Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541174/bmid_dvur-mlhy-a-hnevu.jpg
5
3937
3937
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 2. díl >
Druhý díl série Dvůr trnů a růží s ořízkou. Feyre překonala překážky, které jí bránily k návratu na Jarní dvůr. Ovšem za příliš vysokou cenu. Dle dohody musí trávit vždy část roku u Rhysanda, knížete Půlnočního dvora. A ač je nyní nesmrtelnou vílou, její srdce je stále lidské, a ona se tak musí rozhodnout, komu vlastně patří její oddanost.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
A Court of Mist and Fury, 2016
více info...
Přidat komentář
Ok, takže to není tak, že by Maas neuměla psát. Ona prostě jen neumí psát první díly. Stalo se to u téhle série a stalo se to i u Skleněného trůnu. Jako by se Maas v prvních dílech svých sérií jen rozkoukávala (v obou případech prostřednictvím blbé zápletky a nedopsaných postav) a teprve v dalších dílech chytla dech a a) dotáhla postavy k nějaké komplexnosti a b) došlo na skutečný příběh.
Vím, že spousta lidí se k Dvoru mlhy a hněvu kvůli špatnému prvnímu dílu málem nedostala (včetně mě). Budu teď chodit po světě a říkat jim, že to byla chyba. Třeba dají druhé dílu ještě šanci, protože ten je fakt s jedničkou nesrovnatelný.
Nic není tak, jak to vypadá. Feyre si myslela, že miluje Tamlina, riskovala kvůli němu nesčetněkrát život, ale při první příležitosti, kdy Tamlin udělá chybu, zjišťuje, že ho vlastně nemiluje, a aniž by si to s ním vyříkala, odletí okamžitě s jiným chlapem k němu domů a už se nevrátí, pošle jen stručnej dopis, měj se fajn, já tady zůstanu. Co k tomu říct, sympaťanda Feyre není. Tímhle chováním samozřejmě celá situace nabývá obludných rozměrů, hlavní hrdinka najednou vidí, že u Rhysanda je tráva zelenější, všechno je tu lepší. Feyre tedy teď hodnotí epizodu s Tamlinem (která mimochodem zahrnovala společné poražení nepřítele kontinentu a následnou svatbu) jako hnutí mysli, kdy měla laťku tak nízko, že se zamilovala do prvního chlapa, kterej ji vytrhl z domova, kde nebyla šťastná. Já nejsem žádnej tým Tamlin proti Rhysandovi, uznávám, že Rhys má mnohem větší šťávu. Jen jsem si občas říkala, že by ji měli kopnout do zadku oba. Rhysandovo ukryté město se ale nepřejí, tenhle nápad s malým rájem Velarisem se mi líbil, sága aspoň není od začátku do konce plná zmaru a má takovej ten šťastnej ostrůvek. A Rhysandův osobní kruh je super parta. Celkově se mi tahle série čte líp než Skleněný trůn, možná protože je plošší a hned ze začátku jsem rezignovala na nějaké literární nároky. Užívám si Velaris a je to takové pohodové čtení, protože je jasné, že všemocná Feyre vždycky všechny zachrání.
Druhý díl série byl v porovnání s prvním dílem "živější" a o dost záživnější. Byla to jízda! Naprosto mne to strhlo a já se nemohla odtrhnout (když kouknete, jak dlouho jsem to četla, pochopíte!).
Některé části jsem četla rychleji, některé jsem si vychutnávala, ale v celku to celé fungovalo a o to šlo. Ten svět jsem si zamilovala a tak strašně zatoužila být víla.. no nic, budu dál snít :D
Kdybych mohla, dám tomu nekonečno hvězdiček, jelikož od začátku až do konce to bylo záživné a napínavé!
Feyre jako víla mi je rozhodně sympatičtější, celá Rhysova banda byla neskutečná, samotný Rhys si mne získal a prostě.. až si odpočinou oči, jdu na další díl.
