Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 3. díl >
Třetí díl bestsellerové YA fantasy série Dvůr trnů a růží. Feyre se vrací zpátky na Jarní dvůr, aby získala informace o Tamlinově armádě a odhalila plán krále, který hodlá království Prythian napadnout a zničit. K tomu všemu musí předstírat lásku k muži, kterého ve skutečnosti ze srdce nenávidí. Její život tak visí na vlásku a nemůže si dovolit udělat jedinou chybu, jinak to bude stát život nejen ji, ale způsobí zkázu celého království.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
A Court of Wings and Ruin, 2017
více info...
Přidat komentář
Užasné, miluju tuto serii, bylo tam méně milování což mi bylo trochu líto, protože v knize předtím se autorka pěkně rozšoupla a právě to se mi na těchto knihách líbí, erotika a úžasný svět v jednom. Konec naprostý infarktový stav. Dle konce očekávám, že bude další díl! už aby to bylo :)
Zdlouhavé popisy a strašná spousta příběhové vaty, na to jsem si zvykla. Ale to, jak autorka totálně zprznila konec... Na to nemám slov. Možná by si měla přečíst knihy jiných autorů a zkusit aplikovat zkušenosti. Protože její totální neschopnost prostě někoho nechat umřít po tom, co ho postaví 10x na pokraj smrti, bylo tak příšerně otravné, že jsem se do dočtení musela vyloženě nutit. Navíc, opakovat konec jedné knihy v téhle už mi přišlo jako velký výstřel do tmy, autorka se zde prostě tak mermomocně snažila o happyend, že mi zkazila totálně celý zážitek z knihy. O tom, že se Feyre a Rhysand chtěli při každé příležitosti milovat, na to jsem si z druhé knihy taky už zvykla. A předvídatelnost, jak autorka spáruje další hrdiny taky byla dost okatá.
Hodně slabý díl z celé série ... Za mě jen 3*
Knihu jsem dočetla právě teď a nemám slov.
Nevím, jestli je to poslední díl, ale každopádně budu netrpělivě očekávat informace a s klidem můžu jít spát, protože vím, že zatím to vypadá dobře a konečně zde není otevřený konec. ^_^
Po událostech ve druhém díle jsem cítila takové prázdno, že jsem nemohla čekat na český překlad a pustila se do ang verze hned po vydání. Když jsem ji dočetla, cítila jsem mírné znepokojení nad tím, že kniha mi nic moc nenabídla. Mávla jsem nad tím rukou s tím, že určitě jsem nerozuměla všemu a že mi nějaký zajímavý prvek unikl.
Bohužel tomu tak nebylo. Teď když jsem knihu četla v češtině jsem zjistila, že ve skutečnosti jsem rozuměla všemu. Kniha pro mě byla bohužel menším zklamáním.
Moc nerozumím tomu, že autorka zvládne napsat skvělý první i druhý díl a na závěr sepíše tři čtvrtě knihy o ničem a vše zajímavé nacpe do poslední čtvrtiny.
Samozřejmě závěr byl v epických rozměrech, jak někteří psali, slza mi ukápla taktéž. Nepřišlo mi to nijak až moc neuvěřitelné a podle mě to k příběhu patřilo. Však něčím nás přeci Sarah dostat musela :)
Jak už někdo zmiňoval, teď už jen, aby byl Tamlin šťastný...
Tohle opravdu ne! Jak někdo může napsat něco tak skvělého a pak k tomu napsat díl o ničem? Dobře o něčem to přeci bylo: dlouhé vyprávění o ničem, sex při každé příležitosti, akce která byla naprosto nepochopitelná, KONKRÉTNĚ JEDNA MINI KAPITOLA a závěr? Slyšela jsem o hrozném díle, ale takhle strašné?! Bylo to horší, než jaké jsem čekala/slyšela. Feyre, kterou jsem měla ráda, tak zde jsem ji začala přehlížet. Rhyse bylo sakra málo.. Lucien se vypařil, Tamlin též a proč kruci Maasová rozjela tolik romantických linek? Proč??? Zvažuji zda nedat dokonce jen dvě hvězdy, tohle bylo peklo.
