Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286248/bmid_dvur-trnu-a-ruzi-5Mh-286248.jpg
4
4732
4732
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 1. díl >
Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, odvleče ji podivný tvor do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že únosce není zvíře, ale Tamlin – jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku a Feyre musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce. ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
A Court of Thorns and Roses, 2015
více info...
Přidat komentář
Toto bola moja prvá knižka od tejto autorky. Mne sa veľmi páčila. Prvé strany mi prišli trošku nudnejšie. Zdalo sa mi, že je v nich až prílis veľa opisov. Ale chápem, že nás autorka oboznamuje s novým fantasy svetom. Príchodom Tamlina k Feyre to začalo naberať obrátky a už som nevedela pustiť knihu z rúk.
Feyra pri smrteľnej posteli svojej matky sľúbi, že sa postará o otca a sestry. Loví v lesoch, predáva na trhu a snaží sa, aby prežili. (V tomto mi jej otec naozaj vadil, s takým pasívnym prístupom hlavy rodiny som sa nevedela zmieriť.)
Pri love Feyra natrafí na vlka, ktorý si vybral rovnakú korisť. Keďže nevie, či ide o Féra alebo o obyčajného vlka, vystrelí doňho jaseňový šíp a zabije ho.
Jedného dňa sa vo dverách jej domu zjaví obluda, ktorá tvrdí, že zabitím Féra si musí Feyra vybrať medzi smrťou alebo odchodom do jeho panstva.
Feyra odíde a až v Prythiane zistí, že legendy o Féroch, ktoré počúvala od detstva nie sú tak celkom pravdivé. Feyrina nenávisť voči Férom pomaly ustupuje a mení sa na lásku k Tamlinovi.
Férov ale sužuje ,,nákaza", ktorá môže zasiahnuť aj Územie ľudí. Feyra ju musí zastaviť a zachrániť nielen Tamlina ale celú Férsku ríšu.
Feyra mi ako hlavná hrdinka vôbec nevadila, podľa mňa pasovala do príbehu. Občas ale bola príliš prchká a dorazila ma s tou hádankou . No je mi jasné, že potom by nebol taký napínavý záver. Tamlin mi bol sympatický, ale viac ma bavil Lucian a jeho humor. Páčila sa mi aj postava Rhysa, presne takého bad boya som tam potrebovala mať a veľmi ma potešilo hneď niekoľko jeho pekných gest, pri ktorých na malú chvíľku odložil titul ,,bad boy". Záver bol napínavý, plný zvratov a akcie. Som naozaj zvedavá, akým smerom sa uberie druhý diel a čo sa bude ďalej diať vo svete Férov a Feyrinom živote.
Tohle bylo... uhhh. První cca třetina pro mě bylo neuvěřitelné zklamání. Knihu čtu teprve teď (ano, až v roce 2022, ostuda), takže jsem byla náležitě natěšená a plná očekávání, že konečně přečtu TU knihu, knihu knih. A začetla jsem se do naprosto nudného, průměrného příběhu, s hlavní hrdinkou naprosto totožnou s tisíci jinými hlavními hrdinkami. Děsně nespokojenou předtím, děsně nespokojenou potom...unesla mě krásná víla a vytáhla mě z chatrče na přepychové panství, uhh... Ale dala jsem tomu šanci a hledala a hledala to, na co jsem tolik čekala. A naštěstí jsem se doslova prokousala k neuvěřitelně čtivému příběhu, který mě prostě hodně bavil! Konečně jsem cítila to, co u skvělé knížky chci. To neustálé nutkání přemýšlet nad příběhem, obracet ho na všechny strany, spekulovat, co a jak a proč by mohlo být... Zkrátka se moc těším, až doženu resty v celé sérii a věřím, opravdu pevně, že tentokrát to bude opravdu takové počtení, jaké jsem si vysnila.
mini spoiler
Vážně, ale vážně jsem musela pomalu zavřít oči nad trapností okamžiku, když Feyre neuhádla tu (přiznejme si) velice primitivní hádanku a samozřejmě ji ta správná odpověď osvítila až v největší krizi... Ehm, choroba? Vážně, Feyre? :D
Je pravda, že nějaký pořádný děj začíná až na posledních 150 stranách, ale mně to vůbec nevadilo, protože to bylo tak čtivé, že mi to ani nepřišlo. Tento fantasy svět jsem si úplně zamilovala a hlavní postavy jsem si taky oblíbila. Mega moc se těším na druhý díl.
