Dracula
Bram Stoker
Ikonický príbeh v pôvodnej a neskrátenej podobe. Dracula je nepochybne jednou z „ikonografických" postáv popkultúry 20. storočia. O jeho nesmiernej obľube svedčí neuveriteľne vysoký počet nových reedícií na celom svete, ale aj neustály záujem filmárov, divadelníkov, či autorov grafických noviel, ktorý neutícha ani viac ako sto rokov od „narodenia" tejto svojráznej literárnej postavy. Írsky spisovateľ a dramatik Bram Stoker napísal svoj najslávnejší príbeh v roku 1897 v duchu tzv. „gotického románu". Čitatelia na celom svete našli v Stokerovom diele všetko to, čo sa od poriadnych príbehov očakávalo: nadprirodzeného hrdinu – upíra, „stredoveké rekvizity" tajuplného hradu, poriadnu dávku strašidelnosti; a na druhej strane aj romantický príbeh o odvekom súboji dobra so zlom, ktoré sa v tejto knihe zdá takmer neporaziteľné. Tento zdanlivo jednorozmerný príbeh sa dá čítať viacerými spôsobmi – nie je to iba strašidelno-dobrodružná story s typickými rekvizitami fin de siècle, ale aj romantický, milostný príbeh o nenaplnenosti, šifrovaná psychoanalytická hádanka a v neposlednom rade skvelá mystifikácia.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2022 , 582Originální název:
Dracula, 1897
Interpreti: Robert Roth
více info...
Přidat komentář
"Z pravěku "
Nejezděte tam. Zaslechli slova v rumunštině "ďábel, upír." Kdo by poslechl? Záhady lákají kdekoho, skupinku mladých přátel, kteří chtějí vidět tu krvelačnou nestvůru na vlastní oči. Šli a neposlechli. Měla tam být cedulka: na vlastní nebezpečí. Ale to by asi nepomohlo. Kniha je psaná formou denikovych zápisků.
Drákula je kultovním románem, jakému se nedokáže vyrovnat nic ze současnosti a dokonce máloco z minulosti.
Do Transylvánie přijíždí mladý právník Jonathan Harker, jelikož služby kanceláře, kde pracuje, si naptal jistý tajemný hrabě. Již po příjezdu na hrad Drákula je Jonathanovi podivných mnoho faktů. Samotný hrabě je však přátelský a nebývale milý. Svého hosta si hýčká a vyptává si od něj čím dál podrobnější informace o Londýně. Jonathan pojímá podezření, ovšem skutečný problém nastává, když zjišťuje, že jej hrabě na svém hradě drží násilím. Po dlouhé době se mladému advokátovi daří uprchnout, avšak za mořem jej už čekají další hrůzy. Přítelkyně jeho nastávající manželky se potýká s vážnou chudokrevností, již se nedaří vyléčit ani slovutnému Dr. Sewardovi. Právě ten tak povolává věhlasného profesora Abrahama van Helsinga, jenž pomalými krůčky přichází na stopu kruté realitě. A ne, snadný boj to opravdu nebude.
Bram Stoker celý román podává formou dopisů a deníků, což by mohlo nejednoho čtenáře odradit, jenže při čtení zjistíte, že tento způsob není nikterak rušivý a naopak dává prostor niternému vyjádření myšlenek jednotlivých postav. Sám musím říci, že všichni protagonisté jsou velice dobře vystihnutí a jejich charaktery jsou velice barvité a výrazné. Klobouk dolů, dnes již toto dokáže málokdo.
Ve své podstatě nejde natolik o klasický horor jako spíše o v té době častý a oblibě se těšící gotický román, pročež ani nejdrsnější pasáže nejsou určené k vyvolávání čiré hrůzy.
I přesto se ale postava Drákuly, stejně jako profesora Van Helsinga, stala kultovní a s téměř pravidelnou recidivou se objevující v dalších knihách, jakož i filmografii.
Jediné, co sráží body, je přílišná předvídatelnost, která je nicméně způsobena především obeznámeností čtenáře a daným tématem.
Mám Drákulu zatím ve dvou vydáních a rozhodně budu shánět i další. Taková díla je potřeba udržovat v povědomí coby klenot literárního světa.
Celkové hodnocení 85% -hluback-
Trochu jsem se musela do knihy dokopat, a nakonec mě překvapilo, jak dobře se mi ten dávný styl psaní četl. Do šedesáti procent knihy to byla skvělá zábava. Pak už se „to”celé dělo znova a na to už jsem neměla sílu, přesto jsem dočetla.
Je to starší kniha a musel jsem si zvyknout na styl psaní. Děj je proti moderním knihám méně akční, tedy jsou zde pasáže kdy jsem si říkal proč... Někdy mě chování a vyprávění hlavních postav nutilo přemýšlet nad zvyky dřívější doby.
Posledních pár desítek stran bylo naopak napsáno až uspěchaně... jako by je psal někdo jiný nebo se blížil k max. povolenému počtu stran...
