Dopisy ztraceným
Brigid Kemmerer
Dopisy ztraceným série
1. díl >
Řekli byste svá nejtemnější tajemství úplně cizímu člověku? Julietina maminka byla fotografka a cestovala po celém světě. Juliet si s ní vždycky psala dopisy. Dokonce i po její smrti jí na hrobě nechává psaníčka. Je to jediný způsob, jak se s tím dovede vyrovnat. Declan je ten typ kluka, na kterého nechcete narazit. Během veřejně prospěšných prací se pokouší uprchnout démonům své minulosti, a když si přečte dopis, který najde vedle hrobu, neodolá a odepíše. Netrvá to dlouho a už se svěřuje cizímu člověku a je jasné, že mají opravdu hodně společného... Maminka Juliet Youngové byla reportážní fotografka a cestovala po celém světě. Juliet si s ní vždycky psala dopisy. Dokonce i po její smrti jí na hrobě nechává psaníčka. Je to jediný způsob, jak se s tím Juliet dovede vyrovnat. Declan Murphy je ten typ kluka, na kterého nechcete narazit. Během veřejně prospěšných prací, které mu přikázal soud, se pokouší uprchnout démonům své minulosti. Když si Declan přečte dopis, který najde vedle hrobu, neodolá a odepíše. Netrvá to dlouho a už se svěřuje úplně cizímu člověku a je jasné, že mají opravdu hodně společného. Ale Declan ani Juliet netuší, s kým si ve skutečnosti píší. Když se do jejich dopisů zamotá dění ve škole a přeskočí jiskra, tak však Juliet s Declanem zjistí, že pravda by je mohla navždy rozdělit.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
Letters to the Lost, 2017
více info...
Přidat komentář
K young adult jsem nikdy netíhla a číst o puberťácích na střední škole pro mě bylo vždycky utrpení, ale Dopisy ztraceným mě chytily od prvního řádku a už nepustily. Knihu jsem zhltla za jeden den, protože jsem zkrátka nemohla odložit knihu s tím, že se všechno dovím až potom, co se vyspím. To nešlo!
Byla jsem překvapivá, jak moc mi hlavní hrdinové sedli, zvláště pak Declan a Rev. Vzhledem k jejich životním zkušenostem už v tak mladém věku se tomu vlastně nedivím - mám ráda postavy, které už jsou vyzrálé, něco si prožily a nejsou to typické děti. Autorka si skvěle pohrála s Decovou výbušností a jeho potřebou bránit se proti světu, podřídit se většinovému názoru o své osobě. Ačkoli se možná zdá, že hlavní slovo má Juliet a její truchlení nad mrtvou mámou, pro mě se stal hlavní linkou Declan. Jeho osud a celá jeho osobnost byly zkrátka to nejzajímavější na příběhu. Juliet pro mě byla jen dodatek, jak jeho linku dokončit. Odpouštím i tolik "náhodných" setkání, to se tak hojně prostě nestává, ale zase chápu, že v literatuře tomu musíte trochu pomoci, abyste mohli vůbec napsat normálně dlouhé dílo.
Autorka se se ctí zhostila tak těžkého tématu, jako je ztráta blízkého člověka. Věrohodně a umě vykreslila myšlení a chování lidí zasažených takovou tragédií. Skvěle zpracované motivy bolesti a anonymity. S tím vším jsou ta nečekaná náhodná setkání snadno odpustitelná. A za Declana odpustíte úplně všechno. :D
Už po první větě jsem věděla že ta kniha bude skvělá ! A BYLA SKVĚLÁ! Přímo jsem si ji zamilovala. Moc se mi líbilo že po celou dobu knížky vidíte pohled jak Juliet, tak Declana. No...tuhle knížku jsem začala číst večer a dočetla nad ránem.
Výborná kniha.
První polovinu knihy jsem byla napjatá k prasknutí, druhou už to trochu ochabovalo, ale přesto dávám pět hvězdiček. Už kvůli Declanovi.
Čekala jsem něco jiného, knihu jsem si vybrala dříve a nějak jsem zapomněla, o čem má být. Byla jsem ale celkem mile překvapena. Ačkoliv jsem při první kapitole váhala, jestli je to kniha pro mě, po několika dalších kapitolách jsem už knihu nemohla odložit a přečetla jedním dechem. I když si stále myslím, že je to kniha spíše pro mladší čtenáře, nelituji přečtení...
Ač jsem stále mladá (a vždy budu!), měla jsem pocit, že je kniha určena spíše mladším čtenářům. "Náhodné" potkávání se v obrovské škole a jinde, mi občas připadalo trochu naivní. Celé se to vine vlastně v jedné jednoduché lince.
Jinak zajímavý příběh lidí, kteří si svoji cestu životem museli sakra prošlapat.
Dopisy ztraceným jsou po hodně dlouhé době kniha, která si mě získala hned od začátku až do konce. Skvěle popsané situace, přátelství a tajemství anonymních dopisů.
