Druhá strana řeky
Nora Eckhardtová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542050/bmid_druha-strana-reky.jpg
4
26
26
Co řeka schvátí, to už nenavrátí… Nebo ano? Magický román s detektivní zápletkou. U řeky Černé se dějí prazvláštní věci. Adamův otec se nevrátí z práce domů, po bezdomovci Richardovi se také slehne zem a jeden rybář je krutě kuriózním způsobem zavražděn. Jak souvisí zmizení postaršího podnikatele s dávným krveprolitím? Vyprávění plyne jako řeka, skáče z jednoho břehu na druhý, z éry dostavníků a korzetů do současnosti a zpět. Z mlžných oparů vystupují voraři, drzé královny noci, duchové, krotitelé včel a také vynálezce jednoho podivuhodného nápoje. Kdo podlehne vábení druhé strany řeky? V nové knize Nory Eckhardtové se noříme do dvou příběhových linií. V blíže neurčené minulosti se odehrává tragický příběh voraře Jakuba a jeho snoubenky Loty, v současnosti se setkáváme s mladíkem Adamem, pátrajícím po ztraceném otci, a jeho přítelkyní Juditou. Mezi oběma příběhy protéká řeka Černá. Poklidně i prudce. V jednu chvíli hrdiny jemně kolébá, aby je vzápětí strhla do svých temných hlubin.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě zaujala anotací a velmi rychle jsem se do ní začetla. Autorka píše čtivě, nešetří invencí a udržuje čtenáře v napětí, takže přečtete velmi rychle … a s koncem knihy následuje lehká nespokojenost a zklamání. Hlavní postavy jsou taková sluníčka a jejich vztah tak cukrkandlový, až to irituje, některé linie příběhu překombinované, motivy konání postav za vlasy přitažené. Prostě pokud si chcete knihu užít, čtěte jako pohádku a moc nad tím nedumejte.
“Život je přece příliš krátký na jízdu v zajatých kolejích, je tolik věcí, které může poznat, vytvořit, okusit.
Jakub a parta lidí, kteří plaví na vorech dřevo a především jeho snoubenka Lota jsou těmi hlavními v první dějové a časové lince. A pak současnost a Judita s Jakubem, kterému se ztratil otec.
Spojnicí je řeka Černá, která jakoby v sobě něco skrývala. Anebo je možná zkouší, co vydrží. Nebo se na ně zlobí? Něco po nich chce?
V obou příbězích to některé táhne na druhý břeh - je to tam jiné a dějí se tam zvláštní věci.
Můžou se dva zmiňované příběhy protnout?
Chvílemi je to čtení plné dobrodružství a napětí, jindy je to o lásce a vztazích a také o čarovné moci živé vody a tajemství. Je to přesně tak, jak je uvedeno v anotaci - “vyprávění plyne jako řeka, skáče z jednoho břehu na druhý.
O trochu víc mě bavila linka z minulosti - měla jsem pocit, že se tam toho víc děje. A asi i tím, že se mi líbila Lota a její činorodost. Ale na druhou stranu má druhá linka hezký konec.
Oproti první autorčině knize se mi zdála tato taková ponurejší a temnější, ale i tak přináší skvělý čtenářský zážitek.
A jedna zajímavost - k této knize vytvořila autorka také kolekci krásných šperků, ve které propojuje tvorbu šperkařky a spisovatelky.
Je to jako včera, co jsem od autorky Nory Eckhardtové přečetla knihu s názvem "Kniha, kterou posypal hvězdný prach". A do dnes si pamatuji, jak jsem byla příběhem nadšená a jak moc mě jej bavilo číst. Proto, když mi autorka nabídka její novou knihu, neváhala jsem ani chviličku!
A příběh mě opět nadchl. Přijde mi, že autorka umí psát takové pohádkové čtení pro dospělé. Oproti hvězdnému prachu byl tento příběh o dost temnější. Bavilo mě střídání časových linek a různorodé postavy. Velmi rychle mě příběh pohltil a dá se říct, že jsem jej přečetla na dva zátahy. Až tak to bylo dobré. Atmosféra se postupně stupňovala a já musela otáčet stránku za stránkou.
Jsem opravdu ráda, že mě tato novinka od autorky neminula. Umí opravdu skvěle vyprávět a dokáže si čtenáře získat. Těším se na další autorčinu knihu! Laťka stále stoupá, takže je určitě na co se těšit.
Pokud hledáte zajímavou a nevšední detektivní zápletku, tak se rozhodně nebojte sáhnout po této knize! Věřím, že budete nadšeni!
Celým příběhem se vine řeka Černá, která může být jen řekou, ale také něčím víc. Potkáme ji už v minulosti, kdy Jakub s Lotou prožívají své šťastné i tragické dny. V současnosti nás pak provází příběhem Adama, jehož otec jednoho dne prostě zmizí a začnou se dít další podivné věci. A pak tu máme ještě jeden zvláštní nápoj….
Autorku jsem objevila s její předchozí knihou – Kniha, kterou posypal hvězdný prach. Po jejím dočtení mi bylo jasné, že budu v budoucnu potřebovat i všechny další knihy, které autorka napíše. Druhá strana řeky mě okamžitě nalákala svou obálkou i anotací a já se pustila do čtení.
Od prvních řádků je jasné, že má autorka vypravěčský talent. Píše tak poutavě, že čtenáře chytí a už nepustí, dokud se nedostane na poslední stránku. Zvláštně a nečekaně se tu proplétají minulost se současností a celkově to má nečekaný vývoj. Místy to je temné, tajemné s až hororovým nádechem. Jindy můžete potkat i trochu romantiky a historie.
