Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 3. díl >
Třetí díl bestsellerové YA fantasy série Dvůr trnů a růží s novou obálkou. Feyre se vrací zpátky na Jarní dvůr, aby získala informace o Tamlinově armádě a odhalila plán krále, který hodlá království Prythian napadnout a zničit. K tomu všemu musí předstírat lásku k muži, kterého ve skutečnosti ze srdce nenávidí. Její život tak visí na vlásku a nemůže si dovolit udělat jedinou chybu, jinak to bude stát život nejen ji, ale způsobí zkázu celého království.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
A Court of Wings and Ruin, 2017
více info...
Přidat komentář
Naprosto tuhle sérii miluju, jen je škoda, že jsem na ni přišla až teď, protože mi spoustu věcí vyspoileroval instagram (ale na druhou stranu možná taky dobře - protože jsem alespoň na konci tohoto dílu neměla infarkt..). Nikdy bych nečekala, že knihu, která má 700+ stran slupnu jako malinu :D
Každým dílem je tato série lepší a lepší! Opravdu mě to bavilo, líbil se mi příběh a jsem poměrně spokojená. Jediné, co mi úplně nebylo po chuti, byli erotické scény, které mi přišli zbytečné a v příběhu nebyli vůbec zapotřebí. Jinak skvělá práce.
Když jsem začala číst tuto serii, neměla jsem žádná očekávání a netušila o jaký příběh půjde. O to víc jsem byla nadšená, jaká pecka to byla! A zároveň zklamaná za spoilery ohledně konce třetího dílu. :-( Kdybych netušila jak osud s Rhysandem předem naloží, pravděpodobně bych konec probulela stejně tak jako kapitolu 54 ve druhém díle, kterou jsem opakovaně četla asi 4x. Dvory jsou nádherná pohádkovo-fantasy romance, kterou doporučuji každému, kdo má rád příběhy s dobrým koncem, ale přesto touží po napětí a hře s vlastní myslí. Někdo by namítal, že první polovina (přípravy na válku) se táhne, ale mě to tak nepřišlo. Naopak Autorka dokázala vykrrslit věci tak dobře, že si pak mohla dovolit některá jednání v knize urychlit, aniž by se čtenář ptal "jakto, cože, kdy a proč?"... Všechno se vším souviselo a všechno se to ve druhé půlce kásně sečetlo a propojilo. Také se mi líbil humor, který dokázal některé válečné pasáže příjemně odlehčit. Celkově se mi třetí díl velmi líbil a nemám mu co vytknout stejně tak jako předchozím dílům. Strašně bych si přála, aby Netflix dodržel slovo a Dvory zfilmoval, ale vypadá to, že se nedočkáme... Nicméně se jedná o moji dosud neojblíbenější fantasy romanci, kterou jsme kdy četla. :-)
Po druhém dílu, kde jsme skončili s obrovským plot twistem na konci knihy, jsem nemohla dál čekat a sáhla jsem hned po třetím dílu.
Knížka má přes 700 stran a pocity jsem měla jak na horské dráze. Sice tady jde do pozadí romantika a autorka se věnuje spíše politikaření, ale musím říct, že nějaké nudné pasáže mi dokonale vynahradilo posledních 200 stránek, kde jsem byla jak na trní, měla jsem husinu, mrazilo mě po celém těle, brečela jsem, měla jsem strach, byla jsem dojatá a šťastná a pocity se ve mě střídali jak počasí na Apríla.
Bylo to naprosto skvělý. Seznamujeme se tu s novými postavami - vladaři ostatních dvorů, ale objevují se tu i staré, známé postavy jako Řezbář kostí nebo Striga. Rozplétáme tu spousty starých tajemství a hlavně se ocitáme ve velice důležité válce s Hybernem. Knížka byla nabitá akcí a dějem a já nevím, jak to ta Massová dělá, ale já hltám každé slovo, co napíše.
Myslím, že tohle je naprosto skvělý závěrečný díl a já jsem si čtení moc užila.
