Na co slova nestačí
Brigid Kemmerer
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449614/bmid_na-co-slova-nestaci-D38-449614.png
5
856
856
Dopisy ztraceným série
< 2. díl >
Rev Fletcher bojuje s traumaty z minulosti. S adoptivními rodiči po boku se mu to daří..., ale s dopisem od jeho násilnického otce se vše vrátí. Emma Bluelová radši programuje vlastní počítačovou hru, než aby čelila rozpadajícímu se manželství svých rodičů. Jenže ji kontaktuje online troll, kterého se začne bát. Když se Rev a Emma potkají, zatouží sdílet svá tajemství. Věci však začnou být nebezpečné- a jejich vzájemná důvěra projde tím největším testem.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
More Than We Can Tell, 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha, kterou zařadím na TOP nejlepších knih, co jsem četla. Silné, krásné a hromada emocí a ještě s velkým rozsahem - prací s traumaty a problematikou sociálních sítí.
Hlavního hrdinu už jsem lehce znala z Dopisů ztraceným, ale tady dostal úplně jiný rozměr. To, co si v životě prožil mě opravdu zasáhlo a nedovedu si představit, jaké to je, když jsou staré rány opět otevřené a co víc, pořád se v nich někdo šťourá. Nejsem naivní, abych nevěřila, že takové příběhy bohužel určitě existují.
Hlavní hrdinka mi seděla povahou trošku míň, ale čím více se o ní člověk dovídal, tím pro mě bylo reálnější a pochopitelnější její chování. Její zázemí je vlastně vcelku běžná záležitost.
Oba hlavní hrdinové vlastně hledají své místo na světě, který se jim z ničeho nic obrátí vzhůru nohama a rozsype na hodně malé kousky. Jak už to tak bývá, máme tendenci svá trápení uchovávat v sobě a hlavně je ukrývat před svými nejbližšími, protože jim nechceme přidělávat starosti a nebo prostě jen kazit den. A tak se nakonec stane, že se svěříme absolutně cizí osobě, která někdy může být dobrá a někdy bohužel ne.
Celou knihu podtrhuje její zpracování a celkový text, který se snadno čte a člověk nemá problém se začíst.
Za mě tedy takové knihy ano a rozhodně moc doporučuji.
Opět nezklamalo, krásně se to čte, je tam i napětí, mladá láska, vše co mám ráda.
Moje další srdcovka
Jednoduše nádherná kniha, nádherný příběh...stejně jako jsem si oblíbila Deca s Juliet v prvním díle (kteří v této knize také jsou), tak v tomto volném pokračování jsem si oblíbila Reva s Emmou.
Kniha se opět krásně četla, byla zajímavá, romantická a chvílemi smutná...především proto, čím vším si museli hlavní hrdinové projít, hlavně tedy Rev...i přes všechno co si prožil, dokázal vše zvládnout a postavil se svým strachům. Rev=Revoluce...zvláštně krásné jméno, vlastně dokonalé
Emma byla taky statečná, jen dost naivní...chtěla být hodně samostatná, ale jsou zkrátka chvíle, kdy si musíme nechat pomoc nebo poradit...
A dopadlo to tak, jak jsem si jen mohla přát...opravdu moc povedené pokračování a vůbec by mi nevadilo, kdyby vznikl i další díl...myslím, že Matthew je taky velmi zajímavá postava...musel si projít něčím příšerným a ráda bych věděla, jak to s ním bude dál...tak uvidíme jestli nás autorka zase překvapí.
Tuto knihu moc doporučuji
Tato kniha je skvělá. Jsem z ní moc nadšená. Spisovatelka opět vypráví děj velmi poutavě. Hltala jsem každé její slovo. Líbilo se mi, že tato kniha není závislá na té první, ale určitým způsobem dokresluje příběh předchozí knihy. Reva jsem si oblíbila. Přestože byl pro mě zprvu podivím. Jak se postupně odkrývaly jeho další stránky osobnosti, zamlouval se mi čím dál více. Nadchlo mě přátelství mezi Revem a Declanem. Každý by měl mít někoho o koho se může v těžkých chvílích opřít. :D
Jenom jsem si občas říkala, jestli tam už těch těžkých témat nedala spisovatelka příliš mnoho. To však mé nadšení z knihy nijak nemenší. Knihu ROZHODNĚ DOPORUČUJI K PŘEČTENÍ!!!
