Dům u jezera
Kate Morton
Když Grace ve čtrnácti letech poprvé vchází do impozantního šlechtického sídla Riverton, netuší, že její život se v příštích několika málo letech obrátí naruby. Rozlehlý dům ukrývá záhady předchozích generací. Spletité předivo vztahů mezi panstvem a služebnictvem i napětí mezi jednotlivými členy šlechtické rodiny vytváří barvitou mozaiku osudů, které ožívají v Graceiných vzpomínkách. Její příběh, nerozlučně spjatý s životem nadané okouzlující Hannah, dědičky rivertonského panství, se odehrává na pozadí převratných bouřlivých časů po první světové válce. Jen Grace ví, jaké tajemství si její matka vzala s sebou do hrobu, jen ona byla svědkem tragédie, která se roku 1924 odehrála na břehu rivertonského jezera.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
The House at Riverton / The Shifting Fog, 2006
více info...
Přidat komentář
Ke knizce jsem se vratila po nekolika letech, potom, co jsem ji pujcila kolegyni a nemohla si vzpomenout, o cem vlastne je, jen jsem vedela, ze se mi tenkrat libila... A i poletech jsem zklamana nebyla Prolinani soucasnosti a minulosti, tajemstvi, zamilovany propletenec... Trosicku mi pripominala knizky Daphne du Maurier, ktere byly i jednou z inspiraci k sepsani teto knihy
Příběh se od začátku až dokonce nesl zlehka jako pírko ... spíše se vlekl ... až v závěru, který nebyl nijak přemrštěný, jsem však pocítila úlevu a klid, kterou mi tato kniha dala.
Nebyla spatna , ale trosku me nudila byla to jeji prvni kniha co napsala ,casem se jeji knizky zlepsovali, ale zapomenuta zahrada byla nejlepsi.Jeste mi schazej precist 2 knizky ,sepot vzdalenych mist a hodinarovou dceru si davam naposled.
Knize nechybí nic z toho, o čem my ženy tak rády čteme. Zakázaná láska, dětsví, mateřství a hlavně tajemství. Jako v každé knížce K. Morton. Jsou tak trochu jako podle předlohy ty její knížky. Stará žena se musí vracet svým dlouhým životem zpátky, znovu konfrotovat některé postavy a prožít zas nějaké chvíle, aby nám, potažmo další osobě v knize, odkryla tajmeství, které bylo až dosud neobjeveno. To však neubírá jejím knihám na chytlavosti, oblíbenosti, schopnosti sdělit zajímavý příběh..a proto jí čtu ráda. Dům u jezera není jiný. Navíc tu nacházíme přesah v podobě líčení 1 světové války, Stejně jako Remarque popisuje nadšené mladíky, co rovnou z lavic utíkali bojovat, netuše že je čeká cesta peklem, a i pokud se jim podaří nějakým zázrakem z něho vyváznout, už nikdy nic nebude jako dřív.
Moje oblíbená Mortonová.Tak ta mi ted docela dala zabrat.Byl ajsem i ve fázi,kdy jsem to chtěla odložit,ale protože tuhle úžasnou znám,tak jsem vytrvala a udělala dobře.Tahle spisovatelka je fakt skvělá,má ty příběhy opravdu výborně zpracované aprostě žádné její dílo vás nenechá v klidu.Je fakt,že má lepší knihy,proto o jednu hvězdu méně.
Tady je popsána krásně zejména jedna rovina knihy a to podzim života a s ním spojené pocity a vzpomínky, u pasáží kde se objevuje personál jsem se i bavila, jen ty hlavní hrdinky mi ne a ne přirůst k srdci. A ten konec ten je tedy silná káva a k hlubokému zamyšlení.
Dům u jezera je prvotina mé oblíbené autorky Kate Mortonové. Doposud kniha zdobila mou knihovnu a až nyní přišel čas ke čtení. A znovu musím tuto knihu pochválit, stejně jak chválím všechny ostatní autorčiny knihy. Dům u jezera je krásný, spletitý, nádherně napsaný příběh, který je přesně podle mého gusta. Takové příběhy miluji ! Kdy se probouzejí duchové, minulost se prolíná se současností a dávná tajemství znovu ožívají.
Kate Mortonová prostě umí psát překrásné romány a já se těším na další. Ach, to zas bude !
Nádherná kniha, která mě ale pomalu přestávala bavit. Škoda, moc jsem se na ni těšila...
Sice prvotina, ale moje čtvrtá kniha od Kate Morton. Pokud budu knihu posuzovat jako prvotinu, musím říct, že ač kniha je čtivá a velice poutavě napsaná, ten konec je k zamyšlení. Ten konec vyzdvihuje knihu do výšin. Jak už jsem jednou psala, její knihy se prožívají. Kate Morton má dar napsat knihu, o které se musí přemýšlet. Podle mého názoru jsou to knihy těžké, po přečtení nás nutí v klidu přemýšlet a ještě jednou v duchu projít celou knihu a nikdy na ni nezapomenout.
