční, přesto skvělý King. Knížka mi neskutečně sedla.
Hodně dlouho o ní budu přemýšlet ....
Přečteno asi za dvanáct hodin, chtěla jsem vědět všechno a co nejdřív.
Jedina kniha ktera me od nej zatim bavila.
Solidní antidetektivka. Ani nevím, jak lépe knihu popsat, ale od začátku v hrubých obrysech víme, co se stalo, ale ne jak a proč. A i tak je to pekelně čtivé a napínavé, člověk chce vědět všechny detaily, ale King ho řádné napíná, provokuje, láká do slepých cest, aby ho pak překvapil nepředvídatelným. Nemluvě o celém pojetí textu, který je nekončícím monologem hlavní postavy. Pěkně drzým a užvaněným, přesto zábavným. Že je to celé zabalené do obalu amerického maloměsta se všemi zdejšími nešvary od rasismu přes alkoholismus po domácí násilí už navíc autorovy čtenáře nerozhází. Tentokrát se však obejdeme prakticky úplně bez nějaké fantasy/nadpřirozené linky...
Oceňuji zároveň v knize přiloženou mapku Maine se zvýrazněnou cestou zatmění (i zdejšími ne/fiktivními městy, včetně známého Derry), uzavření příběhu skrze novinové výstřižky nebo detaily poschovávané v textu, které knihu výrazně oživují – třeba i nenápadným zamyšlením nad zlatem ukrytým v mořských vlnách.
Užila jsem si mnoho knih od Kinga, ale tato je opravdu jedna z mých nej.
Zaprvé skutečnost, že celá kniha byla jedním souvislým monologem – žádné přestávky v kapitolách, žádné alternativní úhly pohledu – jen Dolores Claiborneová vyprávějící svůj příběh a vyznávající svá selhání. Pak dvě hlavní postavy, samotná Dolores a Vera, obě samozřejmé mrchy a obě úžasně fascinující osoby.
Opravdu vynikající.
Samozřejmě bez kapitol je pokušení pokračovat ve čtení a přijít pozdě na všechno, co byste měli opravdu dělat. Zvláště ke konci, kdy opravdu chcete vědět, co se stane s Dolores. Je tu skvělý epilog, který vše uzavírá.
Tenhle KING se mi opravdu, ale opravdu líbil. Pokud máte rádi Krále a ještě jste nečetli Dolores C., doporučuji vám to zkusit.
Musím říct, že opravdu čumím. To, jak King dokázal skvěle vykreslit příběh jedné venkovské ženy, se kterou se život příliš nemazlil, je něčím neskutečně silným. Příběh, ve kterém se láska může postupem času změnit na nenávist a zároveň nenávist postupem času změnit na něco jako je přátelství, respekt a důvěra.
Samotné souznění s hlavní hrdinkou je podle mého jedním z hlavních stavebních kamenů celé knihy. Spousta z nás si alespoň jednou v životě procházela, nebo dokonce stále prochází těžkým životním obdobím, kdy jsou oni samotní, nebo někdo z jejich nejbližších minimálně z jedné strany silně psychicky, či někdy dokonce fyzicky utlačováni. Člověk, který takové věci nikdy nezažil tak nejspíš nebude tušit, jak složité někdy potom můžou být Vaše myšlenkové pochody, a že ne vždy je úplně jednoduché se prostě a jednoduše sbalit a problémy opustit. Proto je pro nás Dolores vlastně kladným charakterem, a to i poté, co skrze její vyprávění zjišťujeme, jak daleko je vlastně schopen člověk skrze životní útrapy zajít. Ono samotné vyprávění funguje netradičně po celou dobu pouze ve formě monologu hlavní hrdinky. Ze začátku není úplně jednoduché se do něj začíst, nicméně s postupem času si na něj člověk zvykne. Dokonce bych řekl, že právě díky té rozmanité venkovské mluvě, kterou Dolores po celou dobu příběhu používala, kniha působila daleko živějším a reálnějším dojmem. Co mi naopak vadilo, byla absence kapitol, či nějakého kratičkého uzavření některých témat, či prostého oddechnutí. Pokud knihu nesjedete na jeden zátah, tak Vám nezbývá nic jiného, než ji bez nějakého dočtení kapitoly prostě a jednoduše zavřít.
Je dost pravděpodobné, že kniha může některé čtenáře, kteří znají Kinga pouze skrze hororové, či tajemné příběhy docela silně překvapit. Jde totiž o věc, která se dost vymyká jeho klasickému stylu. Nicméně lze vidět, že King by se dost pravděpodobně díky skvěle vystavěným charakterům neztratil ani na poli komorních rodinných dramat. Kniha určitě patří do vrchních pater autorovy tvorby a rozhodně bych se jí nebál doporučit i čtenářům, kterým King zatím nepřirostl úplně k srdci, případně jim hororová tématika většiny jeho děl úplně nechutnala. 85%
V komentaroch som sa dočítala, že trošku inakší King ako býva, ale keďže nie som jeho skalnou fanúšičkou tak neviem porovnať.V kazdom pripade ma tento nevšedný príbeh zaujal.Vypočula som si ho ako audioknihu v podani p.Čočkovej, čiže Strossmayerovej dcery, a aj napriek tomu, ze v pozadí počuť nejaké šumy/vidno ze audioknihy boli ešte v plienkach/ ma tento monologicky podaný pribeh natolko uchvatil, ze som pocuvala a pocuvala ....
