Duchové Šumavy
Martin Sichinger
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/145470/duchove-sumavy-145470.jpg
4
76
76
Duchové Šumavy série
1. díl >
Píše se říjen 1946. Bolestné válečné dozvuky se mísí s radostnou přítomností, ale i s temnými tóny naznačujícími budoucnost. Nepřítel je najednou nejasný. A když už je rozeznán, jeho kroky jsou naprosto nevypočitatelné. Na jedné straně stojí Kilián Nowotný, slavný pašerák, Král Šumavy. Na druhé štábní kapitán Ladislav Kilián, velitel trofejního oddílu ministerstva vnitra. Oba ví o cenném paši, který odsunutí Němci schovali v domě pod vimperským zámkem. A mezi nimi se strážmistr Jan Firman, syn slavného fi nance, marně snaží odhalit, co se skrývá ve městě, z něhož všechny cennosti odvezly americké jednotky. Vimperský rodák Martin Sichinger potvrzuje i v tomto románu, že jeho trumfem je láska k místu, které zná. Duchové Šumavy jsou rekviem za dobou, kdy přes hranice chodili pašeráci a na hutích pracovali sklářští mistři. Zároveň jsou dramatickým příběhem, který ukazuje, jak obtížné bylo poválečné osídlení převážně německého pohraničí. ... celý text
Přidat komentář
Čtivá záležitost z poválečných dob na Šumavě. Odsun, potíže se novými příchozími nebo Němci, kteří smí zůstat. Pašeráci, tajemství a ponuré prostředí vysídlené Šumavy. Čte se to moc dobře.
Pro mě jako rodilého šumaváka žijícího v bývalé německé vesnici rozhodně zajímavé dílo, ne zcela literárně dokonalé, ale zajímavé ano.
Na Šumavě jsem byla jednou, ale okouzlila mě a vrátím se. Zatím se tam dostáváme skrze knihy jako je tato.
Líbí se mi, dozvídat se zajímavé příběhy o místech a lidech. Vše je navíc čtivé.
Za mě veliká spokojenost a nečekaně kvalitní čtení. Drsné prostředí Sudet chvíli po odsunu Němců. Do pohraničí se táhnou "noví" lidé, kteří jsou schopní úplně všeho. Originální, pěkně a uvěřitelně napsané.
Tak tahle knížka opravdu měla šťávu a přenesla mě v čase do našeho pohraničí v roce 1946. Němci určení do odsunu jsou pryč, stejně jako české Rabovací (Revoluční) gardy. Město Vimperk je skoro prázdné a pár navrátivších se českých starosedlíků očekává příchod nových obyvatel. A pašeráci se na zakázku snaží do Německa dostat ukryté věci, ať již mají hodnotu finanční nebo jen osobní. Odpouštím autorovi literární licenci, že by se pěšky za tmy jediné noci dalo dojít pěšinkami z Německa do Vimperku a zpět a dávám příběhu všechny hvězdy.
Protože máme Šumavu rádi a vracíme se tam, ze mě to byl zajímavý příběh. Líbilo se mi to a věřím, že se tak mohlo po válce na Šumavě žít.
Kniha se docela slušně četla a mile mě toto sklářské téma překvapilo. Pohled do poválečného šumavského pohraníčí a historie byl zajímavý. Dalo se z toho dostat místy více napětí, ale jsem spokojen s autorovo záměrem. Jistě si najdu čas na další šumavská dobrodružství od pana Sichingera
Téma zajímavé, i příběh vymyšlený logicky, ale zpracování slabší. Trochu jsem se nevyznal v postavách, protože většina je dost plochá. Rozlišují se v podstatě jen jménem a pak je ta orientace těžší. V některých scénách jsem tak moc nechápal co se děje. Kdyby to šlo víc do hloubky, tak to mohlo být klidně dvakrát delší a nevadilo by to. Jako by se autor bál trochu se rozepsat.
Pro mě trochu těžce napsané, občas jsem měla s dějem problém. Ale zase vím, díky knize, o Šumavě víc.
Libilo se mi misto a doba, ve kterou se dej odehrava. Zpracovani mohlo byt lepsi. Byl problem se zacist.
Líbilo: zajímavé i napínavé, z míst a doby pro mne strašně vzdálené, přesto kus naší domoviny a historie. Vimperk (Winterberg), pohraničí a Bavory, ozvuky dění před válkou, za války a hlavně po válce, příjezd Američanů, rostoucí přítomnost Čechů, odsuny, osidlování, pašování, špičkové sklářství a dřevařství (rezonanční dřevo pro hudební nástroje). Nejvíc se mi líbila Dorla a její otec, pašeráci původně z Kaltenbachu, nyní již v Bavořích.
Děsná a drsná doba, drsní lidé, zcela jiný život, jak před staletími:
"Táta byl celý život obklopený věcmi vyrobenými lidmi, jež osobně znal. Každý den v lesích spoléhal na nástroje, které stvořily ruce jeho sousedů nebo příbuzných."
Tohle téma a příběhy s ním spojené mě nikdy nepřestanou zajímat, a že těch příběhů už vzniklo...Musím uznat, že jsem se do knihy nemohl začíst, s odstupem času jsem se tomu dostal kloub, ale dostatečně mě to nepohltilo. Rozhovory mezi postavami jsou vedené velmi zvláštně (např. otec a syn Firmanové). Nehodnotím jako odpad, ale něco o čem bych psal domu to také není.
