Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468268/bmid_dvur-trnu-a-ruzi-uFr-468268.jpg
4
4768
4768
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 1. díl >
Úžasný a mrazivý příběh na motivy Krásky a Zvířete od autorky série Skleněný trůn. Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, zaútočí na ni podivný tvor. Odvleče ji do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že tajemným únoscem je jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku. Feyre čeká těžký úkol - musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce. „Oslňující svět, dokonale propracované charaktery postav a samozřejmě vrchovatě romantiky“. - RT Book Reviews „Jednoduše úchvatné Série Skleněný trůn byla hitem, (a) tato nová řada je připravena pokračovat ve stopách Skleněného trůnu“. - Booklist „Sarah J. Maasová přichází s něčím, co může být její dosavadní nejlepší práce okouzlující, strhující a nápadité Budování nového světa je dokonalé, tak jak to dokáže jen Maasová!“. - USA Today... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
A Court of Thorns and Roses, 2015
více info...
Přidat komentář
Ja vlastne ani neviem ako túto knihu ohodnotiť. Keď ono to bolo tak moc dobré a tak moc zlé zároveň. A tak NÁVYKOVÉ. Až sa nemôžem dočkať až si prečítam ďalšiu knihu. A potom tú ďalšiu. A ešte aj tú novú.
Štýl písania, postavy aj svet ktorý tu autorka vytvorila boli úžasné. Až na to, že niekedy nie až tak. Všetkého bolo až príliš alebo naopak nie dosť. A nič medzi týmito dvomi protikladmi. Prvé dve tretiny to bola čistá romantika a potom sa koniec zmenil na krvavé fantasy dobrodružstvo. A čo preboha to bolo s tým červom???
Ale zároveň to bolo romantické a chytré a proste úplne super. A myslím že som bola v klube odkedy sa objavil Rhysand. Očividne si proste nemôžem pomôcť voči nehynúcej láske a psychotickým sexi zloduchom.
Od první stránky má kniha akci a spád. I první kapitola, kde Feyre zabije vlka je plná napětí a hned si čtenáře získá. Je to psané jako reteling, ale jen prvních pár kapitol mi plně bilo do očí, že to má spojení s Kráskou a zvířetem. Poté už Maasová příběh uchopila do svých rukou a dotáhla k dokonalosti úžasnou fantasy knihu, která je právem na piedestalu, co se tohoto žánru týče. Je to ten typ knihy, kterou čtenář nemůže odložit. Což bývá problém, když potřebuje i pracovat. Feyre je sice trošku naivní a oproti tomu "nejnadanější" vůči svým starším sestrám, což si protiřečí, ale dá se to snést. Autorka si krásně pohrála s vytvořením nového světa a pomáhá tomu i tím, že všechno pěkně popíše, ale nepřehání to, aby člověka neodvedla od děje. Hlavně se mi líbilo, jak se bytosti odvolávají na Kotlík, ze kterého svět vzešel. Feyre, Tamlin, Lucien, Nesta, Amarantha - jedno jméno hezčí než druhé a také bájné postavy mají propracované charaktery a i záporné působení. Trochu mě mrzel závěr knihy, kde už mi to přišlo trochu přitažené za vlasy. A jak jsou všude týmy Tamlin a Rhysand, tak u mě existuje pouze ten první. Více na: https://www.instagram.com/knizni_dilna/
Ta knížka je prostě O můj bože. Nic jiného se nedá ani říct. Už moc se těším, až si koupím druhý díl :)
Takto jsem si představovala fantasy svět. Na jednu stranu krutá a na druhou krásná idylická příroda, všude spousta zeleně, lesů a tajemných bytostí. Svět plný nepřátel i spojenců, kteří vám přirostou k srdci. Sídlo Tamlina vás pohltí, máte chuť se proběhnout po louce, koupat se v jezeře, trhat kytky v zahradách a procházet se světlými chodbami s velkými okny. Dvorní slavnosti by si člověk také nenechal ujít, pít vílí víno a tančit celou noc. Příběh má svůj řád, vše je logicky vysvětleno no a obálka je prostě dokonalá.