Nicméně Dracula byl odrazovým můstkem pro spoustu ostatních autorů a vznikly tak další pěkná díla... Když si odmyslím ty diamantové na sluníčku zářivé upíry....
Tedy hvězda navíc
Klasická upířina. Současný čtenář musí přijmout styl doby, kdy byla kniha napsaná. Chování a vyjadřování je někdy lehce teatrální, ženy jsou bezbranné květinky, jejichž životní metou jsou vdavky a následná péče o manžela, běžně omdlévají, roní slzy.... Menší výjimku představuje Mína, které byl dán "mozek muže". Kniha je fajn, má svou atmosféru, netřeba potoků krve, aby byla nastolena strašidelná atmosféra. Čteno opakovaně, ale pořád baví :)
Dracula je prostě klasika a i přes místy rychlý spád se mi to čtlo dobře a bavilo mě to, i když jsem to už četla několikrát.
Měl jsem problém s tím, že konec byl rychlý, uspěchaný, zatímco předchozí děj byl tak rozsáhle popisován, místy až zbytečně.
Přečetla jsem si tuto knihu až letos. Jsem milovníkem filmu (1992), tudíž jsem předpokládala, že mě bude kniha bavit minimálně stejně, jako film. Celý příběh se odehrává formou dopisů a jazykem, který je typický pro britské smýšlení. Postrádá hlubší popis pocitů jednotlivých postav. Vyjma začátku a konce (což je s ohledem na rozsah děje nepatrné) mě kniha nebavila. Na základě mého subjektivního názoru byl spisovatel velmi dobrý co se týče vykonstruování příběhu, smyslu pro pořádek a pro organizaci. Postrádá to ovšem gradaci, která by měla fungovat na základě emocí, příběh je v tomto ohledu ale mnohem prázdnější, než by se mohlo zdát. Ovšem, některé knihy jsou důležité pro budoucí spisovatele, jako průkopníci. Draculu jsem postavila na stejnou úroveň jako snímek "Občan Kane" , především pak proto, že obě tyto díla mají svou nezaměnitelnou hodnotu pro každého, kdo přišel po nich. Se vší odvahou vyjít po cestě dosud nevyšlapané. Nicméně, jakým způsobem Bram Stoker přistupoval k tématice "Upíra" a zda tušil, jak zásadní fenomén se z toho stane...to je na zváženou.
Horor bežne nie je moja šálka kávy, ale Draculu som sa hotoval čítať už dlhšie. A rozhodne som nebol sklamaný. Spôsob prerozprávania deja cez záznamy v denníkoch, či novinové články knihu necháva plynule odsýpať z pohľadu viacerých hrdinov. Atmosféra je hustá a plastická, naozaj ma pohltila. A k tomu celkom zábavné popisy Slovákov :).
Kniha je písaná štýlom 19. storočia (nemenná ušľachtilosť, statočnosť, atď. hrdinov, podobne ako v Sienkiewiczových knihách), ale to patrí k dobe vzniku knihy.
V deji všetko sedí, lícuje, nie sú tam nezmysly (akých je kopa napríklad v Diabol a temé vody).
Trochu mi kazilo dojem niekoľko hrubíc v texte, a tiež Nosferatu na prebale, keďže Dracula v knihe vyzerá úplne inak, ale to sú drobnosti
Summa summarum, odporúčam.
Tohle je opravdová klasika hororového žánru. Forma zápisků, dopisů, článků v novinách atd... byla neuvěřitelná a nutí čtenáře číst dále (pro mě to bylo tenkrát první knížka, kterou jsem četl a měla tuto formu).
Nemůžu jinak než doporučit i mladším čtenářům, kteří chtějí začít číst hororové knížky.
Nadšená. Opravdu. Ještě jsem nečetla žádnou knihu, která by byla napsaná tímto stylem, tedy pouze formou zápisků v denících, novinových článků, pracovních výkazů a dopisů. Bavilo mě to a četla jsem to s nadšením a hltala každý článek. Jedinou nevýhodu, kterou bych si vytkla je, že jsem dřív viděla jak film z roku 1992 tak i parodii s Leslie Nielsenem a u spousty pasáží jsem se prostě smála... Ne ale té knížce, nýbrž asociacím z parodie. Co bych vytkla filmařům je, že narozdíl od knihy, zasadili do filmu milostný příběh. To jsem na knížce oceňovala jako jednu z nejlepších věcí, že i přes absenci milostné zápletky byl příběh čtivý, dobrodružný, poutavý a napínavý a nezkažený srdíčky a motýlky v břiše :)
Sice je tato kniha brána jako klasika, ale mě prostě nebrala. Jelikož ale když už něco čtu tak to i dočtu, dokončila jsem i tuto knihu. Nečetla se mi moc dobře, hlavně kvůli stylu jakým byla kniha napsaná. Byla dost popisná a hlavně části, kde mluví nebo ,,píše" Van Helsing pro mě byly dost dlouhé a těžko se četly.
