Dopis otci a jiné částečné povídky

30.11.-0001

Dopis otci je dokument ohromné osobní tragédie muže, který ve věku kdy by sám mohl být otcem odrostlých dětí stále není schopný převzít život do svých rukou a vypořádat se se vztahem ke svému otci. Sedmatřicetiletý Kafka dopis nikdy neodešle a o pět let později zemře. ___ Ve skutečnosti je Dopis otci ještě působivější než Kafkovy romány a pocit bezmoci přenáší na čtenáře mnohem bezprostředněji. Nejděsivější na textu je fakt, že jeho analýza rodinného života a vlivů které na něj v ráném i pozdějším věku působily jsou psychologicky naprosto brilantní. Děsivost celého textu pak spočívá právě v tom, že všichni hluboce věřímě, že jestliže doopravdy porozumíme svým traumatům, budeme schopni se od jejich zlého působení osvobodit. To ale neplatí o Kafkovi, jehož vůle je naprosto paralyzována a on si je její paralýzy velmi ostře vědom. Zná také příčiny, které k tomu vedly. Vlivy které pochroumaly v dětství jeho vůli byly natolik mocné, že při sebelepším porouměné situaci není nic co by mohlo být vykonáno a co by zvrátilo bezvýchodnost jeho situace. ___ K tomu se navíc přičítá i hlavní motivace k napsání dopisu - zoufalá touha po manželském životě - která je vyjádřena slovy, jež se přímo nabizí k citaci při přednášení přípitku novomanželů: "Oženit se, založit rodinu, přijmout všechny děti, které přijdou, zachovat je v tomto nejistém světě a dokonce je ještě trochu vést, je podle mého přesvědčení to nejzazší, čeho může vůbec člověk dosáhnout“.