Drahouškové,
neděste se (moc vás prosím) a neodkládejte knihu před tím, než přečtete alespoň víc než polovinu (nebo do té zajímavější části - to poznáte). Přiznávám, že začátek je velmi pomalý a popisný. Já to přikládám i faktu, že je třeba se postupně dostávat do nového fantasy světa. Chvíli trvá, než začneme chápat jeho fungování. Tato série je od začátku takové "fest" fantasy, jak říkávám. Přece jen první díly Trůnů nebyly z vílího světa...
Pokud jste někdo přišel po přečtení Trůnů, bude vám asi chvíli trvat, než si zvyknete na trochu jiný styl psaní. Ale je to pořád naše milovaná S. J. Maas, takže co ztratila na začátku, vynahradí nám v dalších dílech.
Byla jsem zvědavá, jestli je ta všemi opěvovaná Maasová vážně tak dobrá.
Dvůr trnů a růží mě bohužel přesvědčil o opaku. Důkazem budiž fakt, že jsem přečetla 200 stran (půlku knížky), a přesto knihu odložila.
Postavy byly extrémně ploché, nudné a nelogické. Feyre je typický příklad "I'm not like the other girls" (a já myslela, že jsme z tohohle trope už vyrostli), Tamlin měl charisma pařezu a chudák Rhysand to už nestihl zachránit, poněvadž v tu chvíli jsem knížku zavřela a odnesla zpět do knihovny.
Pardon, ale čekat až do druhé půlky, než se příběh rozjede (jak tady někteří píšou), pro mě neoznačuje dobrou knihu. A přitom začátek byl docela slušný, dokud se neobjevil Tamlin. Škoda.
Poznámka: Dvory jsem vyměnila za Měsíční kroniky od Marissy Meyer. Ty naopak doporučit můžu.
Tak už i já jsem vyslyšela přání mnohých z vás a konečně jsem si přečetla Dvůr trnů a růží!
Do knížky jsem šla s obrovským očekáváním a musím říct, že po první polovině jsem byla zklamaná. Říkala jsem si, co na tom všichni vidí, vždyť je to hrozná nuda! Dokonce jsem i chvílemi uvažovala, že knížku odložím - teď už ale vím, že by to byla obrovská škoda! Protože druhá polovina byla naprostá bomba, kdy jsem nestíhala otáčet stránky!
Hlavní hrdinka mi byla od samého začátku nesympatická a její chování a uvažování jsem nechávala. Naštěstí to všechno vynahrazovali mužští hlavní hrdinové, kteří byli skvělý. Nejvíc jsem si oblíbila Luciena a jeho smysl pro humor a taky Rhysanda (já tak nějak vždycky byla na ty bad boye)!
Musím vyzdvihnout i úžasně vykreslený a krásně propracovaný vílí svět, do kterého se budu ráda vracet! Takže jo, i když jsem byla zpočátku zklamaná, tak jsem ráda, že jsem se do knihy pustila a rozhodně dám šanci i dalším dílům, které jsou prý ještě lepší!
3,5/5⭐️
Knihy jsem se sice bála ale milé mě překvapila. U čtení jsem si skvělé odpočinula ale nevadilo by mi kdyby důležitý děj přišel dříve. Celkově super a moc se těším na další díl!
Asi tak posledních 150 stránek stálo za to. Čekala jsem něco trochu jiného a to se objevilo až když se na scéně objevil Rhysand....
Úplný konec me zas tak moc nenadchl, ale když už jsem začala, mám v plánu sérii dočíst, abych si mohla udělat celkový obrázek.
Jedna z nejlepších fantasy, které jsem za poslední dobu četla. Některé věci jsou trochu klišé, ale knize to vůbec neubírá. Jenom mě trochu štvala Feyre ze začátku, kdy jenom řešila jak se dostat domů, jak kdyby tam bylo o co stát. Jinak ale skvělá kniha, nevěděla jsem ji přestat číst.
Dvory čtu až po celé sérii Trůnů, i po Půlměsíčním městu. Začala jsem ale celkem v blbé době před státnicemi, kdy mě to nebavilo, a přišlo mi, že příběh stojí na místě. A tak jsem knihu odložila.
