Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533725/bmid_dracula-65e86b20b4d67.jpg
4
3464
3464
Audiokniha Destination Karminia namluvená rodilým mluvčím. Jazyková úroveň A2 pro mírně pokročilé posluchače. Transylvania to meet Count Dracula, he soon realises that he has made a big mistake. What is happening in the lonely castle? Where does Count Dracula go during the day? Why are there no mirrors? Bram Stokers classic story takes us, and Count Dracula, from the Transylvanian castle to a small port on the east coast of England. Then we move to London, in a desperate fight to save people from the new, the terrible, Un-dead.... celý text
Přidat komentář
Upřímně, nebýt té maturitní četby, tak bych si to možná ani nikdy nepřečetla. Drákulu jako takového samozřejmě znám, kdo by ne. A přesto jsem dnes po dočtení tak nadšená, že si jej v budoucnu jistě ještě někdy budu muset znovu přečíst. Zde je krásně vidět, že upíři nejsou krásní třpytící se Edwardi ve slunci, ale pěkně orlí nos ( z mé představy o hraběti také ošklivý, s výjimkou upírek ) a hlavně nelítostní a ďábelští. Jednoznačně za mě pět hvězdiček :)
Ludvík Souček napísal o knihe, že má ďaleko k veľdielam literatúry a mal pravdu. Ale popravde málokto prečíta Hľadanie strateného času, ale Drakula si čitateľov nájde.
Teprve při četbě těchto stránek pozná čtenář způsob, jakým byly jednotlivé doklady uspořádány. Všechny zbytečné podrobnosti byly vynechány, a do popředí se proto dostává příběh tak, jak se skutečně odehrál. Je to příběh, který se téměř ocitá v rozporu s naší současností - už proto, že všechny zápisy byly pořizovány bezprostředně a zrcadlí hlediska i rozsah poznatků svých tvůrců.
Dracula je prostě klasika. V podstatě jeden z předchůdců dnešní formy/subžánru found footage, v literární podobě. Deníkovou a dopisní formou vypráví příběh hned několika osob a jednoho monstra. Ač ne první, stal se ikonou žánru, určující, kanonickou.
Potěšil mě začátek knihy, tedy zápisky Jonathana, které se četly samy a perfektně mě uvedly do děje. Po nástupu zápisků ostatních, ve kterých se objevovala Lucy, Mina a další, už se to začalo trochu táhnout a já občas měla problém ve čtení pokračovat a chápat, co se vlastně děje - k pochopení mi pomohlo filmové ztvárnění z roku 1992, které jsem zhlédla zhruba před rokem. Když jsem ale knížku dočetla, dostavil se známý pocit tíhy z loučení. I když pro mě bylo jednání postav občas mimo mísu, vzhledem k situaci, ve které se ocitli, jsem si jistá, že Drákula se vyvedl. Možná, kdybych nepocházela z generace třpytících se upírů - aka Stmívání apod. - a vůbec generace, kdy se upíři řeší v různých odvětvích, hodnocení by dopadlo lépe. Nejspíš už jsem přeupírovaná.
Mé mladší já by asi nikdy neřeklo, že si přečte Draculu. Proč? Netuším. Každopádně to nebyla zas tak špatná kniha, ačkoliv pár vad na kráse bych v příběhu našla.
*MOŽNÉ SPOILERY*
Nevadila mi deníková forma. Také jsem doslova "žrala" styl mluvy. Ale věc, co mi vadila je ta, že příběh se mi zdál celkem "chudý"(po vycpání Lucy moc přímočarý?), už skoro od začátku jsem tušila jak to asi dopadne.
A ten konec?! Co to sakra bylo?
Většina knih, co jsem četla, měla nějaké ukončení. Nebylo tak šíleně rychlé jako v Draculovi.
Stoker to chtěl mít asi rychle za sebou, pomodlil se k Bohu, a k jinak šťastnému konci přišoupl jednu mrtvolku a kupu popela.
Neměla jsem moc v lásce Van Helsinga. Možná jenom kvůli jeho filozofickým výlevům, které vždy byly šíleně dlouhé a v polovině jsem přestala vnímat, nebo jsem je přestala chápat. Moje chyba.
Další postavy tu rozebírat nebudu, protože mi nijak moc nevadily. Nebo mi zkrátka nepřišli nijak zajímavé.
