Legenda o Humovi
Richard A. Knaak
DragonLance - Hrdinové série
1. díl >
Solamnijský rytíř Huma se stal legendou již za svého života. Jenže čas postupně navál na jeho osud závěje prachu zapomnění. A tak jeho příběh ještě nikdo neslyšel – až do dneška. Krynn směřoval ke zkáze, ani Solamnijští rytíři nedokázali odolávat smrtonosným drakům, podporovaným armádami zlobrů a temnými kouzly odpadlých mágů. Jediný Huma se rozhodl vzdorovat samotné Dračí Královně. * Tak z něj život udělal hrdinu. A toto je příběh, který z hrdiny učinil legendu.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , Fantom PrintOriginální název:
The Legend of Huma, 1988
více info...
Přidat komentář
Komentáře, které jsem si tady přečetl, mě docela odrazovaly od nápadu přečíst si tenhle stěžejní příběh ze světa Dragonlance. A musím uznat, že ve finále to vůbec tak špatné, jak se to zdá, není. Ale žádná sláva to není taky.
Kniha má onu auru osmdesátkových a devadesátkových, klasicky klišovitých a vesele naivních fantasy přesně ve stylu Dungeons and Dragons. Takové, které se už dnes nepíší, s atmosférou poplatnou době. A dokonce se povedlo do knihy narvat i dost typické Dragonlance atmosféry. Takže je zde putování světem, potkávání se s rozličným magickými příšerami, hledání kouzelných artefaktů, souboje se zlými mágy a další nezbytnosti, krásně zabalené do rubáše jednoduché, odlehčené fantasy.
Ale na druhou stranu, od tak zásadního příběhu, jako je legenda o největším hrdinovi světa Dragonlance, který přinesl bájná dračí kopí, podle kterých má celý tento svět vlastně svůj název a která pomohla při válce proti královně temnot, jsem čekal mnohem víc, než jen další tuctový, klasický Dungeons and Dragons příběh, jehož hlavním hrdinou mohl být vcelku kdokoliv, protože takhle to vyznělo celkem zaměnitelně.
Čekal jsem větší osudovost, víc Humových myšlenek a pocitů, vzhledem k tomu, jaký osud prožíval a jaké absurdně odvážné hrdinské činy prožíval. Taky struktura příběhu mohla být propracovanější a vygradovanější, než putování sem tam a na konci boj, jako u kterékoliv jiné žánrové knihy.
Líbilo se mi, že se stále něco dělo a příběh nikdy nezakysnul v moři vaty. Takhle to mělo spád a bylo to docela čtivé. Avšak onu čtivost občas brzdily krkolomné větné stavby, kdy jsem si nebyl jist, co, nebo koho tím autor myslí, či co chce říci a musel jsem si pasáž přečíst znova a zamyslet se nad ní.
Také spousta dějových zvratů byla dost nelogická, jako třeba Humovo putování s Magiem a Kazem, kdy jdou všichni tři spolu a Huma se jen tak najednou oddělí, prožije dlouhé a strastiplné dobrodružství v nějaké jeskyni a jeho kamarádi si jako ničeho nevšimnou a prostě jdou dál ? Deus ex machina byla navíc na každém rohu, autor se neobtěžoval s logickým vývojem děje, prostě tam hlava nehlava švihnul nějak ten twist, který potřeboval a vyznívalo to fakt jako pěst na oko.
Jinak konec a souboj s Královnou Temnot byl vážně monumentální!
Pořád obstojně dobré Dungeons and Dragons ale.....
Jako je to docela fajn, četlo se to dobře, ale pro tak stěžejní příběh je to fakt málo.
Nevím, jestli mě kniha neoslovila kvůli mé nevelké znalosti Dračáku, neberu to ale jako dostatečnou výmluvu, samostatnou knihu by měl chápat i touto hrou nepolíbený čtenář, tedy alespoň dle mého skromného názoru.
Skončila jsem přesně na straně 100, což je třetina knihy, kdy jsem přestala doufat ve zlepšení.
Začnu vypravěčským stylem – Huma jel, Huma máchal mečem, Huma spadl, stromy, Huma šel, Huma máchal mečem, kopec, Huma si povídal, Huma máchal mečem, konec kapitoly.
