Dracula
Bram Stoker
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542867/bmid_dracula.png
4
3468
3468
Klasický horor od Brama Stokera se zařazuje do kategorie gotického románu a literárního vampirismu. Dílo je strukturováno jako přehled zápisků a dopisů jednotlivých postav. Hlavním hrdinou je právník Jonathan Harker, který odcestuje do Transylvánie na hrad knížete Drákuly. Po několika dnech strávených v jeho domě mu dochází, že se domů nedostane vůbec jednoduše. Postupně odhaluje jeho krvavé tajemství. On i jeho milovaná snoubenka se stávají obětí strašného upíra.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2018
,
Audiotéka
Originální název:
Dracula, 1897
Interpreti: Pavel Soukup
více info...
Přidat komentář
Přečetla jsem několik knih na toto téma, viděla i filmové zpracování, a jen díky čtenářské výzvě jsem se pustila do této knihy. A můžu říct jen jediné ÚŽASNÁ. I když tento příběh zná snad každý nazpamět,přesto mě knížka pohltila a nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Po dlouhé době a po zhlédnutí několika filmových podob jsem se dostal konečně ke knize. Jako vždy vítězí na celé čáře kniha.
Mysteriózny horor o Draculovi a upíroch.
Dracula je povinná jazda pre každého milovníka hororov, fantastyky, upírov a tajomných hradov. Knihu napísal anglický spisovateľ Bram Stoker už v roku 1897. V knihe sa dozviete takmer všetko o kniežati Draculovi a o upíroch. Zistíte čoho sa boja upíri, že ich nevidno v zrkadle, že sa majú strach pred cesnakom a že Vám nemôžu vstúpiť do bytu bez toho, aby ste ich o to požiadali. Kniha je písaná formou denníka, zápiskov, telegramov, takže do istej miery zaujme aj forma. Čo sa týka deja, ten isto každý pozná. Dracula si na hrad v Transylvánii pozve právnika z Londýna aby mu pomohol s kúpou vily v Londýne. Právnik zistí, že Dracula ho na hrade väzní tak utečie. Draculovi sa však podarí dostať do Anglicka, kde sa začne po nociach túlať a premienať ľudí na vampírov. Cesty skríži Van Helsing so svojou partiou, ktorí sa snažia Draculu zabiť. Draculovi pomáhajú všemožné zbrane ako vlkolaci, netopiere, hmla či iní upíri...Že to Van Helsing nebude mať ľahké sa dozviete v knihe... PS. existuje niekoľko verzií : 300 stranová, 400 stranová s viacerými opismi a kratšia verzia upravená pre deti... predsalen ide o horor.
Úchvatná kniha! Poutavý příběh psaný úžasným jazykem-na tohle už v současných knihách zkrátka nenarazíte :-) Doporučuji všem romantickým duším se zálibou v poetice, velkých činech a době, kdy čest a slib znamenaly stejně hodně, jako úcta mužů k ženám a naopak. Klasika kterou nesmíte minout.
Draculy stejně jako Čachtickou paní jsem četla jako náctiletá, viděla jsem několik filmových zpracování, ale kniha mi nikdy nevypadla z paměti. Teď již po padesátce jsem se rozhodla, že bych tyto dva skvosty měla mít ve své knihovně, tak jsem je sehnala a právě jsem dočetla Draculy a na to, z které doby pochází, je prostě unikátní. Děj popsaný v denících se mi oživoval, některé pasáže mi byly velmi blízké. Čtu hodně, severské krimi, thrillery, detektivky, ale žádná z těchto knih mi neutkvěla v paměti tak jako Dracula. Kolikrát po půl roce přemýšlím, když vezmu některou z knih do ruky , o čem vlastně byla a musím si přečíst anotaci, abych si ji připomněla. To myslím mluví za všechno, prostě Stoker je jednička.
Skvělý román a horor v jednom, bezchybně napsaný. Dobrá volba napsat knihu jako deníky hlavních postav. O to více to vtahuje do děje.