Na tretí diel sa teším už pol roka, a predsa som po jeho kúpe váhala a odkladala ho dva týždne. Vedela som, že nebude tak dobrý ako druhý, pretože druhý ma posadil do kresla na úžasných 20 hodín. Dvor mlhy a hnevu bol príbeh, ktorého som nemala dosť ani po zhltnutí poslednej strany. Takže som väčšinu knihy na ďalší deň prečítala znovu, užívajúc si ju rovnako.
Verila som, že autorke sa vo Dvore krídiel a zmaru podarí dej ukočírovať do zdarného konca. Pričom dianie pred veľkým stretom bude zaujímavé a plné nových informácií o postavách i ich svete. Avšak zároveň som tušila, že hlavná hrdinka už nebude mať moc kam rásť a že to, čo bavilo na druhom diele, v tomto bude musieť ustúpiť iným témam.
Autorke všetka česť, jej kniha je zábavná a i táto jej séria subjektívne patrí k naj veciam, ktoré som za posledné roky zo žánru čítala - spolu so Skleneným trónom, ktorý milujem dokonca ešte o malý kúsok viac. Hrdinovia sú úžasne sympatickí, je ľahké si ich zamilovať, a to nad rámec hlavných postáv.
Čo ma mrzelo najviac, boli akčné scény, ktoré boli oveľa zábavnejšie v predošlej knihe. Celá dobrodružná kvalita série bola v tomto diele akosi menej zaujímavá. Vlastne si nevybavujem jedinú skutočne zábavnú akčnú pasáž, a to som knižku dočítala včera. Záverečný boj bol pre mňa potom dosť nevyvážený - pasáž s kráľom Hybernu bola super, ale ten náhly príchod nových postáv na scénu nevyznel vôbec tak, ako mohol. Za úplný fail považujem návrat Feyrinho otca - bol to očividný obetný baránok, aby autorka nemusela dopriať rovnaký koniec obľúbeným hlavným či vedľajším postavám.
Na druhú stranu, stále na vynikajúcej úrovni je fantasy aspekt série. Nemožno nepochváliť fantaskné postavy ako Suriel, Řezbář či Tkadlena. Bavilo ma aj stretnutie vladárov, práve preto, že sme mohli sledovať ich rôzne schopnosti a to, ako ovplyvnili výzor ich dvora. Taktiež armády oboch strán pôsobili správne epicky. Viac takýchto prvkov v sérii, prosím :)
K najväčším plusom tejto knihy radím jej zmenu smeru vo vzťahovej rovine. Kým predošlý diel bol o vzťahu Feyre a Rhysa (a ja som si užila každú jeho stranu), tretí diel série sa zameriava na vzťah troch sestier, z ktorých každá je výrazná a naprosto originálna osobnosť. Síce sa tu ukázali limity narácie z pohľadu jednej osoby, ale tento vzťah opäť určitým spôsobom formuje hlavnú hrdinku a to je príjemné sledovať. Na snahu popísať pocity i hrdinkiných sestier pri tom Maas nezabúda, ale vôbec by som sa nehnevala, keby sa v pokračovaniach dozvieme viac i o ďalších dvoch sestrách Archeronových.
A celkovo, o čom majú byť ďalšie diely? Autorka v poďakovaní sľubuje, že pribudne ďalšia kniha z tohto sveta, ale bude ešte o našich hrdinoch? A ak áno, aká väčšia hrozba ešte môže prísť? Či nebodaj nazrieme do minulosti, trebárs i na príbeh Myriam, Drakona a Juriana (a propos dosť zaujímavej postavy)? Nuž rada sa nechám prekvapiť a poviem k tomu jediné - už aby to bolo! ♥
To bolo radosti, keď sa mi dostal 3. diel do rúk. Hoci aj v tomto prípade ide o naozaj úžasnú fantasy knihu, 2. diel nebol prekonaný. Rhys ako inak absolútne úžasný, na takéhoto hlavného hrdinu sa proste nedá zabudnúť. Čo ma však na konci ako správnu dohadzovačku a milovníčku happy endov veľmi zamrzelo, že ľúbostné linky vedľajších postáv neboli ukončené. Avšak podľa ostatných recenzií som sa dozvedela, že by mali byť ešte ďalšie diely. Čo ma veľmi neteší, keďže nemám rada nekonečné naťahovanie sérií, jedine keby boli z pohľadu iných postáv (Cassian, Mor alebo Az).
