Dvůr mrazu a hvězd
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544872/bmid_dvur-mrazu-a-hvezd.jpg
4
1998
1998
Pokračování bestsellerové young adult série Dvůr trnů a růží s novou obálkou a ořízkou. Feyre, Rhysand a jejich nejbližší přátelé pracují na obnově Nočního dvora i válkou zničené země. Ačkoli lidské královny i vílí vládci kují pikle, ve Velarisu alespoň na chvíli nastala sváteční atmosféra. Blíží se totiž oslavy zimního slunovratu. A právě v okamžicích klidu a míru se ukáže, že některé rány ještě nejsou úplně zahojené… Feyre čeká dlouhá cesta plná napětí, vášně, intrik a politikaření, než opravdu zavládne mír.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
A Court of Frost and Starlight, 2018
více info...
Přidat komentář
Když jsem viděla knihu poprvé, řekla jsem si „Cože? Tohle, že napsala Maasová? Kde je zbylích 450 stran? Asi jí napíšu email, jestli je v pořádku” xddd potom jsem si ale přestala dělat strandu, když jsem si přečetla poděkování. Teď ale zpět ke knize. Jako vždy úžasně napsané a děj se mi taky líbil, jenom mám pocit jako by nebylo od věci kdyby Cassian Nestu trochu víc zprdnul xd
Je to spíš oddechovka a v podstatě se tam nic neděje, ale i tak to bylo dobré počteníčko.
Moc jsem si to užila a doporučuji ❤
V knize se vlastně nic neděje, ale přesto se mi líbila. Znovu se setkat s postavami bylo úžasné
Chtěla jsem to zkusit, opravdu přísahám, že jsem chtěla... Ale nějak to nejde, nemám na to už. První dva díly série mi způsobily takové romantické nadšení. Ve třetím mi už spousta věcí začala dost vadit. A tady... Přečetla jsem kousek a měla jsem těch rádoby romantickejch a sexistickejch krávovin dost. Hlavní hrdinové jsou mi už doslova odporní a je jich tam tak moc, že se bohužel ani nezvládnu nic dozvědět o postavách, které by mě celkem zajímaly.
Chci příběh, chci děj, napětí, hloubku, nebo cokoli, né vládce, kterej má řešit důležitý věci a místo toho jen myslí na to, na který židli či stolu ohnul svoji manželku... Boha jeho. Takže je mi to moc líto, je to strašná škoda, ale, obávám se, že v této sérii už nedokážu pokračovat, neb jsem na hlavní hrdiny doslova alergická.
Kniha nebyla špatná, ale rozhodně se nemůže rovnat s předchozími díly. Akorát je mi trochu líto Tamlina, ale každý svého štěstí strůjce. Každopádně milé zakončení, ale nic závratného se tam neděje.
V téhle knize je asi nejvíc vidět, že SJM neumí vytvořit fantasy svět s nějakými pravidly a vlastními prvky.
Tento díle je vlastně o předvánočním období influencera. Co Feyre celou knihu dělá: chodí pomáhat do charity, ale jinak pobíhá po městě ve svetru, legínách, uggách, popíjí horkou čokoládu a domů nosí plné tašky dárků. WTF?!
SJM nevymyslela ani žádné zvláštní vílí jídlo, prostě tam jedí kuřecí stehna se zeleninou a hodně ovoce. Akorát to chutná o moc líp, jelikož to uvařily víly. Aha.
Podle první knihy se děj odehrává přibližně ve středověku. Feyre ani neumí číst, ale ví, co je to žralok, lev, hyena. Jak je to možné, když nežije ani u moře? Chápete co chci říct, SJM používá moderní sousloví a ustálené výrazy "smál se jako hyena", aniž by jí došlo, že to nedává smysl, protože tohle ty postavy nemůžou vědět, ta zvířata žijí v úplně jiné části světa.
To, že se několik set let staré víly chovají jako kdyby jim bylo patnáct, už komentovat nebudu, jelikož to je pravidlo v každé knize SJM.
Může mi prosím někdo vysvětlit, proč, když Rhys je nemocnější vladař ever, má kolem sebe další magií nabité víly, se nemůže sebrat a pomocí magie opravit celé město a znovu postavit zbořené domy? Zní to až úchylně jak je nabitý mocí a ta z něj neustále prýští a on se musí ovládat a pak pomocí magie maximálně zapálí oheň v krbu.
Illyrijci jsou nejhustší a nejdrsnější válečníci, kteří jsou cvičeni již od kolébky (něco jako starověká Sparta) a pak brečej, že jich ve válce hodně padlo a jsou kvůli tomu nasraný. Viděli jste 300? To byli drsný válečníci.