Tohle je prostě moc faajn. Rhysand je prostě zlatíčko, svět je pořád stejně super a i přes počet stran jsem se rozhodně nenudila a bavila mě prakticky každá stránka. :)
Bohužel se mi ale během čtení ošoupala stříbrná písmenka a naprosto se mi rozlomil hřbet, tolik ke kvalitě zpracování a měkké vazbě vs spoustě stran :(
Uf, tak tento druhý díl mě fakt dostal. Ze začátku pokračovala moje nenávist Feyre, ale jak stránky postupovaly, začínala jsem chápat pointu prvního dílu a proč jsem v něm necítila ty správné emoce. Pak už jsem děj opravdu hltala a Rhyse si totálně zamilovala. Bylo tam vše, co má být. Jiskření, napětí, překvapení, akce... A běžím pro další díl. Top strop.
Pozor SPOILER!
Druhý díl se mi líbil více než první. Už to nebyla jen převyprávěná pohádka, ale klasické fantasy, které mám ráda, takže mi to více sedlo. Postava Tamlina je dost zvláštní a občas mi k němu něco nesedí, jakoby autorka hledala nějakého mírného záporáka a tak tu roli přiřkla jemu, i když to k němu zase až tak nepatří (spíš mi to přišlo, že se tak autorka snaží ospravedlnit, proč ho Feyre nemůže milovat a má si vybrat Rhyse, aby k tomu prostě měla důvod). Jinak moc fajn a už se těším na pokračování.
Četla jsem jen 3 díly série a tento byl mojí srdcovkou. Skvěle promyšlené a Rhys - tomu by neodolala žádná. Plný počet hvězdiček.
Jelikož se mi líbil první díl tak jsem hned musela číst druhý. Trvalo mi skoro více než půlku než jsem se pořádně začetla. Autorka velmi dopodrobna popisuje celý příběh, což je na jednu stranu velmi zdlouhavé ale na druhou stranu chce čtenáře seznámit s dějem a to je velmi důležité.
Vůbec nechápu jak se mi mohl líbit vztah mezi Feyre a Tamlinem. Tamlin se teda pěkně vybarvil. Protože to co se odehrávalo mezi Feyre a Rhysandem no to bylo úplně jiné kafe. Bylo to naprosto Boží! Já si ho úplně zamilovala a na to jaký to byl v prvním díle zmetek jsem po přečtení druhého dílu zůstala s pusou dokořán. Ty slovní přestřelky mezi hlavními hrdiny se mi moc líbili a hlavně jsem se kolikrát začala smát nahlas nebo červenat.
A ten konec, to vyústění byla naprosto paráda! Připravte se na válku.
Celkově druhý díl hodnotím kladně a jdu hned na třetí díl.
Můj třetí rereading a pořád to stejně miluju. Asi nikdy nepřestanu milovat tenhle příběh. A konkrétně tenhle díl je prostě úžasný. Najednou si všímám i detailů, kterých jsem si předtím nevšimla.. Pokud se tady najde osůbka, která ještě sérii Dvorů nečetla, prosím dejte tomu šanci. Druhý díl je skvost..
Jízda od začátku až do konce! Když jsem dočítala poslední kapitoly, sbalila jsem se a jela jsem si koupit 3. díl.. asi tolik k hodnocení :D Pro ty, co chtějí číst více v angličtině doporučuji tuto sérii. Je opravdu obohacující pro novou slovní zásobu. Ale pravděpodobně to nebude vhodné pro ty, kteří chtějí se čtením v angličtině začít.
Pecka! Stejně jako první díl, ale zde bylo alespoň více akce a Rhys je muj velký oblíbenec:-)
Proti prvnímu dílu mě tohle bavilo celou dobu. Skvělý vývoj postav, za mě bylo velké + i zakomponování posttraumatického syndromu. Feyre je skvělá hrdinka pro young adult literaturu, tato kniha velmi pěkné ukazuje rozdíl mezi láskou a majetnictvím, klade důraz na svobodu ve vztazích. Fakt povedené fantasy, chování postav ve většině případů pochopitelné a uvěřitelné, no a ta chemie postav? U prvního dílu jsem komentovala, že vztah Feyre a Tamlina moc nechápu, že mi připadá jako by vznikl z ničeho, no tak druhý díl mi to vynahradil:D Za mě opravdu fantastický, myslím že s třetím dílem moc dlouho otálet nebudu.
