Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/286248/bmid_dvur-trnu-a-ruzi-5Mh-286248.jpg
4
4756
4756
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 1. díl >
Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, odvleče ji podivný tvor do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že únosce není zvíře, ale Tamlin – jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku a Feyre musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce. ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2016 , CooBooOriginální název:
A Court of Thorns and Roses, 2015
více info...
Přidat komentář
Po Trůnu, ze kterého jsem moc nadšená nebyla, jsem se zase nechala do něčeho ukecat. Že je to lepší a úžasný a nejvíc... No, za mě není. Na knížce mi totiž vadila zásadní věc - je to jak přes kopírák předělaná jednička Skleněného trůnu. Hlavní náctiletá hrdinka, drsňačka s pohnutým osudem (co se chová jak totální slepice), je nucena pobývat v honosném sídle, kde se koupe, chodí po zahradě, odhaluje světoborná tajemství, občas se jí do cesty postaví nějaká úděsná příšera a hlavně, má dva spolubydlící, kámoše a Toho Pravého. A nakonec to po nějakém tom sexu, vraždění a spasitelství vypadá, že Ten Pravý asi vůbec nebude Ten Pravý, páč o čem by byly další díly...
Literárně je to dost špatný. Absence logiky, vykrádačka všeho možného, bože, ty dialogy!!! Kdybych patřila do náctileté cílovky, byla bych asi nadšená, ale až moc mi vadilo, že se autorka nenamáhala začátek postavit jinak, jen změnila kulisy a navíc neumí moc psát Ale dobře, bylo by z toho skvělý anime :D
Ale jdu číst dvojku, neumím prostě nechávat série rozečtené. Doufám, že se alespoň děj konečně pořádně rozjede.
Kniha byla velmi čtivá a byla velmi hezky napsána. Nemůžu vytknout nic zásadního. Líbilo se mi to rozuzlení a odhalení kletby. A jak Feyre bojovala. Knihou jsem prolítla za pár dní, opravdu se čte velmi snadno. Kniha se mi líbila a rozhodně si přečtu pokračování.
Lepší než skleněný trůn, ale svoje mouchy to má. A nelogičnosti. Feyre je mi nesympatická (což se nezmění až do konce série) a to se pak nečte úplně lehce. Proto ta hvězda dolů. A mmch na hádanku jsem odpověděla hned po jejím přečtení - myslím, že nebyla až tak těžká pro tak důvtipnou dívku, jakou Feyre měla být.
Už dlouho jsem se do žádného příběhu tak nezamilovala, žádnou knihu nepřečetla jedním dechem a už dlouho mě žádná nerozbrečela, jako tomu bylo v případě Dvoru... I když jsme právě nečetla, přemýšlela jsem nad postavami, nad tím, jak to asi bude pokračovat. Pět hvězdiček mi zde nestačí!
Po tom, co jsem dávala asi tak 3 šance Skleněnému trůnu (bohužel jsem neuspěla, ale zkusím to ještě jednou) jsem se nehodlala vzdát a zabrousila do jiné série od Maasové.
Osobně nechápu proč je tahle kniha a celá série hodnocená tak dobře. Je to celkem velká vykrádačka a začátek knihy je nabitý nekvalitními dialogy. Někde uprostřed se to začíná lepšit, napínavější to bohužel je až s Rhysandem a Amaranthou. Tamlina, Luciena a Rhyse jsem si celkem oblíbila ale Feyre bohužel moc ne :-/
Autorčin styl psaní jsem nepochopila... když se děj postupně vystavěl a nabral "grády" tak to Maasová zabila a děj se musel znovu vystavovat a tak znovu a znovu...
Každopádně obálka je nádherná, oceňuji myšlenku "Kráska a zvíře" a konec taky nebyl tak špatný takže budu hodnotit jako dobrý průměr :-)
Vůbec se mi nechtělo do čtení této knihy. Možná kvůli tomu, jak se o ní všichni bavili. Samozřejmě jsem to dlouho odkládat nemohla a tak jsem se rozhodla, že si knížku vezmu na ”dovču” na tři dny. Kniha mě velmi bavila, ale chvilkami bohužel vůbec ne a tak jsem ji
musela zavřít a jít se bavit ven. Ale stále jsem se ke knize vracela, až do té doby, dokud jsem ji nedočetla. Určitě ji doporučuji a těším se na další díl.