A dostala se k ní znovu minimálně o půl roku později. Skončila jsem zrovna těsně v takovém tom přelomu děje, a tak jsem se i brzo začetla, protože už to vypadalo, že je to o dost zábavnější.
A nakonec to byla celkem klasická Maas, kterou jsem si užívala a žrala to. Myslím si, že jedním z kamenů úrazu bylo i to, jak je ta série provařená. Všichni vám říkají: počkej, až se objeví Rhysand! A vy furt čekáte, a už ho tam chcete, a proto vás to bez něj neba.
V začátcích mi vadilo, jak hlavní hrdinka nemůže přenést to, že nesmí jít domů, a tím pádem tam za celou tu dobu neřeší nic jiného. Když ji to pustilo, tak to teprve začalo mít gráády!
Zatím jsem si vcelku oblíbila všechny postavy, i Tamlina. Na konci je tam takový ten typ zvratu, který je hodně kontroverzní, ale jelikož se tato série propírá fakt všude, tak se něco podobného (potom co se stalo) dalo vlastně čekat.
(SPOILER)
No... já tedy nevím. Asi to není určitě nejhorší fantasy kniha/série, kterou jsem četla, ale za mě to tedy na tak vysoké hodnocení (87%) spíše nemá. Příběh samotný i hlavní hrdinové mi přijdou strašně ploší, bez větší hloubky a propracovanosti. Nápad je super, ale na ten počet stránek to mohlo mít klidně více hlubší myšlenku a rozhodně méně vaty, kterou jsem dost přeskakovala. Jediný důvod, proč jsem se rozhodla v sérii pokračovat, bylo zjištění, že se jeden ze záporáků stane druhem hlavní hrdinky. Rozhodně dávám černé přednost před blonďatou :D Rhys je pro mě takovým "světlým" bodem mezi všemi hrdiny.
Ten první díl je prostě za mě slabší, nicméně - pokud vám nedojde trpělivost, tak zkuste druhý díl, ten je za mě o trochu lepší.
A to vtipné upozornění autorky, že kniha obsahuje:
• explicitní erotický obsah - ehm, ať si autorka přečte nějakou pěknou harlekýnku např. od Lisy Kleypas, tam jsou explicitní erotické scény. Ve Dvoře z trnů a růží je ale fakt nečekejte;
• znásilnění - to jsem tedy v knize nepotkala, pokud nebylo zamíchané do nějaké "vaty", kterou jsem zrovna přeskočila;
• násilí na ženách - násilí tam obecně je, za mě i možná víc, ale násilí explicitně na ženách? Spíše ne..
• psychické problémy - je to fantasy o vílách... já nevím, no, tak asi asi tam některé postavy budu spíše labilnější, ale to většinou u záporáků bývá. Je třeba na to upozorňovat?
• promiskuita, diskriminace - ??? asi jsem slepá, ale nějak jsem tam ani jedno nezaznamenala.
• problémy s alkoholem - kde?
• potrat a traumatický porod - rozhodně ne v tomto dílu, a ani ve druhém se k tomu podle mého názoru neschyluje;
• smrt blízké osoby - tak o nějakých smrtích se tam píše, ale většinou to jsou vzpomínky na minulost;
• válka - ta spíše až ve druhém a třetím díle;
• traumata z dětství - tak ty už by se měly uvádět asi i u klasické Popelky, ne? ...
Tohle upozornění je více, než směšné. Chápu, že je série řazena mezi YA, ale myslím, že je to víceméně pohádka pro batolata, když vezmu v potaz, na co se dnešní YA dívá v TV/Internetu, co paří za hry a podobně.
Já osobně bych si snad představovala silnější milostnou linku (ano, doslova více sexu z lásky), než relativně časté vyvrhování vnitřností, lámání kostí, upalování zaživa, řezání a vůbec.. méně krve.
První stránky působí dojmem smíchání Popelky a Krásky a zvířete, zasazené do světa s vílami. Což jsou asi autorčiny oblíbené postavy... Nicméně první dojmy jsou jako vystřižené ze šablony, kdy jsou tu postavy, nepřátelé, ale určitým způsobem to mezi nimi jiskří. Tajemný vílí muž a chudá lidská dívka. Román pro ženy jako vyšitý, jen ne z naší doby. Upřímně to bylo jaksi zaměřené jen na vztahy a nějaký děj a příběh byl v nedohlednu.