Povinné čítanie pre všetkých, čo majú radi dobrodružstvo a strach. Neskutočná atmosféra, dokonalý príbeh a postavy. Všetko sa stalo predobrazom toľkých spisovateľov… Vždy, keď túto knihu beriem do ruky, v duchu sa prenesiem do dávnych čias, keď som ju čítal po prvýkrát ešte na základnej škole. Bolo to prvé vydanie s fotografiami z Nosferatu. Tie som pre istotu poctivo zakrýval:)) V knižnici mi ju dlho nechceli požičať, ale napokon som ich presvedčil...
Za bezchybnou považuji první půli knihy, zejména líčení příjezdu k hradu a začátek pobytu, to je vynikající. Postupem však se příběh poněkud zaplétá a zdá se mi rozvleklý. Velmi dobře si s ním poradila televizní inscenace Anny Procházkové, kterou považuji za nejlepší adaptaci románu, právě proto, že je zkrácená.
Konečně jsem se po shlédnutí četných adaptací dokopal k tomu, abych si přečetl samotného Stokera. Takže výsledek. V daném případě velmi oceňuji formu románu složeného z deníkových zápisků a dopisů. Když se řekne Drákula nebo upír, každý si totiž hned asociuje základní atributy života nemrtvého a prostředků proti němu. Postavy ale vesměs o upírech a vampyrismu nemají žádné ponětí a teprve postupně přicházejí na kloub tomu, co se vlastně děje. Tím, že si čtenář čte jejich deníky, čelí spolu s postavami tajemnu a děsu z neznámého, nečte vyprávění ex post od postavy, která již ví, co se stalo, a může tak zpětně vysvětlit to, čeho je svědkem. Takto právě naopak dokázal autor zdůraznit tu cizost vampýrského světa, který se střetává se světem živých.
Druhá věc, která je pro mne zajímavá, je vhled do myšlení lidí konce 19. století, který je pro mne také nezvyklý. Lidé, kteří jsou mnohem sentimentálnější a nešetří expresivním vyjádřením svých citů (můj předrahý příteli, z hloubi svého srdce vás vítám a podobně). Dnes na něco takového zvláště my Češi nejsme příliš zvyklí, city jsou pro nás velmi intimní záležitostí. Obdobně je i pro mne coby tvrdého dawkinsonovského ateistu zajímavé poznávat vztah těchto lidí k bohu, jejich představu boží milosti nebo hněvu a podobně. Což je právě zvláštní. Čím by si třeba taková Mina vysloužila boží nenávist symbolizovanou jizvou po dotyku hostie, ona se sama vlastním jednáním přece nijak neprovinila.
Souhlasím s mnohými v tom, že nejlepší částí románu je cca první čtvrtina, kdy je Jonathan na Drákulově hradě.
A velice mne pobavila věta na konci knihy: díky bohu, že se v této zemi dá mnoho zařídit díky korupci :)
Tuto knihu jsem četla ještě na základní škole. Četla jsem ji min. 2x a doteď si pamatuji styl jakým byla psaná. Na můj tehdejší věk byla docela složitá, ale mě moc bavila a tehdy se ve mně možná zakořenila láska a obliba v hororových knížkách a příbězích které upřednostňuji dodnes. Kdybych věděla, kde skončila s radostí bych si ji přečetla znovu :)
Příběh mě naprosto upoutal a vtáhl do děje. Zbožňuju dobu, ve které se příběh odehrává a je zajímavé sledovat děj na základě zápisků v deníku.
Tato knížka se nedá ani popsat. Kniha čtenáře od začátku neuvěřitelně pohltí a nepustí ho až do konce. Jediné co lze k této knize říct je, že si ji musíte přečíst.
