Dracula
Bram Stoker
Ikonický príbeh v pôvodnej a neskrátenej podobe. Dracula je nepochybne jednou z „ikonografických" postáv popkultúry 20. storočia. O jeho nesmiernej obľube svedčí neuveriteľne vysoký počet nových reedícií na celom svete, ale aj neustály záujem filmárov, divadelníkov, či autorov grafických noviel, ktorý neutícha ani viac ako sto rokov od „narodenia" tejto svojráznej literárnej postavy. Írsky spisovateľ a dramatik Bram Stoker napísal svoj najslávnejší príbeh v roku 1897 v duchu tzv. „gotického románu". Čitatelia na celom svete našli v Stokerovom diele všetko to, čo sa od poriadnych príbehov očakávalo: nadprirodzeného hrdinu – upíra, „stredoveké rekvizity" tajuplného hradu, poriadnu dávku strašidelnosti; a na druhej strane aj romantický príbeh o odvekom súboji dobra so zlom, ktoré sa v tejto knihe zdá takmer neporaziteľné. Tento zdanlivo jednorozmerný príbeh sa dá čítať viacerými spôsobmi – nie je to iba strašidelno-dobrodružná story s typickými rekvizitami fin de siècle, ale aj romantický, milostný príbeh o nenaplnenosti, šifrovaná psychoanalytická hádanka a v neposlednom rade skvelá mystifikácia.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2022 , 582Originální název:
Dracula, 1897
Interpreti: Robert Roth
více info...
Přidat komentář
Zo začiatku to bola pre mňa zvláštna kniha a doslova som sa musela nútiť aby som pokračovala v čítaní , keďže je toto dielo o niečo rozsiahlejšie ale prvotným zdrahanim som sa do toho zažrala, poplakala som si, trocha vydesila :)
Celkový dojem s tohto diela je pre mňa úchvatný až po docitani som ocenila všetky tie možno zbytočne veci a ťažsie čítanie . Odporúčam
Za mě obrovské překvapení! Vzhledem k požehnanému věku originálu jsem čekal něco jako milé RETRO, ale NE: neskutečně to funguje i po 100 letech. Formu vyprávění, spád a dynamiku děju musí panu Stokerovi tiše závidět řada dnešních autorů. Genilání!
Drákulu jsem si nezamiloval. Ale zamiloval jsem si vedení deníků, třídění zápisků, přepisování válečků z fonografu na psacím stroji, archivování korespondence a učení se jízdním řádům. Naivita knihy na mě působila kladně. Potěšilo mě, jak se rozebíralo kdo komu napsal, kdo s kým jak konverzoval a pak - fik - hlavu snoubence - vampce - ufiknou jen tak mimochodem. O kreslení rituálního kruhu a boji s úchylnými čarodějkami se toho nedozvíme mnoho - ale je to vyváženo tím, že se dozvíme kolik koní si zakoupili na cestu, kolik služebnictva najali, kolik jídla vezli a jaké oděvy zvolili na cestu.
Poprvé jsem přečetla tuto klasickou knihu a jsem moc ráda. Sice je to místy táhlé, ale prostě to není film, který jsem už viděla několikrát.
Nakonec skvělé.
Stephen King rozdělil ve své knize Danse Macabre prvotní horory na příběhy o Příšeře beze jména, o Vlkodlakovi a o Upírovi a samozřejmě ke každému z těchto typů uvedl základní literární dílo. A když se řekne upír, má každý jasno, protože všichni ví, že ten nejslavnější literární krvesaj pochází z Transylvánie a jmenuje se Tepes, tedy Dracula. Sice nebyl Stokerův netvor první, ale jeho autor nastavil na dlouhá léta pravidla upírství, stejně jako Curt Siodmak vymyslel pravidla pro vlkodlaky. A pak se všichni potkali ve Stmívání. A přitom dlouhá staletí byli vlkodlaci chápáni jako jeden z aspektů upírství. Pavel Soukup dokazuje své mistrovství při četbě mistrovského hororu Brama Stokera.
