Na co slova nestačí
Brigid Kemmerer
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449614/bmid_na-co-slova-nestaci-D38-449614.png
5
852
852
Dopisy ztraceným série
< 2. díl >
Rev Fletcher bojuje s traumaty z minulosti. S adoptivními rodiči po boku se mu to daří..., ale s dopisem od jeho násilnického otce se vše vrátí. Emma Bluelová radši programuje vlastní počítačovou hru, než aby čelila rozpadajícímu se manželství svých rodičů. Jenže ji kontaktuje online troll, kterého se začne bát. Když se Rev a Emma potkají, zatouží sdílet svá tajemství. Věci však začnou být nebezpečné- a jejich vzájemná důvěra projde tím největším testem.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
More Than We Can Tell, 2018
více info...
Přidat komentář
Tahle knížka je úžasná. Zamilovala jsem se do ní už po pár kapitolách :) Ten konec byl fakt skvělej, tu zápletku jsem nečekala :D Doporučuji ještě přečíst prvně 1. díl.
Velmi čtivá kniha. Takovou jsem ji čekala. Přijde mi fajn konečná zápletka a jsem ráda že jsou v knize postavy z minulého dílu. Jinak mi přijde kniha trochu slabší. Problémy postav v tomto díle byly dobře řešitelné a docela jednoduché, takže kniha trochu postrádal smyl. Moc se od předchozího dílů neliší, ale je fajn.
Ještě lepší, než předchozí díl. O Revovi jsem chtěla už v prvním dílu vědět víc, takže jsem tuto knížku přečetla během jediného dne. Někdy mi nesedla Emmina povaha, zvlášť to jak se chovala ke své kamarádce. Díky tomu však byla knížka realističtější. Postavy nejsou umělé mají své chyby. Prostě nádhera.
Na knihu jsem se velmi těšil, jelikož byla opěvovaná od každého co jsem viděla. Popravdě to bylo největší zklamání za rok 2020.
Nebyla špatná, ale asi jsem bohužel měla velké očekávání. Příběh utíká rychle a čte se velmi snadno. Popis událostí a postav je super. Ale za mě nenastal žádný wow moment abych si jako řekla “jooo ta kniha mě dostala” Škoda.
Příběh Reva a Emmy mě pohltil hned od začátku. Stejně jako předchozí díl Dopisy ztraceným.
Autorka píše nádherně. Až mě mrzí, že mám její knihu tak rychle přečtenou.
Dětství Reva bylo hrozné a to ho ovlivňuje i po mnoha letech. Ale ani Emma to nemá v životě jednoduché. Tyto dvě ztrápené duše se potkají a vzájemně si dodávají odvahu bojovat ve svém životě.
Občas jsem zamačkávala slzy, zvláště u příběhu Reva.
Skvělá kniha. Těším se na další autorčinu knihu. Dokonce uvažuji, že bych si pořídila i její fantasy tvorbu (série Temné a osamělé prokletí), ale to si ještě nechám projít hlavou. Přeci jenom fantasy není můj žánr, až na pár výjimek.
Volné pokračování Dopisů ztraceným je za mě opravdu ještě lepší. Tahle kniha se zařadila mezi TOP knihy letošního roku. Proč?
Tématem je několik problémů, se kterými se můžete setkat v reálném životě. A že se s nimi spousta lidí setkává. Můžete tu sledovat, jak se hlavní postavy potýkají s kyberšikanou, nedoceněním, neporozuměním, rozvodem nebo s novým členem domácnosti, který se sám pere s vlastními problémy, s týráním, se znovuobjevováním sebe samotného. A hlavně, kam se všude můžete dostat, a co to s vámi dělá.
Chvíli jsem měla nutkání nadávat na to, jak od sebe postavy všechny zbytečně odhání. Jenže jsem to četla zrovna v období, kdy jsem sama měla problémů dost a krizi k tomu, a úplně jsem si to dokázala dosadit do reálného života.
K tomu samozřejmě nesmí chybět skvělá romantická linka, která je prostě zase roztomilá a přidává příběhu čtivost a ubírá depky. Zase mi Kemmerer ukázala, že od ní chci číst i nákupní seznam! (Teda ale doufám že trojka Temného a osamělého prokletí bude lepší, mrk mrk.)
Tato kniha je velmi čtivá, přečtete ji vážně rychle, ale celkem náročná i na psychiku čtenáře. Nutí vás soucítit s postavami, a zároveň přemýšlet, jak byste se v jejich situaci zachovali vy.
Každopádně Emmu i Reva jsem si zamilovala a jsem ráda, že kniha nakonec dopadla, jak dopadla.