Knihu rozhodně nebudu vychvalovat do nebes. V podstatě se tam jen řešila hlavní hrdinka, nerudná, hádavá, protivná. Zoufala nad svým osudem, místo toho, aby byla ráda, jak dopadla. Přece jen si polepšila, než se to zvrtlo z jiného konce. Vzhledem k tomu, že její přesun k vílám měl být trestem, skončila tak, že žila v přepychu a nikdo po ní nic nechtěl. Chuděrka jedna... A Tamlin se moc nechoval jako hrdý zástupce vílího rodu. Byl náladový, ale jinak kolem ní až moc skákal. Amaranthina zuřivost a síla byla málo uvěřitelná a její scény před koncem ubohé...
I samotné popisy víl s tesáky a drápy, připadala jsem si jak v nějakém upírském příběhu. Nicméně za dlouhou dobu, hodně za polovinou knihy, se to konečně začalo rozjíždět a dávat i větší smysl. Autorka to měla dobře promyšlené, ne že ne. Vcelku se to i pěkně četlo. Ale to zpracování bylo do očí bijící, s velkým nápisem young adult..
Prostě a jednoduše jde o knihu, kde se dva zamilují a bojují za svou lásku s celým světem. Aspoň tak to na mě působí. Zvlášť po Skleněném trůnu, který byl úplně jiné kafe a který byl pro mě zaručeně lepší, nemůžu říct, že Dvory mají smysl. Tohle čtení mi absolutně nic nedalo, žádný pořádný příběh, jen předělávka něčeho, co jsme četli tisíckrát. Autorka hrála hodně na romantickou strunu, zamilovanost a podobné věci, ale něco víc v tom rozhodně nenajdete. Tuto trilogii už asi dočtu, ale pokračování mě vůbec neláká.
2,5*
Normálně tento žánr nečtu, ale přesvědčilo mě hodnocení a tak jsem se do knihy pustila. Začátek mě úplně nenadchl, ale v druhé půlce se kniha rozjela a bavilo mě to. Pěkný závěr.
Knihu jsem začala číst a hned mě vtáhla do děje. Moc se mi líbila a musím říct, že už patří mezi mé oblíbené knihy :)
Celá kniha je o ničem. Autorka jen nabrala stránky na zbytečných líbivých scénkách co zamaskují že kniha nemá žádný příběh. Postavy nemají charakter. Jsou to jen jakési archetypy vlastností do kterých se každý zamiluje. Všechny vztahy i hlavní hrdinka jsou kýč jak vrata. Nedoporučuji.
Dlouho jsem se Dvorům vyhýbala, ani netuším proč, ale teď trochu lituji, že jsem se k nim nedostala dříve. Nakonec jsem ji dočítala v jednu ráno a byla jsem nedočkavá, jak to dopadne. Do knihy jsem se začetla velmi rychle, děj odsýpal a já se od knihy nemohla odtrhnout. Zamilovala jsem se do popisů krajiny v Prythianu. Vztah mezi Feyre a Tamlinem byl skvělý, mám moc ráda hate-love romantiku a to jejich popichování bylo úžasné. Zatím jsem si neoblíbila Rhysanda, ale tak nějak tuším, že v dalších dílech se to změní. Stejně tak jsem moc nemusela Feyřinu rodinu, hlavně Nestu. Nejraději bych se hned pustila do dalšího dílu, ale bohužel mám doma knihy, kterým v tuto chvíli musím dát přednost.
Kdo mě zná ví, že čtu jen romány a erotické romány. Tudíž fantasy jde mimo mě. Ale sakra. Tohle je úžasný.
Četla jsem knihu delší dobu, ale pro mě to bylo vystoupení z ,,komfortní zóny.´´ Prostě člověk o tom víc přemýšlí a já se třeba i často koukala na mapu.
Ten příběh je úžasný. Co si budeme, žít v tom světě bych úplně nechtěla. Ale zase být vznešená víla? Prožít to alespoň takhle ne úžasný. Ten svět já fascinující. Tohle vymyslet. Strašně bych chtěla vidět jezero že světla hvězd. ️ Romantická linka tam je a je skvělá. Tamlin a Feyre spolu se mi líbili už od začátku. ️ Chvilkama jsme si říkala, jestli se nebude do jejich vztahu nějak zamotávat i Lucien. A chvilku sjem si to i lrala. To jak se popichovali...