Tak Revův příběh mne vůbec nebavil.. nepřišel mi nijak zajímavý už v Dopisech, jasně to čím si prošel bylo hrozný, ale jak už tu někdo psal, není tak silnou osobností pro celou knížku. Emma mi nesedla už vůbec a já se najednou v půlce knížky přistihla jak děj přeskakuju a vlastně hledám jen zmínku o Juliet a Declanovi…
Bohužel musím jít s hodnocením proti proudu, protože nadšení po přečtení této knihy se nedostavilo. Chyba bude i na mojí straně, zkrátka nejsem cílovka tohoto žánru, i když první díl Dopisy ztraceným se mi líbil hodně. Hrozně mě nebavilo, jak byli hlavní hrdinové Emma a Rev pořád jen naštvaní a ublížení. Chápu, opravdu to neměli lehké, ale kdyby o svých problémech promluvili, určitě by jim to prospělo. Oceňuji, že kniha má přesah a snaží se upozornit na mnoho citlivých a důležitých témat.
Nechtěla jsem mít přehnaně vysoká očekávání, a tak jsem od autorky tušila jen špičkovou knihu, ale ona to opět dotáhla na dokonalost. Můžu říct, že zbožňuju její styl psaní, který kombinuje ich-formu, dva úhly pohledu a neuvěřitelnou čtivost. Vždy, když čtu něco od Brigid, vše kolem mě přestává existovat a mou realitou se stává její příběh (ten byl i tentokrát brilantní a nijak nezaostával za Dopisy). Teď něco málo k postavám… Opravdu bych ve svém životě chtěla někoho jako Reva, moje srdce mu jednoduše propadlo a mozek na něj neustále vytváří myšlenky plné obdivu. Emma nebyla špatná, ale nějaké výhrady bych si k ní našla (o to větší ale měla ke konci prostor ke zlepšení). Romantická linka mezi nimi si mě získala – vážně jim nejde nefandit. Taky mám pocit, že mě autorka na nějakou dobu zbavila slz ze všech mých kanálků tou svojí emocionální jízdou (samozřejmě jsem se i smála, ale to ve značném nepoměru). Musí tu být zmíněno i to, že je tento příběh protkán řadou těžkých témat, která ve vás nejednou vyvolají úzkost – kyberšikana, sexuální obtěžování, násilí, rozvod rodičů x komplikovaný vztah s nimi, pěstounská péče a vyrovnávání se s minulostí. Máme tu ale též protiváhu toho hezčího – důležitost komunikace a pevných přístavů, náboženství, podpora od blízkých a opravdové přátelství. O hezké myšlenky opravdu nebudete mít nouzi. Závěrem tu ještě musím vypíchnout to, že tu autorka ukázala jakousi „other side“ Dopisů, ve kterých to vypadá tak, že Rev drží Declana, ale tady zjistíte, že je to vzájemné. Konec = nádhera. Tahle kniha by měla být povinností pro každého!
Románťárna. Za měsíc nebudu vědět o čem byla. Některé situace byly fakt přitažené za vlasy a happy endy všude, kde to šlo i nešlo. No nevím. Asi už mi není 14.
Přesto je to moc čtivé a odpočinete si. Na léto na pláž to bude dobré.
SPOILER: Nechápu, že jsem mohla tuhle knihu tak dlouho odkládat, když Dopisy ztraceným byly tak úžasné. I tahle kniha se mi moc líbila. Autorka píše neskutečně čtivě, že se nemůžete prostě odtrhnout. Reva i Emmy mi bylo líto a líbilo se mi jak to mezi nimi jiskřilo. Jenom by mě zajímalo, jestli Matthew u rodiny zůstal anebo ne.
Autorka už mi podruhé ukázala, že výborně rozumí duším náctiletých, jejich nejistotám a strachům. Navíc píše svižně, její dialogy působí přirozeně a baví, no a postavy jsou sympatické, přestože byste s nimi nejraději většinu času třásli, aby se vzpamatovaly a nebály se požádat o pomoc ostatní. Nadnesená témata umí zaujmout a nesmělost první lásky ve vás vyvolá vzpomínky a úsměvy. Těším se na další příběhy.
