Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542867/bmid_dracula.png
4
3468
3468
Klasický horor od Brama Stokera se zařazuje do kategorie gotického románu a literárního vampirismu. Dílo je strukturováno jako přehled zápisků a dopisů jednotlivých postav. Hlavním hrdinou je právník Jonathan Harker, který odcestuje do Transylvánie na hrad knížete Drákuly. Po několika dnech strávených v jeho domě mu dochází, že se domů nedostane vůbec jednoduše. Postupně odhaluje jeho krvavé tajemství. On i jeho milovaná snoubenka se stávají obětí strašného upíra.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2018
,
Audiotéka
Originální název:
Dracula, 1897
Interpreti: Pavel Soukup
více info...
Přidat komentář
Klasika, dobře se mi to četlo a je to dobrý příběh, počátek van Helsinga, a musím říct, že mě to navnadilo, asi seženu Draculu ve filmovém zpracování s Christopherem Lee. A fakt jsem jim fandila, aby to stihli :-)
Nefandím moc upírům, ale tahle kniha si mně i přesto získala. Je skvěle napsaná, rychle se čte, zažrala jsem se do ní a přečetla jí za pár dní. Ráda se k ní vracím. Vždycky mně zabaví. Super dílo!
Je to doposud jediná kniha, kterou jsem četla v podobě deníkových zápisků a dopisů. Rozhodně to není ku škodě. Právě naopak. Děj můžeme pozorovat hned z několika pohledů. Hrabě Drákula mi naháněl od počátku skutečnou hrůzu, a ty tři upírky, co s ním bydlely na hradě, mě děsily stejně jako chudáka Jonathana. Děj uprostřed je poněkud rozvleklý, zachraňuje to povídání o chorobomyslném Renfieldovi, ale ku konci to má opět spád. Jen jedno jsem příliš nepochopila...
Možný spoiler!!!
... podle filmových adaptací a některých recenzí měl být hrabě zamilovaný do Miny, která mu připomínala zemřelou manželku. Já teda nevím jak vy, ale žádnou podobnou zmínku jsem v knize nenašla. Je ale možné, že jsem ji přehlédla :-D a pak se tímto omlouvám. Jisté je, že Drákula Minu navštívil a chtěl si ji podmanit a udělat si z ní svou upíří družku, ale Mina jeho city pochopitelně nesdílela. V tomto směru jsou veškeré filmové adaptace mimo mísu. Drákulu chápu jako gotický román s ponurou atmosférou a romantiku v tom nehledám...
Perfektní počtení. I po letech má své nepopiratelné kouzlo a má co říct. Je to snad jediná kniha u které nikomu nevadí, že předem ví co se bude dít a jak to dopadne... Děkuji.
Ze začátku se mi to četlo dost těžko, ale pak jsem si na styl zvykla. Drákulovský příběh mě nakonec zaujal. I když každý asi tuší, co ho čeká, když sáhne po této knížce. :-)
Klasika. Forma deníkových zápisků, kterou je kniha psána, je příjemnou změnou. I po tolika letech od vydání má svoje kouzlo, i když už nevyvolává mrazení v zádech jako v době svého vzniku.
Asi jsem rozežraná. V dnešní době, ve které jsou horory v knižní nebo filmové verzi běžné, na mě Dracula nepůsobil extrémně děsivě. Ale věřím, že v době vydání slušně stavěl chlupy na zádech. Je těžké takovou klasiku hodnotit.
Kniha se docela vlekla. Doufala jsem, že to vykompenzuje velkolepé finále. No, mohlo se z toho vytěžit více. Ale když se objevila akčnější část, popis se mi líbil.
Postavy byly sympatické, s žádnou jsem se však neztotožnila. Obecně mi to nevadí, ale ráda bych poznala alespoň jednu z nich více do hloubky. Bohužel, přesto, že byla kniha psána formou deníků, seznámila jsem se s hlavními hrdiny jen povrchně.
Navíc na mě působili všichni naivně. Někoho sotva poznat a hned na to mu líčit, jak úžasná je to bytost a jak budou do konce života kamarádi... no, nevím.
Přesto jsem ráda, že jsem si Draculu přečetla a poznala kořeny příběhu, jehož záporáka znají i ti, kteří nikdy nečetli knihu, ani neviděli zfilmovanou verzi.
Knížka je moc fajn, trochu jsem čekal dramatičtější zakončení, ale na celkovém dojmu to moc neubralo.
Co ubíralo na dojmu, bylo několik pravopisných, gramatických či typografických chyb na každé stránce - proto Draculu od Dolmenu z roku 1991 raději nečtěte a sežeňte si jiné vydání.
