Dům tajemných stínů
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/506141/bmid_dum-tajemnych-stinu-r4q-506141.jpg
4
622
622
Strašidelné domy série
< 8. díl >
Sophiina rodina zbankrotuje a jí se zhroutí svět. Ještě se ani nevzpamatovala, a už se jí nabízí nečekané řešení – o ruku ji požádá bohatý cizinec pan Argenton. Sňatek s ním zachrání její rodinu, ale Sophii odsoudí k životu v Northwoodu, rozlehlém a nepřirozeně temném sídle vzdáleném hodiny cesty od civilizace. Sophie se snaží přizpůsobit svému novému postavení paní skličujícího domu. Příbuzní Josepha Argentona se chovají chladně a sídlo je něčím víc, než čím se být zdá. Den po dni se Sophie neodvratně blíží k děsivému poznání. Ve starobylých prostorách Northwoodu straší a muž, kterého si vzala – a kterého začíná milovat –, skrývá neodpustitelnou pravdu o sídle svých předků… a přízracích, které nyní pronásledují je oba.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno:
2022
,
Fobos
Originální název:
The House of Shadows/House of Secrets, 2016
více info...
Přidat komentář
Průměr, kterej absolutně nenadchl, ale ani neurážel. Když to člověk pojal jako totálně oddychovou červenou knihovnu v duchařskejch kulisách, dalo se to. Samozřejmě je blbost čekat od toho nějaké větší propracování postav, vtažení do děje, velké sympatie - všecky postavy jsou tak jaksi placaté a schematické, občas se chovají nelogicky a některé věci jim šíleně dlouho nedocházejí... ale co už. Dalo se to a u čtení jsem neměla chuť žádnou z postav nakopat, což je dobrý základ pro průměrné hodnocení. :))
Nicméně Darcy Coates se asi mou oblíbenou autorkou nestane, nenaděláme nic. Nesedí mi její schematičnost, málo prokreslené postavy, happyendy, trochu zázračná řešení; u hororových scén se ani nebojím, ani ve mně nevyvolávají hnus. Ale číst se to dá a když člověk nemá přehnaná očekávání, vlastně si u toho může docela hezky odpočinout.
Čtu tady komentáře a moc nechápu. Mě se příběh líbil. A to moc. Nápad skvělý a že měl romantickou linku, mi vůbec nevadilo. Ba naopak, to bylo milé. Přečtené za dvě odpoledne. Nečetla jsem zatím úplně všechny domy, asi tak půlku, ale jako nejslabší díl mi to teda vůbec nepřipadalo. Ba naopak.
Tato série je prostě strašná pohodička. Sice se člověk moc nebojí, ale tu atmosféru autorka prostě umí a s každým domem přijde s nějakým celkem originálním nápadem. Takže tajemný nový manžel, osamocené sídlo někde uprostřed lesů, zběsilý démon, obživlé mrtvoly... No co chtít na dovolené číst víc...
Jo, opět mě to bavilo. Je pravda, že první knihy měly své kouzlo, kdy jsem je kupovala s nadšením, ale přesto se dále Darcy daří.
Upřímně mě tahle kniha 2v1 bavila, jen teda více mě zajímal romantický příběh dvou hlavních postav, než nějaké strašení.
Obě hlavní postavy mi byli sympatické, časové zařazení je také fajn. Vlastně všechny postavy mi byli sympatické, krom tetičky Rose. Docela jsem se obávala, že kniha neskončí happyendem pro milence, ale Darcy vlastně jinak ani nepíše. Trošku klišé, ale dám ruku na srdce - kdyby tady happyend nebyl, asi by Darcy u mě klesla.
Jak už psali jiní, první kniha v knize byla lepší. Druhá už byla až moc natažená a strašení se zde nekonalo. Myslím, že kdyby autorka propracovala konec první knihy, mohli jsme se obejít bez druhé.
Je to vlastně první kniha, ve které je nějaká romantická linka. Příjemná změna, jen to trochu odsunulo strašidla a strach na vedlejší kolej.
Nooooo, podle me tomuto dilku moc nepridalo posunuti do minulosti. Porad dobra kniha, ALE :) ... za me asi zatim nejslabsi z cele serie. Navic je zde citit stopy jeji serie Cerna zima a mozna spetka ponekud aktualnich Bridgetonovcu, jak uz tu nekdo drive prede mnou zminoval.
