Dveře do léta
Robert A. Heinlein
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12843/dvere-do-leta.jpg
4
724
724
Byl jednou jeden kocour a ten neměl rád déšť. A sníh ho studil do tlapek. Ale choval pevné přesvědčení, že když se otevře dostatečný počet dveří, jedny přece musí vést do jasného letního dne… A protože na konci dvacátého století se pomocí hypotermie a cestování v čase dá uniknout skoro všemu – možná, že za třicet let opravdu jedny dveře povedou když ne do léta, tak alespoň do lepších časů… Skvělá sci-fi, snad vůbec nejčtenější román Roberta Heinleina. Vydejte se do Velkého Los Angeles – a ani se nemusíte nechat zmrazit.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1995 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Door into Summer, 1957
více info...
Přidat komentář
Velmi dobrá klasika inteligentního sci-fi. Byť je rozuzlení zápletky hodně dlouho předvídatelné, přesto se mi kniha dobře četla. Z profesionálního hlediska jsem si vychutnal zejm. líčení poměrů v americkém ústavu pro mentálně retardované osoby a porovnal si to s tím, v čem žiju já (jako zaměstnanec, pochopitelně :)
Příjemné odpolední čtení. Dle anotace jsem čekal jako hlavní postavu kocoura, ale ani člověk mi vůbec nevadil. Příběh mě zaujal a delší popisné pasáže mi nevadily. Člověk by se mohl hádat, zda cestování časem funguje tak nebo jinak, ale to mi nevadilo. Autor měl svou vizi.
5 z 5 hvězd za příjemnou jednohubku.
Krásně napsaný sci-fi román o lásce, pokroku, pomstě a cestování časem. Doporučuji každému fanouškovi sci-fi. Jedná se o klasiku v tomto žánru. Pro mě osobně je zajímavé pozorovat velice vizionářskou představu budoucnosti odehrávající se v roce 2001 očima současnosti. Kromě knihy doporučuji i skvěle zpracovanou audioknihu z audio vydavatelství Walker a Volf v režii české spisovatelské legendy fantasy a sci-fi Jiřího Walkera Procházky .
Po skvostné hvězdné pěchotě mě zlákala další knížka od stejného autora. Líbí se mi staré sci-fi, má pro mě takovou nostalgickou patinu. Když svět ještě nebyl tak přetechnizovaný, tak autoři utíkali ve svých příbězích do zákoutí, které dnes vyznívají docela směšně. Na tento druh knížky člověk musí mít srdce. ♥
Jinak příběh samotný je hezký, potažmo jak postavy i myšlenky. Žádná špína, jen čistý příběh o zradě, nezlomnosti jo a trochu i té lásky. Skvělá knížka na léto. :)
každý hledáme své Dveře do léta. Zatím, než otevřeme ty pravé dveře, kochejme se Heinleinovou sci-fi pohádkou, v níž dobro pomocí vědy a techniky zvítězilo nad zlem.
Je to sci-fi a není to sci-fi. Taková krátká studie o možné budoucnosti a co všechno by se mohlo stát při cestování časem. Už je to delší doba, co jsem ji četla, ale pořád mi leží v hlavě a asi si ji jednoho dne přečtu znova. Už jenom kvůli tomu kocourovi, co hledá dveře do léta :)
Moje první setkání s autorem. Kniha je celkově jiná, než by se z anotace dalo očekávat, především nejde o futuristicky a scénicky vykreslené sci-fi, popisnosti tam moc nenajdete - spíše se tam řeší právní spory konstruktéra a jeho znepřátelených společníků v jeho firmě a jak nakládá s akciema, a jak tohle řeší s pomoci kryogeniky a cestování časem, které se tam objeví trochu jak deus ex machina.
Z mého oboru mě potěšil ten předvídaný 'Autocad' nebo 'Solid', zde ale ve formě samostatného stroje.
SPOILER
Působil na mě pedofilně vztah hlavní postavy a malé Ricky - jedenáctiletá holka se zasnoubí s o dvacet let starším chlápkem, deset let na něj čeká, nechá se zmrazit a pak se hned radostně vezmou, jako wtf?
Velmi příjemné,krásné scifi..nic nechybělo,nic nepřebývalo,dokonale vyvážená kniha se sympatickým hlavním hrdinou,zajímavá vize budoucnosti..
Super kniha, napínavý děj, hezky se čte, jen technické popisy vynálezů mne bavily méně.
Věřím, že každý z nás hledá své dveře do léta. Mohou být zamčené nebo schované za starou tapetou, ale jednou za čas se nám je podaří najít. Když čtu dobrou knihu, tak si tím otevřu své vlastní dveře. To už pak přeslechnu cvaknutí kliky i zavrzání pantů.
Dveře do léta jsou vážně dobrou knihou. Je to ten typ příběhu, kdy si uděláte výlet na druhý konec vesmíru a do oběda jste zase zpět. A můžete ho číst stále pořád a dokola a nikdy nezreziví. Po dočtení posledního odstavce se hřejivé pudinkové světlo jednoduše přelije i do reality a svět je zase jednou v pořádku.