Kniha Na co slova nestačí patří mezi hardcore contemporary a také, pokud sledujete knižní stránku Humbook, 1 z Humbooktipů. Dospívající dvojice Rev a Emma se potýkají s náročnými problémy. Osmnáctiletý Rev si užívá poklidný život se svou adoptivní rodinou. Kolotoč temných myšlenek však rozjede dopis od Revova násilnického otce. Sedmnáctiletá Emma je blázen do počítačových her a sama se stane jednou z autorů. Pomáhá jí zapomenout na rozpadající se manželství vlastních rodičů. Ale jednoho dne ji začne při hraní začne psát neznámý člověk výhružné zprávy. A kolotoč problémů se roztočí. Osud Emma a Reva se v jednom momentě střetne a oni začnou odkrývat svá tajemství, ale obstojí jejich pouto i v nečekané překážce.
Tenhle Young adult knižní kousek mě sice nenadchnul, ale stejně jsem měla nutkání knihu už neodložit a prostě jsem chtěla vědět, jak to celé dopadne. Pokud se Vám líbí příběhy s hlubší zápletkou, tak pří výběru Na co slova nestačí rozhodně nešlápnete vedle. Knize bych pouze vytkla slabou dynamiku příběhu. Někdy jsem cítila, že se některé dějové linie poněkud táhnou.
Na co slova nestačí nezklamalo. Za mě asi stejně povedený jako Dopisy ztraceným (možná dokonce o kapku lepší). Reva příběh byl dost síla a Emma na tom byla dost podobně. Je to celkem dost odstrašující případ dnešní doby, kdy to ukazuje, že PC svět není opravdu bezpečný. A to je taky další důvod, proč jsou taky knihy od Brigit Kemmerer tak skvělý. Určitě doporučuji.
Už po přečtení první knihy, mě zajímal osud hlavního hrdiny Reva. A jak i sama autorka napsala na konci této knihy jeho příběh musel být stejně temný, ne-li temnější než jeho nejlepšího kamaráda.
I přesto že mě postavy z knihy nekdy vytáčeli tak jsem s nimi soucítila do poslední minuty. Rev v sobě ukrývá spoustu tajemství a bolesti. Bavilo mě to, sice první díl byl za mě o malinko lepší, ale pořád to bylo krásné, drásající a temné....
Rozhodně se mi tento autorčin styl psaní líbí. Dávám jí opět 5*
Příběh o zradě, o traumatech, vrostlých do zjizvené kůže a nedovolujících zapomenout... Příběh o zranitelnosti, pochybnostech, strachu a bolesti. O tom, že je těžké věřit jiným, když nevěříme sami sobě. Že představy jsou někdy horší než realita. A že postavit se svým strachům vyžaduje tu největší odvahu vůbec...
Drsný a smutný příběh, místy hodně předvídatelný, a někdy jsem nechápala ani Reva ani Emmu... Zbytečné střety, zbytečné hádky. Svět druhých je často nepochopitelný těm, kteří vidí jen to, co jim dovolíme. A někdy, někdy ani slova nestačí, abychom věřili, abychom odpustili, abychom dokázali vidět, co přes všechnu bolest nevidíme...
Za mě ještě lepší kousek než Dopisy ztraceným včetně krásné obálky, která s prvním dílem koresponduje. Už v něm bylo zjevné, že Reva trápí mnohem horší trauma než kohokoli široko daleko, v tomto směru autorka postavy nešetří. Ale ani Emma nepůsobila se svými zdánlivě běžnými trampotami nepatřičně nebo ufňukaně. Samozřejmě platí zlatá pravda, že pro každého jsou jeho osobní problémy těmi nejhoršími.
Postavy byly vykresleny plasticky a každá prodělala uvěřitelný vývoj. Jako lahůdku zmíním situaci, kdy si Emma s matkou vyjasnila vzájemný vztah, aby hned následujícího dne vše sklouzlo zpět k zajetým kolejím, protože to naprosto odpovídá realitě.