Nesta. Jo, chová se mrcha, ale tak se chovala vždycky a nevím proč by to mělo ještě někoho překvapovat. Navíc, je trapné, jak jí Feyre neustále vnucuje svý kámoše. Je nesmrtelná a nenechá jí ani deset let na to, aby si zvykla na celou situaci. Prostě ji nechte na pokoji a Cassian nejvíc ze všech. Je tak otravnej.
Jinak úchylnost sexu v této knize je na celkem vysokých číslech. Ať už mluvíme o tom, že SPOILER: Rhys a Feyre si to rozdávají ve vzduchu nebo o tom, že Rhys posílá při sexu do hlavy Feyre obrazy toho, jak jí to dělá a pak vyvrcholí při tom, když mu Feyre pošle do mysli obraz jejich budoucího dítěte. KONEC SPOILERU. Tak tohle je tak neuvěřitelně úchylné, že by to asi jen tak někdo nevymyslel.
Rhys nemyslí na nic jiného než na sex s Feyre, jak jí to dělal, kde všude jí to dělal, jak by jí to chtěl dělat, jak jí to bude dělat a jak je skvělé se do ní zabořit (v AJ "bury inside her" takže vlastně zahrabat nebo pohřbít). Ze všech různých recenzních videí mám dojem, že SJM má hodně podivné názvy pro věci kolem sexu, takže do češtiny je to možná přeloženo lepším způsobem než jak to vyzní v AJ.
Ze začátku jsem si myslela, že budu souhlasit s mnoha čtenáři zde a knihu ohodnotím menším počtem hvězd, jelikož kniha ve své podstatě nemá děj.
Je to pouze neškodné doplnění třetího dílu. Nic zásadního se nestane. Nic převratného, co by změnilo příběh. Bez této knihy by se vlastně všichni fanoušci příběhu Dvorů obešli.
Ale přesto tato kniha podle mého do série náležitě patří. Bylo to nesmírně osvěžující přečíst si knihu od Sarah, která nemá přes 500 stran, která se nezabívá věčnými nástrahami smrti a války. Bylo příjemné číst o normálním životě hrdinů této série.
Ano, mnoho dějových linek zůstalo nevyřešených, ale ani bych neočekávala, že se za 200 stran cokoliv změní.
Kniha se mi četla příjemně a jelikož zbožňuji postavy Dvorů, užila jsem si ji. Řekla bych, že je to kniha pro skalní fanoušky série, než-li plnohodnotné doplnění příběhu.
(Jediná věc, která mě zarazila je fakt, že se prý mělo jednat o odskočení pro následující knihy této série, jež nemají být o Feyre. Žádný takový náznak jsem nenašla, a tak vážně netuším, o čem budou další knihy...a to mě i těší).
Nezdieľam názor tých, ktori považujú túto knihu za zbytočnú. Bola som vďačná za pokojnejšie pokračovanie pribehu. Aj keď mám vážny problém uverit v prerod Feyre v takú pozoruhodnú osobnosť, užívala som si úžasný humor medzi druhmi a ostatnymi členmi "rodiny"
Tohle byl jen bonus. Nikdo to za nic jiného nemůže považovat. Byl to jen náhled zpět do tak známého světa, k postavám, které tak milujeme. Souhlasím se všemi názory pode mnou, že dějově to bylo o ničem, nikam jsme se nedostali, tady spíš šlo o něco jiného. Náhled do nitra.
Na jednu stranu to chápu, ale na druhou... proč vlastně tohle dílko? Věřím, že je autorka tak dobrá, že všechny tyhle pohledy by nám nastínila i v dalším plnohodnotném díle.
Ústřední dvojici mám ráda, ale už to asi není tak mocné jako na samém začátku, aby mě to k nim tak moc táhlo. Tady jsem se soustředila dokonale na několik jiných postav. Cassian. Jak mi ho bylo líto. A jen kvůli... Nestě. Co ta blbka vyvádí proboha? Proč tak riskuje? Kdy najde tu správnou cestu, odhodí hrdost a přijme Casse?
Lucien - mučedník, fackovací panák. Nezasloužil si to, co mu udělali. A ještě ke všemu Elain. Bylo mi ho líto. A poslední postava, kterou jsem litovala a cítila bolest, kterou musí zažívat kvůli jiným byl Tamlin, troska. Proč? Kapitola, kde se s ním setkal Rhys... Nebyla pěkná a Rhys se k němu choval hnusně. Tohle se mi vůbec nelíbilo.
Jestli tahle série má tedy pokračovat, a rozhodně by měla vzhledem milionu otevřeným věcem a nevyřešeným vztahům, byla to příjemná zastávečka. Ale nemůžu se zbavit pocitu, že kdyby ta zastávka nebyla, nic se nestane.
Kniha se mi opravdu moc líbila. Hodně lidí nadává, že se v ní nic neděje, je to nuda apod. Já nevím, ale co čekáte od dodatkové knížky?
