Dvacet tisíc mil pod mořem (převyprávění)
Ondřej Neff
Jeden z nejúspěšnějších románů Julese Verna, který je stále živý díky tajuplné postavě kapitána Nema. Vedle Nema si oživte postavy profesora Aronnaxe, jeho sluhy Conseile, harpunáře Neda Landa nebo prostředí bájného Nautila... Znalec a sběratel „verneovek“ Ondřej Neff příběh nově převyprávěl, takže je přístupný a atraktivní i pro současného čtenáře. Ozdobou knihy jsou ilustrace Zdeňka Buriana - právě současné vydání obsahuje všech 16 kvašů a všechny pérové kresby, které dokonale podtrhují exotickou a dobrodružnou notu tohoto příběhu. Druhé vydání.... celý text
Přidat komentář
Ano, originál mi už kdysi v 8o´ letech připadal docela dost "utahaný". Přesto jsem knížky kdysi přečetl několikrát... Pan Neff hodně ubral na popisech podmořského světa, přidal osoby a ANO je to svižnější a pro nové čtenáře snesitelnější, ale že by mě to nějak nadchlo...
Nechce se mi knihu hodnotit hvězdičkami. Pravda je, že se mi nelíbila. Ale vím, že tenhle můj pocit pramení z dvou předpokladů: odlišné čtenářské zkušenosti (mé a Neffově Vernova originálu) a cílení/záměru této edice. Vzpomínám si, když jsem se jako kluk pustil poprvé do originálu, neprokousal jsem se tím popisným úvodem. Takže musím souhlasit s tím, že jisté krácení je pro přístupnost dnešní mladé generace na místě. Ale na druhou stranu je ta kniha právě o té popisnosti, o objevování neznámých končin, o noření se. A to se tady úplně vytratilo. Neff nás v úvodu vrhá in media res. S tím souhlas. To je v pořádku. Pak ale jen vrší akci na akci a nedává čtenáři prostor užít si to prostředí. Navíc si vymyslel ten vulkanit, aby prý putování mělo smysl. Jenže pak se všechno zase točí jen kolem vulkanitu. Takže když se profesor Aronax dostane do bájné Atlantidy, odbude to jedním odstavcem a hurá jdeme rubat vulkanit. To byla skutečně otřesná scéna, u které jsem málem nad znásilněním tajemství a atmosféry brečel. Co ale Neffovi neodpustím vůbec, je, jak zničil hlavní postavy. Nemo byla postava nečernobílá, mladý čtenář si nebyl nikdy jistý, jestli je to pirát, nebo mstitel. A to na té postavě bylo fantastické. Že mladému čtenáři nedávala jednoznačnou odpověď. Neff z něho udělal blázna. Z mírumilovného Aronnaxe udělal krvežíznivou bestii, která chce potopit první loď, na kterou narazí (a z biologa udělal geologa). O Conseilově posedlosti přírodovědou se jen mluví v jedné větě, ale aby se to ukázalo, tak, jak to dělá Verne, to taky ne. Vytratilo se také úplně to postupné budování podivuhodného přátelství mezi ním a harpunářem Nedem Landem, postavené na vzájemném špičkování. A Ned Land? Ten se v Neffově verzi stává sám pirátem a vrahem, který se naučí řídit Nautilus a vlastnoručně potápí lodě... Brečel bych... Ale abych jen nekydal špínu: nápad s telegrafem byla zajímavá hříčka a ve scéně přepadení Nautilu konečně Neff ožívá i jako autor a já mám pocit, že čtu plnohodnotnou scénu a ne jen narychlo seškrtaný scénář s podivně postpojovanýma scénama, který připomíná hollywoodský film, co se producentům nelíbil a rejža ho musel přestříhat... Smysl tohodle převyprávění ukáže až čas. Protože co je jeho smysl? Přivézt mladé čtenáře k originálu. Fakt se to podaří? Osobně si myslím, že v tomhle mají větší šanci adaptace v jiných médiích: film, rozhlas, komiks (mimochodem na tu vizuálnost hraje i tady Albatros právě těmi ilustracemi)... Tohle je jako číst Bílou velrybu, z které zmizelo všechno kromě akce, Achab se zbláznil po té, co spadl do soudku s chloroformem, a Izmael se na moře vydává pro velrybí zub, který po něm chce jeho milá.