A už se těším na Silver Flames, kde konečně dostanu svůj nejočekávanější pár - Nestu s Cassianem.
(SPOILER)
Ten začátek je úžasný. Feyre rozkládá Jarní dvůr jako anděl pomsty. To se mi opravdu hodně líbilo. Ale potom mám neskutečně hluboký pocit, že se kniha v podstatě zastavila. Vztah Feyre a Rhyse je jak kus ledu. Cítím stejnou hořkou pachuť jako v závěrečném díle série Skleněný trůn - tam jsem četla X stránek bitev, který mě nebavili. Tady jsem četla X stránek o přípravě na bitvu. Pro mě to nevytrhl ani ten konec. Skutečně byl pro mě nejlepší začátek.
Nesta pro mě není tak skvělá postava jako pro mnohé a vlastně nyní nemám ani chuť číst poslední díl, který je věnovaný právě jí - možná někdy, časem. Stejně jako jsem u Skleněného trůnu neměla chuť číst o Chaolovi. Pro mě jsou ty postavy stejné - nic sami téměř neudělají, ale ostatníma opovrhují. Pravda, Nesta se pak projevila alespoň nějak a udělala pořádně alespoň něco.
Prvni pulka ubyhala rychle a hezky. Ale pak to zacalo trosku nudit. Vsechny ty pripravy byli az moc dlouhe. Ale pak... pak je to nezastavitelny vlak, ktery Vas donuti cist a cist. Skvele zpracovani a celkove svet, vsechno ma tak nejak hlavu a patu. Za mne skvele. Jsem zvedava na zbytek tehle serie.
Nervové zhroucení jsem měla asi tak x-krát. Použitých kapesníků taky bylo dost. V tomto díle zase více napětí a akce a těch zvratů. Naprosto skvělé ! Za mě je pět hvězd málo :D. Tak teď na tu jednohubku a poté na poslední díl.
Včera v noci jsem knihu dočetla, a vy kteří jste ji taky četli, si asi dovedete představit jaké jsem pak měla sny. Musím se přiznat, že jsem během čtení utrpěla asi tak 5 nervových zhroucení :D ... a ten konec ten mě teda rozerval na kusy. Ale koho ne, že?
Tento díl mě opravdu bavil, nebyl sice tak dobrý, jako ten předchozí, který je zatím mým nejoblíbenější, ale byl vážně dobrý. Až mě mrzí, že jsem musela dát ty 4 hvězdičky. Přijde mi to málo, ale 5 je zase moc :D ... potřebovala bych ještě půlku hvězdičky navíc.
Víc akce a napětí, víc politikaření a spousta zvratů, hlavně ten jeden na konci knihy, ten teda byl. To jsem teda pořádně obrečela. Sarah prostě ví, jak šokovat čtenáře.
Teď si půjdu trošku zklidnit nervy a pak se vrhnu na novelu, která mi zabere jen chviličku, jelikož je kraťoučká. Potom už mě čeká kniha čtvrtá. :)
Intriky, tajemství a nitky porozumění, které vás dostanou až v druhé polovině knihy. Kniha napnutá příběhem k prasknutí. Osobnosti postav se rozvíjí snad až k nekonečnu a jsou velice čtivé.
„Čekal bych na tebe dalších pět set let. Klidně i tisíc. A kdybychom spolu neprožili ani jediný další den.. To čekání stálo za to.“
Po dramatických událostech na konci předchozího dílu se Feyre vrací na Jarní dvůr, kde předstírá náklonnost k Tamlinovi a jeho zájmům. Ve skutečnosti se snaží získat důležité informace o Hybernu a jeho králi. Po návratu do Velarisu jako čerstvá vladařka pomáhá vymyslet plán, jak Hybern porazit. Schyluje se k válce a je nutné svolat vladaře všech dvorů, aby se zjistilo, kdo bude bojovat za práva Prythianu a lidí a kdo je na straně Hybernu.