(SPOILER)
Dracula mě baví a vždy bavil. Jako Stoker položil úctyhodné základy. Transylvánský vstup je uplné mistrovské dilo a obecně je to jedna z mála knih kde mi vyhovuje vypravení formou deníků a dopisů uplně bez diskuse a do puntíku. Je ovšem jedině dobře že film ( ten povšechně známý s Gary Oldmanem) trochu obrousil ty černobílé hrany a uvrhl Draculu do takového ambivalentního pojetí ( což kniha ani jednou neudělá, zde je to prostě chladnokrevný netvor a tečka) . Proto mozná lze souhlasit z tím že konec má maličko nadbytečných prvků na poněkud malém prostoru. Tedy můj subjektivní pohled je. asi takový že v knize ta konečná nadstavba Mini vůbec nemusela být, že by ten konec uhrál Stoker pouze z mužskou posádkou. Protože tato hrdinka dobře funguje jako zrcadlo v němž se Dracula " spatří" a kam ho to odhodí což dobře utvořil film, kniha s takovým motivem vůbec nepracuje.
Ovšem je to napsáno dobře, chytře a svižně a moderně až na Van Helsingův akcent, což se dá zrovna u něj dost chápat. Kniha nestarne a s povahou posledních stran je třeba se srovnat, autor prostě zrcadlil něco krapet jiného.
Asi jsem to čekala trošku jinak, ale nakonec super. Některé moderny s upíry se můžou jít zahrabat.
Rozhodně zajímavá kniha. Děj byl nepředvídatelný a poměrně mě bavil.
Jedinou nevýhodou byl asi trochu archaičtější překlad a jiný způsob mluvy.
Každopádně je to legendární kniha, která definovala jeden celý žánr, ze kterého čerpají spisovatelé a scenáristi dodnes. Rozhodně doporučuji.
Dracula je už taková klasika v žánru "upírské" literatury a potažmo hororu. Bram Stoker umístil děj příběhu do kulis Anglie devatenáctého století. Hrabě Dracula se vydává ze svého tajemného sídla v Transylvánii do Londýna. Tam se ale proti němu postaví skupinka neohrožených vedená lékařem Van Helsingem a začíná boj. Velmi napínavý a čtivý román, který ani řadu let od jeho vydání nějak zvlášť neztratil na atraktivitě.
(SPOILER)
Pro mě re-reading po asi 20 letech...ale úžasně napsaný román, který čtenáře vtáhne do děje...velmi mě pobavil popis Slováků a Rumunů...a samozřejmě transfuze krve...
Doporučuji na 100 %!
Úžasně čtivá a napínavá kniha psaná inovativní formou. Hltal jsem každou její kapitolu a nakonec jsem byl jen zklamaný, že musí skončit.
"Najčudnejšie vyzerali Slováci." Dokonalá ukážka toho, že cenzúra je zlo. S legendárnym Stokerovým román som sa prvý raz stretol v puberte. Žiaľ, v súvislosti so slovenským vydaním od Tatranu z r. 1990, ktoré bolo reedíciou z r. 1969 (takisto Tatran). Prečo "žiaľ"? Jednalo sa totiž o vražedne scenzurovanú verziu. Slovenský prekladateľ/vydavateľ si vtedy totiž povedal, že táto pasáž sa mu nepáči, tamtá mu pripadá nudná, ďalšia zas príliš sentimentálna, banálna, či nevhodne popisná... a tak to vymazal! Počujete dobre: vzal knihu cudzieho autora, vyhodil z nej všetko, čo sa JEMU osobne nepozdávalo a nepáčilo a vyrazil to dočerta. Na jazyk sa mi derú rôzne slová, ale nebudeme si kaziť krásnu noc so splnom, tak len pre poriadok dodám, že cenzurovaná verzia je o desiatky (!) strán kratšia. Nečudo, že sa mi nikdy nepáčila. Stratil som akúkoľvek chuť a motiváciu vrátiť sa do ponurého sveta grófa Draculu. Situácia sa zmenila v r. 2022, kedy som si prečítal prequel Dracul od Stokerovho praprasynovca... a bol som uchvátený. Skvelá kniha. Tak som si povedal, že je načase skúsiť to ešte raz s originálom. Zadovážil som si kvalitné slovenské vydanie od Európy z r. 2003. Nielenže disponuje neskrátenou Stokerovou verziou, ale tiež šťavnatými dodatkami Petra Uličného, edičnou poznámkou venujúcej sa o.i. aj práve kontroverzným cenzurovaným vydaniam, ďalej tu nájdete vysvetlivky, dobovú recenziu a dokonca poviedku Draculov hosť, ktorú Bram Stoker pôvodne plánoval použiť ako prológ Draculu, ale napokon z toho nič nebolo a poviedku pustila do obehu až jeho vdova. Dracula je v necenzurovanej, klasickej