Příběh byl čtivý, hezky napsaný, postavy fajn. Líbilo se mi, že autorka ukázala na dnešní úskalí sociálních sítí.
Kdo pochybuje, je podobné mořské vlně, hnane a zmítané vichřicí.
Ty nejtišší chvíle jsou ty nejhlasitější.
Všichni někdy odstrkujeme ostatní, jenom abychom viděli, že nás jistí.
Celý život je jedna velká zkouška.
Člověk dokáže proti sobě druhého obrátit stejně snadno, jako přátelství vybudovat.
Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jisti tím, co nevidíme. Znamená to, že se věci stanou, když se stát mají.
Vždycky je pitomý nechat něco nedokončený.
Člověk si často myslí, že ho potkalo to nejhorší co mohlo. A pak slyší příběh jiných.
Čtivé, smutné a milé.
(SPOILER)
Tady nám autorka naložila. Bylo toho tolik, všech těch problémů, že jsem se v tom málem utopila. Zpočátku sympatická Emma se stala obyčejnou hrdinkou jako v jiných knihách, což byla hrozná škoda. Rev byl skvělý, i když v Dopisech jak kdyby to byla úplně jiná osoba, než byla v této knížce. V příběhu mi chybělo více Declana a Juliet.
A ke všem těm problémům - autorka se toho nebála a dala jich tam opravdu kvantum - Emminy a Revovy problémy, problémy rodičů Emmy, Matthew a další a další. Budiž. Ale všechno nakonec v příběhu jen klouzalo po povrchu, nic nešlo do hlouby, všechno bylo jen nakousnuté a pořádně se neřešilo. Takže jsem přečetla tlustou knížku, ale otazníku na konci zbylo opravdu hodně. A také to od autorky bylo troufalé. Třeba Emmin otec - tohle bylo celkem vážné a chtělo by to nějaké uzavření, vysvětlení. Ne jen odbytí pár větami Emminy mámy, která něco konstatovala. Také vyřešení problémů mezi Emmou a rodiči, toho se čtenář nedočká. A takto bych mohla pokračovat.
Což je škoda, myslím, že by si čtenář zasloužil odejít spokojenější.
Také mi přišlo, že knížka je soubor krátkých příhod, chyběl mi tam silný příběh, který by se tím vším proplétal a držel ho pohromadě.
Ale velké plus ale za Kristy a Geoffa. Jsou skvělí. A za romantiku, i když jí tam mohlo být víc a nemusela ji autorka vždycky přerušit nějakou nepříjemnou situací.
Četlo se to dobře, ale první díl byl v mnohých ohledech mnohem lepší, čtivější.
Abych byla upřímná, Dopisy ztraceným mi sedlo výrazně víc, tady mě až příliš rozčilovala Emma, která se často chovala jako neskutečná koza, na druhou stranu to bohatě vyrovnával Rev, kterého jsem si oblíbila už v prvním díle a moc jsem se na jeho příběh těšila a ani v nejmenším mě nezklamal. Nakonec hodnotím plným počtem už za Reva a čtivost.
Tak tento príbeh ma úplne pohltil a veľmi zasiahol. Najviac ma dostala Revova minulosť a všetko, čo musel prežiť.. nazvala by som to výrazom emocionálna bomba. Príbeh vo mne vyvolal veľa neopísateľných pocitov a množstvo otázok typu...Prečo? Postava Reva sa mi páčila už v Dopisoch Ztraceným. Bol silný, dobrosrdečný, odvážny, milý, aj keď mal v sebe veľa pochybností s ktorými bojoval. Emma bola pre mňa zaujímavá hrdinka, ktorá mala skvelú záľubu, ale čo sa mi na nej nepáčilo, ako sa správala k svojim blízkym. K Emme som sa musela viac prepracovať a začať ju chápať a som rada, že pochopila svoje chyby. Vedľajšia postava Matthew si ma získal a v duchu som si hovorila, že aj on by mohol mať svoj vlastný príbeh. V knihe sa mi páčila romantická linka, ktorú autorka skvelo spracovala. Postupné zbližovanie a zdôverovanie sa hlavných postáv bolo úžasné. Jediné, čo mi chýbalo v knihe bolo, ako to dopadlo s rodinou hlavnej hrdinky, pretože táto časť nebola úplne doriešená, čo ma troška zamrzelo. V tomto príbehu som si oveľa viac uvedomila, aká veľká dokáže byť sila internetu, a že toto miesto môže byť oveľa viac klamlivé než sa nám môže zdať. A tiež, že zničené detstvo môže zanechať veľa rán s ktorými človek každý deň bojuje. Tento príbeh ma emočne vyšťavil a dokonca spadlo niekoľko sĺz.
