Doušek jedu

Doušek jedu
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11925/dousek-jedu-11925.jpg 5 61 61

Výbor shrnuje nejlepší básně i básnické prózy autora. Autor fascinuje čtenáře především neobyčejnou poetickou silou a energií, jež zarputile hledá vlastní představu a nenávidí jakoukoli povrchnost.

Přidat komentář

Jaruš7
11.07.2021 4 z 5

Nejen básně v originále, ale i jejich někdy i čtvero překladů některých z nich od V. Nezvala, J.Zábrany, A. Pohorský, V.Hrubín, K. Čapek, K.Sýs, aj.
Dílo a životopis mladého bouřliváka, básníka, jenž životem nezakotvený užil si do svých 37 let trýzně i slasti štěstěny po boku Verlaina, k nelibosti matčině a Verlainově choti.
Arthur Rimbaud se stal objevem pro české básníky. Z jejich překladů a z dopisů sestavený životopis byl označen jako :"citace :" Poznání díla Arthura Rimbauda se stále vyvíjí."

Citace :
"Poslyš jak říjí
v dubnu po duze
nad akácií
jarní haluze.

V líbezné páře
směrem k měsíci,
za jeho záře
spatříš světici...

Ve tmách se kmitá
její plavý vlas,,
chce býti skryta
za ten klamný gáz.

Ty bledé páry
ta mlhavá běl,
to nejsou tvary
astrálních těl.

A přece plují
-Norsko, Anglie-
v mlhavé sluji
melancholie. "
Citace : část
Doušek jedu - Pařížská orgie aneb Paříž se zalidňuje
"Vylezte z vlaku ven, zbabělci! Velká mela
už dávno skončila. A slunce žárem plic
vyhřálo bulváry, kde včera hřměla děla.
Hle, svaté město měst, nad něž už není nic!
......
Svěcená bouřemi, jsi na dně, ale přesto
sílíš a mohutníš, z trosek se zvedáš zas,
marně smrt skřehotá, jsi vyvolené město!
Jak v srdci polnice ulož ten mnohohlasý!

A básník vstřebává řev lůzy a bídné chásky,
volání o pomoc, vzdor pláč i zavytí,
a ženy šlehá světelným bičem lásky.
Jeho verš vybuchne: Vy všiví banditi!

-Svět je zas jako dřív. Zas budou velebný
orgie v bordelích, rozkoše bez citu,
a plyn, jenž zbrunátněl a olizuje stěny,
zlověstně plápolá k bledému blankytu."

Květen 1871
Jan Žáček

Zvláštní, drsný, provokativní, buřičský pohled z dob bouřlivé Evropy.

intelektuálka
22.01.2019 5 z 5

Všecko na Rimbaudovi je výjimečné, mimolidské, zázračné - jeho předčasná zralost - v patnácti šestnácti letech vyrovná se již nejednomu mistru minulé i přítomné poezie francouzské / F. X. Šalda/

Vzrušení /Sensation/

Za modrých večerů si vyjdu po pěšině
lechtán obilím se brouzdat svěží travou :
a zasněn ucítím jak vítr na mýtině
mi bude kroužit nad rozcuchanou hlavou !

Ni slova neřeknu a nepomyslím na nic
však budu míti duši lásce otevřenou
jak cikán půjdu dlouho, dlouho podél hranic
v nesmírné Přírodě - šťasten s ní jako s ženou.

Překlad Vítězslava Nezvala/

A jeho slova : Rimbaudovy básně jsou právě tak přeludné a originální jako jeho život. Udivují absolutní spontánností, bohatstvím imaginace, prudkostí přechodů, nedostatkem konvenčnosti a lapidární formou ....

A další výhodou této sbírky je uvedení některých básní v originále i doplnění jeho životopisem.


Jass
10.10.2018 4 z 5

Na zadek jsem se z toho úplně neposadila... Nevím, zkrátka mi to nesedlo. Líbil se mi výběr výrazových prostředků, česky řečeno volba slov, ale zkrátka jsem nebyla schopná udržet myšlenku, neustále jsem odbíhala k něčemu jinému a skutečně mě zaujalo jen pár básní. Asi to bude tím, že na mě byly většinou moc dlouhé, dávám přednost kratším a výstižným s optimální délkou sonetu... proto za mě asi nejlepší "Almara"... Jinak pěkný výbor, asi bych udělala lépe, kdybych poznámkový aparát přečetla před četbou a už věděla po čem se dívat...

Adele02
10.07.2017 4 z 5

Co k tomu říct? Rimbaud má specifický pohled na svět, a kolikrát jsem se nad jeho verši skutečně bavila. Tohle vydání má navíc i pár originálů a víc překladů k porovnání, a hlavně úvahu o jeho díle na konci, která mi zase Rimbauda trochu víc přiblížila. Bylo to dobré. Fakt že jo.

banánovépyré
23.10.2016 5 z 5

Naproto souhlasím, skvělý výbor - ostatně celá tato řada je plná velmi dobrých výborů z básnických děl :-) A tohle nesmí chybět v knihovně žádného milovníka francozských prokletých básníků

NEGR
18.08.2013 5 z 5

Výborná antologie, pro hlubší zájemce doporučuji pozdější, komplexnější vydání Rimbauda (zvláště v překladu Pohorského, který je často přesnější než ten Nezvalův, ale na druhou stranu o něco méně poetický).