Jako vždy perfektní, četla jsem ji už kdysi v originále, ale to byla jen záminka, abych si ji mohla přečíst znovu v češtině :D Sarah je úžasná a já nemohu za nic najít fantasy, které by mě bavilo, po tom, co jsem četla knihy od ní. Teď bude nová nějaká Catwoman: Soustealer, tak snad to bude stejná pecka. Těším se na pokračování obou příběhů, ale stejně nejkrásnější byl dvůr mlhy a hněvu :)
Dvůr křídel a zmaru je v první řadě rozměrná kniha. :D V další řadě je to velice kvalitní kus, kde samozřejmě nejde nic předvídat (to už je snad autorčin podpis). Příběh je každopádně parádní, ten konec byl... no, velký. A Rhys na konci... Byla to paráda, jen nevím, ale musím odebrat jednu hvězdu, aniž bych přesně věděla, co mi na tom vadilo. Nicméně to neznamená, že je to o něco horší kniha.
Maas je nejlepší spisovatelka to už dávno vím. Pro mě bude vždy nejlepší druhý díl a vlastně od 3/4 prvního protože tenhle příběh je neskutečný, a dost mi zrujnoval život. Musím vše vstřebat strašně moc se tam stalo konec byl šíleně Emoční když si zamilujete hl. Postavy a pak se o ně musíte neustále Bat.
Jak u skleněného trůnu posledních dílů jsem konec probrecela.
SPOILER
Byt jsem nestu neměla ráda tak s cassianem mě strašně baví. Trochu zamrzí jak na konci po tom všem je stranou, chápu ji, ale nevím, čekala bych nakej doslov od cassiana a takpo tom co vše si řekli. V tomhle ohledu mi to přišlo dost úsekly.ale alespoň se máme na co těšit na další díl. Vše bylo super. Ale konec mě zničil. Zlomil srdce. Rhys mi umřel. To sem vážně nedávala. Trochu mě vadí, že to feyre nepocitila, ale to byl záměr spisovatelky. Díky bohu to dopadlo dobře!
Ale dlouho to budu rozdejchavat, asi jako vše nakonci.
Ale doopravdy čím víc o tom přemýšlím, tím víc mi vadí přiznání mor. Nevadí mi kdyz má postava jinou orientaci, a chápu vše. Ale k pohledu co jsem si na mor udělala mi to nesedí a za mě to tam dávat nemusela. I když ji jako postavu chápu. No už to tak je tak to ta je no.
Nicméně co já ted budu dělat.
Ten pocit, když jste dočetli něco úžasný ho máte knižní kocovinu a teď jen čekat až to přejde.
Já nemám slov. Tohle jsem opravdu nečekala. Sarah je prostě úžasná. Její knížky jsou pořád lepší a lepší. U konce jsem ronila slzy smutku i štěstí.
Znáte ten pocit když strašně moc chce vědět jak to skončí, ale na druhou stranu se s tou knížkou nechcete rozloučit? Tak jsem se cítila od začátku. Věděla jsem, že to bude bomba, ale nečekala jsem tohle toto. Skvělá knížka. Rychle jsem ji přečetla, jak dobře byla napsaná.
Nevěděla jsem, že to zvládnu, ale ještě víc jsem se zamilovala do Feyre a Rhysanda a Cassiana a dalších sakra dobře vypracovaných postav. Jde vidět, že to asi autorku baví. Doufám, že ji to taky nepřestane bavit, protože by to byla hrozná škoda.
Nedávno jsem u Sarah na Insta viděla fotku, kde je scénář k ACOTAR. Asi si ještě chvilku na film počkáme, tak doufám, že to bude stejně úspěšné jako knížka.
Asi jsem po prvním a zvláště druhém díle, což byla jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla, měla velká očekávání a ta bohužel nebyla tak úplně naplněna... Kniha měla spoustu krásných momentů, ale nebylo to pro mě takové to wow. Určitě si ale celou sérii někdy přečtu znovu
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Od včerejška, kdy se mi konečně dostala do rukou, jsem se praktický nesoustředila na nic jiného.