Čím byla paní Mina tak úžasná?
***
Celkově bych ráda dala 3,5 hvězdiček, ale jelikož to nejde, tak dám 4.
Přikláním se k lepšímu hodnocení, protože některé části byly opravdu dobré (hrad, části s Lucy, připlutí lodě...) a převažovaly nad těmi horšími.
I když některé mé názory byly negativní, jako celek stojí Dracula za to.
Po mnoha hororových knihách. Po Kingově ztvárnění upírů a po filmových adaptacích už v sobě Dracula nenese takové kouzlo, jaké v sobě zajisté měl na přelomu devatenáctého století. V té době je zřejmé, že pobuřoval. Dnes zůstává klasikou, kterou si hororoví nadšenci musejí přečíst, chtějí - li poznat pozadí hororu a upíří tématiky.Mám doma vydání z levných knih a četl jej před lety. Je to pomalá četba, vleklá, ale přesto zajímavá
Pro dnešního diváka je jednání postav poněkud naivní až nerozvážné a vyprávění místy rozvláčné, ale když se vžijeme do doby, kdy Bram Stoker svůj román psal, snadno pochopíme, že musel čtenáře na fantastické schopnosti Drákuly teprve připravit. Dílo je velmi čtivé. Vyprávění formou deníkového zápisu je také zajímavé.
Dva roky kniha ležela v poličce, hodně jsem stála o to, mít jí, ale přesto musela počkat a myslím, že to tak mělo být. Po zvyknutí si na styl deníkového vyprávění, to stálo za to. Napínavé, nečekané s dobrým koncem. Drakulo děkuji.
TOHLE je ta klasika, kdy upíři byli upíři a ne třpytícími puberťáky. Nemám ráda horory, ale u této knihy pro její čtivost dělám výjimku. Mohu jen doporučit.
Byla jsem velmi zklamaná ,protože jsem čekala něco trochu jiného. Děj byl nudný a nezajímavý a když už se teda konečně něco stalo ,tak to hned přestalo. Zkrátka jsem čekala víc akce a strašidelných momentů ,ale snad jsem se ani jednou nebála. Knížku jsem dočetla něco přes 1/2 a někdy se ji chystám dočíst. Dávám 3 hvězdy ,nejradši bych dala 2,5 to ,ale nejde a tak se kloním k 3.
Když jsem to četl prvně (11-12 let, asi...), bál jsem se. Páni, jak jsem se bál! Když jsem to četl na gymplu, přišlo mi to jako klasické dílo tehdejší doby. Když jsem nedávno poslouchal rozhlasovou hru (pominu zpracování, bylo na výbornou), přišlo mi to jako vhodná zvuková kulisa.
P.S. Kouzelné dětství!, kdy jsme ještě nebyli tak otupělí množstvím zkušeností a možnostmi srovnání.
Úvodní část příběhu se příliš nevymyká běžným hororovým historkám své doby. Až s příchodem van Helsinga a jeho vědeckých metod potírání upírů se z tuctového hororu stane nesmrtelné dílo.
Za prvé nesmieme zabúdať, že kniha bola napísaná na koncí 19.teho storočia - vtedy bol odhalený kotník takmer perverzný a odchod z domu bez gardedámy vrchol drzosti. Žilo sa inak, hovorilo sa inak a tak sa nemožeme diviť, že v knihe absentujú klasické hororové prvky ako ich poznáme dnes. Draculu som prvý krát čítala ako decko a bála som sa teda ukrutne, Korunu tomu nasadil strýko, ktorý mi tvrdil, že Dracula žije u babičky v skrini na chodbe - myslím že to potom tisíckrát oľutoval, pretože som ho chodila každú noc budiť, že musím ísť na záchod a sama okolo tej skrine neprejdem :)) Keby žil Bram Stoker v dnešnej dobe, asi by príbeh napísal inak, ale mne sa jeho verzia veľmi páčila a rada si ju prečítam aj dnes.