Tak tohle teda byla jízda. Na co slova nestačí ve vás nechá obrovské množství pocitů a to jak těch smutných i pozitivních. Příběh Reva a Emmy je dojemný a upřímný. Po přečtení Dopisů si říkáte páni, to bylo pěkný, ale tohle je naprosto šílené. Když jsem měla posledních 20 stran říkala jsem si, že nechci aby to skončilo. Knížka se čte úplně sama a po dočtení chcete víc. Obrovské doporučení.
"Čím víc jsem o Revovi psala v DOPISECH, tím víc jsem chtěla vyprávět jeho příběh - jenom jsem netušila, jak bolestné bude dostat se mu do hlavy." - Brigid Kemmererová
Čím víc se Rev v DOPISECH objevoval, tím víc jsem chtěla poznat jeho srdce... Učaroval mi tak, jak žádná vedlejší postava dlouho ne. Když jsem se dozvěděla, že druhý díl této série bude o něm, už jsem netrpělivě očekávala den, kdy tuto knihu budu moci začít číst. A když jsem ji držela v rukou, ještě jsem ten pocit chtěla oddálit - to těšení se, že ho poznám, že mu porozumím... Je to čirá láska k literární postavě. Taková, jaká jenom láska tohoto druhu může být. Nejčistší...
DOPISY ZTRACENÝM jsou překrásným románem, který je ve svém žánru výjimečný. Dojímala jsem se u něho. Zasáhl mě do srdce...
NA CO SLOVA NESTAČÍ ho předčil.
Obě dvě knihy obsahují velice tísnivá a složitá témata, která když se v poslední době objeví v Young Adult žánru, tak mě jejich uchopení a zpracování neuspokojí.
Autorka se místo romantické dějové linky více věnuje právě nitru hlavních hrdinů a čtenáře ponoří do jejich emocí. Zahltí ho a nenechá chladným.
Na tuto knihu doopravdy nestačí slova. Protože sám Rev Fletcher je nepopsatelný. A to on kraluje tomuto příběhu. Miluji ho a miluji tuto knihu. A autorce děkuji, že se jeho příběhu věnovala. Že světu darovala tohoto hrdinu... Věřím, že Rev vzbuzuje lásku všude tam, kde se čte tato kniha. A proto má kniha ohromnou cenu.
S nesmírnou láskou, děkuji.
Na co slova nestačí se četlo velice příjemně. Dopisy ztraceným jsem předtím nečetla, ale vše zapadalo do sebe a dalo se snadno pochopit.
Rev byl postava, se kterou se dalo snadno soucítit, jeho příběh vyvolal emoce a jeho charakter si prošel vývojem. Líbil se mi vývoj konfrontací s jeho otcem a jeho vnitřní prožívání.
Bohužel, Emma mi byla docela nesympatická a její příběh s tím Revovým moc nesouzněl - velkou část knihy jsem měla silný pocit roztříštěnosti a nevyváženosti. Dějová linka s Ethanem po dle mého gusta potřebovala trochu plynulejší vývoj, vyvrcholení na mě bylo dost uspěchané a náhlé. Přemýšlím, zda by příběh nebyl silnější, kdyby se více zaměřil na Reva. Rozumím, kam autorka Emminou linkou mířila, ale nemyslím, že to bylo úplně povedené.
Nemohu za sebe říct, že by to ve mně vyvolalo slibovaný "boom efect", nicméně počtení zajímavé s netypickou a docela vydařeně zpracovanou tematikou. Hodně se mi líbily vedlejší postavy, zejména Matthew, který by si zasloužil více prostoru, a Revovi adoptivní rodiče, které by chtěl za rodiče každý. Jen teda škoda Emmy, která byla poměrně nevyzrálá a její linka oproti Revově působila docela slabě.
3,5 *
Nevím, jestli to bylo lepší nebo horší než Dopisy ztraceným. Ale jedno se autorce nemůže upřít. Do zdánlivě obyčejných příběhů dokáže zasadit neuvěřitelný přesah, který nezní vůbec směšně, není to psáno na sílu. Soucítila jsem s Revem, často nechápala Emmu. Ale jako celek to fungovalo podezřele dobře. Doufám, že to není poslední kniha, která u nás od autorky vyjde.
Štítky knihy
rodinné vztahy pro dívky romantika domácí násilí pro mládež pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2019 |  Dopisy ztraceným |
| 2019 | Temné a osamělé prokletí |
| 2020 | Na co slova nestačí |
| 2021 | Říkej tomu, jak chceš |
| 2020 |  Statečné a zlomené srdce |
Podle mě je úplně jiná než druhý díl, ale stejně strašidelná svou realističnostů