Byla jsem vůči téhle knize skeptická a oddalovala jsem její čtení. A chyba! Ten příběh mě prostě baví i když sakra přesahuju věk cílové skupiny. Není to kdo ví jak složité čtení ale prostě mě baví.
Nebylo to úplně špatné, ale nijak ohromená nejsem. Nemám ráda, když je děj příliš předvídatelný, čemuž se u retellingů jaksi nelze vyhnout, tedy znáte-li originál. Takže jsem se alespoň utvrdila v tom, že nebudu úplně retellingový typ a už vůbec ne na pohádky.
Naštěstí byla tahle knížka čtivá, opravdu čtivá, ikdyž první polovina mohla být proškrtaná. Na Feyre jsem si musela chvíli zvykat, Luciena jsem si naopak oblíbila velice rychle a Tamlin? Takový nijaký, hlavně vedle Rhyse. Nestává se často, že bych měla bad boye v oblibě, ale ráda jsem udělala výjimku :)
Od knihy jako takové jsem ovšem čekala víc (třeba obtížnější hádanku, když na ní tolik záviselo...)
P.S. Když o tom zpětně přemýšlím, tak mi ta knížka přijde hloupější a hloupější...prostě je to oddechovka, nic víc
Nově zpracovaná a dobře rozvedená klasická pohádka o Krásce a netvorovi... Líbilo se mi to. Hlavní hrdinka je sice taková "nána", sem tam dokonce "nána pitomá", ale po čase jsem si ji oblíbila a začala jsem jí i fandit. Do dalších dílů určitě půjdu.
Dlouho jsem se téhle sérii vyhýbala - stejně jako kdysi Hunger Games, podobně jako nedávno Kronikám pozůstalých. A proč? Kvůli tomu poprasku. A možná ještě víc (jako u HG) kvůli obálkám, které se mi prostě nelíbily. Neříkaly mi vůbec nic o tom, co bych měla čekat uvnitř. Nebo spíše ve mně evokovaly cokoliv jiného, než co by mě mohlo bavit číst.
Po čase jsem si stáhla ukázku do čtečky a... než jsem ji měla dočtenou, už jsem objednávala celou knížku. Ten začátek mě vážně strhl, což kdejaká kniha na prvních stránkách nedokáže. Po pár kapitolách jsem ale začala mít vážný problém s Feyre. Možná jsem vychovaná špatně, ale nechápu, opravdu nechápu, jak se člověk, který žil v chudobě na pokraji smrti, může tak strašně vzpírat, když se mu konečně trochu poštěstí, o vlídném zacházení hostitele ani nemluvě. Ale ona ne. To bude radši truchlit a trhat si žíly kvůli krkavčí matce a zbytku rodiny, které se hodila jen proto, aby nemuseli hnout nikdo prstem.
Trochu nešťastně byl pro mě zvolený pojem "víly". Já si víly představuji jako toho chudáka, co přinesl do Jarního dvora Tamlin (ačkoliv raději s křídly pěkně na svém místě). Zkrátka křehká, éterická stvoření, co spí na květech nebo tančí v závojích při měsíčku. Já vím, ve světě se používá to slovo v rozsáhlejším měřítku. Ale přesto bych uvítala nějaké souhrnné pojmenování všech těch bytostí, které by mi při každém slově "víla" neevokovalo tutéž zažitou představu. Například v sérii Mercedes Thompson se jim ponechal název prostě Fae, což obsáhlo veškeré krásné i hrůzné bytosti, které nemohly lhát a nesnesly železo.
Tamlin a Lucien. Oba jsem si oblíbila hned. Luciena možná od začátku trochu víc. Tamlin mě vzal za srdce nejspíš hlavně po Noci ohňů. Účel té slavnosti a pozdější setkání s Feyre mi dovolil si uvědomit, že mi na něm přece jenom taky záleží.
No jo, a pak ten Rhysand. Proč my holky milujeme nejvíc tyhle "bad boye" s něžným srdcem pohřbeným hluboko uvnitř? :) Od první chvíle, kdy se v knize objevil, jsem věděla, že to bude autorčin další miláček. Tak doufám, že mě ještě překvapí, protože na můj vkus se svým potenciálem ke konci prvního dílu až moc vyměknul.