Výborné ! Výborné ! Ešte raz výborné. Takto si predstavujem Draculov príbeh. Kniha je omnoho lepšia ako Coppolov film, ktorý je len obyčajná romantika s knihou nemá veľa spoločného. Bram Stoker už vtedy dokázal vytvoriť dielo z ktorého ide ešte aj dnes strach. Od začiatku až do konca, ide príbeh, obrovsky, rýchlym, tempom. Samotný Dracula je tu skutočne tým pravým Draculom. Tak isto sa mi veľmi páčila denníková forma príbehu, ktorú tu niektorý užívatelia kritizujú. Postavy sú zaujímavé a dokonca som v knihe postrehol niekoľko veľmi vtipných hlášok čo som teda vôbec nečakal. Dracula ma milo prekvapil, nečakal som že to bude až také dobré. Viem že každý má na túto knihu vlastný názor, ale niektorý užívatelia by mohli preukázať väčšiu úctu ku klasike, ktorou román Dracula, bezpochyby je. Dávam päť hviezd je to jedna z najlepších kníh aké som kedy čítal.
Na Draculu jsem se dlouho těšila, ale docela mě kniha zklamala... Vůbec jsem se nedokázala vžit do postav, vůbec mě kniha nevtáhla do děje, moc mě ani neoslovil (byť je to originální) "styl dopisů". Jednou a dost. Trvalo mi asi 6 měsíců,než jsem ji dočetla...
Draculo, Draculo.
Tady zub času hodně zaúřadoval.
Předně, deníkovo-dopisně-novinová forma není z úplně nejšťastnějších (když se navíc po relativně slibně rozjíždějícím úvodu na zámku hraběte švenklo na korespondenci dvou přítelkyň, kde rozebírají své nápadníky, málem jsem lezl po stropě). Autor sice z jednotlivých dílků celkem umně mozaiku příběhu vyskládal, je ale až příliš patrno, jak taková podoba textu, s minimem přímé řeči, oproti svým mladším kolegům (a bohužel nejen jim, viz. například Tři mušketýry), postrádá jakýkoli švih. Dracula je zkrátka takové těžkopádně upjaté, viktoriánské dobrodružství, plné patetických, ukrutně přeušlechtilých panáků, co se chovají jako totální dementi; Van Helsingovo „čekání na zralý klas“, neustálé nenošení hostie a křížků při sobě, netečnost k pobledlé Mině.. A když už jsme u demencí, proč upíři dlí na hřbitovech plných křížů, proč Stoker považuje divadelní herečku Ellen Terry za nádhernou? Proč...? Proč...?....můžete buď ukazovat bělma, nebo se kouzlem nechtěného prostě bavit („Sotva se Lucy na sklonku dne probudila, sáhla za ňadra a k mému překvapení vytáhla poznámky, které mi dal Van Helsing přečíst. Prozíravý profesor je vrátil tam, odkud vypadly, aby se při probuzení nevylekala.“... „Namočil cíp ručníku do studené vody a začal ho pleskat přes obličej.“ „Slováci jsou statní a bezohlední a mají nějaké zbraně*..Snad se budeme muset utkat se Slováky a případný nezdar by..“).
Dovolte mi se ještě vrátit k čekání na zralé obilné klasy. Chápu, že se Bram snažil napínat, jenomže upíři byli známí už ve středověku, takže, i vzhledem k prostince vysvětlujícímu, loženě napovídajímu ději, nemohli být ohledně faktu, co že za vším vlastně stojí, napnutí snad ani doboví četnaři. A strašidelné to není skoro vůbec.
Ale abych jen nekydal, Drakula je bezesporu vampírskou biblí a stanovil kánon, z něhož se čerpá dodnes. Standartní 3***
Závěrem pár mých oblíbených: „ Představ si, že je mu teprve dvacet devět, a už vede obrovský blázinec.“ a spoiler „Smím mrtvé slečně Lucy uříznout hlavu?“
*valašky
Myslela jsem že si ji zamiluju jako všichni ale nějak se mi nepodařilo do toho vtáhnout a ze začátku jsem to dlouho přelouskávala.
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2009 |  Drakulův host a jiné povídky |
| 2008 | Hadí zámek |
| 1995 | Drákulův host |
| 2011 | Klenot sedmi hvězd |
Příběh samotný se mi líbil, bohužel jsem si vybrala starší vydání psané oním mně nemilým květnatým a zdlouhavým jazykem, což mi trošku pokazilo celkový dojem. Na druhou stranu mám díky tomu v plánu sáhnout po jiném vydání a užít si čtení naplno.