(audiokniha)
Nad hodnocením této knihy jsem docela dlouho váhala. Nemám totiž přímé srovnání s originálem od Julese Verna, protože jeho knihu jsem četla již před celou řadou let. Ovšem ani převyprávění z pera Ondřeje Neffa nelze upřít jistou originalitu. Kniha je také o dost kratší a kromě toho se zde nevyskytují ony sáhodlouhé a pro mne hodně nudné popisy podmořské fauny a flóry z původní předlohy. Jinak je ovšem příběh s profesorem Annoraxem a kapitánem Nemem v hlavních rolích zajímavý a také napínavý. Některé scény jsou ale zároveň lehce zdlouhavé, proto celkově hodnotím čtyřmi hvězdičkami. Na autora však nezanevřu a časem zkusím další podobnou knihu od něj...
Knihu jsem nedočetl, hned po první výrazné změně oproti originálu jsem prostě vzdal. Od Neffa jsou z převyprávěných verneovek mnohem lepší spíše Nový hrabě Monte - Christo nebo Tajuplný ostrov. Ale na úžasné ilustrace Zdeňka Buriana se prostě nedá nic říct.
Zklamání. Chtěla jsem si titul koupit jako audioknihu. Po poslechnutí ukázky na audiotéce jsem původní nápad přehodnotila - nestojí to za to a s původním vydáním z roku 1969, ke kterému se ráda vracím, je to nesrovnatelné - v tom špatném.
Verne je jen jeden a snaha o srozumitelnější přežvýkávání jeho díla tak, aby dnešní generaci snad nedej Bože "nenudilo" za cenu dodání "divného " děje a zápletek, je velmi ke škodě.
Neffovo převyprávění osmi verneovek jsem si koupil jako sbírkovou věc kvůli ilustracím Zdeňka Buriana. Nemohu převyprávění hodnotit, nečetl jsem (10ti leté dceři se líbilo). Jednoznačně ale musím ocenit, jak nakladatelství Albatros knihy vypravilo. Vše je výborné - formát knihy, papír, Burianovy kvaše a pérovky, mapy i Badalcovy kresby technických "vynálezů". Klobouk dolů před redaktory Albatrosu. Mimochodem, Neff prý chystá ještě Ocelové město, tak se sbírka utěšeně rozroste :)
Tak asi takhle. Četl jsem jak originál, tak tohle převyprávění, a musím říct, že kdyby Vernův originál byl stejný jako Neffovo převyprávění, byla by to vážně skvělá dobrodružná kniha. Ve svém komentáři budu nutně muset hovořit ve velké míře i o originálu.
Neff v téhle knize napravil dva velké nešvary (jeden z nich i odkryl):
1) Zkrátil popisy, které jsou v originálu NEÚNOSNÉ. Opravdu- každá ryba, každý jednotlivý tvor je zařazen a velmi zdlouhavě popsán. Nechápu, k čemu bylo všechno to zařazování. Je mi jasné, že v polovině 19. století to byla velká věc, přesto si neumím představit tehdejšího kluka, jak se živě zajímá, že tenhle mlž patří do zvířecího království, čeledi mušlovitých, podčeledi žvýkačkovitých. Román byl díky tomu nesmírně předstižen dobou. Neff vzal a 98-99 % všech popisů mořských tvorů vyhodil (pozor, ty tvory tam nechal, pouze odstranil jejich zařazování a popisy jako takové nechal jen u některých). Román tak rázem ztratil přibližně polovinu svého objemu.