Autorka používá bohatý jazyk a barvité popisy, což lahodí mému oku, tímto opět vzdávám hold kvalitní práci nakladatelství a překladatelky, děkuji nastotisíckrát. Ráda se při čtení octnu přímo v příběhu, moknu, když na stránkách prší, dělá se mi špatně, když jede auto moc rychle.
Taky musím pochválit nenásilně a něžně zpracované milostné téma, kdy polibek vyjádří víc než hustě popsané stránky soft porno scén. Nejistota a neohrabanost hrdinů a zároveň bouřlivé vzepjetí citů mě přeneslo zpátky k hloubce prvních lásek.
Pět hvězd bych dala jenom za závěrečné vyústění obou linií, jak konfliktu Reva a jeho biologického otce, tak otázku kyberšikany, s níž se potýkala Emma. Oboje vygradovalo hodně silně a autorka to vyřešila prostě famózně.
Už přestanu plýtvat superlativy, jedná se o skvělou knihu, která mi v duši i druhý den po dočtení rezonuje a rozhodně jsem ji nedržela v rukou naposledy. Vřele doporučuji.
Už když jsem dočetla díl první, tak jsem si říkala, že by mě zajímal Revův život. Tak jsem se dočkala a musím říct, že i přesto, že i Emin příběh mě bavil,tak Revovo dětství - uff - to bylo maso. U Revova rozhovoru s matkou mi regulérně tekly slzy..... A i několikrát během knihy mi slzy zalily oči.
Každopádně kniha je velmi čtivá, vypráví o dětech, které se mění v dospělé a různých formách šikany. Zaujal mě i příběh Matthewa, taky smutné a děsivé vyprávění. Je hrozné, čím si musí některé děti projít.
Knížka mě hodně zaujala, jak názvem, tak i přebalem. Dobře se mi četla,párkrát jsem se u ní dokonce i rozbrečela. Knížka je o vztahu tenegeru, kteří se poprvé setkají u kostela, když Emma venčila svého psa Texas,byl to docela zajímavý začátek. Určitě doporučuji si knížku přečíst.
Tak jsem se pustila i do další knihy od této skvělé autorky. Dopisy ztraceným jsem četla už v roce 2019 a pamatuju si, jak jsem byla tenkrát nadšená.
V Na co slova nestačí sledujeme příběh Reva, kterého jsme poznali už v prvním díle. Ten mě zaujal už v Dopisech. Je tajemný, nikdo neví proč a co se stalo. Poznáváme zde také Emmu, kterou jsem si už od začátku velmi oblíbila. Každá z postav v této knize je opravdu svá a každá je jiná. Mají hloubku a řeší své problémy. Autorka zde také ukazuje, jak se dají takové problémy řešit a je skvělé, že zvládla ukázat, že kolikrát otevřít se dospělým může hodně pomoct. Otevíráme zde téma fanatického náboženství, týrání dětí, ale i šikanu mezi teenagery.
Příběh je opravdu silný a vtáhl mě. Autorka má opravdu čtivý styl psaní, takže stránky přímo mizí pod rukama. Dopisy se mi sice líbily o malinko víc, ale i tak moc doporučuju!
Velmi skvělá kniha (série), která ukazuje, jak si děti odnáší problémy od rodičů, a zároveň i to, jak jsou děti vůči sobě někdy krutí. Doopravdy oceňuji, že autorka popisuje to, jak se dají problémy řešit, a že je mnohdy lepší se nebát otevřít starším blízkým. Doporučuji!
Štítky knihy
rodinné vztahy pro dívky romantika domácí násilí pro mládež pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2019 |  Dopisy ztraceným |
| 2019 | Temné a osamělé prokletí |
| 2020 | Na co slova nestačí |
| 2021 | Říkej tomu, jak chceš |
| 2020 |  Statečné a zlomené srdce |
(SPOILER) Naprosto skvělá kniha, která mě uchvátila a zároveň je to jedna z mých mnoha nejoblíbenějších knih. Tahle autorka mě nikdy nezklamala svými knížkami. Miluju tenhle styl psaní a děje. Četla jsem Dopisy ztraceným a musím říct, že druhý díl na to krásné navazuje.