Stojí za přečtení, ale pro mě je to kniha "nenadchne, neurazí". Jsem ráda, že jsem jí přečetla, je to klasika, ale popravdě - žádný velký dojem na mě neudělala.
Pro mě napínavé čtení, ale do hororu mi chyběla ještě špetka děsivosti, která by způsobila, že se večer budu bát zhasnout a usnout :)
Přeci jen, je to 140 let stará klasika a je to trochu znát. Mírně naivní pohled kdy každá postava má svou úhlednou škatulku (Dracula - čisté destilované zlo, Lucy - čistá křehká líbezná dívčina, atd.) je ale zkrátka u tohoto žánru nutnost. Když se máme něčeho bát, musí být důvod, takže zosobněné zlo je pro tento účel ideální.
Děj se tu hnal, tu vlekl, ale postupně získával na obrátkách a vtahoval mě více a více. A to tak, že jsem na konci měl skoro tentenci hltat stránky dál, jen už nebylo co...
Knihu jsem si půjčila v knihovně a byla ve slovenštině, takže kromě upírského zážitku jsem k tomu měla i jeden jazykový. Před čtením této knihy je podle mě dobré pokusit se oprostit od představ, které všichni máme z filmových zpracování, protože potom je zážitek mnohem lepší a kniha si to určitě zaslouží.
Z počátku mi forma denikovych záznamů přišla zvláštní. Chvíli jsem uvažoval, že knihu odložim.
Nakonec mne stejně vtáhnul děj a příběh postupoval jednotlivými deníky i osudy. Rozhodně úplně jinde než filmová adaptace. Když dracula tak v knize...
Dobré rasistické poznámky na účet Slováků. Překvapivě jediné vydání s "ilustracemi" z Murnauova filmu.
Draculu jsem četl kdysi před léty a kniha mne naprosto pohltila. Líbilo se mi zejména, že je psaná formou různých deníků, dopisů a zpráv z pohledu osob, které zažili setkání s Draculou.
Před pár týdny jsem se ke knize vrátil. Při druhém čtení mi však popisy připadaly příliš detailní, rozvláčně až nezáživně. I přesto však dávám čtyři hvězdy, protože ve mne stále převládá silný dojem z prvního čtení knihy.
Parádní kniha, která se skvěle četla a i když jsem si myslela, že Draculu znam, přesto mě tento příběh dostal..
Těšila jsem se na Draculu jako batole na sunar a celou knihu jsem nadšeně hltala! Styl, forma, příběh, ale ten konec...urychlené, useknuté, odfláknuté. Navíc pokládám za velké minus to, že Stoker (při vší úctě) příliš nevysvětlil, proč se vlastně Vlad stal Draculou...tento potenciál využili "o pár let později" :-) filmoví tvůrci Draculy od Francise Coppoly.
Ale jinak prostě klasika, která si své místo v žánru rozhodně zaslouží.
Na Drakulu jsem se těšil. Viděl a hrál jsem tolik filmů, seriálů a her na tuhle tématiku, že jsem si chtěl přečíst dílo, které to všechno odstartovalo. Kniha nezklamala, naopak svou formou velmi příjemně překvapila. Je psaná kombinací deníků několika ústředních postav. Chvilku trvá, než si to sedne, ale opravdu jen chvilku a pak to sedí a nevstane. Prostředí a postavy z Viktoriánského Londýna - vtáhne do děje a nepustí. Pořád jsem byl v takovém zdravém napětí a to bez toho, aby byl děj nacpaný honičkami, akčními scénami boje s upíry a nadhrdinskými výkony klaďáků. A to bylo asi největší překvapení - žádné brutální bojové scény, bez kterých dnes už nemůže vzniknout žádný úpírský halyvůdský trhák. Pro mě třešnička - postava Van Helsinga - to je prostě pecka. Úplný Hercule Poirot. Tahle postava mě bavila z celé knihy úplně nejvíc. Takže doporučuji.
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2009 |  Drakulův host a jiné povídky |
| 2008 | Hadí zámek |
| 1995 | Drákulův host |
| 2021 | Dracula (komiks) |
Pro mě nezvyklé čtení formou deníku (v té době - četla jsem ji v deváté třídě na ZŠ), ovšem krásně to graduje a poslední části jsem četla prakticky jako napínavou detektivku se zatajeným dechem, bušícím srdcem a příběh jsem tak zhltla.. ani nevím jak. Ráda se ke knize vracím a s hrdostí ji stavím mezi nejvýznamnější knihy ve své knihovně.
Úchvatné.