Legenda o Humovi přehled
Richard A. Knaak
DragonLance - Hrdinové série
1. díl >
Solamnijský rytíř Huma se stal legendou již za svého života. Jenže čas postupně navál na jeho osud závěje prachu zapomnění. A tak jeho příběh ještě nikdo neslyšel – až do dneška. Krynn směřoval ke zkáze, ani Solamnijští rytíři nedokázali odolávat smrtonosným drakům, podporovaným armádami zlobrů a temnými kouzly odpadlých mágů. Jediný Huma se rozhodl vzdorovat samotné Dračí Královně. * Tak z něj život udělal hrdinu. A toto je příběh, který z hrdiny učinil legendu.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , Fantom PrintOriginální název:
The Legend of Huma, 1988
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Legenda o Humovi. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Komentáře, které jsem si tady přečetl, mě docela odrazovaly od nápadu přečíst si tenhle stěžejní příběh ze světa Dragonlance. A musím uznat, že ve finále to vůbec tak špatné, jak se to zdá, není. Ale žádná sláva to není taky.
Kniha má onu auru osmdesátkových a devadesátkových, klasicky klišovitých a vesele naivních fantasy přesně ve stylu Dungeons and Dragons. Takové, které se už dnes nepíší, s atmosférou poplatnou době. A dokonce se povedlo do knihy narvat i dost typické Dragonlance atmosféry. Takže je zde putování světem, potkávání se s rozličným magickými příšerami, hledání kouzelných artefaktů, souboje se zlými mágy a další nezbytnosti, krásně zabalené do rubáše jednoduché, odlehčené fantasy.
Ale na druhou stranu, od tak zásadního příběhu, jako je legenda o největším hrdinovi světa Dragonlance, který přinesl bájná dračí kopí, podle kterých má celý tento svět vlastně svůj název a která pomohla při válce proti královně temnot, jsem čekal mnohem víc, než jen další tuctový, klasický Dungeons and Dragons příběh, jehož hlavním hrdinou mohl být vcelku kdokoliv, protože takhle to vyznělo celkem zaměnitelně.
Čekal jsem větší osudovost, víc Humových myšlenek a pocitů, vzhledem k tomu, jaký osud prožíval a jaké absurdně odvážné hrdinské činy prožíval. Taky struktura příběhu mohla být propracovanější a vygradovanější, než putování sem tam a na konci boj, jako u kterékoliv jiné žánrové knihy.
Líbilo se mi, že se stále něco dělo a příběh nikdy nezakysnul v moři vaty. Takhle to mělo spád a bylo to docela čtivé. Avšak onu čtivost občas brzdily krkolomné větné stavby, kdy jsem si nebyl jist, co, nebo koho tím autor myslí, či co chce říci a musel jsem si pasáž přečíst znova a zamyslet se nad ní.
Také spousta dějových zvratů byla dost nelogická, jako třeba Humovo putování s Magiem a Kazem, kdy jdou všichni tři spolu a Huma se jen tak najednou oddělí, prožije dlouhé a strastiplné dobrodružství v nějaké jeskyni a jeho kamarádi si jako ničeho nevšimnou a prostě jdou dál ? Deus ex machina byla navíc na každém rohu, autor se neobtěžoval s logickým vývojem děje, prostě tam hlava nehlava švihnul nějak ten twist, který potřeboval a vyznívalo to fakt jako pěst na oko.
Jinak konec a souboj s Královnou Temnot byl vážně monumentální!
Pořád obstojně dobré Dungeons and Dragons ale.....
Jako je to docela fajn, četlo se to dobře, ale pro tak stěžejní příběh je to fakt málo.
Nevím, jestli mě kniha neoslovila kvůli mé nevelké znalosti Dračáku, neberu to ale jako dostatečnou výmluvu, samostatnou knihu by měl chápat i touto hrou nepolíbený čtenář, tedy alespoň dle mého skromného názoru.
Skončila jsem přesně na straně 100, což je třetina knihy, kdy jsem přestala doufat ve zlepšení.
Začnu vypravěčským stylem – Huma jel, Huma máchal mečem, Huma spadl, stromy, Huma šel, Huma máchal mečem, kopec, Huma si povídal, Huma máchal mečem, konec kapitoly.
Neosobitý, nudný vypravěčský styl, ničím nezaujal, působilo to na mě jen jako výčet aktivit hrdinů s občasným dialogem a někdy byl čtenář osvícen i tím, že vedle Humy je les. Nečetla jsem od autora nic jiného, ale doufám, že tohle je prvotina, protože to působí spíš jako podrobná osnova příběhu, podle které by lepší autor teprve psal. Vážně už jenom tohle byl očistec.
Příběh – nejsem si úplně jistá, o co v knize šlo. Jo, byla tam válka, ti dobří to projížděli a tak, tohle chápu. Ale o co to sakra šlo s Humou?! Byl to obyčejný řadový rytíř, ničím výjimečný až na to, že mu z neznámého důvodu zachraňovali zadek ty nejnepravděpodobnější bytosti (dvě ze tří byly zároveň nepřátelé těch „dobrých“). Jakmile se to stalo po třetí s neskutečně OP mágem, jehož se autor snažil napsat jako tajemného (asi), což nevyšlo a každé písmeno popisující danou postavu mě bolelo, vzdala jsem to.
Za těch 100 stran buď Huma máchal mečem, chodil nebo byl považovaný za sněhovou vločku a zachraňován. Možná, že když by to napsal někdo šikovnější, dalo by se to číst. Tahle kombinace nepochopitelného příběhu, kde je Huma Sluníčko a všechno ostatní planetky obíhající kolem, a nudného vypravěče je ale vražedná a ne, už nikdy víc.
Tím nechci naznačit, že DragonLance je špatný… To spíš tenhle autor. Já nad touhle řadou knih ještě nezanevřela a mám v plánu zkusit i ty původní od Margaret Weis a Tracy Hickmana.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Legenda o Humovi v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 118x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 110x |
v Chystám se číst | 22x |
v Chci si koupit | 8x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
draci přátelství magie rytíři čarodějové čest hrdinové
Autorovy další knížky
2003 | Den draka |
2004 | Ohnivý drak |
2002 | Dědictví krve |
2013 | Stormrage |
2003 | Království stínu |
Tato kniha mě zaujala tak,že jsem četl a četl a četl