Musim sebakriticky priznať, ze asi by som knihu nečítala, lebo by mi vadili tie odbočky, kym sa hlavna predstavitelka dostala k podstate, ale keď mi to bolo servírované ako počúvanie, to mi napodiv nevadilo.Dolores mi bola hned zo začiatku rozpravania veľmi sympatická, taká žena zocelena životom.Velmi rada si nieco podobne znovu vypocujem.
Urcite odporúčam.
Zpověď Dolores, která je hodně osobní a strašně moc mě zasáhla, byla v podání Kinga krásným psychologickým románem. A já to zbožnuju. A přes ty špatné věci...
A celé to její vyprávění mě tolik dostalo a já si Dolores oblíbila, že jsem v té fazi, kdy jsem se dozvěděla, co se všechno stalo, než jsme se "dostali ke studně", bylo by mi jedno, jestli to Dolores udělala znovu. O čemž jsem upřímně dost pochybovala...
Za mě navíc byl silný konec, kde se odkryjí všechny karty, třešničkou na už tak dobrym dortu. Moc děkuju :)
A komu bych knihu doporučila? Rozhodně tomu, kdo večer leží v posteli a říká si: "Jenom dočtu kapitolu a půjdu spát." Ten tuhle knihu bude zbožňovat! Muahaha!
To propojení s Geraldovo hrou bylo dobrý. Samozřejmě jsem o něm do doby čtení nevěděla. A jak jsem koukala na plány, které nevyšly, měla být ještě jedna kniha. No, nikdy nevíš, že...
Skvělý náhled do duše osudem zkoušené ženské, která se nedá, napsán Mistrem hororu, byť tohle je vážně drsný psychologický rozbor, ne žádný bu bu bu, děsivé je to o to víc.
Som zmätený, neviem sa rozhodnúť, či mám dať 4 alebo 5 *, kniha bola na Kinga trochu netradičná :)
Zo začiatku som si musel zvyknúť na štýl rozprávania (to znamená - 1 dlhý monológ), ale potom sa kniha výborne rozbehla.
Príbeh bol nesmierne uveriteľný, Dolores to rozprávala, ako keby tam vtedy bola (veď aj bola!). Páčil sa mi najmä koniec, ktorý nebol v mojich tipoch :)
Ak mám celú knihu zhodnotiť, tak určite by som nedal menej ako 9/10, bezpochyby to bude niečo medzi deviatimi a desiatimi :)
No nakoniec som podľa celkového dojmu dal 4*
(5* by znamenalo vyrovnať sa Zelenej míli ...)
No aj tak vrelo odporúčam, už sa teším ako si pozriem rovnomenný film s Cathy Bates :)
Vynikající! Dolores Clairborneovou jsem si zařadila mezi své oblíbené Kingovy hrdiny, po bok šílené Annie Wilkesové z Misery, Johna Coffeye ze Zelené míle a Jakea Eppinga z Dallasu 63 nebo Billa Hodgese ze stejnojmenné trilogie. Její příběh - monolog je prostě strhující, výstižnější slovo nenacházím...
Kingovo mistrovství spočívá mimo jiné i v tom, s jakým pochopením a jak zasvěceně umí proniknout do duší svých hrdinů. Jak se dokáže vžít do pocitů prosté, udřené ženské, týrané přízemním, primitivním a sobeckým alkoholikem a jak na druhé straně dokáže pochopit jednání ženy vzdělané, bohaté a na první pohled bezohledné a bezcitné. Jak dokáže odhalit hluboké příčiny a bolesti zraněných žen, které situace dohnala ke krajním řešením...
Plný počet a doporučuji.
P.S. Koukla jsem i na stejnojmenný film. Je jiný a přesto - také díky skvělým hereckým výkonům (obzvlášť mé oblíbené Kathy Bates), se mi moc líbil.
Stejně jako svůj příběh vychrlila jedním dechem u výslechu Dolores, jsem ho já přečetla. Perfektní.
Trosku jinaci King, nez King byva.. Ale vlastne, co je typicky King, ze? :)
Trosku jsem v tom citil prichut H. G. Carlisle a jeji pradavne dilko: Krev me krve
Suprove pocteni pro 1-2 vecery... Neni to akcnak, krvak, napinak, pripinak a nevim, co jeste.. Ten dej se pevne line jak dalnice lesem
Zpověď ženy, která vypraví o zatmění slunce v létě 1963 a soužití s ženou, které dělala hospodyni, je psaná ve formě monologu, což mě trochu odrazovalo, ale příběh stál za přečtení. Ženy musí být mrchy, aby přežily.
Štítky knihy
smrt ženy zfilmováno ostrovy zneužívání manželství soudy horory alkoholismus hospodyně
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2016 | To |
Feministicky ladená literatúra ešte predtým než bol feminizmus módny trend! King je majster napätia, ale čo mu ide podľa mňa oveľa, oveľa lepšie je psychológia postáv a psychické rozpoloženie človeka. To ako sa bravúrne vedel vcítiť do myšlienkových pochodov jednej (badass) ženy je na obrovskú poklonu. Mix žánrov, ale akurát vyvážený, aby poskytol silný čitateľský (v mojom prípade poslucháčsky) zážitok. 4,5 z 5!