Seznámíme se s jednotlivými dvory a jejich vladaři, kteří jsou vykresleni dostatečně podrobně, abychom porozuměli jejich vývoji a vztahům a našli své oblíbence, ale i naopak. Tamlin mě již standardně s*al, ale pak si to vyžehlil a bylo mi ho vlastně líto.
Důležitými postavami zůstávají i Feyřiny sestry. Elain se zdá po své proměně ve vílu zlomená a na pokraji šílenství ze smutku, že musela opustit svého snoubence. Nesta se nikoho a ničeho nebojí a jde si za svojí pomstou. Už se těším na pokračování z pohledu Nesty (a na Cassiana).
Zpestřením a mými oblíbenci v tomhle díle byly nemrtvé postavy – Řezbář, Tkadlena a Bryaxis.
Nečekala jsem, že mě tenhle díl bude bavit víc, než ten předchozí, ale bylo to tak! Jednotlivé dvory a boje autorka popsala naprosto skvěle a poutavě, že jsem se nemohla utrhnout. Sem tam nějaký menší plot twist, někdy i slzy na krajíčku (Suriel). Mně také asi vyhovovalo (a asi budu jedna z mála), že ubylo erotických scén a převládají právě ta politická stránka knihy a válečné střety (ale nebojte, mezi Rhysandem a Feyre to stále jiskří a úplně ochuzeni nebudete).
5*/5*
IG: @cotaholkacte
Tak zde si, přátelé, prožijete veškeré emoce, které zvládnete mít. Jestli se vám dvojka zdála jako šílená jízda, tak to byl jen kolotoč pro děti a tohle je velká horská dráha. Nechybí vtipné, romantické i erotické pasáže. Láska, smutek, napětí, čas od času i trochu nuda, strach. Na konci budete řvát jak želvy, to vám můžu garantovat! A pokud chcete pokračovat, tak si přečtěte nejdřív Dvůr mrazu a hvězd a pak až Dvůr stříbrných plamenů.
Já prostě nemám slov. Tohle byla první série od autorky a po přečtení hlavní trilogie se sama sebe ptám, zda jsem někdy četla něco lepšího. Možná jsem ještě plná dojmů, ale prostě...
Vše je dokonale popsáno a čtenář dostává přesně takovou dávku emocí, kterou potřebuje. Takový trochu knihoman
Postavy jsem si neskonale užívala, a dokonce jsem občas samu sebe překvapila, když jsem se přistihla u toho, že se nahlas některým pasážím směju.
O tom, že posledních cca 200stran jsem četla jedním dechem a že tep jsem měla nejspíš těsně před infarktem, ani zmiňovat nebudu. Stejně jako to, že jsem potřebovala zásobu kapesníčků!
U této knihy jsem prostě knihu nečetla... Byla jsem v ní, ve středu děje a po boku postav. Byl to neskutečný zážitek a jen mě mrzí, že i když se k této knize znovu časem vrátím, už to prostě nebude to první čtení, protože děj je zkrátka tak propracovaný, že při nějakých odhaleních na závěr si člověk říkal - "Whow! Tak zrovna tomuto jsem předtím nedávala žádnou váhu!... Musím se podívat zpětně!"
Takže určitě sérii doporučuju všem beznadějným romantikům, snílkům a dobrodruhům! Sama se vrhám na poslední dva díly Dvorů, a pak tradá na sérii ToG!
A co říct na závěr? Snad jen... Příběh Feyre a Rhyse bych četla donekonečna!
To the stars who listen and the dreams that are answered!
Za mě má kniha velmi hodně stránek. A zbytečně. Na plno stránek je jen velmi velká nuda a nic se tam neděje. Kdyby to bylo tak o půlky kratší tak je to lepší. Konec byl fajn, ale je smutné ze v tak dlouhé knížce bylo zajímavých jen prvních a poslední par stran.
Narozdíl od předchozích dvou dílů mi trvalo déle se začíst, ale posledních cca 200 stran mě uchvátilo. I slza ukápla.