---Spoiler---
Zklamaly mě ke konci knihy ty tři úkoly... přišlo mi to jako klasika, kdy se vše povede samozřejmě až úplně u posledního. Čekala jsem ten zvrat, že to bude tentokrát jinak a ono nic. To samé ta hádanka, přišla na to "zrovna" když to bylo nejvíc potřeba.. jako když přestřihne hrdina červený drát na bombě, které zbývá 1 vteřina..
No a taky přece stačilo, aby mu řekla, že ho taky miluje. To mu mělo navrátit sílu a nemusela ho tak bodat do hrudi...
Teprve před chvílí jsem dočetla poslední stránku a pořád na mě ještě působí kouzlo knihy, myšlenky mám rozutíkané kdesi po Prythianu, tak mi to nemyslí tolik, jak bych si přála a potřebovala, abych napsala kloudnou recenzi. Tolik omílaná inspirace Kráskou a zvířetem získává díky této autorce úplně jiný rozměr. První kapitoly byly až bolestně povědomé, Feyre byla obsazena do role trpitelky a vůbec mi to přišlo celé takové divné a vláčné. Jenže Maas má tak skvělý styl psaní, že mi trvalo jen pár chvil, než jsem spolu s Feyre a Tamlinem překročila hranici a ocitla se v zemi vznešených víl. A tady to prosím začala být paráda. Jedna stránka střídala druhou, příběh plynul svižně, setkání s temnější stranou Prythianu bylo popsáno bravurně a vztah mezi Feyre a Tamlinem se vyvíjel přesně takovým tempem, až to celé bylo uvěřitelné. Jasně, Kráska se nakonec musela vrátit domů, dobře našlapaná linka byla na chvíli přerušena vsuvkou s rodinou, ale bylo to důležité pro vývoj dalších událostí a dokreslení charakteru Elain a Nesty. Rhyse zbožňuju. Tamlin... Ach Tamlin... Tak dobře, konec rozplývání. Opravdu skvělý příběh, konec byl fantasticky uchopený a dotažený, dával příjemný smysl a nutil mě nepouštět knihu z ruky. Za mě Dvůr trnů a růží doporučuji. Autorka má neskutečný talent, její hra se slovy je parádní jízda a já se už těším na další díl.
I já potřebovala vědět, o čem všichni tak básní, a co je zatím velikým bum. A teď už to vím... musím přiznat , že začátek mě hned tak neohromil, ale nenechala jsem se odradit a ve čtení pokračovala, až jsem tomu propadla. Mrzí mě, že už vím nechtěně pár spoilerů, ale i tak mě to baví. Hodně lidí, co jsem slyšela se moc nesžilo s hlavní hrdinkou Feyre, já teda patřilm k té opačné skupince lidí, co si ji oblíbili a Tamlina a Luciena miluju úplně:D. Akorát rozečítám druhý díl a jsem dost zvědavá, protože má být prý lepší, než ten první:). Určitě sérii doporučuju a nenechte se odradit začátkem;)
Knihu jsem přečetla, jak se říká, jedním dechem. Každé ráno jsem se budila s touhou, zůstat celý den doma a číst, číst, číst. To co autorka stvořila je pro mě v těchto dnech nepřekonatelné. Tuto knihu mohu jenom doporučit všem dívkám i chlapcům, kteří mají rádi fantasy a trochu hodně romantiky k tomu.
Takovou knihu jsem dlouho hledala a konečně jsem ji našla. :)
Kniha, která před dávnou dobou ležela na poličce v prachu. Když jsem ji před třemi roky přečetla poprvé, byla jsem z ní nadšená, tak moc nadšená, že jsem si musela přečíst zbývající díly, i když až po roce a půl.
Nyní přečteno znovu a musím říct, že byla snad ještě lepší než na poprvé. Byla jsem napnutá, i když jsem do posledního konce přesně věděla jak dopadne. Všimla jsem si, že mi dříve uteklo spoustu zajímavých detailů a neskutečně jsem si knihu užila. Saraj Maas je prostě génius.
