Dopisy ztraceným přehled
Brigid Kemmerer
Dopisy ztraceným série
1. díl >
Řekli byste svá nejtemnější tajemství úplně cizímu člověku? Julietina maminka byla fotografka a cestovala po celém světě. Juliet si s ní vždycky psala dopisy. Dokonce i po její smrti jí na hrobě nechává psaníčka. Je to jediný způsob, jak se s tím dovede vyrovnat. Declan je ten typ kluka, na kterého nechcete narazit. Během veřejně prospěšných prací se pokouší uprchnout démonům své minulosti, a když si přečte dopis, který najde vedle hrobu, neodolá a odepíše. Netrvá to dlouho a už se svěřuje cizímu člověku a je jasné, že mají opravdu hodně společného... Maminka Juliet Youngové byla reportážní fotografka a cestovala po celém světě. Juliet si s ní vždycky psala dopisy. Dokonce i po její smrti jí na hrobě nechává psaníčka. Je to jediný způsob, jak se s tím Juliet dovede vyrovnat. Declan Murphy je ten typ kluka, na kterého nechcete narazit. Během veřejně prospěšných prací, které mu přikázal soud, se pokouší uprchnout démonům své minulosti. Když si Declan přečte dopis, který najde vedle hrobu, neodolá a odepíše. Netrvá to dlouho a už se svěřuje úplně cizímu člověku a je jasné, že mají opravdu hodně společného. Ale Declan ani Juliet netuší, s kým si ve skutečnosti píší. Když se do jejich dopisů zamotá dění ve škole a přeskočí jiskra, tak však Juliet s Declanem zjistí, že pravda by je mohla navždy rozdělit.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
Letters to the Lost, 2017
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dopisy ztraceným. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (417)
(SPOILER)
Dopisy ztraceným je kniha, ke které se pravidelně vracím. Její krásná, jednoduchá obálka mě nalákala v knihovně, když mi bylo kolem dvanácti let, tedy někdy po jejím prvním českém vydání, a od té doby na ní nedám dopustit a horlivě ji doporučuji každému, kdo si potrpí na YA romány.
Příběh, který se točí kolem dvou osob - Juliet a Declana, je tak emotivní, smutný, krásný, originální, ale i šťastný, že pokaždé, když jej znovu čtu, slzy si neodpustím. Opravdu. Považuji ho za nejlepší dílo od Kemmererové, (i když dvojka je o mém oblíbenci Revovi, nepřijde mi tak vydařená, aby trumfla toto).
Všechny postavy jsem si naprosto zamilovala a i když jsem knihu četla už nespočetněkrát, vždy jsem znovu cítila ty emoce, vždy jsem se znovu divila nad zvraty a vždy jsem znovu plakala s Juliet na hřbitově s Declanem Murphym.
Opravdu, zde není co vytknout.
Ze srdce doporučuji, fakt to stojí za to.
(SPOILER)
Dokonalé!
Úžasně popsaná rozervaná srdce mládí. Nejistota, sebeponižování, nepochopení, útočnost, stádovitý pohled (když to říkaj', je to pravda) hrubost, neomalenost, touha po lásce, po objetí, po uznání, někam patřit...
Vyjádření skrze dopisy...
Spoiler:
Jasně, všechno dopadne jak má. Je to kniha o naději, kterou ty puberťácké entity potřebují jako sůl.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (38)
„Jedna definice popisuje šílenství tak, že člověk dělá pořád dokola to samé a čeká jiný výsledek.“
„Někdy se člověk dostane do fáze, kdy už to bolí tolik, udělá cokoli, aby se té bolesti zbavil. I když to znamená, že potom zraní někoho dalšího.“
„To je ten problém. Já její odvahu nemám. Nikdy jsem neměla. Jestli ona byla petarda, která ozařovala celé nebe, pak já jsem hořící sirka, která zhasne, sotva se zapálí.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Dopisy ztraceným v seznamech
v Právě čtených | 22x |
v Přečtených | 2 076x |
ve Čtenářské výzvě | 581x |
v Doporučených | 318x |
v Knihotéce | 579x |
v Chystám se číst | 710x |
v Chci si koupit | 217x |
v dalších seznamech | 21x |
Štítky knihy
dopisy fotografování láska tajemství střední školy smutek pro dospívající mládež (young adult) ztráta blízkých ztráta matky anonymní dopisyAutorovy další knížky
2019 | Dopisy ztraceným |
2019 | Temné a osamělé prokletí |
2020 | Na co slova nestačí |
2021 | Říkej tomu, jak chceš |
2020 | Statečné a zlomené srdce |
(SPOILER) "Líbil se mi autorčin styl psaní, pohrávala si s mojí náladou, její hlášky, u kterých jsem se smála, ale i dojemné části, u kterých jsem brečela. Píše ich formou, z pohledu obou hlavních hrdinů. Bavilo mě pozorovat, jak Juliet i Declan přicházeli na to s kým si píšou, přestože čtenář to ví od začátku a může si jenom říkat: „Panebože, vždyť je to úplně jasné, to přece musí vidět!“ Ale příběh je napsaný tak, že mi to vůbec nevadilo. Tím, že se tam řeší vážnější témata jako jsou domácí násilí a smrt, tak to není takový ten typický dívčí román. Knížku můžu jenom moc a moc doporučit, holkám, i klukům od třinácti let," píše Barča (15 let) ve své recenzi pro facebookovou skupinu Nezletilí kritici.