Konečně YA alespoň trochu vybočující ze stereotypu i když zase je to záporák a klaďaska. A bez dlouhých sexuálních scén. Tleskám a odpouštím tu velikou náhodu, že se do sebe ti dva zamilují v obou rovinách, jakkoli je to v té reálné nereálné. Snesla bych i delší dobu, kdy o sobě navzájem neví.
Děkuji za takovou knihu, krásný příběh, uvěřitelný a obohacující. Někteří autoři z nás ty emoce ždímají až násilím a u tohoto příběhu spojeného se smrtí jsem se toho docela bála, ale nebylo to tak. Všeho bylo akorát :)
Skvělá,skvělá kniha!Napsáno až neuvěřitelně čtivě..plný,poctivý příběch raněných duší...to já zbožnuji,ty emoce..
Dokonalá tvorba:-*
Skvělá kniha, čte se jedním dechem. Kniha se příliš nezabývá popisem okolí, ale zejmena vnitrnimi pocity hrdinu a toho si velmi cenim.
Zhruba do poloviny knížky jsme měla dojem, že čtu méně povedené "Řekni mi tři věci" od Julie Buxbaum - hlavní hrdince umřela máma, (SPOILER) anonymní dopisování s panem záhadným, kterému umřel sourozenec...V druhé polovině už se příběh lišil, ale pořád jsem se nemohla zbavit porovnávání s výše zmíněnou knihou. Snad i proto mě Příběhy ztraceným moc nenadchly. Kupodivu to dorazila závěrečná scéna, která snad ani nemohla být kýčovitější a vůbec se nehodila k Declanovu charakteru.
Dlouho jsem si tak nepoplakala u čtení, opravdu sladký a zároveň smutný příběh. Naprosto dokonalý happyend pro všechny a to velmi oceňuji. Ikdyž někomu by to mohlo vadit. Děj mě vtáhl ihned od začátku, po přečtení mnoha romantických knížek bych si troufla ocenit na vyšší procento. S klidným srdcem můžu doporučit.
Přečteno za den! Měla jsem v plánu ji číst počas nudných přednášek, ale nějak to nevyšlo. Fakt strašně hezký, moudré myšlenky, ne úplně hloupý teenageři, pochroumané duše a nádech něčeho, co snad ani nedokážu popsat. Asi jsem na tento žánr, protože si nepamatuju, kdy naposledy jsem tak rychle přečetla knížku! Honem, šup, běžte si ji přečíst, snad nebudete litovat!
To bylo opravdu krásné... Přesto, že kniha spadá do kategorie YA, mi byla velkým přínosem a námětem k přemýšlení - a taky k dojetí (což ale u mě - samodojímací ženy - není nic neobvyklého :-D)
Jsem za takové knížky ráda. Vždycky mě zase nakopnou v tom, že nechci, aby se ze mě někdy stala zapšklá, úzkoprsá učitelka, která jen nadává na dnešní mládež, ve všech vidí hajzlíky a odmítá přiznat někomu mladšímu 30 let, že by snad mohl mít nějaký problém... ;-) Díky a doporučuji!!!
V poslední době jsme začala pociťovat, že mě žánr Young Adult moc nebaví a dávám mu přednost pouze v případě, kdy nechci nad dějem nijak zvlášť přemýšlet. Asi jsem si vybírala špatné knihy, protože právě Dopisy ztraceným byly tou knihou, jenž zbourala moje předsudky, které jsem si postupně vytvořila. Kniha citlivým způsobem popisuje příběh dvou, v životě ztracených, lidí. Stránkami prostupovala celá řada emocí. Výborným nápadem bylo psaní dopisů mezi dvěma hlavními postavami. Autorka dokázala tento nápad naplno využít a dopisy se tak objevují až do samého závěru knihy, aniž by ztratily na poutavosti nebo odváděly pozornost od samotného děje. Rozhodně doporučuji všem, kteří mají rádi citlivě psané příběhy.
Štítky knihy
dopisy fotografování láska tajemství střední školy smutek pro dospívající mládež (young adult) ztráta blízkých ztráta matky anonymní dopisyAutorovy další knížky
2019 | Dopisy ztraceným |
2019 | Temné a osamělé prokletí |
2020 | Na co slova nestačí |
2021 | Říkej tomu, jak chceš |
2020 | Statečné a zlomené srdce |
Tuto knihu jsem si plánovala přečíst opravdu dlouho, a teď, když už ji mám přečtenou, dovedu říct jen “nádhera”. Do tohoto krásného, dojemného a okouzlujícího příběhu jsem se hned od začátku zamilovala. Naprosto jsem se vcítila do pro mě sympatických hlavních postav, znám podobné případy lidí jako je Declan i Juliet... navíc absolutně miluji ten typ příběhu, kde vládne anonymita obou postav. Určitě doporučuji :D