Ještě musím zmínit, že jsem nečekala v knize young adult až tolik/takovým způsobem prezentovaného sexu. Ale zvykla jsem si. Do příběhu to patřilo stejně tak jako upřímně vylíčená surovost Amaranthy a jejích posluhovačů.
Tak teď ani nevím, jestli jsem po dočtení víc nadšená nebo rozčarovaná. Ale z dobrých knih by člověk asi měl být od obojího trochu :) Za mě zatím asi nejlepší verze "Krásky a zvířete". Potřebuji si chvíli vydechnout, ale další díl už ve čtečce samozřejmě čeká.
Btw. Tu hádanku jsem uhodla na druhé přečtení, takže mě trochu zamrzelo, že hlavní hrdinka s tím měla až takový problém. Ale chápu - ubralo by to ději napětí a nejspíš i úrodnou půdu pro "poskvrnění" až moc obětavé hlavní hrdinky ;)
Asi jsem čekala trošku víc, ale i tak se mi to moc líbilo. Jo a těm kterým se to moc nelíbilo, tak dejte šanci dalším dílům, které jsou naprosto úžasné.
Dlouho jsem tuto sérii odkládala, asi jsem se bála zklamání,protože sérii Skleněný trůn naprosto miluju a četla jsem ji už několikrát.
Tahle kniha mě dostala ze čtecí krize a já se do ní naprosto zamilovala. Neříkám,že další díly nejsou lepší,ale je skvělá. Musím všem doporučit. Je to napínavé,romantické a prostě úžasné. Jenom musim teda říct,že po přečtení druhého dílu jsem se na některé scény začla dívat jinak (to asi každý) a těšim se až si ji přečtu za nějaký čas znovu.
Když jsem tuhle sérii objevila, nijak mě nelákalo si ji přečíst. Nejdříve jsem se vrhla na Skleněné trůny, které mě naprosto pohltily a oblíbila jsem si styl psaní SJM, díky kterému jsem se rozhodla přečíst i sérii Dvorů.
Momentálně píšu už čtvrtý pokus o komentář. Do teď nevím, jestli se mi kniha víc líbila nebo nelíbila.
Nejtěžší pro mě bylo, se srovnat s osobností Feyre - jak moc natvrdlá ta holka uměla být, to je nepopsatelný. Navíc jsem nepochopila autorčin záměr, co se týká malování... vůbec mi to do příběhu nezapadalo. Jestli potřebovala "dotvořit" osobnost Feyre? Nebo pro to má využití v příštích dílech? Mně každopádně každá ta chvíle v knize věnována malování, přišla prázdná a zbytečná...
Luciena jsem si oblíbila hned!
K Tamlinovi nemám pořádně co říct, jeho postava mi přišla "plochá". Každá chvíle, kterou s ním Feyre strávila, ve mě nevyvolala žádné vzrušení - napětí, smutek, vztek, rozkoš -, prostě nic. To jsem byla víc unesená ze vztahu vznikajícího mezi Feyre a Lucienem.
A Rhysand? Možná jen díky jeho postavě se jdu pustit do dalšího dílu. Jen díky němu v sobě dokážu potlačit nechuť k postavě Feyre. Díky, Rhysande!
Hezká, oddechová kniha. Určitě doporučuji, ale bez urážky, další díly mě bavily o dost víc.
Do této knihy jsem se bála pouštět, jelikož jsem autorku ještě moc neznala, ale už začátek knihy na mě udělal dobrý dojem.
Zajímavej nápad na fantasy, oddechové a zábavné a i když se mi u prvního dílu zdá, že ještě autorka nebyla tak vypsaná, člověka to vtáhne a okouzlí. I když je hlavní hrdinka někdy ne moc uvěřitelně samonasírací. I když je děj předvídatelnej. Pěkný je to :)
Úžasný
Nato že to bylo podle krásky a zvířete tak to bylo dech beroucí. Knihu jsem četla jedním dechem.
Hlavní postava Feyre byla super hned jsem si ji zamilovala.
Nato že Sarah napsala dvě série tak je každá jiná. Je pravda že některé věci jsou trochu stejné ale mě to nevadilo
Určitě doporučuji ❤
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
hodnotim zpetne, serii už mám davno precetenou takzemuzu rict ze je to v poradi druhy nejsilnejsi dil serie..