Tahle kniha dojela na svou délku a snahu být něčím, čím prostě z pera Darcy Coates být nemůže. Darcy je se svými horory fenomén, nicméně pro mě nesymbolizuje nic jiného, než oddychovou četbu, která vždycky zaplní mezeru mezi náročnější literaturou.
A tahle kniha opět sedí do zmíněné škatulky. První díl se ničím nevymyká z klasické Darcyovité šablony a ve své jednoduchosti mě docela bavil. Problém pro mě byl díl druhý. Byla to zbytečná nástavba, která mě už nedokázala strhnout a knížka byla příliš zdlouhavá. Happyend byl opět plně v duchu autorčiných knih a překvapilo by mě už asi jenom to, kdyby tomu tak nebylo.
Za mě tedy žádná sláva, ale šedý zdlouhavý průměr. Ale v sérii budu pokračovat dál, protože něco mě na této autorce neustále přitahuje. Jenom prosím zůstat u jednoho dílu a standardních 250 stran.
První polovina knihy nebyla špatná, stránky mi ubíhaly, ale druhá polovina knihy už pro mě byla takové těžké vycucání z prstu...
Dvoudílné, ilustrované, obě části jsou sešité pohromadě v jedné knize. Příběhy se odehrávají ve dvou různých domech jedné bohaté rodiny. Jedná se o klasický příběh s tajemným domem, velikostí a přepychem podobným zámku. Protože to není první knížka na toto téma, poznala jsem mnohá klišé. Začátek byl velmi zajímavej, líbila se mi ta atmosféra, kdy jsem ještě nevěděla, jakou cestou se bude ubírat tajemná postava novomanžela (ukrývá se v něm monstrum a překvapí něčím?). Nakonec se z toho vyklubala červená hororová knihovna, která ničím zvlášťním nevyniká. Snad jen velkou láskou a loajalitou novomanželky Sophie ke svému muži a jeho chladně působící rodině. Své klady ovšem má.
Celkem slušný strašidelný příběh s pokračováním o podivné stvůře Grimlockovi. Howgh.
Tato kniha byla pro mě zvláštní. I když jsem jí přečetla už dřív, tak jsem neustále nevěděla, jak mám knihu hodnotit.
Dej, který se odehrával v první části knihy, byl na mě moc rychlý a měla jsem pocit, že jsem si ho ani nějak nevychutnala. I když mi myšlenka přišla docela zajímavá, tak mě mátla romantika. Říkala jsem si, že v duchařině by se romantika neměla moc vyskytovat, ale bylo ji tam docela dost. Nejvíc mě ale zaujal konec první části, neboť jsem měla pocit, že se tu konečně něco děje a hltala jsem stránku po stránce až do konce první části.
Co se týkalo následně druhé části, tak ta mě zaujala mnoho víc. Přišla mi lépe propracovaná, zajímavá a mnohem víc čtivá. Co mě ale naopak tady zarazilo, byla příšera. Opět jsem si říkala, že se má jednat o duchařinu, tak proč se tu má objevit něco, co jde lehce zabít ? Každopádně mohu říct, že sice byla pro mě knížka matoucí, ale myšlenka a propracování druhé části knihy mě hodně zaujalo.
Já a Darcy Coates máme zvláštní vztah, když zrovna nevím co říct nebo mám čtenářskou krizi, ráda její knihy vyhledávám. Dům tajemných stínů patří do série jejích strašidelných domů, ale dle mého tak nějak vybočila z vyjetých kolejí, protože tahle kniha je jiná. Na úvod dodám, že v originále je to dvoudílná série a u nás byla vydána jako jedna kniha, takže se dostávám k problému a to je celkové hodnocení. Protože první část byla vynikající, ano jde o horor, ale jako většina autorčiných knih není strašidelná ve smyslu, že se budete bát jít v noci do koupelny, je příjemně mrazivá, někdy předvídatelná, což mi nikdy v případě jejích knih nevadilo. Líbilo se mi rozvíjení vztahu mezi dvěma hlavními hrdiny, to místo do kterého je příběh zasazen a po dlouhé době jsem byla rozhodnutá, že v rámci tohohle žánru je to výborné čtení, které si zaslouží plný počet hvězd, jenže pak přišla ona druhá část, která mi to zkomplikovala, kdyby to bylo tak jak v originále samostatné dílo hodnocení by bylo jednoduché, ale když to mám brát jako celek :/
Druhý díl působil jako vycpávka, jako kdyby autorka najednou ztratila nápad a jen nechtěla opustit postavy a rozhodla se jejich příběh rovíjet, ale nevěděla co říct, změnilo se místo, hrozba zůstala stejná, ale pořád jsme tak nějak přešlapovali na místě bez nějakého nápadu a pak byl najednou konec, který byl uspěchaný. Takže pokud se do knihy chcete pustit, tak to mohu doporučit, ale jakmile skončí první část, tak to berte jako konec příběhu a nekazte si to druhou zbytečnou částí.