2,5/5
Vše, co bych napsala, napsali ti přede mnou a napsali to hezky. Takže jóóóó….právě jsem se vrátila ze Šumavy a bylo to opět parádní.
Kniha splnila přesně to, co jsem od ní očekával - oddechové čtení, rychlé vtažení do děje a celkem napínavý příběh. Pasáže o dějinách pašeráctví, sklářství a dřevařství na Šumavě byly už jen milým bonusem. Text se určitě lépe čte tomu, kdo alespoň jednou navštívil místa, na kterých se děj odehrává.
Píše se rok 1946 a Šumava mění své obyvatelstvo, to původní, německé, musí území opustit, to nové, Češi z vnitrozemí, Slováci, ale také rumunští Romové přichází oblast osídlit. Před válkou prosperující sklárny a dřevařský průmysl chátrá a je otázkou, zda se jej tápající české vládě, ve které již probíhají mocenské tahanice mezi komunisty a ostatními stranami, podaří vzkřísit do původní slávy. Nad Vimperkem se tyčí mohutný Boubín a temné lesy v okolí se po nocích hemží pašeráky, četníky, ale také špiony. Svižně napsané drama od znalce místních reálií. Za dva týdny strávím ve Vimperku a okolní přírodě den a noc. Skvělá volba k navození atmosféry. Už se těším.
„Jednou jsem čekal na pašeráka nahoře na Kvildě. Byl leden devětadvacátýho, mínus dvaatřicet. Stál jsem mezi stromama a říkal si, že půjdu domů, jinak umrznu, a najednou jsem uviděl, jak se mezi stromy objevil mráz. První paprsek novýho dne zazářil a ten mráz byl jako řeka. Jako když ztuhne vzduch a dá se do pohybu. Světlounce modrá kapalina podobná měsíčnímu světlu vytejkala z lesa a valila se údolím nad Kvildou.“
„Bál ses?“
„V takový chvíli cítíš jen úžas, protože víš, žes nikdy nic takového neviděl, a ta modrá věc stojí proti tobě a všechno najednou patří k sobě… Ty, les, sníh, co máš pod nohama, lesní bezvětří a plynoucí řeka mrazu.“
skvělé, velmi dobře napsané, krásný jazyk, má oblíbená místa - Kvilda, Bučina...vždycky se mi svíralo srdce, když jsem Bučinou projížděla nebo procházela hned po Sametové revoluci. Teď už vím proč.
Dnes je tenhle kraj jiný, plný cykloturistů a nových krásných penzionů, ale v dobách před rokem 1989 to byl divný kus země. Babička byla z české rodiny, která měla kořeny v Bavorsku (od Železné Rudy), ale na Antýglu měli dlouhá léta letní boudu a postupně byli přinuceni odejít do vnitrozemí, chalupu prodat a mě to táta jezdíval jen ukazovat. Nechápala jsem, na co vzpomíná. Rozpadlá Kvilda mě děsila, na Modravě PS rota, k Roklanskýmu potoku se jít nedalo. Babička už není, z chalupy zbyl jen obrázek, který je někde v penzionu na Modravě a od majitelky se mi ho nepodařilo vykoupit.
Velmi mě ta knížka oslovila. Dnes bych se ráda zeptala na spoustu věcí příbuzných. Dřív se o tom nemluvilo a teď už zas nikdo z nich nežije.
Vimperské reálie velmi plastické. V této knize se autorovi daří dobře držet napětí. Zajímavé je rozložení sympatií mezi německou a českou stranu a pohled na obnovující se Bavorsko.
Příjemné čtení a zajímavá fakta ze života sklářů na Šumavě. A také ukázka toho, že nic není jen černé nebo bílé, jak se nám občas snaží někdo namluvit.
Docela neotřelé a zajímavé, se snahou o objektivitu. Asi by se člověk zachoval jako hlavní hrdina, v podstatě neměl moc na výběr. Hezky je popsaný vztah mezi tátou a synem. Je to skoro až výchovné, ale nijak násilně.
Jen anotace se nachází někde úplně mimo. Příběh pojednává o jiných osobách, Král Šumavy se v knize opravdu jen mihne.
Štítky knihy
Šumava poklady pašeráctví sudetští Němci Sudety poválečná doba historické romány české romány
Autorovy další knížky
| 2012 |  Duchové Šumavy |
| 2011 | Smrt krále Šumavy |
| 2018 |  Kocovina šumavského léta |
| 2008 |  Cukrový klaun |
| 2023 | Zítra přijde Olah |
(SPOILER) Čtivá kniha, se kterou pokračuji ve své snaze přečíst si pár knih z prostředí naší dovolené, tedy z oblasti Šumavy. Od Krále Šumavy, Návratu Krále Šumavy a Šumavské bílé noci se tato kniha liší obdobím - krátce po válce, období odsunu Němců, i hlavními hrdiny, pašerákovou dcerou, kterou okolnosti donutí pašovat, a policista, který se snaží zabránit pašování cenných předmětů a historických dokumentů i rabování. I když oba hlavní hrdinové stojí na opačných pólech, tak jim oběma fandíte. Přestože jsem se místy v ději/ postavách ztrácela, tak mne četba moc bavila a těšila jsem se, až budu moci zase v četbě pokračovat. Bavily mne historické souvislosti a reálie.