Z téhle knihy mám strašně rozporuplné pocity. Na úplném začátku mě všechny postavy štvaly a modlila jsem se, ať se to změní s událostí zmiňovanou v anotaci...a ano, musím říct, že se to opravdu zlepšilo, přesto jsem strašně dlouho bojovala s tím, že si ode mě kniha vyslouží snad jen nějaké 3 hvězdy a i teď jsou ty 4 spíš takové slabší (3 by jí ale přece jen křivdily). Romance a erotika se mi líbila, přesto se mi kolikrát stávalo, že mě kniha nějak netáhla dál...opravdu napínavá byla v podstatě až v poslední části příběhu. Ta už byla opravdu něco. Co ale musím určitě vyzdvihnout, je opravdu propracovaný svět, zajímavé postavy a již známý úžasně čtivý styl. Důležitý bod byl, že mě zajímalo, co bude s postavami, takže jo, nakonec to opravdu i stálo za to. A možná tomu taky trochu pomohla představa Chrise Hemswortha jako Tamlina. Jestli tahle série bude někdy zfilmovaná, pro tuhle roli neexistuje nikdo vhodnější!
Jedním slovem jsem se zamilovala. Zamilovala! Každou stránku jsem doslova hltala, až jsem nemohla přestat, jak mě to dostalo. A jakmile jsem to dočetla, hned jsem chtěla další. Ale to by ta další měla být s vámi na chatě a ne doma v knihovničce. Takže jak problém vyřešit? Stáhnu si knihu do mobilu (aspoň na chvíli to postačí). Teď už vesele čtu druhý díl v knižní podobě.
Miluju fantasy a tato knížka byla dokonalá! Svět víl, láska, oběti, přátelství...to vše zde najdete. Sice některé pasáže byli příliš zdlouhavé a děj se pořádně "rozjel" až ke konci knížky, ale to se dá asi čekat pokud se jedná o sérii. Rozhodně tato knížka rozšíří mojí knihovnu a už se těším až si přečtu pokračování.
SPOILERY!
Začla bych asi u kladu této knížky.
Nejlepší ze všeho je asi ten svet, kde žijí víly a i víly sami o sobě jsou skvělý nápad. Na S. J. Maas se mi právě líbí, že nepoužívá klasické upíry a vlkodlaky, ale spoustu nezvyklých stvůr a fantastických stvoření.
Postavy jsou taky skvělé, nejradši mám asi Luciena a samozřejmě Rhyse. Feyre mi tedy chvilkami leze na nervy, ale to se snad časem spraví. Ani proti Tamlinovi vlastně vůbec nic nemam.
Jenže tím se dostáváme k největšímu mínusu této knihy a to je vztah Feyre a Tamlina. Celý je to přeslazené klišé a úplně nejlepší je to jak na konci pořád říká jak jsou strašně zamilovaní a jejich láska nikdy neskončí a podobný kecy. Upřímně doufám, že skončí s Rhyse, s tím je alespoň sranda. A nejvíc mě naštvala ta hádanka jejíž odpovědi byla láska, originálnější slovo fakt neexistuje. Jako né, že bych to vůbec neočekávala, obzvláště po dočtení Říše bouří, ale i tak jsem doufala, že se Maas polepší.
Další věc co mě celkem mrzela, bylo to, že se v první části knihy vlastně nic nedělo, naštěstí druhá část už byla nabytá akcí, tak snad v podobném duchu budou pokračovat i zbylé dvě knihy.
Za mě teda 3,4*
Paní nikdy b mě nenapadlo, že se na Retelling Krásky a Zvířete dá napsat tak skvělá kniha, sice mi chvíli trvalo než jsem se vžila do příběhu . Než jsem se spřátelila s hlavními s postavami, ale ten výsledek za to 100% stal.
Kdo má rád příběh "Kráska a Zvíře", tak velmi doporučuji.
Kniha pro mě byla příjemným překvapením, a kdo je prostě dospělej a stejně má rád spojení romantiky a fantasy, je to to pravý ořechový :-) (nevšímejte si označení "pro děti a mládež"!!)
Naopak mi vůbec nevadilo, že byl pomalý rozjezd, autorka píše velmi čtivě, hned jsem si vybarvila v představách prostředí a hlavní postavy. Jsou to sympouši! Feyre je teda někdy dost střelená, ale bylo to v její povaze "zakázané ovoce chutná nejlépe".
Jediná výtka: docela často zvraceli a docela často měli myšlenky, že někdo někoho rozpárá, a ten kotlík? Ježiši...:D:D
*
Konec...huh, přišlo docela slušný drámo, gladitáor v aréně je o proti Feyre žabárna... :)
Od této knihy jsem si slibovala hodně, protože 1. série autorky (Skleněný trůn) mě hodně bavila, alespoň tedy pozdější díly. No, bylo to slabší než jsem čekala.
