Dráček s červenýma očima
Astrid Lindgren
Jednoho dubnového rána se jde malé děvče se svým bratrem podívat na právě narozená prasátka. A co nevidí? V chlívku leží matka prasnice a kolem ní se tlačí deset roztomilých selátek. Ovšem je tam s nimi ještě někdo! V koutku stojí malý zelený dráček s červenýma očima. To je překvapení! Ale co teď s ním?
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Albatros (ČR)Originální název:
Draken med de röda ögonen, 1985
více info...
Přidat komentář
Četla jsem synovi (4 roky) a příběh se mu líbil. Jednoduchý, srozumitelný. Při čtení mi nedošel skrytý smysl autorky loučení s dětstvím. V tom případě je to myšlenka pěkná, ale pochybuji, že na 2. stupni by ji někdo chtěl bez zkušeného vedení číst. Každopádně milá knížka i pro ty menší.
Podle mě je obrovskou chybou Albatrosu, že knihu určuje dětem k prvnímu čtení. Děj knihy je totiž velmi mnohovrstevnatý a Lindgrenová zde tematizuje opouštění dětství, což údajně prožívala velmi bolestně (viz Margaret Strömstedt, Astrid Lindgrenová https://www.databazeknih.cz/knihy/astrid-lindgrenova-zivotopis-181380) Opravdu to není čtení pro velmi malé děti, ale doporučila bych pro 2. stupeň, ale klidně i puberťákům :-)
Kraťonká pohádka, která dokonale splňuje požadavky pro první čtení: milé a výstižné ilustrace, přiměřené množství textu a jednoduché poselství (o kamarádství, jinakosti, pohádkovém snění).
Četla jsem s chlapečkem, kterého jsem doučovala čtení a po této zkušenosti velice oceňuji to, že co do rozsahu je to opravdu "první čtení" a přitom je to takové milé, hezké, zábavné a ani trochu nudné. K tomu velice povedné ilsutrace, které zachycují naprosto přesně každý detail, jak si můj malý svěřenec vždy velice bystře všiml. :-) Takže za mě úplně ideální knížka pro první čtenářské krůčky. A navíc, jako je tomu u každé Lindgrenové, bavilo to i mě. :-)
Pokus autorky o knížku pro menší děti. Možná už jsem prostě - vzhledem k věku našich kluků - naladěn na dětské knížky pro děti o něco starší, nevím. Prostě se mi to nelíbilo tak, jako ostatní knihy, co jsme s dětmi zatím od Lindgrenové četli. Totéž asi platí pro oba naše kluky. Starší - už školáček - ji vlastně pod mým dohledem četl sám a normálně se na večerních "povinných" 10 řádků těší; tady to tak nebylo.
Astrid Lindgrenovou jsem začal nesnášet právě od té doby, kdy se můj syn po přečtení této knihy usedavě rozplakal. Pochopil jsem, že je v této slavné autorce něco trochu úchylného, co děti rádo citově drásá. Už jen závěrečná věta, že červené oči měla sama holčička (poté, co se musela s dráčkem natrvalo rozloučit), mi přijde podivně výsměšná, až zlá. Tak je to v celé řadě jejích dalších knih, které jsem po podobných zkušenostech přestal dětem půjčovat a číst. Snad jen Děti z Bullerbynu jsou vyloženě milé – bez všech těch špendlíků a žiletek narafičených do plyše.
Objevily jsme ji s dcerou náhodou v knihovně, okamžitě se do ní zamilovala, už ji umí skoro nazpaměť :) Krásný, jednoduchý příběh, vydařené ilustrace.
Pohádková kniha Dráček s červenýma očima je milá, úsměvná knížečka pro malé čtenáře, působí na city a určitě vyvolá u dětí otázky, rozvine poznání i fantazii.
Kniha vyšla k 100. výročí autorčina narození v roce 2007.
Autorovy další knížky
1962 | Děti z Bullerbynu |
2001 | Bratři Lví srdce |
2007 | Ronja, dcera loupežníka |
1998 | My z ostrova Saltkråkan |
2007 | Karkulín ze střechy |
Jednoduchý a i malým dětem srozumitelný příběh mé oblíbené spisovatelky. A ilustrace se taky moc povedly...