V knize je docela slušné hnusné násilí a je třeba s tím počítat!
Takže za mě - kdo se bojí zkusit, jděte do toho! Já lituji, že jsem se do série nepustila dřív! Hltala jsem to doslova.
Nadšená, to vystihuje moje pocity z knihy. Každé zaklapnuti knihy mě nutilo co nejdříve se do děje vrátit a hltan každý doušek. Opravdu povedené moc se mi libi jakým způsobem autorka rozepisuje intimní chvilky jaké slovní obraty při tom používá. Celkový děj pro mě byl opravdu skvělý a jdu rovnou na 2. Díl a nemůžu se dočkat.
(SPOILER) Dlouhou předlouho jsem se na tuto sérii chystala, ještě dřív než vyšly všechny díly...a ted mám za sebou konečně první díl. Řeknu vám čekala jsem všelicos, nejvíc asi klasické klišoidní YA, ale nakonec jsem dostala daleko surovější, dojemnější, a nadpozemštější příběh, než jsem očekávala. Co víc vlastně říct...je to velmi podařená knížka, extrémně dlouhá, ale zároven tak skvěle rozvrstvená...máte konečně poznat postavy a jejich vzájemné vztahy, ale né zas tolik, aby nebylo co objevovat i v dalších dílech...postavy jsou jedna zajímavější než druhá, a navíc ani omylem nejsou jen černé nebo bílé, svět který autorka stvořila je skvostný, temný, zrůdný a strašlivě zajímavý a uvěřitelný...což zas tolik autorů prodat neumí. Doslova jsem se zamilovala do některých scén v této knize, které byly tak krásně napsané.....namátkou třeba ty scény postupného sbližování mezi Tamlinem a F, nebo F a Nestou, nebo ta scéna jak se pod Horou beze slov jen dotknou rukama...ta scéna skvěle shrnuje celé vyznění posledních kapitol knihy, nebo první úkol F s tím červem ...tak skvěle napsaná a nervydrásající akce...ta temnota je aspon pro mě chvílemi nezvyklá a strašlivě krutá, ale k celé knize to děsivě patří...tak se jen budu modlit, aby autorka alespon ke svým hlavnějším postavám byla shovívavá...je to opravdu naprosto skvělá kniha s naprosto funkčními a nezapomenutelnými hrdiny, jenž tu mají přesně tolik prostoru kolik si zaslouží...dospělejší kniha než by se na první pohled mohlo zdát...mé knihomolské srdíčko plesá.EPICKÉ.
Štítky knihy
láska magie smrt erotika pro dívky romantika víly, rusalky fantasy romantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) Dvory mám ráda. Rozhodně radši než Trůny, kde mi je hlavní hrdinka dost nesympatická, a zatím i radši než Rody, i když tam je jen jeden díl a Bryce je fajn. Mám přečtené komplet vše, ale teď si čtu Dvory znovu, abych si užila i nový čtvrtý díl.
První díl Dvorů je takový rozjezdový, přesto mě vůbec nenudil. Ani začátek – prostě musíme poznat osobnost Feyre, proč je taková, jaká je, jaké má komplexy, co umí, neumí, že jako nejmladší z rodiny všechny musí vlastníma rukama živit (sestry a otce – komplet všichni budižkničemu neschopní vypořádat se s životními komplikacemi). Náhodným činem se zaplete do vyšších her vílího světa a musí se s tím nějak vypořádat.
Když jsem to četla, bylo mi vážně líto, že s Tamlinem nakonec nezůstane, nedokázala jsem si představit PROČ. Vždyť byl úžasný, cítila jsem spolu s Feyre, jak na něj pomalu začíná nahlížet jinak, zamilovává se... Postupně během děje jsem se od toho ovšem oprostila a ke konci knihy už jsem ho viděla jen jako cholerického sebestředného zbabělce. Naopak postava padoucha Rhyse se rozvíjí velmi zajímavým směrem.
A k té hádance... nebyla bych na Feyre tak tvrdá, vždyť prožila těžký život plný strádání a hladu, strachu ze smrti – je logické, že jí napadaly samé katastrofy, nemoci, navíc na takovém místě – dovedu si představit, že bych měla v hlavě úplně vymeteno:)