Zaprvé jsem doufala, že Sarah si vybere nějaké jiné fantasy bytosti než víly, ale očividně je má na to až moc ráda.
Začátek byl pomalý, ale to mi nevadilo. Feyre mi ihned byla ze začátku sympatičtější než Aelin, už jen proto, že nebyla tak směšně a nelogicky silná. Od doby co se dostala do dvora se ale kniha začala táhnout. Nic moc se nedělo a upřímně, myslela jsem si, že Feyre se toho o světě, o kterém dosud nic nevěděla dozví mnohem víc a pořád jsem čekala, až se něco stane.
!SPOILERY!
Tamlina jsem si nedokázala oblíbit. Hlavně proto, že se dozvíme, že Feyre vlastně využil kvůli svému prokletí. I když se do ní přitom zamiloval. A taky to jak seděl a koukal, zatímco se pro něj Feyre ničila. A při první příležitosti jí ani nic neřekne a hned na ni skočí. Erotiky v této knize nebylo zrovna málo, což mě docela překvapilo. Myslela jsem, že S. J. Maas píše romance, ne porno.
Víc jsem fandila Lucienovi, který je jednou z mála logicky uvažujících postav v této knize. Je škoda, že ho autorka tak nemilosrdně odstrčila do pozadí.
Poslední 1/3 knihy to pro mě zachránila, protože se konečně něco dělo, ale byl to docela brutus. Za mě 3* pro roztahaný začátek děje, ale alespoň Sarah píše velmi čtivě, i když by nemusela často opakovat ty stejné fráze, které se určitě objevují i ve Skleněném trůnu.
Do knihy jsem se pustila kvůli kladným komentářům a vysokému hodnocení, ale.. Nejedná se o typickou fantasy, ale spíš romantiku s prvky fantasy. Hlavní hrdinka mi byla nesympatická, taková nerozhodná puberťačka, která by potřebovala občas proplesknout. V prvních 2/3 knihy se prakticky nic neděje (to jenom čekáte, kdy se na sebe konečně vrhnou), což jsem tedy přetrpěla a poslední 1/3 to zachránila. Myslím, že by se to dalo s klidem zkrátit na polovinu :) Jinak naprosto souhlasím s komentářem Ondřeje Mergla, víru v Kotlík to nevymyslí kde kdo :D
Naprosto úžasná, dech beroucí knížka! Tohle je moje první knižní série od autorky a naprosto jsem se do ní zamilovala. V knize jsem našla všechno, co od kvalitního příběhu očekávám. Můžu jen doporučit!
Mno...kráska a zvíře, do toho erotika a spousta fantasy prvků jako jsou elfové... mno... fantasy pro holky, tak bych to pojmenovala. Čte se to dobře, lehce, pro mě vyloženě oddychové čtení. Zatím to není lepší, než série Skleněný trůn, ta mi přišla více jako čistokrevného fantasy. Uvidíme, jaký bude druhý díl, šanci tomu dám a pak se rozhodnu, zda budu číst dál nebo ne.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(Varování: komentář nedoporučuji milovníkům Sarah J. Maasové. Taky by se této minirecenzi měli vyvarovat ti, kteří knihu nečetli, páč budu spoilerovat. A hodně. Anebo si to spíš přečtěte, abyste věděli do čeho sakra jdete.)
Tak fajn. Víte co je ironie osudu? Prvnímu dílu Skleněného trůnu jsem dala plný počet, tady jsem váhala, jestli mám dát hodnocení "odpad". Přiznám se, z poloviny za to můžu já, protože teď by dostal první díl Trůnu tak tři hvězdy s odřenýma ušima. Každopádně, Dvůr je pořád stonásobně horší než Trůn (ha, celkem se to rýmuje). Důvodů je hned několik.
Abych ale ukojila fanynky Maasové, na knize přeci jen bylo něco kladného. Obálka, protože ty cooboo prostě umí, a skvělý styl psaní. Ať si říká kdo chce, co chce, styl Sarah je výjimečně kvalitní. Řadí se mezi favority, kteří mají psaní v krvi a prostě jim to jde.
(Tak děcka, teď to bude fakt depresivní. Doporučuji pustit smutnou muziku, zabalit se do deky, a trpělivě vyčkávat můj zdrcující ortel.)