Tady musím plnou pálku už jen ze dvou důvodů - 1. Nečekal jsem, že je možné čtyřsetstránkový román udržet napínavý od začátku do konce jen ve formě dopisů a deníkových záznamů - klobouk dolů, pane Stoker. 2. Je neuvěřitelné, že i po více než sto letech je kniha stále tak čtivá a srozumitelné - hold, když někdo umí, tak asi umí.
Knihu jsem četla neskutečně dlouho. Mám ráda knihy, které jsou napsané z pohledu několika postav, záznamů apod. To se mi na knize líbilo. Ale jinak mi přišla zdlouhavá a napětí jsem cítila až na opravdovém konci. Možná by mě to bavilo víc, kdyby hrabě Dracula nebyl tak moc profláklá postava, u které snad každý ví, co je zač.
Stejně mám ale pocit, že jediný kdo byl v knize víceméně při smyslech byl Van Helsing, protože ostatní ať už byly náznaky jakkoliv jasné, prostě nevěděli, co se děje, dokud jim to Van Helsing nevysvětlil. Co mě na knize ale opravdu lezlo na nervy, bylo neustálé žvanění nejdříve o Lucy a pak o Mině. Jak krásné a chytré to ženy, andělé a světlo našich životů. Kdyby to dělal jeden z přítomných, ale oni všichni se chovali jak básníci pod švestkou, když přišlo na ženy. To mi prostě přišlo divné a časem už hodně otravné.
Myslela jsem, že mě bude Dracula mnohem víc bavit a že se budu bát. No nestalo se a v hororové klasice u mě vede pořád Poe.
Vynikající horor, který je napínavý i dnes, kdy všichni od počátku vědí, kdo a co je hrabě Dracula. Kniha trochu drhne v druhé polovině, kterou naplňují hlavně dlouhé rozhovory a testosteron (Mina je žena, tedy má slabé nervy, a my ji tolik milujeme, že všechno uděláme bez ní, aby se náhodou nerozrušila, i když ona je ta, které se to hlavně týká), ovšem konec samotný opět získává spád.
Draculu jsem četla v roce 1982 ve slovenštině řekla bych, že to je takové...šťavňatější -)....krásně jsem se bála
"Buďte vítán v mém domě! Vejděte svobodně a z vlastní vůle!" Hrabě Drákula Jonathanu Harkerovi.
Výborná kniha. Deníková forma a použitý jazyk se mi moc líbili.
Vřele doporučuji.
Děj se nakonec neukázal být tak táhlý, jak na mě zapůsobil na začátku. Tedy většinou ne. Dobře, je to tak půl na půl. Nudnější části se ale dost frekventovaně střídají s těmi napínavými, takže výsledek je velmi čitelný.
Netradiční forma a zastaralý jazyk může vzbuzovat nedůvěru, nicméně člověk si celkem rychle zvykne. Pak už je jen občas matoucí přeskakování z deníku do deníku, zvlášť z Jonathanova do deníku Dr. Sewarda, oba v mužském rodě, no někdy jsem se musela vracet, abych si ujasnila kdo 'vypráví'.
Na druhou stranu forma deníků přináší pohledy různých postav různě do oné nemrtvé záležitosti zapletených, takže čtenář na hraběte nahlíží jak z pozice jeho nepřítele, odhodlaného upíra zničit, tak jeho oběti (nebo obou zároveň).
Velmi pěkná kniha, jediné co mi na ní vadilo, byla nespisovná řeč (kterou mluvil například pan Swales) během níž jsem měla chuť tu část přeskočit - naštěstí se tam vyskytovala jen vyjímečně.
Štítky knihy
upíři tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 2018 |  Dracula |
| 2009 |  Drakulův host a jiné povídky |
| 2008 | Hadí zámek |
| 1995 | Drákulův host |
| 2021 | Dracula (komiks) |
Naprosto skvělá kniha! Pouštěla jsem se do ní s lehkou nedůvěrou a neskutečně mě překvapilo, jak je čtivá, napínavá. Doporučila jsem jí všem a stále doporučuji! Klasika, která neomrzí. :)