Hororová klasika. Pasáže co bavily, ale i ty co nebyly moc záživné. Rozhodně zajímavou formou psané.
Konečně jsem si myslela, že jsem narazila na další klasiku, která mě bude skutečně bavit, ale bohužel jsem si to myslela asi jen do první čtvrtiny knihy. Rozjezd to mělo skvělý, čtivý, poutavý, tajemný a strašidelný. Ale jakmile se děj přesunul do Londýna, začalo to pokulhávat. Do poloviny knihy to ještě šlo, tajemno stále lákalo, ale v poslední třetině knihy jsem se několikrát udeřila do hlavy a přemýšlela, jak mohou být postavy tak hloupé a slepé a nevšimnout si něčeho, co se jim v krátké době děje pod nosem už podruhé! Rozvláčné, natahované, okecávané. Kdyby se kniha zaměřila víc na děj, než jak o sobě postavy navzájem píšou, jak jsou úžasné, bylo by to zajímavější. Nerada haním klasiku, ale za mne bohužel ne. Kdybych neměla v audioverzi, asi bych nedočetla.:-(
Naprosto perfektní hororová klasika. Zajímalo by mě, když kniha v r. 1897 vyšla, jak vyděšeni museli být tehdejší čtenáři.. Jinak doporučuji i Coppolův film z r. 1992.
Dracula - nájde sa v našich krajoch taký človek, ktorý by toto meno nepoznal? Asi sotva. Pamätám si, že som knihu čítal niekedy veľmi veľmi dávno a vtedy ma príbeh nebavil. Naopak, v roku 2022 som si zakúpil neskrátené vydanie v podobe audioknihy, a ajhľa, kniha ma úplne pohltila. Neviem, či by to tak bolo ak by som knihu čítal, no fenomálny prednes Róberta Rotha dodal knihe na zážitku a ja som si príbeh užíval. Super, za mňa jednoznačne jedna z top audiokníh a R.R. je excelentný narátor. Na knihe je síce cítiť, že bola napísaná dávno-pradávno, no dusivá atmosféra ponorená do anachronizmov a dobových reálií, je to, čo pútavému príbehu pridáva na autenticite. Reč v podobe, akou sa už dnes nehovorí, má svoje neopakovateľné čaro a tým pádom umocňuje aj príbeh o najznámejšom upírovi. Maximálna spokojnosť.
Tento žánr nepatří k mým oblíbeným, ale Drákula je prostě legenda. Po nedávném shlédnutí reportáže v TV, kde byla mj. zmínka o této knize, jsem se rozhodla, že si toto dílo přečtu. Překvapivě se mi kniha četla dobře a děj měl spád. Přičítám to i stylu psaní formou deníkových zápisků a dopisů. Jsem ráda, že jsem si tuto "klasiku" nakonec přečetla. I když ani po přečtení nebudou upíři a podobné bytosti mými vyhledávanými hrdiny.
To jediné, čo tejto knihe chýba je, že je tak krátka. Téma, prostredie a hlavné postavy sú jedinečné. Ak to čítate po večeroch pri lampe, šálke čaju a vonku k tomu ešte aj prší, tak to dodáva knihe ešte väčšiu čitateľskú hodnotu. Jedna z povinných kníh k zbierke ako napríklad Krstný otec, IT atď.
Štítky knihy
upíři láska tajemno zfilmováno Drákula anglická literatura muzikály tajemství horory romantika gotické romány viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
2018 | Dracula |
2009 | Drakulův host a jiné povídky |
2008 | Hadí zámek |
1995 | Drákulův host |
2021 | Dracula (komiks) |
2,5/5
Dracula je kniha, kterou jsem si už nějakou dobu chtěla přečíst. A přestože v knihovně čekala, bez náhodného losování bych se do ní takto brzy nejspíš nepustila.
Všichni asi víme, čemu se tento příběh věnuje a čeho všeho je vlastně zdrojem. Nějaká očekávání jsem rozhodně měla, bohužel zůstala téměř nenaplněna.
Celý příběh plyne velice pomalu, kniha je psána formou deníkových zápisků, takže nám umožňuje více pohledů na stejnou věc. Osobně bych si ji dokázala představit mnohem kratší, a to už tak nijak obsáhlá není.
S postavami této knihy jsem strávila poměrně dost času, byly dobře popsané a já si je tak i zpětně dokážu vybavit a vzpomenout si na detaily. Přesto mi ale větší přítomnost jedné z postav chyběla - Draculova.
Kniha se moc dobře nečetla. Jak jsem již zmínila, působila dost zdlouhavě, určité pasáže bych klidně vynechala, protože mi pro hlavní myšlenku knihy nepřipadaly vůbec důležité.
Přiznám se, že konec knihy jsem dočítala z posledních sil.
Prostě a jednoduše jsem čekala víc upírské atmosféry. U mě zůstává kniha nepochopena a v budoucnu se k ní určitě neplánuji vracet.