2) Rozvinul příběh. Když se podíváme na originál zjistíme, že jeho děj byl ubohoučký. Verne se tak dal do popisování, až zapomněl, že nepíše učebnici podmořské biologie, ale beletristické dílo. Místo mu tak zbylo jen na bezcílnou cestu s odpudivým šílencem v atraktivní ponorce (to zas musím uznat). Neff vzal, a z epizodní postavy kapitána Farraguta učinil Nemova úhlavního nepřítele. Pohon ponorky změnil z elektrického na elektricko-spalovací, přičemž spaluje se nikoliv uhlí, nebo tak něco, ale mýtický vulkanit s legendárními schopnostmi. A navíc- Nemo tu má opravdu velmi nečernobílou motivaci svého podmořského pobytu.
Za mne jsou tyto změny opodstatněné a při pohledu na originál i žádoucí. Tak nějak nechápu výkřiky některých zdejších komentátorů, nadávajících na Neffovy zásahy. Chápu, že v době socíku byla ta kniha něco jako únik na svobodu a že na téhle knize vyrostli a pozměnění je vlastně svatokrádež, ale ruku na srdce- dnes je k dispozici větší množství lepších knih, které dnešního mladého čtenáře chytnou víc, než učebnice podmořského života s kapkou děje (nemluvím nutně jen o nových knihách, ale i o starých, které za socíku nebyly známé/nebyly k dispozici). A upřímně- u takových prostě Vernův originál nutně musí prohrát. Proto jsem osobně rád, že pan Neff to vzal a upravil- nyní to má potenciál získat nové čtenáře i originálům. A pokud se tak stane, můžeme být jen rádi.
Samostatnou kapitolu pak tvoří obrazový doprovod. Burianovy ilustrace jsou prostě a jednoduše FANTASTICKÉ (asi budu muset ukrást originály), působí tak realisticky, a přitom tak poeticky... Už jen kvůli nim se to vyplatí koupit. Velmi oceňuji také schéma Nautilu od pana Badalce, je vidět, že si s tím vyhrál.
Shrnuto a podtrženo- tleskám panu Neffovi, že to upravil. Teď je to příběh, jaký jsem očekával od originálu. Jednu * ale strhávám kvůli někdy nelogickému chování postav na konci knihy (zvláště Neda Landa).
… a ti, kteří bez pádných argumentů nadávají na tuto úpravu, by si měli ještě jednou a pořádně pročíst autorův doslov.
Moje první Verneovka po 30 letech. Udivilo mě, že to není čtení pro děti. Jako zoolog jsem si v tom poezii našla, ale dětem jisté pasáže s vyjmenováváním pozorovaných mořských druhů mohlo připadat hůře stravitelné.
Četli jsme po večerech s dětmi, nebylo to tak úžasné jako Neffův Tajuplný ostrov, ale jinak se nám to vcelku líbilo. Krásné kresby, napínavý příběh, i když proti originálu trochu pozměněn, ale spokojila jsem se s vysvětlením samotného Ondřeje Neffa a názor mých dětí mluví za vše - v 9 a 11 letech se jim to celkem líbilo. Společně jsme se shodli na 4 hvězdičkách. (leden: 208 str.)
Až po dočtení knihy jsem zjistila, že nečtu originál (myslela jsem si, že je kniha převyprávěná pouze do modernějšího jazyka a ne že byl změněn i děj a postavy..)..
Měla to být první verneovka, kterou jsem se chystala číst, tolik se těšila a docela se mi kniha líbila, nevěděla jsem co očekávat, tak jsem nebyla nijak zvlášť zklamaná až do závěru, kde bylo vysvětleno jaké všechny změny se na příběhu odehrály.. Jaká škoda !
Tak na “odškrtnutí” knihy od Julese Verna si budu muset počkat do příště :)
Když hodnotím knihu bez znalosti originálu nebo znalosti ostatních verneovek, kniha to je docela hezká, pravda že děj nic extra, ale je tam, a četlo se mi to dobře..