Když jsem před rokem poprvé četla první díl, skončila jsem u druhé stránky. Pár týdnů zpátky jsem to zkusila znovu, už jen proto, že nerada nechávám nějakou knihu nedočtenou.
Tentokrát jsem se do světa víl naprosto zamilovala a do týdne jsem měla přečtené oba díly. A pak mi nezbylo nic jiného, než netrpělivě čekat na tenhle.
Od začátku do konce jsem byla naprosto pohlcena dějem.
Vedle rodiny Rhyse a Feyre jsem si hodně oblíbila Lucie a. Byla jsem ráda, že udělal to, co udělal. I když ho tam bylo na můj vkus málo.
Nevadily mi ani časté sexuální scény, prostě tam byly a já si nehodlala kvůli nim kazit dojem z knihy. Na jejím dojmu to pro mě nic neubralo.
Spíš jsem se naplno ponořila do vztahů mezi vladaři, Rhysovým dvorem a sestrami Feyre. A do války, ve které neměli moc velké šance, a přesto se do ní pustili.
Tamlin... Nejsem si jistá, co si o něm myslet. Neměla jsem ho moc v lásce ani, když ho Feyre milovala. Po tom, co udělal na konci druhého dílu a z počátku i v tomto, jsem si byla jistá, že ho prostě NEMÁM ráda. I Juriana jsem si oblíbila víc...
Ale pak se ukázalo, že možná není tak úplně špatný, snad jen plný vzteku.
Ten konec byl ohromující. Možná to tak nepřijde všem, ale já se prostě nedokázala odtrhnout a neustále jsem trnula strachem nad tím, jestli další mrtví nebudou jedni z těch, pro které bych plakala společně s Feyre.
Tušila jsem, že v tom sami nezůstanou, koneckonců poslali pro posílí, že? Ale nečekala jsem, že jich přijde tolik, obzvlášť pokud se jednalo o jisté vladaře. (Takový Tamlin Ex machinace).
Bylo mi líto všech, kteří nakonec přišli o život a fandím Feyre, aby se jí nakonec povedlo to, o co se po té bitvě snažila.
Nakonec můžu snad jen dotad, že se nehorázně těším na další díl.
Tuto knížku budu ještě nějakou chvilku vstřebávat...tolik se v ní událo.
Do knihy jsem se začetla s první větou. Četla jsem pomalu, abych si jí pořádně užila. Nejen kvůli tomu úmornému čekání, ale především proto, že jsem se nechtěla s Prythianem a celkově s celým tímto úžasným světem plným jedinečných víl rozloučit. Vůbec mi nedělalo problém se do příběhu přenést a prožívat vše spolu s Feyre a její rodinou. Když došlo na poslední kapitolu, doufala jsem , že to přežiju.
Třetí díl mě ani v nejmenším nezklamal, i přesto, že mi ke konci přišel trochu uspěchaný. A Sarah mi zase potvrdila, že jsem udělala sakra dobře, když jsem sáhla po její tvorbě (i přes její až hříšnou zálibu detailního popisování erotických scén☺), ale to je zkrátka Sarah.
Spoilery...Bylo skvělé vidět jak Feyre dospěla a stala se silnou, velmi chytrou a úchvatnou vladařkou po Rhysově boku, který je dokonalost sama. Jsou ten nejkouzelnější pár ♥...to jak spolu komunikují, škádlí se, rozumí si a bezvýhradně se milují je dokonalé...takže když se stalo to s Rhysem(asi 30 stránek před koncem), tak jsem myslela, že to nepřežiji a samozřejmě jsem bulela...
Ostatní z rodiny byli též skvělý i s Nestou a Elain...líbilo se mi jak se snažily zvládnout být vílami, i když to bylo těžké. A taky jsem si mnohem víc oblíbila Luciena...zajímal mě vztah mezi ním a Elain, ale moc se nerozvinul. Tamlina mi bylo chvílemi líto...ani na chvilku jsem si nemyslela, že by se přidal ke králi. Ke konci se zachoval moc hezky.
Nesta a Cassian, krása...když to vypadalo, že je s nimi ámen, tak to bylo poprvé co jsem brečela...pak ještě kvůli otci Feyre a jejích sester...bylo mi ho líto. I pár dalších...
