Dveře do léta
Robert A. Heinlein
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12843/dvere-do-leta.jpg
4
724
724
Byl jednou jeden kocour a ten neměl rád déšť. A sníh ho studil do tlapek. Ale choval pevné přesvědčení, že když se otevře dostatečný počet dveří, jedny přece musí vést do jasného letního dne… A protože na konci dvacátého století se pomocí hypotermie a cestování v čase dá uniknout skoro všemu – možná, že za třicet let opravdu jedny dveře povedou když ne do léta, tak alespoň do lepších časů… Skvělá sci-fi, snad vůbec nejčtenější román Roberta Heinleina. Vydejte se do Velkého Los Angeles – a ani se nemusíte nechat zmrazit.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1995 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Door into Summer, 1957
více info...
Přidat komentář
Byl jednou jeden kocour a ten neměl rád déšť. A sníh ho studil do tlapek. Ale choval pevné přesvědčení, že když se otevře dostatečný počet dveří, jedny přece musí vést do jasného letního dne...Kniha, ke které se opakovaně rád vracím..
Znovu jsem se přesvědčila , že sci-fi, kterému se říká klasické, neobdrželo tento titul jen tak.
David s kocourem mě dostali, po dlouhé době jsem četla do hluboké noci. A pak ve tmě s otevřenýma očima přemýšlela, jestli a co bych změnila ve své minulosti, kdybych měla možnost použít stroj času. A druhý večer to samé. Byla to fajn jízda a teď se jdu vyspat.
Á propos - audiokniha. Načtená panem Brouskem mladším je prostě neodolatelná. On snad byl v minulém životě kočkou:-)))
Skutečně povedený literární počin ze staré sci-fi školy. Prostý a jednoduchý námět, ze kterého vzejde příběh, který je radost číst. Hlavní hrdina je skutečným hlavním hrdinou hodným Vaší přízně. Nechybí mu humor, zapálenost ani duchapřítomnost. Ústřední motive bych neshledával zrovna v cestování časem. Toto je spíš prostředkem k naplnění cílů, které si hlavní hrdina vytyčil - touha po pomstě, hledání pravdy, hledání lásky. Možná to zní kýčovitě, ale věřte, že opak je pravdou. I s takovýchto ingrediencí se dá stvořit literární počin, který Vás pevně připoutá ke knize, byť by jste to možná od takovýchto témat ze začátku neočekávali.
S Henlein pár zkušeností mám a toto dílo je zatím asi to nejlepší, co mi prošlo rukama. Pokud s tímto autorem nemáte dosud zkušenost, bude nadšení, pokud již nějakou ano, budete možná ještě o to více překvapeni právě tímto dílem.
Což o to, mně se to líbilo. Příběh super, kocour i hrdina sympaťáci, ale jedna věc mi přišla vtipně nadčasová :). Když kniha vznikla, patrně nikomu by nepřišlo divné, že třicetiletý muž říká jedenáctileté žabce, ať se uloží do stáze, probudí se o něco dřív a dospěje pro něj :), že by si ji pak rád vzal. Dneska už se tomu říká krapet jinak :), ale v kontextu žánru a mé zálibě v něm, mě to nijak neznechucuje. Spíš mi tak jako s postupem doby připadá naše společnost čím dál zvláštnější, uzavřenější vůči myšlenkám, které ze sci-fi minulosti dělaly ty nejkrásnější představy o budoucnosti, která ale dopadla zcela jinak :).
Ač byla kniha napsaná již v roce 1957, je i dnes stále výborná. Příběh nejen o cestování v čase, ale hlavně o lásce i zradě, ale také o jednom kocourovi, kterého si musíte zamilovat. Jedna z nejlepších knih ve svém žánru. Vřele doporučuji a dávám plný počet hvězdiček.
Hezký, jednoduchý příběh. SCI-FI okořeněný Hybernací a cestováním v čase. Hlavní hrdina je velkej kladˇas kterému prostě musíte fandit.
Velmi příjemné počteníčko :-)
Tenhle spoluzakladatel žánru mě baví. Nedeprimuje člověka žádnou apokalypsou, vystačí si s obyčejnýma lidskýma hajzlovinama. Hrdina je v maléru, ale umí se z něj parádně dostat vlastními silami. Svět je drsnej a složitej tak, jak má být, ale kromě vyžírků a padouchů v něm existují i normální slušný lidi. Pro milovníky černočerných surovostí je to asi slabej čaj, ale je to sci-fi se vším všudy a já si nestěžuju. Pět hvězd!