Čekala jsem holčičkovské fantasy o vílách a to jsem i dostala. Určitě akčnější a lepší než první díl, ale chápu, že nás autorka musela nejprve pořádně seznámit se světem. Krásně čtivě psané, líbila se mi psychologie postav a příběh ubíhal.
Tak tohle je úplně jiné kafe, než první díl. Hodně jsem byla překvapená co se v příběhu rozehrálo, ale stále příjemně překvapená. Krásně napsané, děj se rychle odehrává, pořád se něco děje, takže se od knihy těžko odchází...
"To the stars who listen and the dreams that are answered."
S čistým svědomím můžu napsat, že od knihy jsem se absolutně nebyla schopná odtrhnout a v určité části mě naprosto pohltila. M I L U J U. A vůbec mi nevadilo, že má bez mála 700 s. - Give me more
Ten příběh, jenž se mi zdál na začátku 1. dílu celkem nudný, dostal zcela jiný rozměr. Ta propracovanost do nejmenších detailů, vývoj postav a jejich dynamika.
Hltala jsem každou stránku. Budování magického světa a vše kolem něj, získávání ucelenějšího obrazu o Prythianu, objevování dalších dvorů a zákulisních pletich, ale hlavně seznámení s Mor, Amren, Azrielem, Cassianem.
U Feyre se mi líbilo, jak se její postava pozvolně vyvíjela, zpracovávala důsledky svých činů a učila se používat své schopnosti. Určitě se emocionálně posunula. Ale to ustavičné zvracení a dávení bych vynechala :D A ten Tamlin, achjo jestli mi nebyl v minulém díle moc po chuti, tak tady mě vyloženě vysíral. Od Luciena bych také očekávala víc.
To nejlepší nakonec - Rhys - s jeho postavou si autorka neuvěřitelně pohrála. Ta tajemství, která jsou nám postupně odkrývána. Oblíbila jsem si ho už v prvním díle, ale tady jsem si ho zamilovala.
Určitě musím vyzdvihnout a dát 1* za nenapodobitelnou chemii mezi Feyre a Rhysem. Neskutečně jsem si užívala ten pozvolný vývoj jejich vztahu, to jiskření a škádlení, vzájemné porozumění, ale především to odhalení s přesahem! Z toho jsem si sedla na prdel.
Mohla bych toho napsat tolik...Neskutečně závidím těm, co knihu ještě nečetli, ikdyž napodruhé byla taky skvělá. Všímala jsem si i sebemenších detailů, které jsem třeba ani nepostřehla.
Myslím, že kdyby nám Maas popisovala princip spalovacího motoru, budeme tajit dech nad sáním a kompresí, držet palce pístu a plakat nad výfukem :-) Fakt to se slovy umí. Nenapsala nic, co bychom neznali z jiných příběhů a přesto tu bichli přečtete jedním dechcem. Tamlin mě hluboce zklamal, fakt jsem věřila, že má nějaké dobré, skryté úmysly. Naštěstí skryté úmysly měl někdo jiný a je to sytě růžové. Feyre se také dál vybarvuje. Je trochu sobecká, ale to musí být, aby zvládla to, co musí. Nejvíc mě pobavilo, že i u víl prochází láska žaludkem. "Miluješ mě?" Přikývl. "Tak jez." Ovšem konec, ten je luxusní. Ten mě dostal. Četla jsem tu kapitolku 3x a až to tu dopíšu, dám si ji ještě jednou.