Nehledě na to všechno – kočky a cestování v čase jsou nejlepší možnou kombinací. A to i podle „kočičího protokolu, který je přísnější než diplomatický“, jak napsal sám autor.
Překrásná knížka.
Spousta knih zasazených do budoucnosti, která je z našeho pohledu už minulostí (tahle je napsaná v roce 1957 jako sci-fi odehrávající se v roce 1970 a 2000), působí spíš úsměvně, protože obsahují předpotopní "technické vymoženosti", nebo naopak technologie, které jsou i v dnešní době stále v oblasti snů.
Dveře do léta je oproti tomu dílko převelice roztomilé, protože jednak se v mnoha technických záležitostech až pozoruhodně trefuje a hlavně: samotný příběh je daleko víc o obyčejných lidských věcech jako je přátelství, zrada a láska (a nejmilejší kocour, samozřejmě!).
Hezký příběh, svižně odvyprávěný pěkným jazykem, který přečtěte klidně na jeden zátah a máte z něj hřejivý pocit, že svět je snad stále ještě v pořádku. A že ikdyž je venku zima, má smysl hledat dveře do léta. Vřele doporučuji.
---
"Můj táta vždycky říkával, že moudrý člověk by měl být připravený kdykoliv se rozloučit se svými zavazadly."
Po Hviezdnej pechote som si hádam nemohol vybrať kontrastnejšie Heinleinove dielo.
Možno nie tak uvedomelé a hlboké ako niektoré ďalšie autorove knihy, napriek tomu je ťažké si predstaviť, že by kniha mohla fanúšika žánru sklamať. Cestovanie v čase je síce dnes už dosti vyčerpaná téma, no Dvere do leta sú jej ukážkovým spracovaním.
Knížka o budoucnosti, která je již naší minulostí, umožňuje dnešnímu čtenáři docela zajímavé a zábavné srovnání autorových představ s tím, jak to pak vypadalo ve skutečnosti. Příběh, leč najivní, se četl lehce a já osobně jsem ráda, že jsem si ke knize, díky čtenářské výzvě, našla cestu.
Mám tuhle knížku ráda a ráda se k ní vždy po x letech znovu vracím. A pokaždé mě pobaví kocour Pete, pardon Petronius Arbiter, a jeho nezlomné přesvědčení, že za některými dveřmi přece to léto musí být! :-)
Je až zarážející, kolik technických objevů autor předpověděl...a kolik si jich ani nedokázal představit...
Ono je vždy těžké hodnotit sci-fi příběh zasazený z pohledu autora do nedaleké budoucnosti, z pohledu nás "vševědoucích" do naší minulosti či současnosti. Takže klobouk dolů před všemi těmi automaty a poloautomaty, které si autor vymyslel a které bychom my jistě doma ocenili i dnes!
Můj oblíbený spisovatel. A krátká letní jednodenní oddychovka. Příjemné, promyšlené, čtivé a lehké. A nejlepší ze všech je Pete
Ač je kniha starší než půlstoletí, je i dnes velmi dobrá. Není to pro mě ani tak moc sci-fi, jako spíš příběh o zradě, pomstě a o kocourovi, kterého si musíte zamilovat (Jak už psala Mellanie přede mnou, pořád jsem čekala, kdy to kocour rozbalí ještě trochu víc, ale nedočkala jsem se).
Mám pár oblíbenějších věcí z této doby a tohoto žánru, ale i tak dávám plný počet hvězdiček a vřele doporučuji.
Výborně vypointovaný příběh, který se točí kolem toho, jak by bylo možné životní nezdary napravit pomocí cestování časem. Zřejmě jde o jeden z původních příběhů na téma návratu v čase a paradoxů z toho vyplývajících. Je vidět,že kniha byla napsaná už před desítkami let, protože mnohé věci běžné dle autora v roce 1970 či 2001 nejsou reálné ani dnes, a naopak jiné nepředvídal vůbec. Ale je to jen další věc, díky níž u mě získává kniha na zajímavosti.
Po letech druhé čtení a ano, je to překonáno, na druhou stranu je to pořád hezká ukázka scifi žánru z 50. let. Stejně tak jako film 7 statečných dnes nikoho neuchvátí, ale pořád se na to dá dívat, stejně tak tohle se dá pořád číst, i když existuje tisíce lepších.
Štítky knihy
kočky roboti dveře cestování časem zrada vynálezy a objevy pomsta sci-fi americké romány
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 2020 |  Cizinec v cizí zemi |
Čtecí návrat po více než 20 letech... Musím uznat, že jako studentce se mi knížka líbila mnohem víc - jednak jsem neměla načteno a tehdy mi ani nevadil ten legrační pohled "do budoucnosti" - na léta 70. a obzvlášť pak na rok 2000... Je zajímavé, kam si autor představoval, že se společnost od 50tých let (kdy kniha vznikla) posune. Pro mě osobně ale ve výsledku teď už poněkud rušivé. Pokud by autor události přesně nedatoval, bylo by to parádní odpočinkové a nadčasové sci-fi... Takhle už jen nostalgicky úsměvné. Ale odpočinkové je to pořád :-)