Popravde som z knižky zmätený. Aj napriek tomu že nieje až tak nadčasová sa mi páčila, až na to že niektoré veci sú dnes trošku pritiahnuté za vlasy. A to nehovorím o technike, to je samozrejme že v 50-tých rokoch si nevedeli svet roku 2000 predstaviť. Viac mi vadí taká jednoduchosť nápadov (pr. bum, ale ved cestovanie časom existuje), ktoré sú chybičkou krásy. Potom je pre mňa veľká chyba v tom že ten stredný text veľmi málo naznačuje alebo naopak zaplieta pointu. Viem si to predstaviť sfilmované tak aby Davisové životy lepšie zapadali do seba. No a koniec, aj keď bol urýchlený sa mi páčil. No niečo z happyendu mohlo ostať iba naznačené. Ale pripadá mi to také priekupnícke že všetko bolo vypovedané dopodrobna až do konca. Pripadalo mi to ako o päťdesiat rokov neskôr v Amerických filmoch kde sa nasledujúci život postáv po príbehu objasňuje až v titulkoch. Celkovo som spokojný aj prekvapený, no rozmýšľam či by to nebolo lepšie ako poviedky, predsa len aj ten počet postáv a celkové množstvo technického balastu aj ekonomických vecí ktorím som nerozumel by sa dali orezať.
Tuhle knížku doporučuji všem jako první setkání s Robertem Heinleinem. Je v ní všechno, co se pak objevuje ve všech jeho dalších románech. Svěží tempo vyprávění, neotřelá zápletka, vypjatý individualismus hrdinů, to všechno okořeněno osobitým humorem. Ve srovnání s jeho pozdějšími díly tu ale chybí některé kontroverznější prvky a vše je takové "učesané".
K této knize jsem se dostal na doporučení kamaráda, který má Heinleina moc rád. Příběh mne zaujal svou zápletkou, která ve své podstatě není až tak moc sci-fi, ale spíše běžné drama o tom, jak jeden přítel zradí druhého a připravího v podstatě o vše (snoubenku, společnost a jeho vynálezy). Do toho všeho se přimíchá špetka cestování v čase a je z toho netradiční příběh o pomstě.
Není to vlastně skutečná science fiction, třeba v porovnání se S. Lemem nebo A. C.Clarkem. Tito pánové se pokoušeli o predikci možného vývoje a v nejlepších momentech se jim to dařilo. Lem předvídal vznik internetu už na konci padesátých let a v jeho románu Návrat z hvězd z roku 1961 se také objevuje. Clarke zase předpověděl vznik geostacionárních telekomunikačních družic už na konci války. Tahle kniha je spíš romance a jistě místy trochu sladká. Ale přesto má nápad a půvab. Třeba jak kocour obchází všechny dveře a zkouší, jestli za některými není léto. Na to si občas vzpomenu, když na podzim pouštím na zahradu naše kočky. Často se zarazí a koukají jestli to myslím vážně, že je venku taková zima a jestli s tím nehodlám něco udělat.
Moje první sci-fi. V půlce knížky jsou se začala nudit, ztrácela jsem se. Konec byl pro mě super objasnění pro mě prvně strašně komplikovaného čtení. Největší radost jsem měla, že Pete nezůstal v r.1970.
Cestování časem mě hodně baví, stejně tak, když to pak všechno ke konci do sebe hezky zapadne. Děj odsejpal a nemohl jsem se odtrhnout co bude dál. Proč tedy ne plný počet? Občas Heinlein šel moc do popisu a méně akce, hlavně úmorných bylo asi prvních padesát stran, kdy popisoval historii hrdiny pomalu až k Adamovi... Ale jinak příjemné a fajn.
Čtu to pořád dokola už třicet let a budu číst dál ... nesmírně příjemná knížka!
Šílená kniha, poetická, absurdní a kreativní a promyšlená a hodně mě bavila. :))
"Kontrola spočívá v určité negativní zpětné vazbě s vestavěnou "bezpečnostní pojistkou", protože samotná existence té tištěné řádky závisela na tom, že ji neuvidím; zjevná možnost, že bych ji mohl vidět, je jednou z vyloučených 'nemožností' základního obvodového schématu." - hehehe
Slabší Heinleinovka. Opravdu dobrá byla až ta závěrečná část s cestou časem, kdy se to celé hezky vysvětlilo.
Štítky knihy
kočky roboti dveře cestování časem zrada vynálezy a objevy pomsta sci-fi americké romány
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 2020 |  Cizinec v cizí zemi |
Kniha, která má skutečně tu moc otevřít dveře do léta. Náš pan Powell to dosvědčí.