Postavy. Plytké a ty hodné samozřejmě krásné a mladé. Málem bych zapomněla, že těm opravdu nejvíc cool jsou přiděleny super-schopnosti. Tak si to projedeme. Feyre- nudná a absolutně nezajímavá holka, která najednou dostane pozvánku do říše víl a má všechno, na co si vzpomene. Nejenže je nudná, je ke všemu tomu pernamentně nadržená. Chápete, a jelikož je to krásná a emancipovaná žena, spasí celej svět, aby se neřeklo. Tamlin- taky sexy, krásnej, s vypracovanýma svalama jakbysmet. Sic je tvrdý jak mouka, stejně má slabost pro naši hlavní hrdinku. Oběť milostného trojúhelníku, slyšela jsem, že v dalších dílech má být odkopnut naší milou nánou Feyre. Chudáček. Lucian- vcelku zbytečná, jako všichni plochá postava. Vsadím se, že v dalších dílech to dá s někým dohromady. Vypadá také na toho beránka, který v dílech následujících zemře opravdu tragickou smrtí. Nesta, Elain, Feyřin tatík jen vystihují to, jak hrozně úžasná Feyre je. Taky plytké a k ničemu. Potom tu jsou samozřejmě nějací ti záporáci. Amarantha- taková trapná a vůbec ne- temná sněhová královna. Jasně, zotročí všechny Dvory, ale jakmile si tam nakráčí Feyre, všechno je nakonec spravený a zlá pizda poražena. Hurá! Dále Rhysand, postava, která ve mně dokázala vyždímat nějakou tu emoci. Ta emoce rozhodně není láska, naopak vztek. Protože takhle odpornýho a namyšlenýho blbce jsem v knize dlouho neviděla. Avšak, aby se fanynkovský srdce uklidnila, "von je vlastně hodnej". A taky se vsadím, že s ním ta naše kravka i skončí, nejspíš je víc žhavej a temnej než Tamlin. Proto jsem tým "Netvor", ne "Okřídlenec". I když mě Tamlin vzrušuje leda tak svou předvídatelností.
Láska. Respektive ta mezi Kráskou a Zvířetem. A budu stručná (doufám). Když se to vezme kolem a kolem, jejich vztah bych jako lásku zrovna nepojala. Více specifické je slovo chtíč. Mezi nimi je tolik psychického pouta, že i s mojí flaškou si líp rozumím. Tady si někdo spletl lásku a zamilovanost. A sakra, vsadím se, že právě ten někdo jejich vztah ukončí. Že to nějak zmanipuluje, aby to vypadalo, že "my nic, my chceme jen šuk...". Navíc tu smrdí nějakej ten milostnej trojúhelník, Feyre-Tamlin-Rhysand. Celkem trapný, když autorka popisuje pouto Tamlina a Feyre jako nehynoucí lásku až za hrob.
Už se ale přestávám věnovat těmto směšným panákům, a přešla bych ke kostře celého příběhu, k ději. Ten mě snad štval nejvíc. Ze dvou prostých důvodů. Zaprvé, nudou jsem si neukousala nehty, nýbrž prsty. Zadruhé, mělo to čtyři sta třicet stránek. Z nichž asi třicet je vzrušujících. A těch posvátných třicet stránek, je vlastně originální jak vepřová šunka. Já vím, Sarah prostě na konci musela asi napsat něco akci podobné. Proč proboha, proč si ale zvolila to nejjednodušší a nejodfláknutější řešení. Ano, úkoly, mise, říkejte si tomu jak chcete. K tomu, aby opravdu nasadila pomyslnou korunku čtenářovy nasranosti, to Feyre mohla vyřešit rozlousknutím hádanky, kterou by i opice dala za pět minut. Opravdu trapné a nelogické natahování děje.
Verdikt? Nechci knihu zbytečně zatracovat, a hnát ji do nejbližších pekel. Takových blbin je aspoň tucet. Právě proto mě udivuje, kolik lidí ji čte a kolika lidem se to fakt líbí. Harlekýnky zabalené do fantasy světa, (se sexy vílami, samozřejmě!) opepřené nějakou tou slovní zásobou asi fakt žerou peníze. Ale víte co se říká. Proti gustu...