Dvě smrti: Příběh koně / Smrt Ivana Iljiče
Lev Nikolajevič Tolstoj
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2071/bmid_dve-smrti-pribeh-kone-smrt-ivana-il-CyK-2071.jpg
4
54
54
Strhující příběh závodního koně, jenž prožije hvězdný život plný obdivu a slávy, aby se ve stáří dočkal zapomenutí a pohrdání, je jen paralelou k osudu lidí, kteří podlehnou během svého života klamnému zdání, že úspěch a obdiv jsou trvalými životními hodnotami, jimiž nemůže nic otřást. Autor, ruský klasik a zakladatel filosofie hlásající mj. zásadu lásky k bližnímu a nutnost nepřetržitého mravního sebezdokonalování, tak vytvořil obdivuhodný obraz osudu, který může potkat každého z nás. K novele je připojena tematicky příbuzná novela Smrt Ivana Iljiče, považovaná za Tolstého mistrovskou drobnou prózu.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2003 , HavranOriginální název:
Холстомер / Смерть Ивана Ильича (Cholstomjer / Smjerť Ivana Iljiča)
více info...
Přidat komentář
Naprostý skvost, L.V. Tolstoj opět potvrdil svůj um vyprávění. Pravda, že smrt Ivana Iljiče mi přišla živější, na druhou stranu vcítění se do koně je vskutku originální nápad. Zde nelze jiné hodnocení, něž-li 5*.
Dva příběhy těch, kteří vědí, že to mají „za pár“.
• PŘÍBĚH KONĚ je o kdysi krásném a rychlém koni s vynikajícím rodokmenem... který se ale narodil strakatý, což bylo nepřijatelné. Z dobrých kruhů byl tedy vyloučen a teď na stará kolena vypráví mladým koním svůj životní příběh. 3/5
• SMRT IVANA ILJIČE je úsporné mistrovské dílo (viz hodnocení stejnojmenné knihy). 5/5
Já jsem četla jen Cholstoměra, v jiné sbírce povídek, ale stejně jsem si ten příběh zamilovala. Krátké, výstižné, geniální.
Četla jsem v prosinci 2014. Podle mých poznámek:
V první povídce odstrkovaný kůň na konci života vypráví ostatním o svém osudu a hlavním pánovi.
Druhá povídka je sugestivní, lidská, krutá, o strachu ze smrti. Mrazivá.
Stojí za to číst. Tolstoj umí vyprávět.
Nejlepší, co jsem zatím od Tolstoje četl. Krátké, výstižné a naprosto pravdivé. Doporučuji.
Tolstojevšina, jak se jí říká i ve filozofii se v této knize snad nejvíce metaforicky odráží.
"Dočasnost lidského života vede k pokusům o mravní a filozofické probírání se vlastními životy".
Část díla
 |
Cholstoměr / Cholstoměř / Cholstomer – príbeh koňa / Příběh koně 1885 |
|
Smrt Ivana Iljiče 1886 |
Autorovy další knížky
| 1969 | Vojna a mír I. |
| 2005 | Vojna a mír |
| 2018 | Kreutzerova sonáta |
| 1959 | Smrt Ivana Iljiče |
| 1964 | Anna Kareninová |
(SPOILER) Z příběhu Cholstomjera, který byl na počátku obdivován a následně zanedbáván a zavržen, když už nebyl tak prospěšný a krásný jako dřív, mi bylo hodně špatně. To, že celým příběhem navíc provázel bezelstný kůň, který nikdy nikomu záměrně neublížil, ještě více poukázalo na lidskou krutost a pokrytectví, které by při vyprávění člověka pravděpodobně tak nevyzněly. Tentokrát ani nelituji, že byl příběh krátký, protože k vylíčení lidské povahy a společenských vztahů těch několik desítek stran bohatě stačilo. Na víc lhostejnosti a krutosti jsem už neměla sílu.
Jak ve mně první příběh vyvolal znechucení nad lidskou povahou, tak ve mně druhý příběh s názvem Smrt Ivana Iljiče vyvolal můj prastarý strach ze zdlouhavého umírání, kdy už vaše tělesná schránka na mnohé nestačí, ale hlava ještě stále a velmi dobře pracuje. Což byl i případ Ivana Iljiče, který na svém konci bilancuje svůj život, přičemž zjišťuje, že celoživotní honba za společenským postavením a materiálním úspěchem vedla pouze k prázdnotě a nespokojenosti.
Z okamžiků, kdy měl okolo sebe plno lidí, ale přece se cítil úplně sám, a k tomu jako obtížný hmyz, šel nepříjemný mráz po zádech.