Tento díl byl jiný než předchozí, více intrik, bitev, strategie. Ale ty zvraty... zůstala jsem zírat na stránky s otevřenou pusou
Jsem zvědavá, co přinese další díl
To, že před klišé a nelogičnostmi musím občas přimhouřit oko vím už samozřejmě od prvního dílu. Předchozí dvě knihy mi to ale kompenzoval zajímavý příběh i vztahy, v tomto díle pro mě bohužel chemie Rhysand a Feyre prakticky nulová, i Rhysand sám o sobě byl tak nějak zapomenut? Nejzajímavější storyline byl asi Nestin, jsem zvědavá, co se z toho vyklube. Popravdě vůbec nechápu, že tento díl je pro mnohé nejoblíbenější, já se bavila až v posledních 200 stránkách, za mě kniha mohla být o 300 stran klidně kratší. Samozřejmě fajn počin, bohužel mi ale v tomto díle trochu opadlo nadšení pro příběh, hlavně kvůli zvláštnímu (ne)vývoji příběhu postav. No, jsem zvědavá, co ukáže další díl. :)
Miluju v téhle knize setkání určitých lidí, škoda jen že je to skoro jediná zajímavá věc na celých 720 stránkách
(SPOILER)
(Podstatný disclaimer: Táto kniha si rozhodne nezaslúži plný počet hviezd, avšak v rámci tejto série sa naozaj jedná o to najlepšie dielo, ktoré SJM čitateľom ponúkla. Plus pri čítaní recenzíi tu na DK je to asi aj jedno..)
Je to tu, KONEČNE je tu tretí diel, ktorý (ako mi bolo povedané) je to najlepšie, čo SJM ponúka. Ono je to vtipné, pretože úprimne ani neviem akú recenziu tomuto dielu dať. Konečne prišla bitka, konečne sa niečo dialo, KONEČNE VECI ZAČALI DÁVAŤ AJ ZMYSEL! (alebo aj nie)
Plusom je tu najviac asi Nesta. Ja si raz tie pokračovania prečítam (asi), ale ak tam Nesta zomrie, ani Kotlík SJM nepomôže. Potom samozrejme BATBOYS, Azriel a Cassian (Andor) idú celkom bomby. Rhysand bol veľmi milý, ale akoby ani nebol (jeho posledná kapitola to len potvrdila, reálne bola absolútne zbytočná. Velaris je opisovo krásne mesto, rovnako aj Jadran (pardon Adriata) a všeobecne tie kulisy sú fakt ok. Mor je srandistka, to beriem. Kotlík je super, ja som si ho predstavoval vždy ako Alexandra z Elden Ringu (oplatí sa si to pozrieť). A ďalej?
Neviem, ono Feyre nejako osobnostne nenarástla. Vie kúzla, vie kungfu, ale vkuse je len premúdretá a ,,má plány" (ktoré sú fakt FAKT zlé). Dej viackrát zmysel nedáva, vôbec. A hlavne, akoby sa od začiatku ani neposunul a pôsobí moc staticky. Diplomacia v podaní SJM je memerandum na Viedenskú konferenciu, ale človek sa baví. Ono problémom ani nie je to, že SJM reálne asi zjavne počas písania zabudla na niektoré svoje postavy (serus Rhysand), problémom je, že táto kniha mohla mať o 300 strán menej a samotnému deju by to nijako neublížilo. Fakt, nijako. Ale beriem, Feyre je všímavá (nie je lebo si nevie všimnúť ani tie úplne basic red flags) a je umelecká duša (ja by som podľa toho opisu asi naozaj chcel vidieť tie jej majstrovské Carvaggiovské diela, lebo to musia byť rakety). Reálne najväčším sklamaním neboli ani všetky problémy (a že ich teda bolo), ale bola to skôr skutočnosť, že po dočítaní, až do napísania tohoto komentáru som na ňu ani raz nepomyslel, až tak to bolo pre mňa ,,nezabudnuteľné".