Krásně jsme navázali na osudy našich hrdinů a upřímně jsem ráda, že děj byl poměrně poklidný. Navíc když příběh čtete chvíli před Vánoci, krásně vás to na ně naladí.
Bude další díl, ví někdo? Například řešení,co je s Nestou?
Jinak série parádní, jen mě trochu štvaly některý ty přestřelky a tak. Takové dětinské místama :-)
Říkala jsem, že si to přečtu, byť recenze upozorňovaly na fádní děj. Chtěla jsem si však přečíst o svých oblíbených hrdinech a snad se dozvědět i něco nového. K velkému zklamání se tak nestalo a ani žádný vývoj postav tam nebyl. Většinu času Feyre buď maluje, nebo tlachá o ničem. Doufala jsem, že tam bude aspoň nějaký větší zvrat, aby ta kniha měla nějaký smysl, ale nic takového. Ani jsem z toho necítila tu správnou atmosféru, jako z jiných dílů. I mi chvilkama přišlo, že čtu o úplně jiných postavách. A když člověku dojde, že se tam opravdu nic velkého nestane, pomalu ztratí chuť číst dál. Ale abych nebyla jen kritická - musím ocenit autorčin styl psaní, který mi přijde lepší a lepší. I když se v knize zrovna nic neděje, stále se to dobře čte. Jako doplňková četba je to prima, ale doporučuji pokračovat až po všech dílech Dvorů.
Tenhle návrat na Noční dvůr jsem si prostě nemohla nechat ujít. Moci se alespoň na chvíli vrátit k mím oblíbeným hrdinům. Podívat se, jak plyne jejich život po válce s Hybernem. Jak se dál vyvíjejí osudy hlavních postav....
Byl to příjemný návrat, i když jen na té troše stránek, co nám autorka naservírovala.
Ale jak už tu padlo mnohokrát, nic moc nám vlastně neřekla. Postavy se nikam neposunuly, nedošlo k žádnému zvratu, žádnému novému dobrodružství. Trochu jen "mlácení prázdné slámy" řekla bych ....
Ale jako vzpomínka a návrat k postavám .... fajn.
Dobrá mezihra pro čtvrtý díl série, kterého se snad co nejdřív dočkáme :-)
Jako novela mezi 3. a 4. dílem to nebylo špatné a jednalo se hlavně o popis životů hlavních hrdinů po válce. Vlastně mě to nepřekvapilo vůbec v ničem. Z Tamlina i Luciena jsou pořád "fackovací" panáci, a to už dle mého názoru přehnané a zbytečné. Pokud má být hlavní hrdinka tak strašně nesobecká, tak by jí stav její bývalé lásky ukradený být nemusel. Nicméně další díly si rozhodně přečtu už jen proto, abych zjistila, jestli i tyto dva čeká trochu pozitivní osud. Protože ostatní (Nesta, Cassian, Azriel...) čeká určitě.
Přiznám se, že mě to trošku zklamalo a to jsem se na další příběh z Dvoru snů hrozně těšila. Novela je to sice příjemná a navodí u vás atmosféru, jakože jste na návštěvě u starých známých, zároveň ale nepřináší v podstatě žádný děj a ač vím, že je to jen odrazový můstek k další triologii ze světa ACOTARu, tak mě to moc neohromilo a vlastně si po pár týdnech ani moc nepamatuju co se tam řešilo.
Moc pěkná oddechovka, kde se dovíme, jak vypadá život hlavních postav po válce.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Vždycky se ráda vrátím do Prythianu. Vždycky mě znovu překvapí a vždycky mě znovu okouzlí. Jen si říkám: "proč tak málo stránek?". Klidně bych zvládla dalších 500... :D
Jinak knížka byla skvělá a hrozně se mi líbila...takový doplňkový vánoční příběh.
I když se tu děj moc neposunul, stejně jsem ho hltala.
Zbožňuji chvíle, kdy je celá rodina pohromadě...ty jejich rozprávky nemají chybu.
Celkem mě mrzelo co se stalo s Nestou...očividně to mezi ní a Cassem bude ještě běh na dlouhou trať.
Pak tu je Lucien (další koho je mi líto), který miluje Elain, u které mi přijde, že se jí zamlouvá Az, který je až po uši zamilovaný do Mor...vážně se to nějak moc zamotává...
A to co se stalo s Tamlinem...na něm se autorka vážně vyřádila...je mi ho líto, snad se vzchopí.
Feyre s Rhysem jsou pořád stejně úžasní a vážně jim chybí už jen mimčo :) A samozřejmě by to nebyla Sarah, aby nám nedala najevo, jak moc se ti dva milují...nic by se nestalo, kdyby to vynechala...vážně...říkám si, že není místo, kde by to ti dva nedělali :DDD
Každopádně prahnu po dalším dílu, protože mi přijde, že je snad ještě víc nedořešených věcí, pořád tolik otazníků...