Chápu to nadšení nad touto sérií. Zdá se být skvělá. Ano, jistě, najdou se výhrady k tomu či onomu. Ale nelze knize upřít čtivost. Komu Feyre nepřirostla k srdci v prvním díle, asi ani zde se to nestane. Občas je dost sobecká a sebestředná. Kdo fandil Tamlinovi, bude asi zklamán.
Já ale dostala, co jsem chtěla. Jsem nadšená. Konec byl podle mě asi nejlepší. A možná by knize prospělo střídání pohledů. Tak možná někdy jindy. Za chvíli na další díl.
(SPOILER)
"Nejsem takový. V ničích očích. Takže ano, žárlil jsem na něj, protože to bude mít vždy jednoduché a nikdy nepozná, jaké to je hledět s přáním vzhůru na noční oblohu."
Dvůr snů. Lidé, kteří věděli, že jejich sen má svou cenu a tu stojí za to zaplatit.
Zadívala jsem se mu do očí, když jsem si s ním ťukla sklenkou. "Na lidi, kteří s přáním hledí vstříc hvězdám, Rhysi," řekla jsem.
Zazvonil svou sklenicí o mou. "Na hvězdy, které naslouchají, a na sny, které se plní."
Srdcovka jako hrom!
Neskutečně čtivá kniha, která vás vtáhne a nepustí, dokud nejste na poslední stránce.
Děj je propracovaný, plný zvratů, akčních scén i hlubších poselství. Kniha je plná nejen romantické lásky, ale i lásky k domovu, k rodině, k lidem a je otázkou, co vše jsou hrdinové ochotni v jejím jménu obětovat.
Romantický příběh Pána noci a Ničitelky kleteb je silný, komplikovaný a nádherný. Postavy jsou brilantně napsané. Feyre prochází pozoruhodným vývojem, i když se v některých situacích chová zcela nemožně. Rhys je Hrdina s velkým H. Má neuvěřitelnou sílu (teď myslím tu duševní). Jednoznačně je to ta nejzajímavější postava celé série. Dvůr snů je směsicí rozdílných charakterů, které se vzájemně doplňují a tvoří více či méně harmonickou rodinu. Nelze jim nefandit.
Žádná kniha ve mně při prvním čtení nevzbudila takový emocionální kolotoč jako ACOMAF. A musím připustit, že se to s počtem přečtení vlastně moc nemění. Sarah Janet Maas je zkrátka láska na celý život :)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Rhys prudce otevřel zásuvku a vytáhl mé spodní prádlo. Zvedl v prstech jak půlnoc černou krajku a tiše se zasmál. "Překvapuje mě, že jsi Nualu a Cerridwen nepožádala, aby ti koupily něco jiného."
Dotčeně jsem k němu došla a vytrhla mu krajku z ruky. "Neslintej mi na koberec."
Než stihl odpovědět, zabouchla jsem za sebou dveře koupelny.
'Dvůr mlhy a hněvu' bola opäť parádna jazda, ktorú zhrniem len do 3 viet:
1) Trpela som, naozaj som trpela pri pasážach na Jarnom dvore :(
2) Scéna s Tkadlenou bola výborne vykreslená, sama som kopala nohami v tom krbe :)
3) Do Rhysa som sa zabuchla už pri prvom stretnutí :)
"Možná bys měl jít."
"Proč? Měl jsem dojem, že trváš na tom, abych tě cvičil osobně."
"Nedokážu se soustředit, když jsi poblíž," přiznala jsem barvu. "A běž daleko odsud. Dokážu vycítit tvou přítomnost přes celý pokoj."
"Dobře. Cvič se, jak chceš, o samotě." Kývl k mému tetování. "Jestli něco z toho zvládneš před snídaní, zavolej na mě skrz naše pouto."
Zamračila jsem se na oko v dlani. "Cože? To mám doslova křičet na tetování?"
"Mohla bys zkusit přejíždět jím po jistých částech těla, abych přiběhl rychleji."
Vypařil se dřív, než jsem po něm stihla hodit svíčku.