Neosobitý, nudný vypravěčský styl, ničím nezaujal, působilo to na mě jen jako výčet aktivit hrdinů s občasným dialogem a někdy byl čtenář osvícen i tím, že vedle Humy je les. Nečetla jsem od autora nic jiného, ale doufám, že tohle je prvotina, protože to působí spíš jako podrobná osnova příběhu, podle které by lepší autor teprve psal. Vážně už jenom tohle byl očistec.
Příběh – nejsem si úplně jistá, o co v knize šlo. Jo, byla tam válka, ti dobří to projížděli a tak, tohle chápu. Ale o co to sakra šlo s Humou?! Byl to obyčejný řadový rytíř, ničím výjimečný až na to, že mu z neznámého důvodu zachraňovali zadek ty nejnepravděpodobnější bytosti (dvě ze tří byly zároveň nepřátelé těch „dobrých“). Jakmile se to stalo po třetí s neskutečně OP mágem, jehož se autor snažil napsat jako tajemného (asi), což nevyšlo a každé písmeno popisující danou postavu mě bolelo, vzdala jsem to.
Za těch 100 stran buď Huma máchal mečem, chodil nebo byl považovaný za sněhovou vločku a zachraňován. Možná, že když by to napsal někdo šikovnější, dalo by se to číst. Tahle kombinace nepochopitelného příběhu, kde je Huma Sluníčko a všechno ostatní planetky obíhající kolem, a nudného vypravěče je ale vražedná a ne, už nikdy víc.
Tím nechci naznačit, že DragonLance je špatný… To spíš tenhle autor. Já nad touhle řadou knih ještě nezanevřela a mám v plánu zkusit i ty původní od Margaret Weis a Tracy Hickmana.
Jediná kniha, ktorú som od Knaaka dokázal prečítať. Akosi mi jeho štýl nevyhovuje. Toto však bolo príjemné čítanie. Krásna rozprávka o drakoch a rytieroch...
Tak za mě dobrý - což je za tři. Trochu jsem měl problém s příběhem, který byl OK, ale nijak zvlášť mě nepohltil. Občas jsem jen četl odehrávající se děj bez znalosti toho, proč to vlastně dělají. Napsané je to fajn, ale po přečtení "To" musím uznat, že je styl psaní o pár levelů níže. Sem tam mi chyběly potřebné popisy krajin a míst, kde se zrovna něco odehrávalo. A pak mě mrzí, že z jedné hlavních postav - minotaurovi Kazovi, nebylo věnováno více prostoru. Nakonec mám ale kladné pocity a jsem rád, že jsem si knihu přečetl. Tak a teď se vrhnu na rest z mládí, Lovci mamutů! :-)
Pro mě byla tato kniha příjemným překvapením - perfektně odvyprávěný příběh o Humovi, nicméně ten konec mi přijde takový nedopsaný, moc rychlý, nicméně kniha super, doporučuji
Moc mne mrzí, že to musím napsat, ale Legenda o Humovi pro mne byla velkým zklamáním. Knize zkrátka chybí atmosféra původních kronik a celý děj vyznívá, jako jedno velké klišé. Podle mého názoru se jedná o jednu z nejslabších knih ze světa Dragonlance.
Nádherná kniha, četla se skoro sama. Nicméně ten konec mi přišel takový odfláknutý, uspěchaný. Čtenář má jen velmi málo příležitostí k tomu, aby se s postavami rozloučil, což mě osobně hodně vadí. Proto jen čtyři hvězdičky, i když velmi dobré.
Knihy jsem se celkem bál a nakonec jsem ji přečetl jedním dechem :) když se ale ohlédnu zpátky nevidím na ní nic výjmečného :) mám z ní zvláštní pocit
Velké zklamání. Přijde mi to jako osnava, podle které teprve schopný spisovatel napíše slušnou knihu. Nebo jako zápisek v čtenářském deníku, kde je popisován děj knihy... Nedočetl jsem to.
Ono mi vlastně celé DragonLance přijde po výborných šesti knihách - první tři Kroniky a Legendy - velmi špatné.
Pro mě kniha číslo.1 :) příběh skvělý když jsem to četl tak jsem se do děje ponořil a už jsem nechtěl vyplavat :)
Autorovy další knížky
2003 | Den draka |
2004 | Ohnivý drak |
2002 | Dědictví krve |
2013 | Stormrage |
2003 | Království stínu |
Tato kniha mě zaujala tak,že jsem četl a četl a četl