Také bylo hezké poznat a dozvědět se trochu víc o ostatních vladařích, ale rozhodně bych o nich chtěla vědět ještě víc. Stejně tak o tom, co bude dál. Zda konečně nastane mír či nikoli. Co kletba královny Vassy. Lidské královny. Vztahy, které skončily nedořešené...stále je tolik otazníků. I přesto, ale kniha skončila velmi dobře (oproti druhému dílu) a celkem by se to dalo brát jako úplný konec...ale vzhledem k autorčině poslední větě, možná ještě ne. A tak budu doufat, že přijde s dalším úchvatným pokračováním, protože tohle úchvatné rozhodně bylo.
Takže jsem za tuto sérii a celkově skvěle vytvořený svět plný kouzelných a nádherných víl nesmírně vděčná. Určitě se k němu budu vracet a snít o všech jeho kouzelných místech...co bych dala za to, vidět Velaris na vlastní oči...to loučení mě ničí.
První a druhý díl mě fakt bavil, ale u třetího dílu autorka nebyla schopná nijak překvapit a přišlo mi, že úplně přesně neví jak z toho všeho vybruslit. Díl byl zbytečně natahovaný a věřím, že posledních 100 stran by vyšlo lépe ve filmu, než v knize. Špatné to nebylo, ale po druhém díle, kdy nastalo spousta wow okamžiků jsem prostě čekala víc. Škoda :)
Tak už mám dočteno....no třetí díl byl slabší, jak druhý díl, ale i tak se mi příběh moc líbil. Hlavně dějová linka Nesty a Cassiana....škoda, že více nedostal prostor Azriel a pak i Lucien. Amren a Varis jsou parádní pár....a ten odchod ze stanu, to jsem se musela usmívat. Konec jsem probrečela, začala jsem už u proslovu před poslední bitvou...nejvíc mě ale dostalo, jak se tam objevil jejich otec a to vše, co zjistili. Nečekala jsem, že to dopadne skoro vše tak růžově, ale nevadí mi to. Jen co mně v knize scházelo bylo nějaký soukromý rozhovor Feyre a Tamlina, kde by si to vše vyříkali. Celý ten pohled Feyre na něho mi přišel hodně přitažený za vlasy a myslím, že si to nezasloužil. Jinak sex scény mi v druhém díle vůbec nevadily, ale tady bych je klidně skoro všechny vynechala. Jinak jako postava mi nejvíce vadí Mor, protože tolik let vodit někoho tak úžasného za nos...to nepochopím.
Úžasný, dokonalý, nepřekonatelný. Celý příběh ve mě vzbudil nehorázný emoce. Spoustu věcí bylo nepředvídatelných a to se ani nemusím zmínit, že od knihy, se nedalo odtrhnout. Opravdu famózní a podle toho, co jsem se dočetla, by měl vyjít ještě jeden díl. Tak se uvidí, zda se spisovatelka ještě víc překoná, ale podle mě, už to více nejde.
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Na začátek musím říct: Já jsem vám to říkala :D (smrt krále Hybernu)
Jinak tenhle díl byl docela překombinovaný, na scénu nastoupilo množství postav, autorka začala vykrádat pohádky i náboženství: z bible (Mojžíš) moře se rozestoupilo, aby národ mohl projít do bezpečí, předtím šli přes poušť, to bylo WTF, (Trolové) nenechám padnout nikoho z vás :), Labutí jezero...
Celkem mě iritovalo neustálé ukazování vulgárních gest a protáčení očí. Je dětinské a trapné, že bytosti, kterým je 500 let se chovají jako puberťáci, aby je autorka mohla polidštit.
Dost nelogické mi přišlo, že u nich byla tabu homosexualita, když za tak dlouhý život to musel vyzkoušet snad každý, protože dlouhý život znamená nudu a zkoušení věcí, které zatím nevyzkoušel.
Kniha mi přišla celkem dlouhá a strašně se táhla. Feyre je strašně otravná Mařena a Rhys její trapná podržtaška.
Dvůr je jen další fantasy kniha, kde příběh slouží hrdince, aby byla mocná, krásná, a získala muže svého srdce.