Tá kniha proste je, nie je zlá ale nie je ani výborná, ale určite JE. Určite to nie je nejaký smut ako sa prezentuje na fórach, je to proste fantasy. Výborné? Určite nie. Ale prečítať sa to určite dá a z doterajších dielov je to ten naozaj najlepší. A hlavne som ale naozaj rád, že som si to prečítal a viem podľa čoho sa dnes fantasy posudzuje (a teda neviem či som s tým spokojný).
Nakoľko som to čítal v anglickom jazyku, najviac sa mi páčila jedna z posledných viet, ktorá aj je často citovaná na Goodreads. ,,And I wondered if the road ahead—the road to true peace—would perhaps be the hardest and longest one yet." Predstavte si, že ste editor SJM a po 700 stranách na vás vybehne toto. Veď to je vyhrážanie.
Autora je prostě královna světa fantasy. Jsem naprosto uchvácená tím, že někdo dokáže napsat 700 stránek, od kterých se nemohu odtrhnout. Stránky jsou nabité nečekanými zvraty, skvělými zápletkami, propracovanými postavami, dech beroucí magií a ironickým humorem. Tento příběh mě jednoduše pohltit a nemohu se dočkat pokračování. Hned jdu na další díl!
Štítky knihy
láska magie erotika romantika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Tato kniha mě vážně zklamala, zvlášť když druhý díl série byl naprosto dokonalý. Většinu času se příběh strašně táhl a vlastně se nic nedělo a kniha mohla mít o dvě stě stránek méně a vůbec by jí to neuškodilo, spíš naopak.
Hlavně mi ale vadil styl psaní, nevím proč, ale prostě mi nevyhovuje, ten samý problém jsem měla i u autorčiny knihy Skleněný trůn a čtení mi to dost ztěžovalo.
Na začátku, kdy byla Feyre na Jarním dvoře se mi kniha četla rychle, ale nějak nechápu její obrovskou nenávist k Tamlinovi a Lucienovi.
V příběhu už mi chybělo něco, co by mě nutilo číst dál. Zdálo se mi, že postavy se občas chovaly nesmyslně, dělaly nesmyslné věci nebo něco, co mi nesedělo k jejich charakteru nebo k jejich vysokému věku. Například, že Feyre ke konci pořád brečela. Taky si všichni navzájem pořád ukazovali vulgární gesta a očas na sebe i vyplazovaly jazyk a tak dětinsky se nechová ani většina dnešních teenagerů. Přímá řeč zněla většinou docela realisticky, ale nastaly okamžiky, kdy jsem se snažila představit si, že by člověk dokázal nějakou tu větu vypustit z úst.
Žádná z postav mi k srdci moc nepřirostla a přišlo mi, že se z nich vytratila ta jiskra, díky které jsem si je předtím oblíbila. Feryre nabádala Rhysanda, aby se před ostatními ukazoval bez své kruté masky a on se najednou prezentuje jako milý a laskavý muž a ani se nepozastaví nad tím, že svoji pověst si budoval přes pět set let asi z nějakého důvodu a teď to všechno jen tak zahodí i přesto, že se jim to v minulosti již vymstilo. U několika dalších lidí vyplulo na povrch, že vlastně nejsou tak “zlí jako by se spisovatelka nemohla smířit s několika lidmi na straně Hybernu.
Některé události v knize se strašně dramatizovaly, ale bylo to napsané tak, že to na mě vlastně vůbec nepůsobilo, což mě také dost zklamalo. Třeba závěrečná bitva - všichni se rozloučili s tím, že jdou na jistou smrt a nebudu spoilerovat, ale asi si všichni dokáží domyslet, jak to dopadlo. Průběh posledního střetu s Hyberňany pro mě byl strašně matoucí. Vždycky jsem si už myslela, že víly bojující na straně lidí vítězí a pak se najednou objevila věta, naznačující pravý opak a tak se to opakovalo několikrát.
Jak už jsem psala, je mi vážně líto celé této knihy, protože příběh měla potenciál a tento fantasy svět taky není k zahození.