Ano, je to taková pohádka a bát se asi moc nebudete. Ale bavilo mě to a četlo se to skvěle.
Já se opravdu snažila. Ale od poloviny knihy jsem už jenom listovala a bleskově došla na konec. Tam jsem zjistila, že on a ona spočinuli v objetí a happy end mě ani tak neminul. Proč jenom ta Darcy Coates popsala tolik papíru, když se pořád jen opakovala? Pořád jen ty hladové příšery, se kterými Joseph udatně bojuje, po požáru se s novomanželkou a příbuzným přestěhuje a tam je to zas jak přes kopírák. Takže D.C. nám vymlátila hromadu prázdné slámy a tou se má unuděný čtenář probrodit až k sluníčkovému konci. Uff. Měla by se nad svou tvorbou hluboce zamyslit a napsat něco s pořádnou zápletkou.
Tato kniha byla pro mne z celé série zatím nejslabší. Místo napětí a lekaček jsem dostala slušnou romantiku.. jako dobrý, ale tu jsem číst nechtěla :-) Když začala druhá část knihy, to jsem se asi vyděsila nejvíc a řekla si PROČ? Mám raději duchařiny než příšery, takže slečna Bishopová mě potěšila, jinak ale pro mne zklamání.
Misty zdlouhave, strasidelne mi to neprislo.. Spise nez pokracovani v druhe casti bych ocenila, kdyby autorka rozvinula minulost.. No ale kazdopadne se kniha cetla dobre
Určite som čítal desivejšie horory od autorky ako tento titul. Miesto desu miestami až úsmevné pocity. Mám pocit, že autorka začala až príliš "tlačiť na pílu" a z hororu sa stáva skôr triler.
Dávám 3,5 hvězdy...3 je málo za milý romantický náboj v knize a 4 je moc za slabý a předvídatelný děj s absencí děsivosti...Tak moc jsem se u 8. knihy těšila, jak se zase budu bát, no nebylo to tam.... A myslím, že druhá část knihy byla zbytečným natahováním příběhu...
Po každé další knize od Darcy Coates sahám s vroucím přáním, abych se zase bála stejně jako u Carrow a Ashburnu. Bohužel mi to opět nějak nevyšlo, zápletka v této knize nebyla ani trochu strašidelná. Nicméně příběh jako takový se mi líbil opravdu moc, ne-li dokonce nejvíc. A tak jsem si místo děsivé duchařinky přečetla moc pěkný romantický příběh z dob minulých.
Štítky knihy
láska rodina tajemství horory duchové a přízraky strašidelné domy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Nepoviem nič originálne, no aj tak to napíšem- prvá kniha super, v druhej Darcy varila z vody.
Dům tajemných stínů prináša do série opäť osvieženie, tentoraz v podobe návratu do čias minulých.
House of Shadows bol zmesou Pýchy a predsudku, Jany Eyrovej a Purpurového vrchu (ak ste nevideli, odporúčam pozrieť :) - vzhľadom na to, že všetky zmienené diela mám fakt rada, krochkala som blahom nad postavami, vzťahmi, atmosférou, dejom, prostredím, zvratmi, atď, atď, proste je to asi najlepšia kniha od Darcy, ktorú som zatiaľ čítala. To, že vlastne recykuje nápady iných jej odpúšťam len preto, že píše fakt pútavo. A ešte preto, že Sophie a Joseph! :))
House of Secrets bol sklamaním. Dejovo sa vlečie, Sophie začína byť mierne iritujúca, množia sa nelogickosti a množili sa aj moje prevracania očí. Dobojovala som to s mierne kyselkavým pocitom. Škoda.