Moja prvá Verneovka. Veľmi emocionálna kniha. Pocity postáv tam boli opísané tak, že sa to prenesie aj na čitateľa. Pre mňa bola najstrašidelnejšia, časť ktorá opisovala tragédiu lode FLORIDA - SUNDERLAND a nakoniec aj Tributovu smrť. Od momentu kedy pána Tributa postrelili domorodci som začal cítiť neistotu. Skutočne, pocity a emócie sa dosť miešali. Príbeh bol veľmi zaujímavý. Zvraty, opisy, zážitky. Nautilus je neskutočný a celý podmorský svet Julesa Vernea. Knihu perfektne dopĺňajú ilustrácie Zdeňka Buriana. Myšlienky z knihy vo mne pretrvávajú aj teraz.
Tentokrát bez hodnocení. Snad až časem dočtu celou neffiádu. Číst se to dalo, ale... S Vernem jsem proplouval hlubokými moři a rozlehlými oceány a těch uplavaných dvacet tisíc námořních mil v těsné ponorce mi, co by klaustrofobovi, dalo dost zabrat, takže mi to dobrodružství v hlavě zůstalo. S Neffem jsme profrčeli křížem krážem po zeměkouli a nevím, nevím...
Oproti Verneovkám má kniha spád a napětí. Pokud se autor snažil přepsat Verneovu knihu, tak aby byla atraktivní i pro dnešní čtenáře, částečně se mu to povedlo, i když kniha má stále zastaralý jazyk (asi je to záměrně k vytvoření atmosféry, ale čtenáře to může odrazovat) a nejasné motivace postav. Co mi na knize vadilo, je, že to vůbec neodpovídá ději a atmosféře Verneovy knihy. Neff naprosto změnil hlavní zápletku, přidal zloducha, který ponorku pronásleduje po celém světě, změnil motivace postav, jejich charaktery, přidal scény, které v originále nebyly, změnil pohon ponorky na spalování pevného paliva (z Verneovy mnohem modernější elektřiny). Závěr knihy ponechal stejný, jako u originálu, ale kvůli změnám v předcházejícím ději závěr nedává smysl a spíš to vypadá, že se hlavní postavy zbláznily. Výhodou je, že Verneův originál zkrátil asi na polovinu, nevýhodou je, že čtete úplně jinou knihu. chcete-li se seznámit s Verneovou nejslavnější knihou, toto není dobrá volba, chcete-li si ale přečíst dobrodružný příběh o ponorce Nautilus a kapitánovi Nemovi, pak vás tato bude bavit určitě více než originál.
Celkem dobré večerní počtení, ale chybí tomu jiskra. Nemělo to žádný spád, ani děj. Ale jinak celkem ušlo.
Dechberoucí ilustrace Zdeňka Buriana jsou jediný důvod, proč si tuto poloverneovku pořizovat. Jinak se mi ale na nápadu Ondřeje Neffa (kterého mám rád, aby nevznikla mýlka) převyprávět Dvacet tisíc mil pod mořem nelíbí nic. Příště by mohl třeba Milan Knížák přimalovat něco do da Vinciho Poslední večeře, ne?
Štítky knihy
francouzská literatura pro mládež technologie budoucnosti převyprávění, literární adaptace dobrodružné rományAutorovy další knížky
1998 | Tma |
2007 | Tma |
1989 | 3x Kája Saudek |
1988 | Měsíc mého života |
2007 | Jeruzalémský masakr motorovou pilou |
Dávám 5*.
Kniha od J. Verna je plná originálních myšlenek a obsahuje mnoho technických vychytávek, v té době neznámých, nebo teprve v plenkách.
Ondřej Neff se s velkou jistotou zhostil toho, aby tuto knihu upravil pro současného čtenáře.
No a ilustrace od Z. Buriana jsou úžasné, zvláště kvaše jsou nádherné.
Kniha je určena a byla i původně psána hlavně pro mládež. Ale určitě nevadí, když si ji přečte i střední a starší generace.
V uplynulých měsících jsem si prohlédl stovky reprodukcí ilustrací Zdeňka Buriana a následně jsem začal číst i knihy obsahující jeho dílo. A budu v tom pokračovat.