Jednu hvězdu jsem ubrala za závěr knihy, který mi přišel trochu zdlouhavý. A také hlavní pointy příběhu jsem uhodla celkem brzy. Nicméně jinak jsem si knihu užila. Autorčin styl psaní je velmi elegantní a příjemný na čtení. Moji pozornost si Mortonová uměla udržet docela dlouho, kniha se čte velmi dobře. Samotná zápletka se mi také vcelku líbila. Oblíbila jsem si také všechny postavy. Ano, každý měl vedle svých kladů i svá negativa, ale takový je život a mně se líbilo, jak autorka jednotlivé charaktery vykreslila - lidsky.
Začátek knihy by pro někoho mohl být trochu matoucí, protože hned od první kapitoly je čtenář vhozen do vody a musí plavat ve velkém množství postav a propletených mezilidských vztahů, ale netrvá to dlouho a člověk se brzy zorientuje, kdo je kdo.
Určitě si od Kate Mortonové přečtu něco dalšího.
Opět zajímavý a dobře napsaný příběh. Na mne byl poněkud rozvláčný, ale i tak jsem se u knihy pobavila. Autorčina Zapomenutá zahrada se mi líbila o něco víc.
Knihu jsem četla v němčině, takže mi její přečtení trvalo delší dobu. Trošku rozsáhlejší popisy prostředí se občas vyskytly. Kniha se mi líbila a četla se výborně
OBSAHUJE SPOILERY.
Na knihu od této autorky jsem se moc těšila, ale zklamala mě, protože kniha byla nudná a stále jsem čekala, kdy se rozjede. To se stalo až skoro v poslední kapitole. Zápletka opět spočívá v tom, že šlo o strašné nedorozumění a o smůlu. Hodně mi to připadá podobné jako u Šepotu vzdálených chvil, ale tato kniha se četla o mnohem hůře. Střídání časových pásem bylo takové nepřehledné jako v jiných knihách této autorky. Dávám bohužel jen 2 ☆, sama bych to nečekala, ale celá kniha popisu dopodrobna postav z minulosti bez náznaku nějaké zápletky, no škoda. Zřejmě je to i proto, že jde o autorčinu prvotinu. Přesto mám v plánu přečíst i zbytek autorčiných knih.
Knížka byla pěkná a čtivá. Ale 4 hvězdičky dávám proto, jelikož srovnávám se Zapomenutou zahradou a Tajemstvím letního odpoledne a to bych knížkám velice křivdila, kdybych tady dala 5 hvězdiček. Jinak pohodové čtení.
Knížka o tajemství, které si s sebou Grace nechtěla vzít do hrobu. Co tak strašného způsobila, že se s tím musela svěřit ve svých vzpomínkách? Příjemné čtení o tom, jak nepatrná lež může způsobit tragédii.
Autorka ráda líčí své příběhy na pozadí světových válek. Oceňuji, s jakou přesností dokáže vylíčit utrpení těch, kdo se těchto konfliktů zúčastnili i to, jaké trauma si s sebou další dlouhé roky nesou...
Příběh to je pěkný, ovšem poněkud rozvláčný. Prvních 150 stran mě stálo velké úsilí zdolat, potom už to celkem šlo. Zajímavý příběh, plný líčení dopodrobna všech vztahů, emocí a událostí.
Příjemná oddechovka. Obvykle tento žánr úplně nevyhledávám, takže nemám s čím srovnávat. Příběh se mi líbil, rozuzlení jsem nečekala, postavy byly sympatické. Děj se zpočátku trochu vlekl, ale i tak mě autorka dokázala udržet v příjemném napětí.
Štítky knihy
pro ženy tajemství anglický venkov společenské romány nešťastná láska rodinná tajemství prolínání minulosti a současnosti služebnictvo
Autorovy další knížky
2014 | Tajemství letního odpoledne |
2011 | Zapomenutá zahrada |
2009 | Dům u jezera |
2017 | Ztracený slib |
2019 | Hodinářova dcera |
Dvakrát jsem knihu odložila, abych potřetí zjistila, že je to nad moje čtenářské síly.
Naprosto zbytečný a matoucí počet postav, nepřehledné časové smyčky, spousta květnatých slov a následně důležité momenty, které jsou zmíněné jenom okrajově a to všechno na úkor skutečného příběhu.
A přitom je námět přinejmenším zajímavý ...
Nerozumím tomu, proč tolik autorů píše tyhle zbytečně tlusté knihy?