Úplně mě nebavila linka ze současnosti, historická se mi líbila rozhodně více a tu současnou bych v knize ani nepotřebovala
Ale i tak jsem si samotný příběh, hlavně pak to, jak je napsaný, moc užívala.
Druhá strana řeky je lehce mysteriózní příběh z minulosti a současnosti. V minulosti se dozvídáme příběh Loty, dcery hostinského a jejího snoubence Jakuba, který pracuje na přívozu na řece Černá. Po jedné příhodě, která se jí stane, když je sama v hostinci už není nikdy jako dřív. Její osobu pořádá tajemství. Dál provozuje prodávání mýdel s vůní levandule, ale šeptanda okolo ní se zvětšuje.
V přítomnosti se postrádá Adam, který zmizel. Jeho syn Adam přebírá starosti o firmu a snaží se věřit, že se táta objeví. Seznamuje se s Juditou, která ráda čte a ráda pátrá po záhadnostech. Náhle zmizí Richard, bezdomovec, kterého navštěvovala a u řeky se objeví mrtvola rybáře.
A řeka Černá pění, bublá, prahne po krvi…nebo se vše děje jen v souhrnu událostí? Četlo se to opravdu dobře, jednotlivé vyprávění se pravidelně střídá po kapitole.
Příběh z kterého vás příjemně mrazí v zádech, kniha o lásce, obětech, tajemství, záhad, tajuplné přírodě. Místy mi ke konci povídání o černé řece připomnělo knihu Před povodní.
Styl psaní je tak úžasný, že nechcete dát knihu z ruky. Minulost je ještě hezčí než přítomnost a já si ji po dočtení dala ještě jednou. Ano slyšíte dobře. Skvělá kniha.
Druhá strana řeky je paperback s poutavou obálkou ve kterém se ukrývá lehce mysteriózní román s detektivní zápletkou. Najdeme v něm dvě časové linky. V té historické poznáváme Lotu a Jakuba. Dva mladé lidi, kteří by rádi žili šťastný a spokojený život. Jakub pracuje jako vorař, což bylo velice nebezpečné a náročné povolání. Lota vyráběla mýdla o která byl veliký zájem. Jenže chtěla víc. Chtěla být jako ty bohaté paničky, které oblékaly nádherné šaty a žily si, dle Loty, bezstarostné životy. Jednoho dne potkala osobu, která ji vábila na zářnou budoucnost, ale vše má svá pro a proti. Bude Lota riskovat nejen svůj život? Je daná osoba tím, kdo chce Lotě pomoct a nebo ji využít?
V současné lince poznáváme Adama a Juditu. I ti by rádi žili své sny, ale jednoho dne zmizí Adamův tatínek. Do toho naleznou kousek od řeky Černé něco, co jim zkomplikuje jejich dosud poklidné životy. Nastává pro ně období, na které by nejraději zapomněli. Nejen, že má Adam obavy o tatínka, protože vedl úspěšnou firmu, ale dostane se mezi lidi z okraje společnosti a rád by všemu přišel na kloub.
Tahle kniha, tenhle příběh se četl naprosto skvěle. Autorka má perfektní styl vyjadřování, popisování a opravdu si vás získá od prvního písmenka. Přiznávám, že historická linka se mi líbila mnohem víc. V té současné jsem nepochopila, proč se Adam a Judita vrhají sami do vyšetřování, a nenechají vše na policii a riskují své životy. Zakončení mi přišlo takové moc zrychlené? Prostě mi úplně nesedlo. Ale historická linka, ta byla naprosto dokonalá. Možná bych dokonce brala, kdyby autorka tu současnou úplně vynechala. A zaměřila se jen na Lotu a Jakuba.
Ve výsledku jsem však s příběhem spokojená a vím, že když si budu chtít přečíst něco lehce plynoucího, tak sáhnu znova po Druhé straně řeky.
Miluji autorčinu knihu Kniha, kterou posypal hvězdný prach. Tahle byla jiná. Je temnější, vážnější. Líbí se mi hodně autorčino používání slov, budování atmosféry i přibývajícího napětí. Proto mně mrzelo takové nijaké ukončení jednotlivých linií. Po všem tom výborném příběhu, husté atmosféře, jakoby na konci už nezáleželo.
Je to samozřejmě jen můj názor a možná jsem jen něco špatně pochopila :). Každopádně na další autorčinu knihu se těším.
Autorovy další knížky
| 2023 |  Kniha, kterou posypal hvězdný prach |
| 2018 | Sen letící želvy |
| 2024 |  Druhá strana řeky |
Moje druhá kniha této autorky pro mě byla trochu zklamáním – nějak mi nesedly ty jednotlivé linky příběhu; těšila jsem se na voraře, jenže ti moc prostoru nedostali, to už spíše Lota. Záhady byly vyřešeny – nikoli všechny, ale možná jsem nedovtipná – způsobem, který mi moc nekonvenoval, jako příklad uvedu Adamova tátu. Takže za mě tohle byla méně čtivá kniha, ale jsem ráda, že jsem se k ní dostala. Třeba už jen kvůli následujícímu odstavci – nevím jak vy, ale já jsem netušila, proč si máme něco přát, když padá hvězda:
„Ve skutečnosti je to ale tuším proto, že ve starým Řecku lidé věřili, že Bohové se nachází někde vejš, ještě nad tím naším nebem, v nějaký další sféře – a když padá hvězda, víš, že otevřeli bránu do našeho nebe a koukají se na nás. Proto si právě v tu chvíli můžeš něco přát – uslyší tě.“