verzii parádna hororová jazda (ehm, let nočnou oblohou). Týmto sa mu hlboko ospravedlňujem za to, že som mu krivdil, aj keď to tak úplne nebola moja vina. Román má stovky strán, ale je svižný nielen vďaka tomu, že neustále strieda postavy, ale tiež štýly. Denník, zápisník, listová korešpondencia, zápisníky kapitána lode. Je toho tak veľa, až sa natíska otázka, kedy postavy vôbec stíhajú bojovať proti Draculovi, keď neustále niečo vypisujú. Kapitánov denník každopádne patrí (spolu s mrazivým transylvánskym začiatkom) k vrcholom knihy. Dodám, že v r. 2023 bol sfilmovaný do podoby celovečerného hororu. V románe ma každopádne rušilo zopár vecí: nelogické správanie postáv (matka vyhodí cesnak), patetickosť (Van Helsing emotívny zdĺhavý preslov uprednostní pred okamžitým skontrolovaním pacientky), medicínske hlúposti poplatné dobe svojho vzniku (všetci chlapi v okolí Lucy mali rovnakú krvnú skupinu, alebo to do nej prali hlava-nehlava?), rapídny stupeň WTF (indický fakír) a v mužských postavách (s výnimkou radikálneho Van Helsinga) je ťažké (a asi aj zbytočné) orientovať sa (proste sú to "nejakí chlapi"). Áno, trochu ma to nudilo, čo bolo dané tým, že som videl množstvo filmových adaptácií. Najmä v druhej polovici už to na mňa pôsobilo zdĺhavo a nekonečne. Rozpaky vo mne vyvolali i veľmi emotívne postavy, ktoré neustále plačú, zviera im srdcia, rozprávajú v patetických temer už až veršoch a dávajú sľuby na život a na smrť. A mierne ma znepokojila predstava mladej ženy, okolo ktorej ako predátori krúžia traja chlapi naraz (a pravdupovediac Van Helsing tiež pôsobí dojmom, že by rád oplodňoval), ale to len tak na odľahčenie. Inak klasika a absolútna povinnosť pre každého hororového fanúšika. Len preboha fakt nečítajte tie hnusné cenzurované vydania.
Etalon žánru. Zajímalo by mě, čím by se dnes živila dobrá polovina spisovatelů/ek, nebýt Brama Stokera. Jak poznamenal níže "Kurt_Teplice" gotický román a já bych dodal s moderními prvky. Vezmeme-li v úvahu dobu vzniku díla, úrovně tehdejších vědomostí a znalostí, a přetrvávající atmosféry strachu z nadpřirozena (což ovšem nevymizelo dodnes, vis paranormální jevy, UFO atp.), není co vytknout. Za sebe mohu jen doporučit.
Starý dobrý Dracula... díky tomu jak jsme zahlceni mnoha různými verzemi jak upírů, tak konkrétně i Draculy je skvělé si přečíst základní myšlenku. Zajímavý a poutavý příběh zasazený do běžného života, kde se s nadpřirozenou bytostí prostě musí bojovat rozumem, i když se to někdy tváří už jen jako slepá ulička :) Trochu méně "akčních scén" o to více příběhu a taktiky. Nečetla jsem Stokerova Draculu poprvé ani naposledy.
Dracula je gotický román s prvky postmoderny, klasika, která se dnešní optikou může jevit až usměvně patetická a archaická, nicméně stále mající co říci. Jednoznačným plusem jsou grafiky Františka Štorma, podtrhující atmosféru příběhu. Povinná četba pro všechny milovníky hororu, nicméně jednou to stačí.
KLASIKA ŽÁNRU HORORU. Nelze hodnotit zpracování, které je samozřejmě plné starých výrazů a zastaralých "technologií, což prostě patří k celému dílu, nápadu a době, v němž vzniklo. Příběh je dodnes nepřekonaný nápadem i hrůzou, kterou představuje v myslích čtenářů, kteří se prostě musí vžít do četby a oprostit se od své doby, která je jiná a mnohdy plná jiných hrůz dnešních dnů. Nelze tomuto románu upřít také to, že se stal inspirací mnohých autorů naší doby, a možná i té budoucí (např. Dracul od Dacre Stoker, Děti noci od Dan Simmons) ...
Štítky knihy
upíři láska tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura muzikály tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
2018 | Dracula |
2009 | Drakulův host a jiné povídky |
2008 | Hadí zámek |
1995 | Drákulův host |
2021 | Dracula (komiks) |
Naprosto dokonalé! Nemám k tomu co říct, vlastním vydání z roku 2018 a to je vážně krása. A příběh samozřejmě výborný!